Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Na restauraci je nápis Elsyn dvůr. Myslím, že by tam mělo být -i-. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
Elsin
Odpověď:
Neznáme motivaci tohoto názvu, ale domníváme se, že běžný uživatel češtiny takovéto pojmenování vnímá jako individuálně přivlastňovací přídavné jméno odvozené z ženského jména Elsa. V tom případě by měla být použita přípona ‑in a náležitý zápis by skutečně byl Elsin.
Protože jde o název restaurace, je možné, že -y- bylo v názvu zvoleno záměrně, aby upoutalo pozornost a název byl zapamatovatelnější. Zda jde o omyl, či záměr, však bohužel nevíme.
Zvažované varianty:
Elsin
Elsyn
Poslední užití:
7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Mám v textu spojení „cukr krystal bílý“ a nevím, jakým způsobem s ním nakládat. Je nutné skloňovat všechny části spojení, nebo stačí skloňovat pouze „cukr“? Tedy: „300 g cukru krystalu bílého“, nebo „300 g cukru krystal bílý“?
Klíčové slovo:
cukr krystal
Odpověď:
Z větněčlenského hlediska je podstatné jméno „krystal“ ve spojení „cukr krystal“ shodným přívlastkem řídícího jména „cukr“. V češtině se sice častěji setkáme se shodným přívlastkem vyjádřeným přídavným jménem, avšak ani spojení dvou shodných podstatných jmen není nijak výjimečné, viz např. „mistr kuchař“, „hřib satan“, „hora Říp“. Jelikož jde o přívlastek shodný, měl by se při ohýbání skloňovat ve shodě s řídícím podstatným jménem (tedy „cukru krystalu“). Je však třeba doplnit, že u spojení obecného jména se jménem vlastním (např. „hora Říp“) se poslední dobou prosazuje tzv. nominativ jmenovací: přívlastkové jméno zůstává v 1. pádě, a stává se tak zvláštním typem přívlastku neshodného („na hoře Řípu“ X „na hoře Říp“). Přestože výraz „krystal“ není vlastním jménem, není vyloučeno, že se zde uplatňuje podobný mechanismus: data Českého národního korpusu totiž dokazují, že v úzu výrazně převažují případy, v nichž se při skloňování spojení „cukr krystal“ slovo „krystal“ ponechává v 1. pádě. Přestože systémově je tedy náležité celé spojení skloňovat („300 g cukru krystalu“), je třeba tolerovat i zažitou strukturu „300 g cukru krystal“ – v příslušném žánru (např. v kuchařkách) by naopak mohla být systémová podoba pociťována jako příznaková. Problematické je i dodatečné rozvití přívlastkem „bílý“; pro spojení „cukr krystal bílý“ relevantní doklady v ČNK chybějí a ani mluvnice tento případ (kombinace jméno + přívlastek shodný substantivní + přívlastek shodný adjektivní) nezmiňují. Vzhledem k tomu, že přívlastek „bílý“ rozvíjí celé spojení „cukr krystal“, tedy i „cukr“, nezdá se jako vhodné řešení jej při skloňování celého spojení ponechat v 1. pádě. Je-li nezbytně nutné spojení skloňovat v tomto pořadí, doporučujeme podobu „300 g cukru krystalu bílého“. Elegantnějším řešením by však bylo upravit slovosled takto: „300 g bílého cukru krystal(u)“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 502–503, odst 724 (2. vyd 2008)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 102–103 (o nominativu jmenovacím)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 369, odst 891; Šmilauer považuje spojení "hříbek kozák" za přístavek specializující (2. vydání 1969)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Je-li v hlavní větě řeč o něčem, co se vyskytuje v páru, např. o očích, zachovává se duálový tvar i u zájmena „který“ ve vedlejší větě? Např. „modrýma očima, kterýma“, nebo „modrýma očima, kterými“?
Klíčové slovo:
kterýma
Odpověď:
Problematika tvarů vztažných zájmen uvozujících vedlejší věty z hlediska shody není nikde uspokojivě popsána. Příruční mluvnice češtiny se v tomto smyslu blíže vyjadřuje pouze k zájmenu „jenž“; uvádí, že ve spojení se jmény, která mají v 7. pádě mn. č. koncovku -ma, se používá pouze tvar „jimiž“, nikoli „jimaž“ – viz příklady „rukama, jimiž vytvářel svá díla; rukama, s nimiž dokázala divy“ (s. 298). Analogicky tedy „modrýma očima, jimiž“. U vztažného zájmena „který“, jež má na rozdíl od zájmena „jenž“ formu přídavného jména, však doporučujeme spíše zachovat duálový tvar: „modrýma očima, kterýma“. Odpovídá to obecnému výkladu o skloňování tázacích, resp. vztažných zájmen, podle nějž je ve spojení s párovými jmény namístě koncovka -ma: „kterýma očima“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 297 (odst. 468) + s. 298 (odst. 470)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s určením větného členu. Čím je ve větě „Petr je nejlepší z nás“ spojení „z nás“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení zřetele
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení zřetele. (Konkrétněji příslovečné určení zřetelově srovnávací – viz např. Příruční mluvnice češtiny.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 464 (odst. 694)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
V jednom cvičení na určování větných členů jsme narazili na větu, s níž si nevíme rady. Věta zní: „Tohle je útěk.“ Co je ve větě podmětem a co přísudkem?
Klíčové slovo:
podmět vs. jmenná část přísudku
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak se k této problematice staví současná školská praxe. Řešení školských úloh můžete vyhledávat též na stránkách Asociace češtinářů, nebo pokládat vlastní dotazy v online diskusi. Určit větné členy v uvedené větě není jednoduché, protože různé příručky k tomuto typu vět přistupují různě. Podle Vladimíra Šmilauera a jeho Novočeské skladby tento větný typ vyjadřuje prosté ztotožnění; uvádí to na příkladu „To jsou koťata májová“. Podle tohoto pojetí by bylo zájmeno „tohle“ podmětem a „je útěk“ přísudkem jmenným se sponou. Příruční mluvnice češtiny sice také hovoří o „ztotožnění něčeho s něčím“ (příklad „To je palác šlechtičen“), avšak současně uvádí, že „sloveso být zde ovšem není složkou slovesně-jmenného přísudku, nýbrž je samo slovesným přísudkem s významem identifikačním“. S tímto pojetím pracuje i příručka Skladba češtiny a doplňuje, že oba zbývající členy (v našem případě „tohle“ a „útěk“) pojmenovávají touž skutečnost a jsou zaměnitelné. Rozhodneme-li však, že v pořadí první člen („tohle“) je ve větě podmětem, narazíme na terminologickou nesnáz: v současné školské gramatice totiž zatím neexistuje odpovídající název pro druhý člen („útěk“).
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 403 (odst. 632)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 58 (sekce 27)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 157 (odst. 4835)
Dotaz:
Typ slovního druhu
Konkrétní dotaz:
Jsou názvy ulic jako Benediktská; Anežská; Jakubská, Mariánské (náměstí) přídavná jména přivlastňovací, nebo tvrdá?
Klíčové slovo:
Benediktská; Anežská; Jakubská, Mariánské náměstí
Odpověď:
Všechny uvedené názvy patří k přídavným jménům tvrdým na základě svého zakončení. Ptáme se na ně otázkou „jaký, který“. Na přívlastňovací přídavné jméno se ptáme otázkou pomocí tázacího zájmene „čí“: Přivlastňovací přídavné jméno je např. Jungmannova (ulice), Masarykovo (náměstí), Toulcův (dvůr).
Poslední užití:
9.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je poslední? Jak by se měl určit ve školní úloze?
Klíčové slovo:
poslední
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice a slovníky přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny řadí výraz poslední mezi neurčité řadové číslovky. Akademická Mluvnice češtiny mu přisuzuje „povahu řadového pojmenování nečíslovkového“. Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého
klasifikují výraz poslední (jsoucí na konci v nějakém pořadí) jako přídavné jméno. Slovnědruhové pojetí se tedy u různých autorů liší v závislosti na kritériích, která si pro jejich určování stanoví (např. formální versus sémantické). U školních úloh rozhoduje oficiální školské pojetí, které my jako nedidaktické pracovitě neznáme, ale z hlediska čistě jazykového bychom považovali za vhodné nevyžadovat po žácích pouze jedno správné řešení.
Poslední užití:
4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zájmeno ukazovací
Konkrétní dotaz:
Podle jakého vzoru se skloňuje zájmeno to? Vnučka se učí, že jsou vzory „náš“ a „ten“, a v úkolu jí opravili jako chybné, když přiřadila zájmeno to ke vzoru „ten“, s odůvodněním, že zájmeno to se má skloňovat podle vzoru „náš“. Je to pravda?
Klíčové slovo:
to
Odpověď:
Ukazovací zájmeno to slouží samo jako skloňovací vzor. (Tvar ten pro mužský rod, ta pro ženský rod a to pro střední rod). Zájmeno náš se tvarově neshoduje s ukazovacími zájmeny a neslouží jim jako skloňovací vzor.
Poslední užití:
2.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegyní shodnout, zda je v souvětí „Strhl se takový křik, že lidem tuhla krev v žilách“ vedlejší věta přívlastková, nebo měrová. Rozsoudíte nás?
Klíčové slovo:
takový, že
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Mluvnice takový typ vět obvykle považují za tzv. věty účinkové, které uvedením následku děje vyjadřují míru (intenzitu) či obecně způsob, případně i příčinu. Jednoznačná shoda mezi příručkami není. Těmto větám obvykle předchází výrazy jako „tak“, „tolik“, „takový“ apod. V. Šmilauer v Novočeské skladbě kromě tohoto výkladu uvádí též významově blízký větný typ „Chlapec, že se na něho srdce třese“, který klasifikuje jako vedlejší větu přívlastkovou s významem účinkovým.
Poslední užití:
25.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458 (odst. 681)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v každé druhé reklamě slyším formulaci typu „Vyzvedněte si váš dárek“. Bylo snad zrušeno zvratné zájmeno „svůj“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Máte pravdu, přivlastňujeme-li podmětu, je skutečně namístě užití zvratného přivlastňovacího zájmena „svůj“. Tvůrci některých typů textů, zejména reklamních, však záměrně volí nezvratné zájmeno, aby v příjemcích vzbudili dojem, že je text adresován přímo jim osobně. Pak vznikají právě věty typu „Vyzvedněte si váš dárek“, které jsou z gramatického hlediska nesprávné, nicméně z hlediska funkčního mohou mít v určitých situacích své žánrové uplatnění. Je však třeba počítat s tím, že někteří příjemci mohou tento prostředek vnímat negativně, čehož jste sám důkazem. Pro úplnost dodejme, že jistý stupeň přivlastňování vyjadřuje i zvratné osobní zájemno „si“, takže mluvnicky vzato v tomto případě není nutné užít žádné přivlastňovací zájmeno: „Vyzvedněte si dárek“.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 653, pozn. u dativu přivlastňovacího
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.