Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Jak by vypadalo spojení „odlišné zvyklosti, tradice a specifika“, kdyby se přídavné jméno shodovalo se všemi řídícími jmény, nikoli jen se „zvyklostmi“? Ptám se proto, že spojení obsahuje jméno rodu středního (specifika).
Klíčové slovo:
odlišný; přívlastek
Odpověď:
V obou případech bychom užili tvar „odlišné“. Jestliže budeme shodu řídit všemi třemi jmény, uplatníme pravidlo, podle něhož mají jména rodu mužského neživotného a jména rodu ženského přednost před rodem středním. Pouze tehdy, pokud by na prvním místě hned za anteponovaným přívlastkem stálo jméno rodu středního, bylo by možné řídit shodu tímto (nejbližším) jménem, např. „odlišná specifika, tradice a zvyklosti“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Zájmeno osobní
Konkrétní dotaz:
V učebnici je napsaná věta „kdo je spokojený sám sebou“. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
V dané větě je nutné doplnit předložku se: kdo je spokojený sám se sebou. Tvar zájmene sebou je v pořádku, ale vyžaduje v 7. p. předložku se. Spojení sám sebou bez předložky lze použít po slovesech, jimiž se označují pohyby, které dělá původce děje svým tělem: škubat (sám) sebou. Samotné sebou je též součástí spojení jistý (sám) sebou, překvapený sám sebou, rozumí se samo sebou.
Zvažované varianty:
sám sebou
sám se sebou
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Na gymnáziu jsme v gramatickém cvičení objevili větu „Někdy jde před startem až o půlhodinové čekání, než bude ranvej volná“ a nevíme, jestli vedlejší větu určit jako větu přívlastkovou, nebo příslovečnou časovou. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
než
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Přikláněli bychom se k tomu považovat danou vedlejší větu za větu přívlastkovou, protože rozvíjí podstatné jméno „čekání“ (ptáme se: „Jaké čekání?“). V gramatice často dochází k případům, kdy mají věta či větný člen příslovečnou či předmětnou povahu, avšak mají platnost přívlastku, protože rozvíjejí podstatné jméno (zpravidla utvořené právě od slovesa), nikoli sloveso. Tak je tomu při určování samotného přívlastku – slovesné podstatné jméno nezřídka přebírá vazbu od slovesa, od něhož bylo utvořeno, ovšem je-li řídícím členem právě podstatné jméno, skutečně jde o přívlastek (např. „čekat na něco“ versus „čekání na něco“ – v prvním případě je předložkový pád „na něco“ předmětem, ve druhém případě přívlastkem). Pokud jde o dotazované souvětí, pouze tehdy, pokud bychom mohli uvedenou vedlejší větu oddělit od podstatného jména a umístit na jinou pozici v souvětí, by to znamenalo, že je závislá na slovese, a tudíž je větou příslovečnou časovou, například: „Než bude ranvej volná, jde někdy před startem až o půlhodinové čekání.“ Toto řešení není v uvedeném případě příliš pravděpodobné, ale nelze jej zcela vyloučit.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458 (odst. 681)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294, s. 189
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Nevíme si rady, zda je v souvětí „Včera jsme se procházeli v parku, kde rozkvétaly první zelené platany“ vedlejší věta přívlastková, nebo příslovečná místní. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
kde
Odpověď:
Jelikož je daná vedlejší věta závislá na podstatném jménu „park“ a odpovídá na otázku „V jakém parku jsme se procházeli?“, jedná se o větu přívlastkovou. O přívlastkové platnosti této věty se můžeme snadno přesvědčit tím, že vztažné příslovce uvozující vedlejší větu lze nahradit vztažným zájmenem: „Včera jsme se procházeli v parku, ve kterém rozkvétaly první zelené platany“. Naopak o vedlejší větu příslovečnou místní by šlo například v souvětí „Včera jsme se procházeli tam, kde rozkvétaly první zelené platany“, protože v takovém případě by daná vedlejší věta rozvíjela sloveso.
Poslední užití:
22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem následující větu: „Vodník Volšoveček a jeho kapr vyhnali zlého sládka.“ Pochopila jsem, že v dané větě je několikanásobný podmět, ale zamýšlela jsem se nad tím, co bychom určili jako podmět, kdyby věta zněla takto: „Vodník Volšoveček vyhnal zlého sládka.“ Byl by podmětem jen „vodník“, nebo celé spojení „vodník Volšoveček“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. Doporučovali bychom tedy určit celé spojení „vodník Volšoveček“ jako podmět. V některých mluvnicích bývají ovšem spojení tohoto typu chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nevíme si rady s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Vedoucí by měl úkoly zadávat včas, aby se lidé nenervovali, že to nestihnou“. Jde nám o tu větu „že to nestihnou“. Lze kromě příčinné věty uvažovat i o vedlejší větě předmětné? Ještě doplním, že se jedná o úkol pro 9. třídu.
Klíčové slovo:
vedlejší věta příslovečná vs. předmětná
Odpověď:
Hranice mezi předmětem a příslovečným určením – resp. mezi vedlejší větou předmětnou a příslovečnou – nemusí být vždy ostrá. V tomto případě lze skutečně uvažovat o obou pojetích. Vedlejší věta odpovídá na otázku „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, a lze ji tudíž bez potíží určit jako větu příslovečnou příčinnou. Příruční mluvnice češtiny uvádí v příslušné kapitole např. větu „Byla zoufalá z toho, že ten jazyk neumí“. Na druhou stranu Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě v kapitole o předmětných vedlejších větách vypisuje typy sloves, s nimiž se pojí předmětné věty, a mezi jinými zde uvádí i slovesa s významem „bát se“, např. „Mám obavu, že tomu nebudete věřit“. Ve vašem případě se teoreticky můžeme zeptat „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, ale také „kým, čím by se lidé nervovali?“. Jinými slovy se domníváme, že obě pojetí lze podepřít pádnými argumenty. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
29.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 478, odst. 706 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244, odst. 673 (vyd. 1966)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Vnučka přišla ze školy s úkolem, v němž měla mimo jiné určit podmět ve větě „Doma je doma“. Marně si tu s tím lámeme hlavu.
Klíčové slovo:
doma je doma
Odpověď:
Jde o specifický typ věty, v níž je podmět tvořen týmž slovem jako přísudkové jméno. V takových případech je přísudkové jméno vždy v prvním pádě, a není tedy možné jednoznačně rozhodnout, které jméno je podmětem a které částí přísudku – i z toho důvodu, že čeština nemá pevný slovosled. Jako podmět je tedy možné určit buď první, nebo druhé „doma“. Jako primární řešení bychom doporučovali určit jako podmět první „doma“, neboť slovosled podmět–přísudek je neutrálnější než slovosled přísudek–podmět. Ještě dodejme, že tato problematika se týká i vět, v nichž v roli podmětu a přísudku figuruje slovní druh, který nemá kategorii pádu (např. adverbium, infinitiv).
Poslední užití:
12.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 404 / odst. 632 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh? Je to kozoroží, nebo kozorožčí?
Klíčové slovo:
kozoroží
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh má ve spisovném jazyce správnou (a systémovou) podobu kozoroží.
Tzv. druhově přivlastňovací přídavná jména se tvoří pomocí koncovky/sufixu (PMČ) -í, před nímž dochází k pravidelnému měkčení hlásky na konci slovotvorného základu, srov. např. hro-ch- > hro-š-í, obdobně tedy kozoro-h- > kozoro-ž-í. (Podoba kozorožčí by odpovídala podstatnému jménu kozorožec.) Tvar kozoroží sice výkladové slovníky neuvádějí, ale v úzu se vyskytuje, i když spíš zřídka – databáze Českého národního korpusu SYN v8 obsahuje 17 jeho výskytů.
Zvažované varianty:
kozoroží
kozorožčí
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Adjektiva druhově posesivní (par. 238, s. 166)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka kozoroží (v SYN v8)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovovi
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov má v češtině správnou podobu (manželé) Litvinovovi. Od příjmení Litvinov se přivlastňovací příponou -ův/0 vytvoří přivlastňovací přídavné jméno Litvinov-ův-0 a společná podoba jména manželů pak vznikne vytvořením jeho 1. p. mn. č., tj. (manželé) Litvinov-ov-i > Litvinovovi.
Zvažované varianty:
Litvinovovi
Litvinovi
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
par. 238 (s. 165–166) Adjektiva posesivní
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Měl bych v následujícím souvětí užít vztažné zájmeno „kdo“, nebo „kteří“? „Bojíme se odplaty těch, kteří/kdo...“
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. V praxi se také užívá zájmeno „co“, ovšem tato varianta je chápána jako stylově nižší, neboť jde o prostředek hovorový. Naopak knižním protikladem by bylo zájmeno „kdož“, které lze v uvedené větě použít také, avšak ani v takovém případě by nešlo o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
1.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.