Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Jak by vypadalo spojení „odlišné zvyklosti, tradice a specifika“, kdyby se přídavné jméno shodovalo se všemi řídícími jmény, nikoli jen se „zvyklostmi“? Ptám se proto, že spojení obsahuje jméno rodu středního (specifika).
Klíčové slovo:
odlišný; přívlastek
Odpověď:
V obou případech bychom užili tvar „odlišné“. Jestliže budeme shodu řídit všemi třemi jmény, uplatníme pravidlo, podle něhož mají jména rodu mužského neživotného a jména rodu ženského přednost před rodem středním. Pouze tehdy, pokud by na prvním místě hned za anteponovaným přívlastkem stálo jméno rodu středního, bylo by možné řídit shodu tímto (nejbližším) jménem, např. „odlišná specifika, tradice a zvyklosti“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Zájmeno osobní
Konkrétní dotaz:
V učebnici je napsaná věta „kdo je spokojený sám sebou“. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
V dané větě je nutné doplnit předložku se: kdo je spokojený sám se sebou. Tvar zájmene sebou je v pořádku, ale vyžaduje v 7. p. předložku se. Spojení sám sebou bez předložky lze použít po slovesech, jimiž se označují pohyby, které dělá původce děje svým tělem: škubat (sám) sebou. Samotné sebou je též součástí spojení jistý (sám) sebou, překvapený sám sebou, rozumí se samo sebou.
Zvažované varianty:
sám sebou
sám se sebou
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Na gymnáziu jsme v gramatickém cvičení objevili větu „Někdy jde před startem až o půlhodinové čekání, než bude ranvej volná“ a nevíme, jestli vedlejší větu určit jako větu přívlastkovou, nebo příslovečnou časovou. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
než
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Přikláněli bychom se k tomu považovat danou vedlejší větu za větu přívlastkovou, protože rozvíjí podstatné jméno „čekání“ (ptáme se: „Jaké čekání?“). V gramatice často dochází k případům, kdy mají věta či větný člen příslovečnou či předmětnou povahu, avšak mají platnost přívlastku, protože rozvíjejí podstatné jméno (zpravidla utvořené právě od slovesa), nikoli sloveso. Tak je tomu při určování samotného přívlastku – slovesné podstatné jméno nezřídka přebírá vazbu od slovesa, od něhož bylo utvořeno, ovšem je-li řídícím členem právě podstatné jméno, skutečně jde o přívlastek (např. „čekat na něco“ versus „čekání na něco“ – v prvním případě je předložkový pád „na něco“ předmětem, ve druhém případě přívlastkem). Pokud jde o dotazované souvětí, pouze tehdy, pokud bychom mohli uvedenou vedlejší větu oddělit od podstatného jména a umístit na jinou pozici v souvětí, by to znamenalo, že je závislá na slovese, a tudíž je větou příslovečnou časovou, například: „Než bude ranvej volná, jde někdy před startem až o půlhodinové čekání.“ Toto řešení není v uvedeném případě příliš pravděpodobné, ale nelze jej zcela vyloučit.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458 (odst. 681)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294, s. 189
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Nevíme si rady, zda je v souvětí „Včera jsme se procházeli v parku, kde rozkvétaly první zelené platany“ vedlejší věta přívlastková, nebo příslovečná místní. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
kde
Odpověď:
Jelikož je daná vedlejší věta závislá na podstatném jménu „park“ a odpovídá na otázku „V jakém parku jsme se procházeli?“, jedná se o větu přívlastkovou. O přívlastkové platnosti této věty se můžeme snadno přesvědčit tím, že vztažné příslovce uvozující vedlejší větu lze nahradit vztažným zájmenem: „Včera jsme se procházeli v parku, ve kterém rozkvétaly první zelené platany“. Naopak o vedlejší větu příslovečnou místní by šlo například v souvětí „Včera jsme se procházeli tam, kde rozkvétaly první zelené platany“, protože v takovém případě by daná vedlejší věta rozvíjela sloveso.
Poslední užití:
22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem následující větu: „Vodník Volšoveček a jeho kapr vyhnali zlého sládka.“ Pochopila jsem, že v dané větě je několikanásobný podmět, ale zamýšlela jsem se nad tím, co bychom určili jako podmět, kdyby věta zněla takto: „Vodník Volšoveček vyhnal zlého sládka.“ Byl by podmětem jen „vodník“, nebo celé spojení „vodník Volšoveček“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. Doporučovali bychom tedy určit celé spojení „vodník Volšoveček“ jako podmět. V některých mluvnicích bývají ovšem spojení tohoto typu chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.