Dotaz:
Téma – réma (co dát na konec věty)
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se poradit ohledně výrazu na konci věty. Věta zní: „Snížíme spotřebu vody při výrobě produktů o 25 % do roku 2025.“ Zajímalo by mě, jestli můžu dát spojení „do roku 2025“ na konec věty, přestože v anglickém originálu jím věta začíná.
Klíčové slovo:
slovosled
Odpověď:
Angličtina patří k jazykům, které mají pevný slovosled. Čeština má naproti tomu slovosled volný, protože větněčlenskou funkci jednotlivých výrazů dokáže vyjádřit skloňováním. To, co je jádrem výpovědi, v češtině obvykle klademe právě na konec věty (tzv. aktuální větné členění), takže pokud si přejete zdůraznit rok 2025, je věta v pořádku.
Poslední užití:
10.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovce v přísudku jmenném se sponou
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych nějak srozumitelně vysvětlit dceři, proč je věta „Bylo tam dusno“ jednočlenná. Dcera určila výraz „dusno“ jako podmět a „bylo“ jako přísudek. Je toto řešení nepřípustné? Paní učitelka v řešení uvádí pouze jednočlennou větu.
Klíčové slovo:
dusno
Odpověď:
Paní učitelka má pravdu. Celou konstrukci „bylo dusno“ je třeba chápat jako přísudek jmenný se sponou. Sloveso „být“ může ve větě stát samostatně v případě, že má význam „existovat“ (např. „Je tam chyba“), ve vaši větě však plní pouze syntaktickou funkci sponového slovesa a potřebuje významově doplnit dalším, plnovýznamovým slovním druhem. „Dusno“ je v tomto případě příslovcem vzniklým z přídavného jména „dusný“ a i z toho důvodu dost dobře nemůže být podmětem. Tento typ větné struktury je pro jednočlenné (bezpodmětové) věty charakteristický (srov. „Je mi zle“, „Bylo tam veselo“), stejně jako skutečnost, že věta popisuje atmosférický stav („Je horko“, „Sněží“).
Poslední užití:
23.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 633 (přísudkové příslovce)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme s dětmi narazili na větu „Do divadla přišlo málo lidí“. Jde o slovo „málo“. Můžu se na něj zeptat „kolik?“ nebo „jak moc?“, což by ukazovalo na příslovečné určení, jenže příslovečné určení snad nemůže rozvíjet podstatné jméno, nebo ano?
Klíčové slovo:
málo
Odpověď:
Výraz „málo“ skutečně může být příslovcem a plnit ve větě funkci příslovečného určení (např. ve větě „Málo čte“). Zároveň však může ve spojení s počítaným předmětem fungovat i jako číslovka neurčitá (podobně jako např. výrazy „mnoho“ nebo „pár“, které původně číslovkami nejsou). To je i váš případ. Co se týče větněčlenského rozboru, nemůžeme vám bohužel poskytnout jednoznačné řešení, a to ze dvou důvodů: jednak nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe, a jednak proto, že pohled na věc není jednotný ani v odborné literatuře. Některá pojetí chápou celé spojení „málo lidí“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho syntakticky nerozkládají, jiná pojetí upřednostňují formální hledisko („málo“ je podmětem, „lidí“ přívlastkem neshodným) a ještě jiná naopak hledisko sémantické (podmětem je výraz „lidí“ a „málo“ je přívlastkem). S dotazy školního typu se doporučujeme obracet na Asociaci češtinářů.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v postpozici (kolegové Novákovi, Jana a Eva Novákovy)
Konkrétní dotaz:
Kolegyně napsala na oznámení „vzpomínka na manžele Dvořákovi“. Podle mě by tam mělo být tvrdé y, ale dotyčná si to nechce nechat vymluvit. Potvrdili byste mi, že mám pravdu?
Klíčové slovo:
manžele Dvořákovy
Odpověď:
Pravdu skutečně máte. Výraz „Dvořákovy“ je zde použit ve 4. pádě, a proto musí být zakončen na ypsilon. Měkké i by bylo namístě pouze v případě, že by byl výraz v 1. (nebo v 5.) pádě, např. „manželé Dvořákovi vzpomínali“.
Poslední užití:
22.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Metro čili podzemní dráha tu stojí prázdné/prázdná“. Mám shodu řídit podle slova „metro“, nebo „dráha“?
Klíčové slovo:
čili
Odpověď:
Shoda tohoto typu je v literatuře málo popsána. Jednotlivé mluvnice se různí i v tom, jak vůbec nahlížet na konstrukce se spojkou „čili“: jedny považují celé spojení „metro čili dráha“ za tzv. komplexní větný člen (zde podmět), podle jiných je spojení „čili dráha“ přístavkem (oba členy pojmenovávají tutéž skutečnost). Např. Nový encyklopedický slovník češtiny spojení řadí k doplňujícím a zpřesňujícím přístavkovým konstrukcím. Ani řešení shody ve větách s přístavkem však v literatuře není jednotné; jde o složitý jev závislý na mnoha faktorech (roli může hrát např. typ přístavku, míra jeho rozvinutosti, významová těsnost mezi složkami atd.). Obecně se doporučuje shoda podle podmětu, nicméně u zpřesňujících přístavků bývá běžná i shoda podle přístavkového jména. Ve vašem případě bychom shodu primárně řídili výrazem „metro“, nelze však vyloučit ani shodu podle „dráhy“.
Poslední užití:
20.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Apozice, Komplexní větný člen, Shoda
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 957
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odst. 739 (Komplexní větný člen)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelem českého jazyka a v jedné učebnici jsem narazil na řešení, s nímž nesouhlasím. Jde o určení druhu vedlejší věty v souvětí „Bariéry řeky Temže vypadají, jako by z vody vylézala obluda“. V řešení je uvedeno, že se jedná o vedlejší větu doplňkovou, ale mně se to nezdá, klonil bych se spíš k vedlejší větě způsobové. Co si o tom myslíte vy?
Klíčové slovo:
vypadat, jako by
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak by se k tomuto případu stavěla současná školská praxe. Sám jistě víte, že přístupy jednotlivých mluvnic k různým problémům se mohou lišit – některé například vůbec nepracují s pojmem doplněk. Tazatele se školními dotazy proto odkazujeme na stránky Asociace češtinářů, která se zabývá právě školským přístupem k jazykovým jevům. Pokud bychom se však měli k vašemu dotazu přece vyjádřit, souhlasili bychom s vámi: tuto větu bychom jako doplňkovou nechápali. Doplněk je tradičně definován jako větný člen, který doplňuje sloveso a zároveň se vztahuje k dalšímu participantu ve větě. V tomto souvětí je však řečeno pouze to, jak bariéry vypadají, a dále jsou připodobňovány k obludě, která je však zde samostatným participantem, k bariérám nemá žádný formální vztah. V literatuře, kterou jsme prostudovali, jsou všechny typově analogické věty řazeny k vedlejším příslovečným větám způsobovým (např. „Tvářil se, jako by mu uletěly včely“ nebo „Vykračoval si, jako by mu ulice patřila“). Pro způsobovou větu svědčí i stažený tvar („Bariéry řeky Temže vypadaly jako obluda“). Přirovnávací „jako“ je tradičně chápáno jako prostředek pro vyjádření příslovečného určení způsobu („Spí jako zabitý“), případně míry, což ovšem není Váš případ („Cpe se, jako by týden nejedl“). Z výše uvedených důvodů doporučujeme určit vedlejší větu jako příslovečnou způsobovou.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jaký je rozdíl mezi jsi a si, konkrétně: je správně mluvil jsi, nebo mluvil si?
Klíčové slovo:
mluvil jsi
Odpověď:
Náležitý zápis tvaru 2. osoby jednotného čísla je jedině mluvil jsi (nikoli mluvil si).
Zvažované varianty:
mluvil jsi
mluvil si
Poslední užití:
21.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Připravuji titulky k filmu. V jedné scéně drží žena brokovnici a říká: „Zabila jsem s tím dost krys.“ Korektor mi vyškrtl předložku „s“ a argumentoval tím, že jde o anglicismus. Vyškrtl mi předložku právem?
Klíčové slovo:
zabít
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení u hesla „zabít“ skutečně uvádí pouze bezpředložkovou vazbu „zabít někoho něčím“. Sedmý pád totiž v češtině mimo jiné dokáže přímo vyjádřit význam prostředku, nástroje (viz latinský termín „instrumentál“ čili „pád nástrojový“). Předložka „s“ je zde tedy přísně vzato nadbytečná. Na druhou stranu je však třeba vzít v úvahu, že předložkové vazby patří k oblastem, které jsou neustále v pohybu. Například právě do spojení vyjadřujících prostředek předložka „s“ prokazatelně proniká. Tuto vazbu však hodnotíme jako stylově nižší, za neutrální stále považujeme vazbu bezpředložkovou: „Zabila jsem tím dost krys.“
Zvažované varianty:
zabila jsem s tím dost krys
zabila jsem tím dost krys
Poslední užití:
2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Ráda bych si ověřila, zda je v pořádku tato věta: „Usilujeme o porozumění a využití nejlepších řešení v oblasti Business Intelligence, digitalizace a automatizace.“ Přijde mi totiž, že tam nesedí vazby: „porozumění nejlepším řešením“ vs. „využítí nejlepších řešení“. Je ta věta v pořádku? Lze ta dvě slovesa v tomto kontextu spojit? Nebo by se věta měla přeformulovat, popř. jak?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Nad formulací jste se pozastavila zcela správně. Jedná se o zanedbání dvojí vazby, tzv. zeugma. Dochází k ní mechanickým spojením dvou vazeb, z nichž každá vyžaduje jiný pád – jak jste si ostatně sama všimla. Takovéto formulace jsou považovány za syntaktickou chybu, čili je bohužel nutné je přestavět. Ve vašem případě bychom doporučili se zcela vyhnout formulaci „usilujeme o + slovesné podstatné jméno“ (vznikla by kostrbatá věta „Usilujeme o porozumění nejlepším řešením a o jejich využití“); elegantnější by se nám zdálo přepracovat větu např. takto: „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a využít je.“ (popř. „Snažíme se porozumět nejlepším řešením a ta využít.“)
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Obracím se na vás s dotazem, který se možná ukáže jako banální, avšak u nás doma způsobil lingvistický rozpor. Jde mi o věty typu „Nakupujte od těch, kteří naši pomoc opravdu potřebují“. Nemůžeme se shodnout, zda je to takto správně, nebo by za čárkou mělo následovat „kdo“, případně „co“.
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. Zájmeno „co“ se v praxi užívá též (nesklonně), ale jde o hovorový prostředek, který je chápán jako stylově nižší. Naopak knižní charakter má zájmeno „kdož“, které lze ve větě použít také, avšak ani v tomto případě nejde o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
23.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jestliže píšeme blended learning jako dvě slova, jak máme napsat blended learningový kurz? Také jako dvě slova? Vídám to se spojovníkem: blended-learningový.
Klíčové slovo:
blendedlearningový
Odpověď:
Slovníky bohužel nezachycují ani blended learning, ani přídavné jméno blendedlearningový. V ČNK je výskyt adjektiva zcela minimální. Máte pravdu, že doklady z internetu ukazují značnou frekvenci zápisu se spojovníkem blended-learningový, relativně častý je i zápis blended learningový. Z hlediska slovotvorby však doporučujeme psát přídavné jméno dohromady: blendedlearningový (obdobně např. art deco – artdecový, hnědé uhlí – hnědouhelný, Kutná Hora – kutnohorský). Pro psaní se spojovníkem není žádné opodstatnění z několika důvodů: (1) spojovník se nepíše ani u podstatného jména blended learning, z něhož je přídavné jméno odvozeno, není důvod, aby se „najednou“ objevil; (2) i kdyby se základní výraz psal se spojovníkem, adjektivum by se psalo dohromady, srov. ping-pong – pingpongový.
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
V jedné učebnici bylo za úkol opravit věty a najít chyby ve větné stavbě. Jedna z vět zní takto: „Vyvodíme proti některým pracovníkům odpovědnost.“ Co je zde prosím za chybu?
Klíčové slovo:
smíšení vazeb
Odpověď:
Ve větě došlo k tzv. kontaminaci vazeb (smíšení vazeb). Sloveso vyvodit běžně vytváří vazby jako vyvodit důsledky, vyvodit závěr, nikoli však vyvodit odpovědnost. Přicházely by tedy v úvahu např. věty „U některých pracovníků z toho vyvodíme důsledky“ nebo „Některé pracovníky poženeme k odpovědnosti“. Uvedená věta je však ze skladebného hlediska chybná.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost - Academia z roku 2000 - je uvedeno slovo poslední "jsoucí na konci" (poslední peníze) jako přídavné jméno. Studenti se však učí, že se jedná o číslovku řadovou.
Klíčové slovo:
poslední
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny řadí výraz poslední mezi neurčité řadové číslovky. Akademická Mluvnice češtiny mu přisuzuje „povahu řadového pojmenování nečíslovkového“. U školních úloh rozhoduje oficiální školské pojetí, které my jako nedidaktické pracovitě neznáme.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je jiné, jinou? Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko. Domnívala jsem se, že jiný/jiná je zájmenem pouze ve smyslu každý jiný/druhý by to řešil… tedy za jméno (člověk, případ...), nikoliv ve smyslu odlišný - má jinou ženu, koníčka... To považuji za přídavné jméno - tak to také uvádí Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost - Academia z roku 2000.
Klíčové slovo:
jiný
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice přistupují různě. Například Příruční mluvnice češtiny řadí slovo jiný mezi zájmena (ne)totožnosti (zájmena identifikační), staví ho do opozice vůči zájmenu tentýž. Toto pojetí připouští i akademická Mluvnice češtiny. Základní mluvnice českého jazyka se v kapitole o zájmenech o slovu jiný nezmiňuje. Slovníky spisovné češtiny skutečně uvádějí pouze platnost přídavného jména. Pojetí jsou různá. Jedná-li se o domácí úkol, jako nedidaktické pracoviště nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Pokud by se vycházelo z údajů v SSČ, pak by výraz byl hodnocen jako přídavné jméno.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Co nefunguje jako větný člen
Konkrétní dotaz:
Dobrý den, děláme rozbor hlavních a vedlejších vět a narazili jsme na větu „Dovolte, čí jsou tyto zlaté hodinky?“ Lze tuto větu považovat za souvětí? Nevím, jestli si mám v duchu větu přeformulovat na „Dovolte mi se zeptat, čí jsou tyto zlaté hodinky?“ a považovat to celé za souvětí, nebo jestli zde zkrátka „dovolte“ nevstupuje do žádných skladebních vztahů.
Klíčové slovo:
přívětný výraz
Odpověď:
Existuje více možností, jak k tomuto problému přistupovat. Například mluvnice Čeština – řeč a jazyk řadí výraz „dovolte“ k tzv. přívětným výrazům, které nepovažuje za větné členy (podobně jako „no vidíš, ...“, „poslechněte, ...“ apod.). Naproti tomu podle výkladu Příruční mluvnice češtiny jsou „dovolte“ a „čí jsou tyto zlaté hodinky“ dvě věty hlavní spojené asyndeticky. Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení je ve školské praxi upřednostňováno. V podobných případech doručujeme obrátit se přímo na učitele, který úkol zadal. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
22.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
Prosíme o pomoc. Ve větě „Rád bych ti všechno vysvětlil“ máme najít doplněk. Je to slovo „rád”? Můžete nám prosím poslat celý náčrt rozboru?
Klíčové slovo:
rád
Odpověď:
Ano, máte pravdu, v uvedené větě je doplňkem slovo „rád“. S dalším rozborem věty bychom vám rádi pomohli, ale jazyková poradna není určena k řešení domácích úkolů, jednak by to popíralo jejich smysl (žáci je mají vypracovat samostatně), jednak nejsme didaktici, a proto doporučujeme obracet se v případě nejasností přímo na učitele, kteří tyto úkoly zadávají. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Na parkovišti stály stovky aut“ slovo „aut“ přívlastkem neshodným?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu stovky aut se setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (tuto informaci možná najdete na stránkách Asociace češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „stovky aut“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by byly „stovky“ podmětem a „aut“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „auta“ a podmět je dále determinován výrazem „stovky“. Poslední pojetí je nejdiskutabilnější a ve školské praxi nejméně pravděpodobné.
Poslední užití:
23.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Lze ve spojení „paní Eva Nováková“ chápat křestní jméno a příjmení jako přívlastek shodný?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny.
Poslední užití:
18.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jakým větným členem je „nakoupit“ a „k večeři“ v následující větě? „Musím jít odpoledne do obchodu nakoupit něco k večeři.“
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Infinitiv po slovesech pohybu se většinou určuje jako příslovečné určení účelu. „Nakoupit“ bude v tomto případě příslovečné určení účelu (= abych si nakoupila), „k večeři“ bychom určili jako přívlastek neshodný k zájmenu „něco“ (když si „něco“ nahradíme slovem „jídlo“, můžeme se zeptat: „jaké jídlo?“). Nejsme však didaktické pracoviště, takže nelze vyloučit, že by se ve školské praxi uznalo též určit spojení „musím jít nakoupit“ jako složený přísudek a „něco k večeři“ celé jako předmět.
Poslední užití:
13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se poradit, který tvar věty je správný: „Před nikým a ničím se nezalekli“, nebo „Nezalekli se nikoho a ničeho“?
Klíčové slovo:
smíšení vazeb
Odpověď:
Správně je věta „Nezalekli se nikoho a ničeho“. V první větě zřejmě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení vazeb), což je považováno za syntaktickou chybu. Zamýšlená konstrukce patrně měla znít „Nezastavili se před nikým a před ničím“.
Poslední užití:
13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.