Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Který výraz je podmětem ve větě „Na skříni je uloženo několik krabic s hračkami“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
V případech typu „pět jablek“, „deset lidí“, „několik aut“ apod. se při určování řídícího a závislého členu setkáváme s různými pojetími. Jaké z nich je preferováno ve školské praxi, však nevíme (pro tuto informaci lze kontaktovat Asociaci češtinářů). V úvahu připadají tři řešení. Prvním je určit spojení „několik krabic“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho nerozkládat. Druhým řešením je zohlednit formální hledisko; pak by bylo „několik“ podmětem a „krabic“ přívlastkem neshodným. Třetím řešením je naopak zohlednit hledisko sémantické; významově jsou podmětem „krabice“ a podmět je dále determinován výrazem „několik“. Všechna tato řešení lze z lingvistického hlediska obhájit.
Poslední užití:
27.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Jaký je prosím druh vedlejší věty v souvětí „Vzpomínám na dětství, kdy začalo sněžit“? Jde o větu přívlastkovou, nebo příslovečnou místní?
Klíčové slovo:
kdy
Odpověď:
Uvedená vedlejší věta rozvíjí podstatné jméno „dětství“, určíme ji proto jako větu přívlastkovou (odpovídá na otázku „Jaké dětství?“). O přívlastkové platnosti této věty se můžeme snadno přesvědčit tím, že vztažné příslovce připojující vedlejší větu nahradíme vztažným zájmenem: „Vzpomínám na dětství, v němž / ve kterém začalo sněžit.“
Poslední užití:
11.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Mělo by se napsat „loutka s dřevěnýma nožičkama“, nebo „s dřevěnými nožičkami“, když nejde o živou bytost?
Klíčové slovo:
nožičky
Odpověď:
Tzv. duálová koncovka -ma v 7. p. mn. č. se užívá u párových částí těla (nohama/nožičkama, rukama/ručičkama apod.). V případě, že nejde o části těla (např. nohy od stolu, ručičky hodinek apod.), používá se standardní koncovka -mi podle vzoru „žena“. V případě dřevěných nožiček se stále jedná o části těla, byť jde o loutku, proto doporučujeme volit duálovou koncovku: loutka s dřevěnýma nožičkama.
Zvažované varianty:
nožičkama
nožičkami
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Kolegové napsali větu „Zapojte se ke kampani“. Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?
Klíčové slovo:
zapojit se; připojit se
Odpověď:
V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu „zapojit se do“ (Zapojte se do kampaně), nebo „připojit se k“ (Připojte se ke kampani).
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu tvary přivlastňovacích adjektiv ve všech pádech? V Internetové jazykové příručce nejsou.
Klíčové slovo:
skloňování
Odpověď:
Internetová jazyková příručka skutečně tabulky tvarů přivlastňovacích adjektiv neuvádí, věnuje se totiž zejména častým či z uživatelského hlediska problematickým jevům (ve své výkladové části IJP však informace k tvoření přídavných jmen individuálně přivlastňovacích shrnuje). Paradigmatické tabulky tvarů slov skloňovaných podle vzorů „otcův, -a, -o“ a „matčin, -a, -o“ naleznete v českých mluvnicích. Např. v tzv. akademické Mluvnici češtiny (II. díl), Příruční mluvnici češtiny aj.
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Přídavné jméno přivlastňovací
Konkrétní dotaz:
Když je spojení s přivlastňovacím přídavným jménem Putinovo Rusko, jaké jsou tvary 3. a 6. p.?
Klíčové slovo:
Putinův
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno Putinův se skloňuje podle vzoru „otcův“. Tvar záleží na tom, s jakým podstatným jménem se pojí. Starší mluvnice uváděly, že pokud jde o spojení s podstatným jménem středního rodu (Rusko), pak je podle tohoto vzoru ve třetím pádě jednotného čísla koncovka -u: k Putinovu Rusku. V 6. p. je dubleta: o Putinovu/Putinově Rusku. To se týká přivlastňovaného podstatného jména středního, ale i mužského rodu. Pokud bychom Putinovi přivlastňovali podstatné jméno ženského rodu, např. Putinova sestra, byla by v obou případech koncovka -ě: k Putinově sestře, o Putinově sestře.
Od té doby se však ve spisovném úzu začaly objevovat dubletní tvary i ve 3. p. a spojení typu k/proti Putinově Rusku tak dnes nejsou nijak ojedinělá (sankce proti Putinově Rusku, vztah k Putinově Rusku apod.). To se pochopitelně týká i jakéhokoli jiného přivlastňovacího přídavného jména ve spojení s podstatným jménem středního či mužského rodu (k otcovu/otcově rozhodnutí, proti synovu/synově přání, díky chlapcovu/chlapcově otci). Zmiňuje to už Mluvnice češtiny 2 z r. 1986, kde se uvádí, že v 3. p. „je též analogická varianta na -ě (podle Lsg), je však dosud nespisovná”. R. Adam v článku v NŘ z roku 2005 konstatuje, že „šíření koncovky -ě v dativu sg. m. a n. posesívních adjektiv je proto třeba chápat jako takřka nezbytný důsledek výrazné preference -ě a ústupu -u v lokálu. Je to projev systémového vyrovnávání a ze systémového hlediska ho nelze odmítat.” Nejnovější Velká akademická gramatika současné češtiny (Fr. Štícha a kol., Praha, Academia 2021) už tento posun ve spisovném úzu reflektuje a uvádí v 3. p. j. č. obě koncovky, přestože podotýká, že koncovka -u je ve spisovných textech stále ještě méně častá.
Zvažované varianty:
Putinovu
Putinově
Poslední užití:
12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Sestra Helena se podívala“. Je podmětem celé spojení „sestra Helena“, nebo pouze „sestra“?
Klíčové slovo:
sestra Helena
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou, a také nevíme, jak postupuje školská praxe. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Přikláněli bychom se tedy k řešení určit celé spojení „sestra Helena“ jako podmět.
Poslední užití:
16.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Je správný tvar vztažného zájmena v následující větě? „Jako předloha je zvolena obrázková knížka, jejímž odborným garantem je...“
Klíčové slovo:
jejíž
Odpověď:
Vedlejší věta je uvozena přivlastňovacím vztažným zájmenem „jejíž“, které odkazuje k podstatnému jménu „knížka“ (tedy ke jménu rodu ženského) a je zde v 7. pádě, protože je závislé na tvaru podstatného jména „garant“ (zde 7. p. – garantem). Náležitý tvar zájmena je tedy skutečně „jejímž“.
Poslední užití:
14.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Užívá se tvar typu „sousedovic“, třeba „sousedovic děti“?
Klíčové slovo:
sousedovic
Odpověď:
Taková přivlastňovací přídavná jména se jistě užívají, ale patrně obvykle ne v textech, v nichž se předpokládá spisovnost. Příruční mluvnice češtiny říká, že „substandardní jsou nesklonná posesiva typu Novákovic […] vyjadřující přináležitost k plurálovému subjektu Novákovi“. Ve vašem případě se sice nepřivlastňuje jménu vlastnímu, nýbrž obecnému, ale to nic nemění na oprávněném předpokladu, že pro velkou část uživatelů češtiny je přivlastňovací přídavné jméno zakončené na -ovic použitelné spíš mimo spisovnou češtinu, a pokud ve spisovném textu, tak příznakově.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Šel jsem připravit oběd“ přísudkem celé spojení „šel jsem připravit“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení účelu
Odpověď:
Nikoli. Sloveso „jít“ je plnovýznamové, přísudkem v dané větě je pouze výraz „šel jsem“. Výraz „připravit“ zde v souladu s mluvnicemi určíme jako příslovečné určení účelu („s jakým záměrem se činnost uskutečňuje“). Protože však nejsme didaktické pracoviště, nemůžeme s určitostí říci, zda školská praxe neuplatňuje jiné pojetí.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 303
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Jak by vypadalo spojení „odlišné zvyklosti, tradice a specifika“, kdyby se přídavné jméno shodovalo se všemi řídícími jmény, nikoli jen se „zvyklostmi“? Ptám se proto, že spojení obsahuje jméno rodu středního (specifika).
Klíčové slovo:
odlišný; přívlastek
Odpověď:
V obou případech bychom užili tvar „odlišné“. Jestliže budeme shodu řídit všemi třemi jmény, uplatníme pravidlo, podle něhož mají jména rodu mužského neživotného a jména rodu ženského přednost před rodem středním. Pouze tehdy, pokud by na prvním místě hned za anteponovaným přívlastkem stálo jméno rodu středního, bylo by možné řídit shodu tímto (nejbližším) jménem, např. „odlišná specifika, tradice a zvyklosti“.
Poslední užití:
20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Zájmeno osobní
Konkrétní dotaz:
V učebnici je napsaná věta „kdo je spokojený sám sebou“. Je to tak v pořádku?
Klíčové slovo:
se
Odpověď:
V dané větě je nutné doplnit předložku se: kdo je spokojený sám se sebou. Tvar zájmene sebou je v pořádku, ale vyžaduje v 7. p. předložku se. Spojení sám sebou bez předložky lze použít po slovesech, jimiž se označují pohyby, které dělá původce děje svým tělem: škubat (sám) sebou. Samotné sebou je též součástí spojení jistý (sám) sebou, překvapený sám sebou, rozumí se samo sebou.
Zvažované varianty:
sám sebou
sám se sebou
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Na gymnáziu jsme v gramatickém cvičení objevili větu „Někdy jde před startem až o půlhodinové čekání, než bude ranvej volná“ a nevíme, jestli vedlejší větu určit jako větu přívlastkovou, nebo příslovečnou časovou. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
než
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Přikláněli bychom se k tomu považovat danou vedlejší větu za větu přívlastkovou, protože rozvíjí podstatné jméno „čekání“ (ptáme se: „Jaké čekání?“). V gramatice často dochází k případům, kdy mají věta či větný člen příslovečnou či předmětnou povahu, avšak mají platnost přívlastku, protože rozvíjejí podstatné jméno (zpravidla utvořené právě od slovesa), nikoli sloveso. Tak je tomu při určování samotného přívlastku – slovesné podstatné jméno nezřídka přebírá vazbu od slovesa, od něhož bylo utvořeno, ovšem je-li řídícím členem právě podstatné jméno, skutečně jde o přívlastek (např. „čekat na něco“ versus „čekání na něco“ – v prvním případě je předložkový pád „na něco“ předmětem, ve druhém případě přívlastkem). Pokud jde o dotazované souvětí, pouze tehdy, pokud bychom mohli uvedenou vedlejší větu oddělit od podstatného jména a umístit na jinou pozici v souvětí, by to znamenalo, že je závislá na slovese, a tudíž je větou příslovečnou časovou, například: „Než bude ranvej volná, jde někdy před startem až o půlhodinové čekání.“ Toto řešení není v uvedeném případě příliš pravděpodobné, ale nelze jej zcela vyloučit.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458 (odst. 681)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294, s. 189
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta přívlastková
Konkrétní dotaz:
Nevíme si rady, zda je v souvětí „Včera jsme se procházeli v parku, kde rozkvétaly první zelené platany“ vedlejší věta přívlastková, nebo příslovečná místní. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
kde
Odpověď:
Jelikož je daná vedlejší věta závislá na podstatném jménu „park“ a odpovídá na otázku „V jakém parku jsme se procházeli?“, jedná se o větu přívlastkovou. O přívlastkové platnosti této věty se můžeme snadno přesvědčit tím, že vztažné příslovce uvozující vedlejší větu lze nahradit vztažným zájmenem: „Včera jsme se procházeli v parku, ve kterém rozkvétaly první zelené platany“. Naopak o vedlejší větu příslovečnou místní by šlo například v souvětí „Včera jsme se procházeli tam, kde rozkvétaly první zelené platany“, protože v takovém případě by daná vedlejší věta rozvíjela sloveso.
Poslední užití:
22.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 458
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 294 (odst. 757 c); s. 189 (odst. 563 1c)
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem následující větu: „Vodník Volšoveček a jeho kapr vyhnali zlého sládka.“ Pochopila jsem, že v dané větě je několikanásobný podmět, ale zamýšlela jsem se nad tím, co bychom určili jako podmět, kdyby věta zněla takto: „Vodník Volšoveček vyhnal zlého sládka.“ Byl by podmětem jen „vodník“, nebo celé spojení „vodník Volšoveček“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. Doporučovali bychom tedy určit celé spojení „vodník Volšoveček“ jako podmět. V některých mluvnicích bývají ovšem spojení tohoto typu chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nevíme si rady s určením druhu vedlejší věty v souvětí „Vedoucí by měl úkoly zadávat včas, aby se lidé nenervovali, že to nestihnou“. Jde nám o tu větu „že to nestihnou“. Lze kromě příčinné věty uvažovat i o vedlejší větě předmětné? Ještě doplním, že se jedná o úkol pro 9. třídu.
Klíčové slovo:
vedlejší věta příslovečná vs. předmětná
Odpověď:
Hranice mezi předmětem a příslovečným určením – resp. mezi vedlejší větou předmětnou a příslovečnou – nemusí být vždy ostrá. V tomto případě lze skutečně uvažovat o obou pojetích. Vedlejší věta odpovídá na otázku „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, a lze ji tudíž bez potíží určit jako větu příslovečnou příčinnou. Příruční mluvnice češtiny uvádí v příslušné kapitole např. větu „Byla zoufalá z toho, že ten jazyk neumí“. Na druhou stranu Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě v kapitole o předmětných vedlejších větách vypisuje typy sloves, s nimiž se pojí předmětné věty, a mezi jinými zde uvádí i slovesa s významem „bát se“, např. „Mám obavu, že tomu nebudete věřit“. Ve vašem případě se teoreticky můžeme zeptat „proč, z jakého důvodu by se lidé nervovali?“, ale také „kým, čím by se lidé nervovali?“. Jinými slovy se domníváme, že obě pojetí lze podepřít pádnými argumenty. Upozorňujeme však, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
29.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 478, odst. 706 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 244, odst. 673 (vyd. 1966)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Vnučka přišla ze školy s úkolem, v němž měla mimo jiné určit podmět ve větě „Doma je doma“. Marně si tu s tím lámeme hlavu.
Klíčové slovo:
doma je doma
Odpověď:
Jde o specifický typ věty, v níž je podmět tvořen týmž slovem jako přísudkové jméno. V takových případech je přísudkové jméno vždy v prvním pádě, a není tedy možné jednoznačně rozhodnout, které jméno je podmětem a které částí přísudku – i z toho důvodu, že čeština nemá pevný slovosled. Jako podmět je tedy možné určit buď první, nebo druhé „doma“. Jako primární řešení bychom doporučovali určit jako podmět první „doma“, neboť slovosled podmět–přísudek je neutrálnější než slovosled přísudek–podmět. Ještě dodejme, že tato problematika se týká i vět, v nichž v roli podmětu a přísudku figuruje slovní druh, který nemá kategorii pádu (např. adverbium, infinitiv).
Poslední užití:
12.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 404 / odst. 632 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh? Je to kozoroží, nebo kozorožčí?
Klíčové slovo:
kozoroží
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od podstatného jména kozoroh má ve spisovném jazyce správnou (a systémovou) podobu kozoroží.
Tzv. druhově přivlastňovací přídavná jména se tvoří pomocí koncovky/sufixu (PMČ) -í, před nímž dochází k pravidelnému měkčení hlásky na konci slovotvorného základu, srov. např. hro-ch- > hro-š-í, obdobně tedy kozoro-h- > kozoro-ž-í. (Podoba kozorožčí by odpovídala podstatnému jménu kozorožec.) Tvar kozoroží sice výkladové slovníky neuvádějí, ale v úzu se vyskytuje, i když spíš zřídka – databáze Českého národního korpusu SYN v8 obsahuje 17 jeho výskytů.
Zvažované varianty:
kozoroží
kozorožčí
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Adjektiva druhově posesivní (par. 238, s. 166)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka kozoroží (v SYN v8)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovovi
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov má v češtině správnou podobu (manželé) Litvinovovi. Od příjmení Litvinov se přivlastňovací příponou -ův/0 vytvoří přivlastňovací přídavné jméno Litvinov-ův-0 a společná podoba jména manželů pak vznikne vytvořením jeho 1. p. mn. č., tj. (manželé) Litvinov-ov-i > Litvinovovi.
Zvažované varianty:
Litvinovovi
Litvinovi
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
par. 238 (s. 165–166) Adjektiva posesivní
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Měl bych v následujícím souvětí užít vztažné zájmeno „kdo“, nebo „kteří“? „Bojíme se odplaty těch, kteří/kdo...“
Klíčové slovo:
kteří
Odpověď:
Tento typ přívlastkových vět může být uvozen zájmeny „kteří“ i „kdo“. V praxi se také užívá zájmeno „co“, ovšem tato varianta je chápána jako stylově nižší, neboť jde o prostředek hovorový. Naopak knižním protikladem by bylo zájmeno „kdož“, které lze v uvedené větě použít také, avšak ani v takovém případě by nešlo o neutrální jazykový prostředek.
Poslední užití:
1.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.