Dotaz:
Plnovýznamové sloveso ve funkci přísudku (určení VČ)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Měl to rád“ součástí přísudku i „rád“, a celý přísudek tudíž „měl rád“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Ano, jako přísudek doporučujeme vymezit spojení „měl rád“. Současné mluvnice češtiny považují uvedené spojení za frazémové, dělit jej by tudíž nemělo smysl. Navíc, jak vyplývá z Mluvnice češtiny 3, při určování přísudku hraje roli fakt, že celé spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. „Mám ráda prázdniny“.
Poslední užití:
3.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 51 – Větněsémantické role komplementu objektového
Dotaz:
Podmět v 2. p.
Konkrétní dotaz:
Někde jsem slyšela, že lze věty typu „V přehradě přibylo/ubylo vody“ považovat za věty jednočlenné. Co je na tom pravdy? Jako učitelku by mě to velmi zajímalo.
Klíčové slovo:
přibylo vody, ubylo vody
Odpověď:
Podle tradičního pojetí jde o věty s podmětem v druhém pádě (genitivu). V dnešní češtině se jedná o ojedinělý jev, protože podmětu je jinak pevně vyhrazen první pád. Například Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se o tomto typu vět vůbec nezmiňuje. Tradiční pojetí pak razí např. Vladimír Šmilauer v Novočeské skladbě: typ „Přibylo vody, ubylo vody“ explicitně odlišuje od významově podobných jednočlenných vět udávajících míru („Je na tom trochu pravdy“). V prvním případě jde podle něj o genitiv částečný (partitivní), který ve větě zastupuje nominativ. V podobném duchu se o této problematice vyjadřuje např. Příruční mluvnice češtiny. Jako zvláštní typ podmětu tento genitiv chápe i akademická Mluvnice češtiny; ta však zároveň nevylučuje možnost chápat genitiv jako součást bezpodměté konstrukce (tj. jednočlenné věty). Toto alternativní pojetí tedy vyloučit nelze, ve školském prostředí však doporučujeme držet se pojetí tradičního (pokud na tento okrajový jev vůbec přijde řeč).
Poslední užití:
15.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 120 (odst. 378-2); s. 128 (odst. 425-3-b) – vydání 1969
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 414–415 (odst. 641) – vydání 2008
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 43 (kap. Subjekt, 1.0.2.2)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Je akademická Mluvnice češtiny kodifikační příručka? A co Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Tři svazky Mluvnice češtiny z 80. let 20. století nejsou koncipovány jako kodifikační příručka. Česká mluvnice vyšla naposledy v roce 1983 a po stránce pravopisné nyní neodpovídá současné kodifikaci, jak z hlediska pravopisného, tak tvaroslovného. Současným kodifikačním zásadám, upraveným Pravidly českého pravopisu v roce 1993, odpovídá Stručná mluvnice česká, kterou na základě zmíněných PČP připravil A. Jedlička.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Považují se za kodifikační příručky Slovník spisovné češtiny, Mluvnice češtiny a Nový akademický slovník cizích slov?
Klíčové slovo:
kodifikace
Odpověď:
Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, což je případ Příruční mluvnice; vedle toho Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné.
Poslední užití:
4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o souvětí „Zdravotní klauni přinášejí radost všem, kdo se potřebují smát“. Je zde zájmeno „kdo“ použito správně?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmenu „kdo“ obvykle odpovídá formální shoda podle mužského životného rodu („kdo se potřebuje smát“). Je však důležité zdůraznit, že forma jednotného čísla běžně odkazuje i k většímu počtu osob, což je i váš případ. Pokud byste se rozhodla pro toto řešení, je ještě třeba uvést v soulad první a druhou část souvětí; konkrétně byste musela nahradit zájmeno „všem“ v hlavní větě, které vyžaduje protějšek v množném čísle, např. zájmenem „každý“: „Zdravotní klauni přinášejí radost každému, kdo se potřebuje smát.“ Odborná literatura však nevylučuje ani shodu zájmena „kdo“ a přísudku v množném čísle (akademická Mluvnice češtiny uvádí např. souvětí „Pracovní nasazení zachvacovalo všechny, kdo byli kolem Edisona“). Vaše původní věta je tedy také v pořádku, avšak jde o prostředek spíše okrajový, takže je třeba počítat s tím, že některé čtenáře tato formulace zarazí. Třetí možností by pak bylo nahradit zájmeno „kdo“ zájmenem „kteří“: „Zdravotní klauni přinášejí radost všem, kteří se potřebují smát.“
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce bych mohla najít opravdu podrobný výklad s kompletním výčtem tvarů výrazů stý/sterý nebo dvoje oči/ruce?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Vysvětlení k uvedeným výrazům je možné hledat v mluvnicích, mnohé tvary najdete i na stránkách Internetové jazykové příručky.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Doporučíte mi nějakou příručku, která podává popis stavby věty?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Větné stavbě se věnuje většina mluvnic češtiny, například Příruční mluvnice češtiny, Mluvnice češtiny 3 vydaná nakladatelstvím Academia a další publikace.
Poslední užití:
28.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Samci mají velmi řídkou nebo žádnou hřívu“? Jedná se o zeugma?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Věta je v pořádku, o zanedbání dvojí vazby nejde. Vyjádření tohoto typu formulace tímto způsobem je zažité a přípustné.
Poslední užití:
7.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Žáci na hřišti pochodovali a zpívali“ o přísudek několikanásobný, nebo se jedná o souvětí?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Několikanásobný přísudek se ve školské praxi chápe různě. Jedno pojetí říká, že by si slovesa měla být významově blízká, aby mohla několikanásobný přísudek tvořit. Podle tohoto pojetí by se tedy v případě "Žáci na hřišti pochodovali a zpívali" o několikanásobný přísudek nejednalo. Jiné pojetí ale jakákoli nerozvitá, tedy holá slovesa spojená v určitém poměru jako několikanásobný přísudek chápe. Na základě tohoto pojetí by se tedy o několikanásobný přísudek jednalo. Další otázkou v tomto případě ale ještě je, k čemu se váže spojení "na hřišti". Pokud by se totiž vázalo na obě slovesa (to by bylo nejjednoznačnější v případě, že by toto spojení následovalo až za oběma slovesy), jednalo by se jednoznačně o několikanásobný přísudek. Jednoznačně se však v tomto případě rozhodnout nedá.
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Dotaz:
Přísudek několikanásobný
Konkrétní dotaz:
Jedná se ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ o přísudek několikanásobný?
Klíčové slovo:
několikanásobný přísudek
Odpověď:
Ve větě „Musíš více myslet, a ne si vymýšlet“ se o několikanásobný přísudek spíše nejedná, jedná se o dva samostatné přísudky. Pro toto řešení hovoří především skutečnost, že slovesa myslet a vymýšlet nejsou úplně významově blízká, ač jsou si vzájemně příbuzná (myslet ‚užívat rozumu k tvoření úsudku ap., přemýšlet, uvažovat‘, kdežto vymýšlet si ‚vytvořit něco, co neodpovídá skutečnosti, pravdě‘), a dále to, že je před spojením „si vymýšlet“ elidováno jiné modální sloveso než v první části souvětí. Do věty ho můžeme jednoduše doplnit: „Musíš více myslet a nesmíš si vymýšlet“.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Souvětí, sekce 0.3; str. 445
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.