Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je vedle nabobtnalý možné (v básni) použít i podobu nabobtnaný?
Klíčové slovo:
nabobtnaný
Odpověď:
Podobu nabobtnaný výkladové slovníky nezachycují, je však vytvořena v souladu se slovotvornými zásadami češtiny (vedle nabobtnalý, které je od nabobtnal, lze utvořit i nabobtnaný, které je od nabobtnán), její slovotvorný, a (v tomto případě) tedy i lexikální význam je však drobně odlišný od významu podoby nabobtnalý. Podoba nabobtnalý vyjadřuje významový rys samovolnosti, zatímco podoba nabobtnaný v sobě nese významový rys zaměření se na původce ("způsobitele", či "viníka") tohoto nabobtnání. To je zřejmě i důvod toho, že se používá mnohem méně často než konkurenční podoba nabobtnalý (v databázi ČNK syn v8 je poměr nabobtnalý vs. nabobtnaný 1073 : 81) – když něco nabobtnalo, původce (onen "způsobitel" či "viník") je typycky neznámý, neviditelný nebo nás nezajímá, neptřebujeme se na něj soustředit, tematizovat ho. Pokud tomu však kontext přeje (a navíc v básni), je bez problémů možné použít i podobu nabotnaný.
Poslední užití:
14.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo nabobtnalý
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakladatelství Nová škola Brno je na s. 98 uvedeno, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j. např. šel, nesl.“ Je to pravda? Prosím o uvedení na pravou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Doktor Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu/).
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Pomnožná podstatná jména
Konkrétní dotaz:
K jakému vzoru mohu přiřadit pomnožné podstatné jméno dveře? Podle jakého klíče si mohu pomoci: dveře bez dveří? Nabízí se písně bez písní i růže bez růží, ale v 7. pádě s dveřmi jako s kostmi?
Klíčové slovo:
dveře
Odpověď:
V mluvnicích se přiřazuje podst. jm. dveře ke vzoru „růže“ a vždy je připojena poznámka, že toto jméno má odchylný tvar 7. p. podle vzoru „kost“. Pokud by šlo o školní jazykovou výchovu, tak vzhledem k tomu, že vzory „růže“ a „píseň“ mají v množném čísle totožné koncovky, je nutné připustit i stanovení vzoru „píseň“.
Poslední užití:
16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je správně "navrátivší se expedice"? Je možné slovo "navrátivší se" v této podobě používat se všemi rody? A na konci slova "navrátivší" má být dlouhé "í", nebo krátké "i"?
Klíčové slovo:
navrátivší se
Odpověď:
Tvar "navrátivší se" (s dlouhým "í" na konci prvního grafického slova) je tzv. zpřídavnělý přechodník minulý. Ve spojení "navrátivší se expedice" je použit zcela náležitě. Jako tzv. měkké adjektivum má (v 1. p. j. i mn. č.) pro všechny rody stejnou pádovou koncovku, dlouhé "í". Tzn. že na jeho konci (resp. na konci prvního grafického slova, z něhož se daný tvar skládá) je náležité dlouhé "í" – na rozdíl od ž. a s. rodu minulého přechodníku, od kterého je utvořen.
Poslední užití:
2.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo navrátiv
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechodníky
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
výklad o VA na ší
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost - Academia z roku 2000 - je uvedeno slovo poslední "jsoucí na konci" (poslední peníze) jako přídavné jméno. Studenti se však učí, že se jedná o číslovku řadovou.
Klíčové slovo:
poslední
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny řadí výraz poslední mezi neurčité řadové číslovky. Akademická Mluvnice češtiny mu přisuzuje „povahu řadového pojmenování nečíslovkového“. U školních úloh rozhoduje oficiální školské pojetí, které my jako nedidaktické pracovitě neznáme.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Jaký slovní druh je jiné, jinou? Každý z nich navštěvuje jinou třídu, věnuje se jinému koníčku a doma chová jiné zvířátko. Domnívala jsem se, že jiný/jiná je zájmenem pouze ve smyslu každý jiný/druhý by to řešil… tedy za jméno (člověk, případ...), nikoliv ve smyslu odlišný - má jinou ženu, koníčka... To považuji za přídavné jméno - tak to také uvádí Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost - Academia z roku 2000.
Klíčové slovo:
jiný
Odpověď:
Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice přistupují různě. Například Příruční mluvnice češtiny řadí slovo jiný mezi zájmena (ne)totožnosti (zájmena identifikační), staví ho do opozice vůči zájmenu tentýž. Toto pojetí připouští i akademická Mluvnice češtiny. Základní mluvnice českého jazyka se v kapitole o zájmenech o slovu jiný nezmiňuje. Slovníky spisovné češtiny skutečně uvádějí pouze platnost přídavného jména. Pojetí jsou různá. Jedná-li se o domácí úkol, jako nedidaktické pracoviště nevíme, jak k tomuto problému přistupuje současná školská praxe. Pokud by se vycházelo z údajů v SSČ, pak by výraz byl hodnocen jako přídavné jméno.
Poslední užití:
14.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Jsou v nějaké příručce popsány deiktické výrazy a uvedeny jejich seznamy?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Bohužel nám není známo, že by byly komplexní seznamy deiktických slov uvedeny v nějaké studii či samostatné publikaci – je pravděpodobné, že takové seznamy dosud ani nebyly vytvořeny. Jelikož existují různé přístupy k deixi, bude se na základě vymezených kritérií lišit hodnocení jednotlivých výrazů jako deiktik. Je možné porovnat seznamy deiktických slov, které jsou (jako příklady) uvedeny v mluvnicích češtiny, popřípadě nahlédnout do značkovacích kategorií v Českém národním korpusu a vyhledat deiktika zde.
Poslední užití:
24.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Věnuje se nějaká jazyková příručka otázce, kolik genitivních tvarů může v češtině stát za sebou?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Genitivu se v rámci tvaroslovné problematiky věnují různé mluvnice češtiny, tuto otázku však, alespoň co je nám známo, nezpracovávají.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které jazykové příručce najdu dubletní tvary u substantiv a jejich funkce?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Poučení o dubletních tvarech (nejen u substantiv) najdeme v mluvnicích, výkladových slovnících češtiny i v Internetové jazykové příručce.
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.