Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #13, Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/5, položky: 11-20/50
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Na restauraci je nápis Elsyn dvůr. Myslím, že by tam mělo být -i-. Mám pravdu?
Klíčové slovo: Elsin
Odpověď: Neznáme motivaci tohoto názvu, ale domníváme se, že běžný uživatel češtiny takovéto pojmenování vnímá jako individuálně přivlastňovací přídavné jméno odvozené z ženského jména Elsa. V tom případě by měla být použita přípona ‑in a náležitý zápis by skutečně byl Elsin. Protože jde o název restaurace, je možné, že -y- bylo v názvu zvoleno záměrně, aby upoutalo pozornost a název byl zapamatovatelnější. Zda jde o omyl, či záměr, však bohužel nevíme.
Zvažované varianty:
Elsin Elsyn
Poslední užití: 7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10354
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz: Je akademická Mluvnice češtiny kodifikační příručka? A co Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky?
Klíčové slovo: kodifikace
Odpověď: Tři svazky Mluvnice češtiny z 80. let 20. století nejsou koncipovány jako kodifikační příručka. Česká mluvnice vyšla naposledy v roce 1983 a po stránce pravopisné nyní neodpovídá současné kodifikaci, jak z hlediska pravopisného, tak tvaroslovného. Současným kodifikačním zásadám, upraveným Pravidly českého pravopisu v roce 1993, odpovídá Stručná mluvnice česká, kterou na základě zmíněných PČP připravil A. Jedlička.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10353
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz: Považují se za kodifikační příručky Slovník spisovné češtiny, Mluvnice češtiny a Nový akademický slovník cizích slov?
Klíčové slovo: kodifikace
Odpověď: Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, což je případ Příruční mluvnice; vedle toho Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10201
Užití:
0 0 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo: tisknout, minout
Odpověď: Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem minem tiskneme mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj: Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10042
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesné tvary
Konkrétní dotaz: Minulý čas je vždycky vyjádřen složeným slovesným tvarem, včetně 3. osoby typu nesl, četl?
Klíčové slovo: složený slovesný tvar
Odpověď: Od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, pouze se u nich v současnosti vynechává pomocné sloveso být, které tam dříve bylo: on jest dělal, ona jest četla. Problematické je, jak se s tím vypořádat ve školské praxi, protože tvar složený je žákům popisován tak, že je složen z více slov. Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Dr. Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-ke-slozenym-tvarum-slovesnym/).
Poslední užití: 19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Asociace češtinářů. 2013.

ID související odpovědi: #8057

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9977
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovní druh
Konkrétní dotaz: Jaký slovní druh je poslední? Jak by se měl určit ve školní úloze?
Klíčové slovo: poslední
Odpověď: Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice a slovníky přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny řadí výraz poslední mezi neurčité řadové číslovky. Akademická Mluvnice češtiny mu přisuzuje „povahu řadového pojmenování nečíslovkového“. Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého klasifikují výraz poslední (jsoucí na konci v nějakém pořadí) jako přídavné jméno. Slovnědruhové pojetí se tedy u různých autorů liší v závislosti na kritériích, která si pro jejich určování stanoví (např. formální versus sémantické). U školních úloh rozhoduje oficiální školské pojetí, které my jako nedidaktické pracovitě neznáme, ale z hlediska čistě jazykového bychom považovali za vhodné nevyžadovat po žácích pouze jedno správné řešení.
Poslední užití: 4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Poprvé popsáno v odpovědi s ID: #7560 ukaž.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9532
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést? (Ten který provedl je provedlší?)
Klíčové slovo: provedší
Odpověď: Zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést má (v 1. p. j. č. (r. m. neživ.)) správnou podobu provedší. (Tvoří se od j. č. r. m. přechodníku minulého slovesa provést, který má podobu proved, a to přidáním přípony -š/í.)
Zvažované varianty:
provedlší
Poslední užití: 25.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo provést
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9091
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz: Při korektuře jsem narazila na větu „Mezi těmi, kdo ho oslovili, byl i David Bowie“. Znejistěla jsem, jestli má být sloveso „oslovit“ v množném, nebo v jednotném čísle, když se vztahuje k zájmenu „kdo“.
Klíčové slovo: kdo
Odpověď: Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Ve vašem případě je však vhodné vzít v úvahu i tvar zájmena „těmi“ v hlavní větě, který svědčí spíše ve prospěch pokračování v množném čísle.
Poslední užití: 24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 103

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8572
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz: Přemýšlím nad větou „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“. Nemělo by být ve vedlejší větě množné číslo, když je i ve větě hlavní? Tedy „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“?
Klíčové slovo: kdo
Odpověď: Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Vaše věta tedy může mít podobu „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“ (tuto variantu považujeme za primární) i „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“.
Poslední užití: 18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8122
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesné tvary
Konkrétní dotaz: Ve větě: „Já jsem víla lesní a ve vodě nebudu moci žít.“ je úkolem najít a podtrhnout sloveso v budoucím čase. Je „nebudu moci žít“, nebo jen „nebudu moci“?
Klíčové slovo: moci
Odpověď: Nebudu moci žít je tzv. složený přísudek, který je tvořen dvěma slovesnými tvary: budoucím časem tzv. modálního slovesa moci, tj. nebudu moci, a infinitivem tzv. plnovýznamového slovesa žít. Budoucí čas slovesa moci je navíc tzv. složený slovesný tvar, který je tvořen budoucím časem pomocného slovesa nebudu a infinitivem moci. Odpovědět na tomto pozadí na to, co je tu „sloveso v budoucím čase“, nejde jednoznačně, záleží na hledisku a podrobnosti analýzy. Možnosti jsou tři: 1) budoucí čas vyjadřuje celý přísudek (hledisko syntaktické), 2) v budoucím čase je celý složený slovesný tvar nebudu moci (hledisko funkční morfologie) – budoucí čas vyjadřuje tento tvar jako celek, 3) v budoucím čase je jen pomocné sloveso nebudu (hledisko formální morfologie) – moci je formálně infinitiv. Těžko říct, kterou odpověď chce zadavatel úkolu slyšet. Jako nejméně pravděpodobná se nám jeví odpověď č. 1.
Zvažované varianty:
nebudu moci nebudu nebudu moci žít
Poslední užití: 27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.