Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“?
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není spokojený se současnou situací“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není spokojený se současnou situací“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme spokojený se současnou situací“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle). Vaše věta je tedy po jazykové stránce v pořádku.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo:
nikdo
Odpověď:
Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití:
3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem ve vedlejší větě, jejímž podmětem je zájmeno „kdo“: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml/všimli, byl bratr.“ Můžete mi poradit, zda by měl být tvar přísudku v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. Akademická Mluvnice češtiny připouští mluvnickou shodu jak s jednotným, tak s množným číslem. V uvedeném větném celku se navíc vedlejší věta, uvozená zájmenem „kdo“, může vztahovat jak k výrazu „jedním“, který je v jednotném čísle, tak k výrazu „prvních“, který má tvar čísla množného. Za přijatelná tedy považujeme obě řešení: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml, byl bratr“ i „Jedním z prvních, kdo si toho všimli, byl bratr“.
Poslední užití:
13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz:
Miluše Jirušková v publikaci Procvičujeme i/y uvádí, že jsou mužská jména skloňovaná podle vzoru „soudce“ neživotná. Ve školní učebnici naopak stojí, že jde o vzor pro mužská životná jména. Která publikace má pravdu?
Klíčové slovo:
soudce
Odpověď:
Doporučujeme vám řídit se podle učebnic opatřených doložkou MŠMT. Vzor „soudce“ má sice oproti jménům skloňovaným podle vzoru „pán“, „muž“ nebo „předseda“ homonymní tvary 2. a 4. pádu j. č., přesto je však zařazován mezi vzory pro mužská životná jména. (Pro podrobnější poučení vizte Mluvnici češtiny 2, s. 298n.).
Poslední užití:
14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Je mi to trapné, ale nevím, jestli ve sdělení oprava pracovních oděvů je ve slově pracovních h, nebo ch. A proč?
Klíčové slovo:
pracovních
Odpověď:
Náležitá podoba je pracovních. Jde o koncovku 2. pádu množného čísla měkkého přídavného jména. Stejně jako píšeme -ch u vzoru jarní (jarních), popř. i mladý (mladých), píšeme -ch u 2. p. mn. č. slova pracovní.
Zvažované varianty:
pracovních
pracovníh
Poslední užití:
7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.