Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #13, Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/3, položky: 1-20/50
Stav:
#13252
Užití:
1 1 0
Dotaz: Mužský rod životný
Konkrétní dotaz: Poradíte mi prosím, jak mám v českém textu skloňovat označení tibetského titulu „rinpočhe“?
Klíčové slovo: rinpočhe
Odpověď: Podstatná jména přejatá z cizích jazyků, která dosud nejsou stabilně včleněna do českého jazykového systému, lze někdy skloňovat podle více vzorů, jindy zůstávají nesklonná (zejména mají-li netypické zakončení), v některých případech se nabízí více možností řešení. U výrazu „rinpočhe“ je v jazykové praxi v jednotném čísle opakovaně doloženo zájmenné skloňování (korpus SYN v11): „tibetská kniha o životě a smrti od Sogjala rinpočheho“; „na podporu rinpočheho se konaly demonstrace“; „důkazy proti rinpočhemu“ apod. Podobně jako je tomu u vlastních jmen zakončených na [e], také zde je možné zájmenné skloňování užívat. To platí i pro tvary množného čísla, ačkoli ty zatím nejsou v praxi dostatečně doloženy. Druhou možností je skloňovat jméno „rinpočhe“ jako česká podstatná jména rodu mužského životného zakončená na [e], tedy podle vzoru „soudce“: 2. p. j. č. rinpočhe, 3. p. rinpočhi/rinpočhovi, 4. p. rinpočhe apod. Míru užívání tohoto jmenného skloňování bohužel nelze spolehlivě vyhodnotit, protože jde zpravidla o doklady homonymní s tvary zájmennými nebo s nesklonností: „byl určen … Žamarem rinpočhem“; „později se tento mladý lama stal guruem pro ostatní rinpočhe“. Vzhledem k zakončení slova je však toto skloňování přijatelné. Třetí možností je nakládat s tímto jménem jako s nesklonným. Nesklonná (s výjimkou 7. p. j. č.) zpravidla zůstávají některá přejatá obecná jména zakončená na [e] (kamikadze, padre apod.), nezřídka po tvrdé souhlásce. Pro nesklonnost slova rinpočhe svědčí i některé doklady v korpusu SYN v11 a lze ji uplatnit zejména tehdy, vyskytuje-li se tento výraz společně s dalším, skloňovaným jménem (dalšími, skloňovanými jmény): „setkání s buddhistickým lámou Erangem rinpočhe“; „hovořili jsme o velkém rinpočhe“; „Tibeťané věří, že stejně jako dalajláma jsou rinpočhe opakovaným vtělením jedné a téže duše do jiného těla“. Z jazykového hlediska jsou tedy v pořádku všechna popsaná řešení a můžete užít kterékoli z nich.
Poslední užití: 8.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#12651
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz: Kde najdu tvary přivlastňovacích adjektiv ve všech pádech? V Internetové jazykové příručce nejsou.
Klíčové slovo: skloňování
Odpověď: Internetová jazyková příručka skutečně tabulky tvarů přivlastňovacích adjektiv neuvádí, věnuje se totiž zejména častým či z uživatelského hlediska problematickým jevům (ve své výkladové části IJP však informace k tvoření přídavných jmen individuálně přivlastňovacích shrnuje). Paradigmatické tabulky tvarů slov skloňovaných podle vzorů „otcův, -a, -o“ a „matčin, -a, -o“ naleznete v českých mluvnicích. Např. v tzv. akademické Mluvnici češtiny (II. díl), Příruční mluvnici češtiny aj.
Poslední užití: 12.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12217
Užití:
1 1 0
Dotaz: Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz: Co je koncovka ve slově bezstarostného? Viděla jsem, že někde bylo jako koncovka určeno celé -ého, ale někde jsem také zahlédla, že jen -ho a -é- bylo samostatné. Jak to tedy je? Co by bylo ono samostatné -é-?
Klíčové slovo: bezstarostného
Odpověď: K morfematickému členění „konce tvarů“ přídavných jmen existují dva přístupy. První z nich považuje za pádovou koncovku vše, co následuje po kořeni, resp. po slovotvorných příponách, které ho modifikují. V případě slova bezstarostného by pak tedy koncovkou bylo celé -ého (viz např. Internetová jazyková příručka, kapitola Morfematika). Existuje však i přístup (uplatněný např. v Mluvnici češtiny 2 (s. 380–381)), který na „konci tvarů“ přídavných jmen vidí formanty složené z kmenotvorné přípony realizované dlouhou samohláskou a z vlastních pádových koncovek, které jsou analogické s pádovými koncovkami zájmen. Podle tohoto přístupu by se tedy členilo bezstarostn-é-ho (a bezstarostn-ý-0, bezstarostn-á-0, s bezstarostn-ý-m, s bezstarostn-ou-0), přičemž -é- (-ý-, -á-, -ou-) by se v takovém přístupu hodnotilo jako kmenotvorná přípona a -ho (-0-, -m-) jako pádová koncovka. Jaký přístup se uplatňuje ve školní výuce (na různých stupních škol), nevíme; nepovažujeme za pravděpodobné, že by šlo o přístup členící „konec tvarů“ přídavných jmen na kmenotvornou příponu a pádovou koncovku, ale s jistotou to říct nedokážeme. Doporučujeme se obrátit např. na Asociaci středoškolských češtinářů.
Zvažované varianty:
-ého -é- + -ho
Poslední užití: 23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika, odd. 2.4.3, b. 1, písm. d) Tvarotvorné přípony finální –⁠ pádové koncovky (příklady, např. mal-ého)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 1 Skloňování přídavných jmen, 1.1 Základní adjektivní skloňování (typ I – dlouhé tvary), 1.1.1 Skloňování tvrdé (podtyp I A): vz. „mladý“, s. 380–381

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12150
Užití:
1 1 0
Dotaz: Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz: Dočetla jsem se, že ve slově otcův je nulová pádová koncovka. Co je ale potom -ův-? Jak poznám, co je koncovka? Existuje nějaká publikace, která by systematicky vykládala, jaké mají jednotlivé vzory koncovky?
Klíčové slovo: otcův
Odpověď: Ano, slovo otcův má skutečně tzv. nulovou pádovou koncovku – jeho pádová koncovka je realizována nulovým morfem, srov. otcov-a, otcov-u, otcov-y, a tedy i otcův-0. Celé slovo otcův se pak skládá z kořene otc-, slovotvorné přípony -ův- (v nepřímých pádech rodu mužského živ. i neživ. a ve všech pádech rodu ženského a středního má podobu -ov-), která slouží k vytváření individuálně přivlastňovacích přídavných jmen daného typu, a pádové koncovky -0. Pádová koncovka (celý, odborný termín zní: finální tvarotvorný morfém – pádová koncovka) je obecně ta část slova, která se mění při jeho skloňování a která vyjadřuje rod, číslo a pád daného tvaru. V případě slova otcův se při skloňování mění a dané mluvnické kategorie vyjadřuje jen ta část slova, která následuje po slovotvorné příponě -ův-/-ov-, srov. otcův-0, otcov-a, otcov-u, otcov-ých atp. Slovotvorná přípona -ův- se sice taky mění (v -ov-), jak už bylo řečeno výše, ale: 1. v případě -ův- a -ov- jde „jen“ o dvě varianty téhož morfému, který je v přímých pádech rodu mužského živ. i neživ. realizován jako -ův- (otc-ův-0), v nepřímých pádech rodu mužského živ. i neživ. a ve všech pádových tvarech rodu ženského a středního jako -ov- (otc-ov-a); 2. morfém -ův-/-ov- nevyjadřuje, rod, číslo ani pád jednotlivých tvarů, ale slouží k vytvoření příslušného typu individuálních přivlastňovacích přídavných jmen – odtud jeho zařazení mezi slovotvorné přípony. Asi nejlepší popis stavby jednotlivých jmenných tvarů lze nalézt v tzv. akademické Mluvnici češtiny 2 ve výkladech o formálním tvarosloví (podstatná jména na s. 277–378, přídavná jména na s. 379–387). Je však nutno upozornit na to, že jde o popis vědecký, velmi detailní (nezjednodušující), který se proto nehodí pro některé účely, jako je např. výuka češtiny jako cizího jazyka nebo výuka na základní, a možná ani na střední škole, kde se problematika morfematického rozboru podává zjednodušeně (neliší se např. důsledně přípony a koncovky, nepracuje se nulovými morfy atp.).
Poslední užití: 17.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Morfematika
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Formální tvarosloví (IV 2), Podstatná jména (IV 2 A, s. 277–378), Přídavná jména (IV 2 B, s. 379–387)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12022
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesa: rod
Konkrétní dotaz: „Bábovka už se peče“: Je ta věta v rodě činném, nebo trpném?
Klíčové slovo: péct
Odpověď: Tato věta patří k těm, které jsou z hlediska rodu činného a trpného sporné a lze je interpretovat oběma způsoby. Proto bychom považovali obě řešení za odůvodnitelná a (především ve školním prostředí) nevyžadovali jednoznačné řešení.
Poslední užití: 18.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11706
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz: Je správně věta „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“?
Klíčové slovo: nikdo
Odpověď: Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není spokojený se současnou situací“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není spokojený se současnou situací“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme spokojený se současnou situací“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme spokojení se současnou situací“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle). Vaše věta je tedy po jazykové stránce v pořádku.
Poslední užití: 24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 103

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11578
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz: Jaké ý/í mám napsat ve větě „Nikdo nejsme dokonalý/í“? Kdyby věta zněla „Nikdo není dokonalý“, je to jasné, ale mě v té větě mate to sloveso v množném čísle.
Klíčové slovo: nikdo
Odpověď: Zájmeno „nikdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Nikdo není dokonalý“). Připouští se však i mluvnická shoda s množným číslem, a to v případech, kdy zájmeno zahrnuje více osob: akademická Mluvnice češtiny uvádí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“. Tvar slovesa v množném čísle („jsme“) vyjadřuje, že mluvčí do skupiny jedinců zahrnuje i sám sebe. V závislosti na tom, co chce autor věty přesně vyjádřit, lze tedy užít tyto kombinace: „Nikdo není dokonalý“ (obecné konstatování), „Nikdo nejsme dokonalý“ (mluvčí do skupiny zahrnuje i sám sebe; shoda přísudkového jména se řídí podle zájmena „nikdo“, jemuž obvykle odpovídá shoda v jednotném čísle), „Nikdo nejsme dokonalí“ (i zde mluvčí do skupiny zahrnuje sám sebe; tvar přísudkového jména se přizpůsobuje sponovému slovesu „jsme“ v množném čísle).
Poslední užití: 3.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 16 – Typ Každý jsme nějak nešťastný
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 103

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11454
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz: Nevím si rady se shodou přísudku s podmětem ve vedlejší větě, jejímž podmětem je zájmeno „kdo“: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml/všimli, byl bratr.“ Můžete mi poradit, zda by měl být tvar přísudku v jednotném, nebo v množném čísle?
Klíčové slovo: kdo
Odpověď: Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. Akademická Mluvnice češtiny připouští mluvnickou shodu jak s jednotným, tak s množným číslem. V uvedeném větném celku se navíc vedlejší věta, uvozená zájmenem „kdo“, může vztahovat jak k výrazu „jedním“, který je v jednotném čísle, tak k výrazu „prvních“, který má tvar čísla množného. Za přijatelná tedy považujeme obě řešení: „Jedním z prvních, kdo si toho všiml, byl bratr“ i „Jedním z prvních, kdo si toho všimli, byl bratr“.
Poslední užití: 13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 103

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10625
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kterou příručkou z uvedených se mám řídit?
Konkrétní dotaz: Miluše Jirušková v publikaci Procvičujeme i/y uvádí, že jsou mužská jména skloňovaná podle vzoru „soudce“ neživotná. Ve školní učebnici naopak stojí, že jde o vzor pro mužská životná jména. Která publikace má pravdu?
Klíčové slovo: soudce
Odpověď: Doporučujeme vám řídit se podle učebnic opatřených doložkou MŠMT. Vzor „soudce“ má sice oproti jménům skloňovaným podle vzoru „pán“, „muž“ nebo „předseda“ homonymní tvary 2. a 4. pádu j. č., přesto je však zařazován mezi vzory pro mužská životná jména. (Pro podrobnější poučení vizte Mluvnici češtiny 2, s. 298n.).
Poslední užití: 14.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10455
Užití:
1 1 0
Dotaz: Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz: Je mi to trapné, ale nevím, jestli ve sdělení oprava pracovních oděvů je ve slově pracovních h, nebo ch. A proč?
Klíčové slovo: pracovních
Odpověď: Náležitá podoba je pracovních. Jde o koncovku 2. pádu množného čísla měkkého přídavného jména. Stejně jako píšeme -ch u vzoru jarní (jarních), popř. i mladý (mladých), píšeme -ch u 2. p. mn. č. slova pracovní.
Zvažované varianty:
pracovních pracovníh
Poslední užití: 7.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10423
Užití:
1 1 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Na restauraci je nápis Elsyn dvůr. Myslím, že by tam mělo být -i-. Mám pravdu?
Klíčové slovo: Elsin
Odpověď: Neznáme motivaci tohoto názvu, ale domníváme se, že běžný uživatel češtiny takovéto pojmenování vnímá jako individuálně přivlastňovací přídavné jméno odvozené z ženského jména Elsa. V tom případě by měla být použita přípona ‑in a náležitý zápis by skutečně byl Elsin. Protože jde o název restaurace, je možné, že -y- bylo v názvu zvoleno záměrně, aby upoutalo pozornost a název byl zapamatovatelnější. Zda jde o omyl, či záměr, však bohužel nevíme.
Zvažované varianty:
Elsin Elsyn
Poslední užití: 7.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10354
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz: Je akademická Mluvnice češtiny kodifikační příručka? A co Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky?
Klíčové slovo: kodifikace
Odpověď: Tři svazky Mluvnice češtiny z 80. let 20. století nejsou koncipovány jako kodifikační příručka. Česká mluvnice vyšla naposledy v roce 1983 a po stránce pravopisné nyní neodpovídá současné kodifikaci, jak z hlediska pravopisného, tak tvaroslovného. Současným kodifikačním zásadám, upraveným Pravidly českého pravopisu v roce 1993, odpovídá Stručná mluvnice česká, kterou na základě zmíněných PČP připravil A. Jedlička.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10353
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz: Považují se za kodifikační příručky Slovník spisovné češtiny, Mluvnice češtiny a Nový akademický slovník cizích slov?
Klíčové slovo: kodifikace
Odpověď: Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, což je případ Příruční mluvnice; vedle toho Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10201
Užití:
0 0 0
Dotaz: Slovesa: časování
Konkrétní dotaz: Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo: tisknout, minout
Odpověď: Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem minem tiskneme mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj: Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10042
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovesné tvary
Konkrétní dotaz: Minulý čas je vždycky vyjádřen složeným slovesným tvarem, včetně 3. osoby typu nesl, četl?
Klíčové slovo: složený slovesný tvar
Odpověď: Od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, pouze se u nich v současnosti vynechává pomocné sloveso být, které tam dříve bylo: on jest dělal, ona jest četla. Problematické je, jak se s tím vypořádat ve školské praxi, protože tvar složený je žákům popisován tak, že je složen z více slov. Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Dr. Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/poradna-asc-ke-slozenym-tvarum-slovesnym/).
Poslední užití: 19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Asociace češtinářů. 2013.
ID související odpovědi: #8057

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9977
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovní druh
Konkrétní dotaz: Jaký slovní druh je poslední? Jak by se měl určit ve školní úloze?
Klíčové slovo: poslední
Odpověď: Určování slovních druhů je jednou z oblastí, k nimž různé mluvnice a slovníky přistupují různě. Příruční mluvnice češtiny řadí výraz poslední mezi neurčité řadové číslovky. Akademická Mluvnice češtiny mu přisuzuje „povahu řadového pojmenování nečíslovkového“. Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého klasifikují výraz poslední (jsoucí na konci v nějakém pořadí) jako přídavné jméno. Slovnědruhové pojetí se tedy u různých autorů liší v závislosti na kritériích, která si pro jejich určování stanoví (např. formální versus sémantické). U školních úloh rozhoduje oficiální školské pojetí, které my jako nedidaktické pracovitě neznáme, ale z hlediska čistě jazykového bychom považovali za vhodné nevyžadovat po žácích pouze jedno správné řešení.
Poslední užití: 4.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Poprvé popsáno v odpovědi s ID: #7560 ukaž.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9532
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést? (Ten který provedl je provedlší?)
Klíčové slovo: provedší
Odpověď: Zpřídavnělý přechodník minulý utvořený od slovesa provést má (v 1. p. j. č. (r. m. neživ.)) správnou podobu provedší. (Tvoří se od j. č. r. m. přechodníku minulého slovesa provést, který má podobu proved, a to přidáním přípony -š/í.)
Zvažované varianty:
provedlší
Poslední užití: 25.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo provést
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9091
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz: Při korektuře jsem narazila na větu „Mezi těmi, kdo ho oslovili, byl i David Bowie“. Znejistěla jsem, jestli má být sloveso „oslovit“ v množném, nebo v jednotném čísle, když se vztahuje k zájmenu „kdo“.
Klíčové slovo: kdo
Odpověď: Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Ve vašem případě je však vhodné vzít v úvahu i tvar zájmena „těmi“ v hlavní větě, který svědčí spíše ve prospěch pokračování v množném čísle.
Poslední užití: 24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 103

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8572
Užití:
1 1 0
Dotaz: Podmětem je zájmeno kdo
Konkrétní dotaz: Přemýšlím nad větou „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“. Nemělo by být ve vedlejší větě množné číslo, když je i ve větě hlavní? Tedy „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“?
Klíčové slovo: kdo
Odpověď: Zájmeno „kdo“ jako takové má pouze tvary jednotného čísla a obvykle mu odpovídá gramatická shoda podle mužského životného rodu v jednotném čísle („Kdo ho viděl“). Zároveň se však zájmeno „kdo“ může vztahovat jak k jednotlivým bytostem, tak k jejich většímu počtu. V akademické Mluvnici češtiny se uvádějí příklady „Kdo to udělal“ i „Nikdo jsme o to nestáli“ – připouští se tedy mluvnická shoda jak s jednotným, tak s množným číslem. Vaše věta tedy může mít podobu „Byli jsme poslední, kdo ho viděl naživu“ (tuto variantu považujeme za primární) i „Byli jsme poslední, kdo ho viděli naživu“.
Poslední užití: 18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8122
Užití:
1 0 1
Dotaz: Slovesné tvary
Konkrétní dotaz: Ve větě: „Já jsem víla lesní a ve vodě nebudu moci žít.“ je úkolem najít a podtrhnout sloveso v budoucím čase. Je „nebudu moci žít“, nebo jen „nebudu moci“?
Klíčové slovo: moci
Odpověď: Nebudu moci žít je tzv. složený přísudek, který je tvořen dvěma slovesnými tvary: budoucím časem tzv. modálního slovesa moci, tj. nebudu moci, a infinitivem tzv. plnovýznamového slovesa žít. Budoucí čas slovesa moci je navíc tzv. složený slovesný tvar, který je tvořen budoucím časem pomocného slovesa nebudu a infinitivem moci. Odpovědět na tomto pozadí na to, co je tu „sloveso v budoucím čase“, nejde jednoznačně, záleží na hledisku a podrobnosti analýzy. Možnosti jsou tři: 1) budoucí čas vyjadřuje celý přísudek (hledisko syntaktické), 2) v budoucím čase je celý složený slovesný tvar nebudu moci (hledisko funkční morfologie) – budoucí čas vyjadřuje tento tvar jako celek, 3) v budoucím čase je jen pomocné sloveso nebudu (hledisko formální morfologie) – moci je formálně infinitiv. Těžko říct, kterou odpověď chce zadavatel úkolu slyšet. Jako nejméně pravděpodobná se nám jeví odpověď č. 1.
Zvažované varianty:
nebudu moci nebudu nebudu moci žít
Poslední užití: 27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.