Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Na našem pracovišti je složka, která se jmenuje „úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“. Ve větě se toto spojení objevilo ve 4. pádě: „pro úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“. Domnívám se, že správně by mělo být „pro koho/co?“ – „operační řizení“, tedy nikoli „operačního“. Je to tak?
Klíčové slovo:
úsek; přívlastek neshodný; koordinační vztah
Odpověď:
Řídícím výrazem spojení „úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“ je podstatné jméno „úsek“. Ten je rozvit neshodným několikanásobným přívlastkem „systému a řízení“, na němž jsou závislá další jména v platnosti přívlastku shodného. Přívlastek neshodný v dalších pádech zůstává ve stejném tvaru, v tomto případě ve tvaru druhého pádu. Skloňovat se bude pouze řídící jméno „úsek“. Proto bude náležité znění tohoto spojení ve čtvrtém pádě „pro úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení“.
Poslední užití:
14.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve tvaru zájmena „sám“ ve větě „Děti byly sam_“?
Klíčové slovo:
sám; samy
Odpověď:
Dotazovaný výraz v dané větě je jmennou částí přísudku. Jestliže je tato část vyjádřena přídavným jménem (respektive v tomto případě jde o zájmeno, které má adjektivní skloňování), shoduje se zpravidla v rodě, čísle a pádě s řídícím jménem. Tím jsou zde „děti“, tedy (v množném čísle) jméno rodu ženského. Proto je náležitý tvar „samy“. Pokud by podmět byl rodu mužského životného, psali bychom naopak měkké i, stejně jako ve sponové části přísudku, např. „Chlapci byli sami“.
Poslední užití:
24.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Poradíte nám prosím s volbou mezi jednotným a množným číslem v následujícím spojení? „Pod matematické úlohy / matematickou úlohu 1, 2, 3, 4 napište...“
Klíčové slovo:
úloha; úlohy; přívlastek neshodný; podstatné jméno; jednotné číslo; množné číslo
Odpověď:
V pořádku jsou obě řešení. Pokud zvolíme jednotné číslo, lze ve spojení vidět výpustku opakujícího se řídícího jména: „pod matematickou úlohu 1, (úlohu) 2, (úlohu) 3, (úlohu) 4“. Pokud zvolíme množné číslo, půjde o neshodný přívlastek několikanásobný („1, 2, 3, 4“), jehož všechny složky se vztahují k jednomu podstatnému jménu „úlohy“.
Poslední užití:
31.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přívlastek neshodný, s. 272.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Pište do komentářů(,) nebo rovnou sdílejte fotky.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje věty v poměru slučovacím (resp. tzv. slabě vylučovacím / eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
112
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce u dané spojky?
Konkrétní dotaz:
Máme různé věty, kde dochází ke spojení výrazů X a Y pomocí spojky „nebo“, například spojení typu „Konečná(,) nebo Okamura“. Můžete nám prosím poradit, jak spojení tohoto typu interpunkčně řešit?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
U takto obecně formulovaného dotazu nelze poskytnout jednoznačnou odpověď. Spojka „nebo“ může spojovat větné členy či věty v různých významových poměrech. Při volbě interpunkčního řešení se nejčastěji rozhodujeme mezi slučovacím a vylučovacím poměrem, respektive mezi tzv. slabě vylučovacím (někdy označovaným jako tzv. poměr eventualitní) a ostře vylučovacím poměrem, a podle toho pak volíme buď řešení s čárkou, nebo bez ní. Vždy je třeba posoudit konkrétní kontext věty a významový poměr v ní. Bez kontextu a konkrétního příkladu ve větě bohužel není možné doporučit jednoznačné řešení.
Poslední užití:
31.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.