Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V rámci poučení o stylu se používá termín „prostě sdělovací styl“. V některých zdrojích jsou to samostatná slova, v jiných je psáno „prostěsdělovací styl“. Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
prostěsdělovací; prostě sdělovací
Odpověď:
Výraz prostěsdělovací patří mezi přídavná jména vniklá spřahováním, k málo produktivnímu typu s předním členem tvořeným příslovcem. Patří do skupiny výrazů, které můžeme psát jako jedno slovo či jako slova dvě při zachování stejného slovosledu. Obě možnosti – prostěsdělovací i prostě sdělovací – jsou tedy v pořádku (obdobně např. níže podepsaný – nížepodepsaný, okolostojící – okolo stojící).
V elektronicky dostupném Novém encyklopedickém slovníku češtiny je v nadpisu hesla užit zápis dohromady prostěsdělovací styl, v textu jsou uvedeny i varianty prostě sdělovací styl a prostě sdělný styl. Pokud je nám známo, psaní dohromady bývalo uvedeno rovněž v přehledech doporučené školské jazykovědné terminologie pro ZŠ a SŠ, které bývaly dostupné na stránkách Jazykovědného sdružení.
Zvažované varianty:
prostěsdělovací
prostě sdělovací
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Prostěsdělovací styl: https://www.czechency.org/slovnik/PROST%C4%9ASD%C4%9ALOVAC%C3%8D%20STYL
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 2 Přídavná jména vzniklá spřahováním (typ níže uvedený – nížeuvedený)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, část 2.3 Spřahování
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno od slova Austrálec (‚původní obyvatel Austrálie‘)? Může to být austrálský?
Klíčové slovo:
austrálský
Odpověď:
Přídavné jméno ke slovu Austrálec (‚původní obyvatel Austrálie‘) by mělo mít opravdu podobu austrálský (srov. např. Somálec > somálský sirotek, somálští piráti; Gruzínec > gruzínský důstojník, gruzínští fotbalisté, tj. nikoliv *somálecký/somálečtí; *gruzínecký/gruzínečtí).
Zvažované varianty:
austrálský
Poslední užití:
28.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově náklonnost píšou dvě -nn-?
Klíčové slovo:
náklonnost
Odpověď:
Abstraktní podstatná jména zakončená na příponu -ost/0 se tvoří od přídavných jmen. V případě slova náklonnost je tedy třeba počítat s utvořením od řídkého (ovšem ve slovnících i v úzu doloženého) přídavného jména náklonný: odtud pak ná-klon-n-ý > ná-klon-n- > ná-klon-n-ost/0 > náklo-nn-ost.
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Špania Dolina (obec na Slovensku v okrese Banská Bystrica)?
Klíčové slovo:
španodolinský
Odpověď:
Slovo Špania v názvu slovenské obce Špania Dolina je ve slovenštině měkké přídavné jméno (s významem špánova, tj. županova), kterému by v češtině odpovídalo měkké přídavné jméno *Španí. Vyjdeme-li pak ze spojení *Španí Dolina, mělo by mít přídavné jméno od něj odvozené v češtině podobu španodolinský (analogicky k dvojícím Horní Planá > hornoplánský, Dolní Beřkovice > dolnobeřkovický atp.).
Zvažované varianty:
španiadolinský
špaňodolinský
Poslední užití:
11.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně rozsvěcení, nebo rozsvícení vánočního stromku?
Klíčové slovo:
rozsvěcení, rozsvícení
Odpověď:
Správně je jak rozsvěcení, tak rozsvícení vánočního stromku. Podstatné jméno rozsvěcení je utvořeno od nedokonavého slovesa rozsvěcet, a akcentuje tak průběh celé akce, podstatné jméno rozsvícení je utvořeno od dokonavého slovesa rozsvítit, a akcentuje tak jednorázový akt rozsvícení – stromek je zhasnutý a – blik – najednou svítí.
Zvažované varianty:
rozsvěcení
rozsvícení
Poslední užití:
26.11.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.