Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Jak označit ženu vykonávající práci lesníka? Jaká je přechýlená podoba slova lesník?
Klíčové slovo:
lesnice
Odpověď:
Jako přechýlenou podobu slova lesník bychom doporučovali podobu lesnice. Tato podoba je systémově nejsilnější, existuje k ní řada analogických dvojic (tajemník > tajemnice, důstojník > důstojnice, úředník > úřednice aj.). Existence slova lesnice s významem ‚hudební nástroj‘ tomu není na překážku – obdobná víceznačnost je v jazyce, a to přímo i v obdobných případech přechylování, poměrně běžná, srov. např. generálka ‚žena v hodnosti generála‘ vs. generálka ‚generální zkouška‘ či ‚oprava‘. Na překážku tomu nejsou ani neanalogické dvojice typu právník > právnička – jazyk se prostě nechová zcela přímočaře a pravidelně.
Poslední užití:
14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je správně odkalištní (s "t"), nebo odkališťní (s "ť")?
Klíčové slovo:
odkalištní
Odpověď:
Správně je odkalištní (s "t"). Při tomto typu odvozování přídavných jmen ze jmen podstatných, kde je na konci slova nebo před koncovkou vyslovované [ť], se podle slovotvorných zásad češtiny v odvozeném slově měkkost nezachovává, a vyslovované [ť] se mění v [t] – odtud tedy odkalištní (srov. též paměť > pamětní či hradiště > hradištní).
Zvažované varianty:
odkalištní
odkališťní
Poslední užití:
23.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jestliže píšeme blended learning jako dvě slova, jak máme napsat blended learningový kurz? Také jako dvě slova? Vídám to se spojovníkem: blended-learningový.
Klíčové slovo:
blendedlearningový
Odpověď:
Slovníky bohužel nezachycují ani blended learning, ani přídavné jméno blendedlearningový. V ČNK je výskyt adjektiva zcela minimální. Máte pravdu, že doklady z internetu ukazují značnou frekvenci zápisu se spojovníkem blended-learningový, relativně častý je i zápis blended learningový. Z hlediska slovotvorby však doporučujeme psát přídavné jméno dohromady: blendedlearningový (obdobně např. art deco – artdecový, hnědé uhlí – hnědouhelný, Kutná Hora – kutnohorský). Pro psaní se spojovníkem není žádné opodstatnění z několika důvodů: (1) spojovník se nepíše ani u podstatného jména blended learning, z něhož je přídavné jméno odvozeno, není důvod, aby se „najednou“ objevil; (2) i kdyby se základní výraz psal se spojovníkem, adjektivum by se psalo dohromady, srov. ping-pong – pingpongový.
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově včelín píše měkké "í". Jak je toto slovo utvořeno?
Klíčové slovo:
včelín
Odpověď:
Slovo včelín vzniklo přidáním přípony -ín/0 k základu včel- (ze slova včela; obdobně je též kráva > kravín). Psaní měkkého "í" ve slově včelín je tedy záležitostí lexikálního pravopisu: identita (způsob zápisu) přípony -ín/0 zůstává zachována i po připojení k základu včel- a vytvoření slova včelín.
Poslední užití:
16.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo včelín
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Mohli byste mi doporučit nějakou publikaci zabývající se českými zdrobnělinami přídavných jmen? V různých mluvnicích je k tomuto tématu pouze pár řádků, ale já bych potřeboval nějaké podrobnější poučení.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pokud je nám známo, žádná samostatná publikace se zdrobnělým adjektivům nevěnuje. Doporučujeme vám výklad v Mluvnici češtiny I, s. 381, a heslo Adjektivum deadjektivní v Novém encyklopedickém slovníku češtiny.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má tzv. druhově přivlastňovací přídavné jméno utvořené od slova mládě? Existuje vůbec v češtině takové slovo? Mohlo by mít podobu mláděcí?
Klíčové slovo:
mláděcí
Odpověď:
Výkladové slovníky tzv. druhově přivlastňovací přídavné jméno od slova mládě neuvádějí. Pokud bychom ho měli vytvořit, slovotvorným zásadám češtiny by opravdu odpovídala podoba mláděcí, která by pak byla na základě svého slovotvorného významu uživatelům češtiny srozumitelná (její význam by byl dobře odhadnutelný z její utvářenosti). Podle databáze ČNK syn v8 se však toto slovo téměř nepoužívá, najdeme tu jeho pouhých 14 výskytů. Jakkoliv je tedy slovo mláděcí utvořeno systémově (je slovotvorně náležité), a nejspíš by bylo i dobře srozumitelné, nelze ho (do spisovných textů a promluv) doporučit, protože není noremní, uživatelé češtiny ho neznají, nesetkávají se s ním, bylo by pro ně překvapivé, rušilo by je a zaráželo. Místo něj je vhodnější volit opis, např. místo mláděcí srst, mláděcí rysy používat spojení srst mláďat, rysy mláďat atp.
Zvažované varianty:
mláděcí
Poslední užití:
13.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka mláděcí
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Je terminologicky náležité (ve školní praxi) mluvit o předponě nebo o předponové části slova?
Klíčové slovo:
předpona, předponová část
Odpověď:
Uplatnění těchto termínů ve školské praxi bude nejspíš nejednotné (i vzhledem k jednotlivým učebním textům). Obecným smyslem této terminologické dvojice je rozlišit předponu (jeden segment, morfém) od jejich komplexu (více segmentů, morfémů), tj. od souboru více předpon za sebou, které se nacházejí před kořenem a tvoří dohromady předponovou část slova. Tak např. ve slově pře-roz-dělit jsou dvě předpony (pře- a roz-), které společně tvoří předponovou část (přeroz-) daného slova.
Zvažované varianty:
předpona
předponová část
Poslední užití:
27.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně rozkousatelný, nebo rozkousnutelný? Jaké přídavné jméno užít v souvislosti se semínky melounu?
Klíčové slovo:
rozkousatelný, rozkousnutelný
Odpověď:
Přídavná jména rozkousatelný i rozkousnutelný jsou slovotvorně náležitá. První z nich, rozkousatelný, je utvořeno od slovesa rozkousat s nedokonavým významem, zatímco druhé z nich, rozkousnutelný, od slovesa rozkousnout s významem dokonavým. Podle toho je v různých kontextech namístě volit to které přídavné jméno. V souvislosti se semínky melounu (v množném čísle), které jde dobře rozkousat spíš než rozkousnout, bychom doporučovali použít přídavné jméno rozkousatelný – dobře rozkousatelná semínka.
Zvažované varianty:
rozkousatelný
rozkousnutelný
Poslední užití:
18.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: více existujících podob jména
Konkrétní dotaz:
Jak by se dali nazvat obyvatelé Pobřeží slonoviny? Lze používat podobu Sloni?
Klíčové slovo:
obyvatel Pobřeží slonoviny
Odpověď:
Od označení státu Pobřeží slonoviny nelze v češtině vytvořit obyvatelské jméno. Podoby Ivořan či Ivorijec nelze doporučit, protože nejsou v češtině uzuální (natož noremní) a nebyly by běžně srozumitelné. Je nutno volit opis. Užívat pro obyvatele Pobřeží slonoviny (resp. pro fotbalové reprezentanty tohoto státu) podobu Sloni je sice možné, ale nevhodné v kontextech, kde by se měl používat pouze spisovný jazyk (ve fotbalovém komentáři není, jako ozvláštnění, podoba Sloni nevhodná).
Zvažované varianty:
Sloni
Poslední užití:
23.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Lze použít slovo gastrofestival? Píše se dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
gastrofestival
Odpověď:
Slovo gastrofestival je zcela v pořádku, segment gastro- se běžně objevuje i v jiných obdobně utvořených slovech, vzniklý výraz je utvořen v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, bude uživatelům srozumitelný, proti jeho používání nelze nic namítat. Píše se dohromady – gastrofestival.
Zvažované varianty:
gastrofestival
gastro festival
Poslední užití:
1.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký rozdíl je mezi spojeními protiepidemiologická opatření a protiepidemická opatření? Co je správně?
Klíčové slovo:
protiepidemický, protiepidemiologický
Odpověď:
Motivující přídavné jméno epidemiologický znamená ‚týkající se epidemiologie‘, přídavné jméno protiepidemiologický by tedy znamenalo cosi jako ‚týkající se něčeho, co je proti epidemiologii‘, což se evidentně nechce vyjádřit, nebo je to dokonce nesmyslné. Chceme-li vyjádřit význam ‚týkající se toho, co je proti epidemii‘, je jedinou správnou možností přídavné jméno protiepidemický, které je utvořeno od přídavného jména epidemický s významem ‚týkající se epidemie‘. Správně je tedy jedině protiepidemická opatření.
Zvažované varianty:
protiepidemiologický
protiepidemický
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Lze použít přídavné jméno letěný, a to pro raketu a ve významu ‚která už letěla, která letí znovu, opakovaně‘?
Klíčové slovo:
letěný
Odpověď:
Slovo letěný není vytvořeno v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, a to proto, že trpné příčestí letěn od slovesa letět se v češtině netvoří – nemělo by se tedy od něj vytvořit ani přídavné jméno letěný. Slovo letěný k užití jednoznačně nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
letěný
Poslední užití:
19.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně krátko-, dlouhovlákný, nebo krátko-, dlouhovlákenný?
Klíčové slovo:
krátkovlákný, krátkovlákenný, dlouhovlákný, dlouhovlákenný
Odpověď:
Jelikož existuje pouze přídavné jméno vlákenný, nikoliv vlákný, pravidelnému způsobu tvoření slov v češtině by odpovídaly jen podoby krátko- a dlouhovlákenný. V databázi ČNK syn v8 jsou však – v rozporu s tím – doloženy pouze podoby zakončené na -vlákný: krátkovlákný zde má 2 výskyty, dlouhovlákný 32 výskytů (zatímco podoby krátko- a dlouhovlákenný se zde nevyskytují ani jednou). Ani podoby zakončené na -vlákný však nelze považovat za slovotvorně nenáležité, neboť ve slovotvorných výkladech v mluvnicích se uvádí, že pokud existuje zadní člen těchto složenin jako samostatné slovo, nemusí se s ním druhá část nově vzniklé složeniny nutně shodovat (obdobně též nízkotlaký: -tlaký neexistuje; krátkodobý, -dobý neexistuje). V pořádku jsou tedy jak přídavná jména zakončená na -vlákenný, tak na -vlákný. Vzhledem k tomu, že v úzu se (lze-li bezpečně soudit na základě uvedených dokladů z ČNK syn v8) vyskytují častěji podoby zakončené na -vlákný, doporučovali bychom k užití spíše ty.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Používá se, objevuje se, je správně utvořené atp. slovo protrávit (ve významu ‚strávit volný čas‘)?
Klíčové slovo:
protrávit
Odpověď:
Sloveso protrávit je utvořeno v souladu se slovotvornými pravidly češtiny, jeho slovotvorný význam je pochopitelný, ale nepoužívá se – jde zřejmě o okazionalismus, náležitě vytvořený a potenciálně uplatnitelný, ale neuplatňovaný.
Poslední užití:
29.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Je slovo hostka správné, lze ho použít?
Klíčové slovo:
hostka
Odpověď:
Slovo host se obvykle nepřechyluje, ale šířící se systémově utvořenou podobu hostka nelze odmítat, přestože pro část uživatelů může být nepřijatelná.
Poslední užití:
28.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – názvy krajů (Kolínsko)
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má název kraje utvořený od místního jména Nisa (české exonymum pro polské město Nysa)? Kolik se v něm píše s?
Klíčové slovo:
Nisko
Odpověď:
Název kraje utvořený od místního jména Nisa (české exonymum pro polské město Nysa) se správně píše – obdobně jako od něj utvořené přídavné jméno – s jedním s: Nisko.
Zvažované varianty:
Nisko
Nissko
Poslední užití:
24.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Je možné vytvořit tvar lzelo (od slova lze)?
Klíčové slovo:
lzelo
Odpověď:
Daný tvar vytvořit lze, vzniká analogicky k ostatním příčestím činným. Pokud se však sem tam používá, jde o výsledek jazykové komiky, snahy ozvláštnit žertovně vlastní text atp., rozhodně není neutrální, není vhodný do textů určených široké veřejnosti, na něž se kladou nároky na spisovnost.
Poslední užití:
2.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Množství vody, které proteklo, je proteklé, nebo protečené?
Klíčové slovo:
proteklý, protečený
Odpověď:
Přídavné jméno od slovesa protéct lze utvořit jak od minulého příčestí (protekl), tak od trpného příčestí (protečen). Množství vody, které proteklo, tedy může být jak proteklé, tak protečené.
Zvažované varianty:
proteklý
protečený
Poslední užití:
14.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Přídavné jméno utvořené od slova afrodiziakum má podobu afrodizační, nebo afrodiziační?
Klíčové slovo:
afrodiziační
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od slova afrodiziakum má náležitou podobu afrodiziační. Při odvozování není důvod vypustit samohlásku i, neboť je nepochybnou součástí slovotvorného základu.
Zvažované varianty:
afrodiziační
afrodizační
Poslední užití:
11.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně podoba nenásledováníhodný? Lze místo ní použít spojení následování nehodný?
Klíčové slovo:
nenásledováníhodný
Odpověď:
Podoba nenásledováníhodný je nevhodná. Negace by měla být vyjádřena u složky -hodný (nehodný), nikoliv u složky následování- (nenásledování). Místo ní lze zvolit spojení následování nehodný, nebo – ještě lépe – opis: který není hodný následování.
Zvažované varianty:
nenásledováníhodný
následovánínehodný
není hodný následování
následování nehodný
Poslední užití:
25.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.