Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #12, Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/8, položky: 1-10/72
Stav:
#12229
Užití:
1 1 0
Dotaz: Změna délky (kořenové) samohlásky při odvozování (vyjímat > výjimka)
Konkrétní dotaz: Je správně nepopiratelný, nebo nepopíratelný?
Klíčové slovo: nepopiratelný, nepopíratelný
Odpověď: Podle slovníků jsou správné obě varianty. Odvozování příponou -teln/ý někdy doprovází krácení kmenové samohlásky základu (jako odraz staršího vývojového stadia češtiny; kromě nepopírat > nepopiratelný srov. např. nedosáhnout > nedosažitelný, nesnést > nesnesitelný), tento stav však bývá u některých (skupin) přídavných jmen narušován tendencí zachovávat neměnný základ u původního slovesa i u přídavného jména od něj odvozeného (tedy nepopírat > nepopíratelný). Výsledkem působení těchto dvou faktorů může být, jako v případě dvojice nepopiratelný a nepopíratelný, kolísání, resp. existence dvou správných variant. (Podle databáze Českého národního korpusu je však výrazně častější podoba nepopiratelný – databáze obsahuje 4294 tvarů přídavného jména nepopiratelný, zatímco jen 453 tvarů přídavného jména nepopíratelný.)
Zvažované varianty:
nepopiratelný nepopíratelný
Poslední užití: 19.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo nepopiratelný
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo -telný/-itelný
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 2.1.2.3.1 Adjektiva s příponou -teln(ý) – typ „dosažitelný“ (s. 340–341)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka [(word="nepopirateln.*|nepopírateln.*")&(tag=".*A.*")]

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12187
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz: Syn dostal v rámci distanční výuky za úkol vytvořit přídavné jméno od spojení za sklem. Jakou má takové přídavné jméno podobu? Může to být přídavné jméno zasklený?
Klíčové slovo: za sklem, *záskelný, *záskelní
Odpověď: Jako řešení úlohy „vytvořte přídavné jméno od spojení za sklem“ se sice velmi nabízí přídavné jméno zasklený, a je pravděpodobné, že paní učitelka, příp. klíč či metodická příručka toto přídavné jméno uvádějí jako řešení dané úlohy, toto řešení nicméně nelze považovat za správné. Slovo zasklený není vytvořeno od spojení za sklem, ale jde o zpřídavnělé příčestí trpné, viz sklít > zasklít > zasklen (např. okno bylo zaskleno) > zasklený (např. zasklené okno). Možná je sporné, zda tu předpona za- má čistě vidový („zdokonavující“) význam, Slovník afixů užívaných v češtině uvádí u předpony za-/zá- jediný takový příklad, sloveso zaplatit (pak by bylo sklít > zasklít jako platit > zaplatit); je však jisté, že předpona za- v přídavném jméně zasklený nevyjadřuje význam ‚jsoucí na druhé straně (skla), na takovém místě, že mezi mnou a danou věcí je sklo‘. Řešením této úlohy by mohla být jedna z uměle vtvořených variant *záskelný, *záskelní, *zaskelný, *zaskelní (možná též *zásklový či *zasklový), které jsou tvořeny na základě analogií a slovotvorných zásad češtiny, srov. následující přídavná jména, která jsou skutečně tvořena z dvouslovného předložkového výrazu, přičemž se původní předložka za přehodnocuje v předponu za-/zá-, pádový tvar jména je rozšířen o slovotvornou příponu (-n-) a pomocí adjektivní pádové koncovky (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) -í/-ý celý změněn v přídavné jméno: zánártní (< za nártem), zahraniční (< za hranicí), zákulisní (< za kulisami), zákeřný (< za keřem) atp. Problém je, že ani jedna z uvedených variant – přestože by šlo uvažovat o jejich slovotvorné náležitosti – se reálně nepoužívá; v databázi Českého národního korpusu nelze dohledat žádný výskyt ani jedné z nich. To je také důvod, proč není jasná konkrétní podoba přídavného jména vytvořeného ze spojení za sklem. Jak je vidět z uvedených příkladů, v některých případech se předpona dlouží (zákulisní, zákeřný), v některých nikoliv (zahraniční), v některých případech má nově vzniklý tvar po příponě -n- (v 1. p. j. č. r. m. živ. i neživ.) koncovku -í (zánártní, zákulisní), v některých však -ý (zákeřný) – kromě toho v úvahu připadají i jiné slovotvorné přípony, např. -ov- (*zásklový, *zasklový). Správným řešením úlohy by tedy musela být některá z uvedených variant, nikoliv však přídavné jméno zasklený. Z celého rozboru je snad dobře patrné, že tento úkol je nedomyšlený, nešťastný, a pro školní praxi tedy zcela nevhodný.
Zvažované varianty:
zasklený
Poslední užití: 21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo za-/zá-
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 2.4 Přídavná jména odvozená z příslovcí, z příslovečných a jiných určení, 2.4.1.2 Adjektiva odvozená z příslovečných a jiných určení, zvláště vyjádřených předložkovým pádem substantiv (s. 383–384)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla sklo, skelný, za

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11978
Užití:
1 1 0
Dotaz: Nemateriálový, nepraktický dotaz
Konkrétní dotaz: Jakým slovotvorným postupem vznikla slova hnědovlasý a rovnostranný? Metodická příručka uvádí, že slovo hnědovlasý vzniklo odvozováním a slovo rovnostranný skládáním, což se nám nezdá. Není v metodické příručce chyba?
Klíčové slovo: hnědovlasý, rovnostranný
Odpověď: Slova hnědovlasý a rovnostranný vznikla skládáním. Pokud by mělo jít o odvozování, museli bychom předpokládat podoby *hnědovlas (> hnědovlasý) a rovnostran (> rovnostranný), obdobně jako v případě zeměpis > zeměpisný. Jelikož podoba *hnědovlas neexistuje a podoba rovnostran je přinejlepším velmi řídký, asi profesní výraz, takže nelze předpokládat, že by byl pro slovo rovnostranný motivujícím výrazem, je třeba u slov hnědovlasý a rovnostranný předpokládat motivaci spojeními hnědý vlas nebo hnědé vlasy a rovná strana či rovné strany a obě slova pak chápat jako vzniklá tzv. afixální kompozicí neboli příponovým skládáním. (Metodická příručka se tak podle všeho skutečně mýlí.)
Poslední užití: 20.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11771
Užití:
1 1 0
Dotaz: Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz: Od jakého slova je utvořeno slovo ovar? Jaká slovotvorná řada k němu vede? A jak je to se slovem var – je var od vařit, nebo je vařit od var?
Klíčové slovo: ovar
Odpověď: Slovo ovar je utvořeno od slovesa ovařit a to pak od slovesa vařit – ke slovu ovar tedy vede řada vařit > ovařit > ovar (srov. vařit > vyvařit > vývar). Slovo var je utvořeno od slova vařit (nikoliv naopak), tedy – obdobně jako v případě slova ovar výše – vařit > var.
Poslední užití: 18.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: bod 1.1.1.3 Názvy výsledků děje
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vařit

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11383
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od slova zoroastrismus?
Klíčové slovo: zoroastritický
Odpověď: Přídavná jména od podstatných jmen zakončených na -ismus mají pravidelně zakončení -is-tický (srov. např. komunismus > komunistický, idealismus > idealistický, klientelismus > klientelistický atp.). Analogicky (doklady z reálného užívání jsou nedostatečné) tedy doporučujeme utvořit i přídavné jméno zoroastritický.
Poslední užití: 22.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Adaptace cizích přídavných jmen (par. 2.5.3, s. 386)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávky zoroastritický, zoroastrický a zoroastrální

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Slovotvorba
Kategorie: Terminologie
Stav:
#11153
Užití:
1 1 0
Dotaz: Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz: Jak se označují podstatná jména utvořená od přídavných jmen typu lakomý, nevychovaný atp.? Existuje pro ně nějaké jednoslovné označení?
Klíčové slovo: názvy nositelů vlastností
Odpověď: Podstatná jména typu lakomec, nevychovanec atp. utvořená od přídavných jmen lakomý, nevychovaný atp. patří do kategorie jmen, která se označuje jako názvy nositelů vlastností (Mluvnice češtiny 1) nebo jako názvy osob jako nositelů vlastnosti (Nový encyklopedický slovník češtiny). Jednoslovné označení pro ně neexistuje.
Poslední užití: 11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: odd. 1.1.1.5 (s. 266n.)
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo NÁZVY OSOB JAKO NOSITELŮ VLASTNOSTI

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11083
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má ženské obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména (Malé) Hradisko (obec v okrese Prostějov)?
Klíčové slovo: Hradišťanka
Odpověď: Názvy obyvatel se netvoří od všech zeměpisných jmen, omezeno je zejména právě tvoření od jmen měst a obcí. To je i případ obce (Malé) Hradisko. Pokud bychom měli obyvatelské jméno vytvořit, bylo by nutno postupovat na základě slovotvorných analogií – v příručkách ani v úzu takové jméno doloženo není. Uvažovat bychom museli nejspíš o analogii se slovy nebešťan, pozemšťan, která se opírají o adjektiva nebeský, pozemský. Analogicky bychom pak uvažovali o opoře v přídavném jménu hradiský a podobě Hradišťanka (s analogickou alternací sk > šť). Zřejmou nevýhodou podoby Hradišťanka (< Hradisko) je ovšem homonymie s podobou Hradišťanka (< Hradiště). Je-li to jen trochu možné, doporučujeme proto použít opis – obyvatelka Hradiska, není-li to možné, je třeba počítat s tím, že uživatelé jazyka si budou se vší pravděpodobností za podobou Hradišťanka představovat zeměpisné jméno Hradiště, nikoliv Hradisko (pomoci tu však může kontext).
Poslední užití: 19.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: odd. 1.1.1.6.1.4 (s. 281)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11072
Užití:
1 1 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz: Je správně čalouničina práce, nebo čalounicina práce?
Klíčové slovo: čalouničina
Odpověď: Podle mluvnic češtiny se individuálně přivlastňovací přídavná jména od ženských jmen zakončených na -ic/e "obvykle" (PMČ) či "zpravidla" (MČ1) netvoří. V této informaci je nejspíš příčina Vašeho váhání a dotazu. Není sice jasné, zda tím mluvnice mají na mysli to, že se příslušné podoby reálně v úzu nevyskytují (přinejmenším v případě slova čalouničina (práce) je to pravda: databáze ČNK syn v8 neobsahuje jediný jeho výskyt), nebo že se nemají používat. Ať tak, či onak, v obou případech bychom se použití této podoby raději vyhnuli. Pokud by přesto bylo třeba individuálně přivlastňovací přídavné jméno od slova čalounice vytvořit, doporučovali bychom spíš podobu čalouničin, protože -č- je před adjektivní přivlastňovací příponou -in- mnohem častější – podle korpusu syn v8 (dotazy [(lemma=".*čin")&(tag=".*AU.*")] a [(lemma=".*cin")&(tag=".*AU.*")]) zhruba 150x. Jakkoliv tedy podoba čalouničin nemusí být systémová, lze se snad plauzibilně domnívat, že (v případě, kdy pro tvoření neexistuje silná opora v podobě jasného, všeobecně sdíleného pravidla) bude pro uživatele méně rušivá, nápadná atp. právě podoba s -č-.
Zvažované varianty:
čalouničina čalounicina
Poslední užití: 3.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Adjektiva posesívní, par. 238
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: bod 2.2.1.1.7.3 (s. 369–370)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: vyhledávka čalouničin

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10354
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz: Je akademická Mluvnice češtiny kodifikační příručka? A co Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky?
Klíčové slovo: kodifikace
Odpověď: Tři svazky Mluvnice češtiny z 80. let 20. století nejsou koncipovány jako kodifikační příručka. Česká mluvnice vyšla naposledy v roce 1983 a po stránce pravopisné nyní neodpovídá současné kodifikaci, jak z hlediska pravopisného, tak tvaroslovného. Současným kodifikačním zásadám, upraveným Pravidly českého pravopisu v roce 1993, odpovídá Stručná mluvnice česká, kterou na základě zmíněných PČP připravil A. Jedlička.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10353
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz: Považují se za kodifikační příručky Slovník spisovné češtiny, Mluvnice češtiny a Nový akademický slovník cizích slov?
Klíčové slovo: kodifikace
Odpověď: Otázka hodnocení příruček jako kodifikačních je poněkud problematická. Do roku 1989 byly jako kodifikační hodnoceny následující příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Česká mluvnice od B. Havránka a A. Jedličky. Po roce 1989 se situace komplikuje: pro jazykovou výchovu jsou stále závazná Pravidla českého pravopisu, avšak některé publikace výslovně uvádějí, že nechtějí být vnímány jako kodifikační, což je případ Příruční mluvnice; vedle toho Slovník spisovné češtiny uvádí, že je příručkou normativní, nikoli kodifikační (tj. v něm uvedené podoby nejsou závazné). Je však třeba doplnit, že vyjádření autorů je jedna věc, druhá věc je, jak dané příručky laická veřejnost vnímá. Roli rovněž hraje příslušnost autorů k určité instituci, konkrétně například k Ústavu pro jazyk český, příručky, které vznikají na půdě respektovaných institucí, veřejnost zpravidla vnímá jako závazné.
Poslední užití: 4.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.