Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ zeměpisného jména Červená Píska?
Klíčové slovo:
Červená Píska
Odpověď:
Původ názvu této základní sídelní jednotky nelze v žádných příručkách dohledat. Na základě konzultace s onomastickým oddělením ÚJČ lze pouze konstatovat, že šlo původně zřejmě o pomístní jméno. Setkáváme se zde totiž s lidovou podobou množného čísla (podobně jako např. *Hradčana místo Hradčany), která se ovšem dostala do oficiální podoby místního jména (v souladu se spisovným jazykem by byl spíše tvar Červené Písky). Původ daného jména tedy pravděpodobně souvisí s výskytem červeného písku.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
a tak
Odpověď:
Hlavní věty spojené souřadně v poměru příčinném/důsledkovém oddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy i pokud jsou spojeny beze spojky. Jestliže výraz signalizující příčinný/důsledkový poměr (proto, tedy apod.) nestojí přímo u souřadicí spojky, lze poměr chápat jako oslabený a psát s čárkou i bez čárky.
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Úprava textu v buňkách tabulky
Konkrétní dotaz:
Na jednotlivých řádcích tabulky uvádím pojmy a jejich definice, které jsou větné povahy. Měly by tyto definice začínat velkým písmenem a být ukončeny tečkou?
Klíčové slovo:
tabulka; velká písmena
Odpověď:
V buňkách tabulky, které netvoří názvy sloupců a řádků, by se mělo psaní počátečních písmen odvíjet od pravopisných zásad. Z tohoto doporučení vyplývá, že by buňky obsahující text větné povahy měly začínat velkým písmenem a být ukončeny tečkou. Položky na stejné úrovni by měly být řešeny jednotně.
Poslední užití:
25.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
13.5 Záhlaví tabulky, 13.6 Sloupce (s. 41)
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
21.6.2 Velká písmena v tabulkách, grafech, popiscích obrázků a fotografií (s. 314)
Dotaz:
Shoda jmenné části přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přísudku ve větě „Děti nebo vnoučata ještě nejsou úplně samostatné“. Je to takto správně, nebo by v přísudku mělo být „samostatná“?
Klíčové slovo:
jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větě je několikanásobný podmět („děti nebo vnoučata“) a při shodě je třeba zohlednit obě složky. „Vnoučata“ jsou rodu středního a „děti“ jsou v množném čísle rodu ženského – namístě je tedy tvar „samostatné“. Jiná situace by nastala, kdyby přísudek předcházel podmětu (tedy např. „Ještě nejsou samostatné/á vnoučata ani děti“). V takovém případě máme na vybranou: buď uplatníme obecné pravidlo o přednosti rodů a dojdeme k témuž výsledku jako při pořadí podmět–přísudek, anebo můžeme shodu řídit pouze podle blížšího členu.
Poslední užití:
2.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.