Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #116, Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-5/8
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14913
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Jaký je význam slova kičkrle? Domnívám se na základě chorvatštiny a staré češtiny, že by mohlo jít o označení pro nízké hrdlo.
Klíčové slovo: kičkrle; kyčkrle
Odpověď: V 6. díle obsáhlého Česko-německého slovníku zvláště grammaticko-fraseologického z roku 1890, který sestavil František Štěpán Kott, nalezneme hesla kičkrle a kyčkrle. Obě pravopisné varianty nás odkazují na heslo kerysek, u něhož je uvedeno, že jde o hračku (nazývanou rovněž jako blecha či kyčkydla), konkrétně ‚špaček na obou stranách seříznutý‘. Podobně definuje výraz kyčkrle i František Bartoš v Dialektickém slovníku moravském z roku 1906: ‚kolík asi na píď dlouhý na stranách zašpičatělý‘. Z dalších dialektologických prací pak vyplývá, že toto pojmenování pro dětskou hračku bylo zachyceno zejména na Moravě, ve Slezsku, ale např. i na česko-moravském pomezí, a to jak v podobě kičkrle/kyčkrle, tak i kičkrdle s vkladným d. Varianta kyčkrla s významem ‚dětská hra podobná špačku‘ se pak vyskytuje v práci Lašská slovní zásoba od Zdeňky Sochové (2001), jakož i v románu Jarmily Glazarové Vlčí jáma: Děvčátka vykroužila podpatkem důlečky v měkké zemi pode zdí a synci prohánějí a vytáčejí dlouhým provazem „kyčkrlu“. Ve vydání z roku 1962 je v poznámce vysvětleno, že kyčkrla je tzv. káča. Ve Slovníku valašského nářečí od Silvestra Kazmíře (2001) je uvedena ještě další podoba, a to kyčkrlé, Slovník podkrkonošského nářečí od Jarmily Bachmannové (2016) obsahuje heslo kičkidle s variantou kičkille, které je doloženo následujícími přepisy autentických mluvených textů: Jakí hrački? Za mňe iní nebili neš kulički, ňákí to klupko, kičkidle…; Já napálil to kičkille a zrouna koňoj do zatku. V Archivu lidového jazyka, který je budován v Ústavu pro jazyk český od roku 1952 a shromažďuje nářeční materiál mj. z regionální literatury, se nachází excerpovaný doklad z rukopisu nazvaného Příborsko od lékaře a přírodovědce Mořice (Maurice) Remeše z roku 1930. Slovo kyčkrle (též tyčkrle, ryčkrle) je zde vykládáno z německého (evidentně nářečního či zastaralého) výrazu Titschkerle. Německý původ považujeme na rozdíl od zvažovaného původu chorvatského za velmi pravděpodobný; sloveso titschen definuje německý slovník Duden mj. jako ‚vyskočit, udeřit, strčit‘ atp.; hra spočívá právě v odpalování dřevěných kolíků. Je sice pravda, že ve staré češtině je doloženo podstatné jméno německého původu krle s významem ‚hrdlo, krk‘ (viz Elektronický slovník staré češtiny), avšak lze předpokládat, že výraz ki/yčkrle byl přímo z němčiny přejat jako celek. Pro úplnost zbývá ještě dodat, že v češtině je pojmenování ki/yčkrle rodu středního s výjimkou výše uvedené varianty kyčkrla, která je rodu ženského. Kolísání měkkého i a tvrdého y zde není nikterak překvapivé, neboť jde o nepříliš frekventované slovo nespadající do spisovné vrstvy jazyka, vyskytující se především v mluvené podobě, přičemž zápis s i odpovídá jeho cizímu původu, druhá podoba pak naopak reflektuje tendenci psát po tzv. tvrdém souhláskovém písmenu k ypsilon.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14838
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se rajčeti říká také rajské jablko? Jak souvisí rajče s jablkem a s rájem?
Klíčové slovo: rajče
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka se slovo rajče objevuje v češtině až od 20. století a vzniklo jako lidový název z původního spojení rajské jablko. To vede přesně ke dvěma otázkám: proč se rajče označuje jako jablko a proč zrovna jako jablko rajské, z ráje? Podle Elektronického slovníku staré češtiny se slovo jablko, doplněné o různé přívlastky, používalo k označení řady rostlinných plodů, které svým kulatým tvarem připomínaly jablko, viz např. citrínové jablko, vlašské jablko jako pojmenování pro ‚citrón nebo pomeranč‘ a plané jablko jako označení pro ‚plod kdouloně obecné‘. Jungmannův Slovník česko-německý z roku 1835 pak uvádí označení jako jablko pomerančowé nebo citronowé. Spojení rajské jablko původně označovalo jablko granátové – plod marhaníku granátového (Punica granatum). Jungmannův slovník však uvádí u spojení rajské jablko tři významy: ‚plod kolokvinty obecné‘ (die Koloquinte), ‚granátové jablko‘ (der Granatapfel) a právě ‚rajče‘ (der Paradiesapfel). Pozdější Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický Fr. Št. Kotta z r. 1878 u spojení rajské jablko uvádí zase už jen význam ‚jablko granátové‘. Spojení rajské jablko ve významu ‚rajče‘ bylo podle Jiřího Rejzka do češtiny přejato z německého der Paradiesapfel, což znamená doslova ‚rajské jablko‘. První část slova pochází z německého der Paradies ‚ráj‘, které má kořeny v pozdnělatinském paradīsus ‚zahrada, ráj‘. Podobná označení najdeme i v jiných jazycích, viz např. slovenské paradajka, chorvatské rajčica, srbské paradajz, slovinské paradižnik nebo maďarské paradicsom. Podle Slovníku afixů užívaných v češtině je slovo rajče univerbizát vzniklý ze spojení rajské jablko/jablíčko tzv. resufixací – příponu -sk/ý ve slově rajský nahradila přípona -č/e. Zajímavé je, že tento slovotvorný postup je izolovaný, unikátní, žádný jiný univerbizát takhle nevznikl. Jak ale souvisí rajče s rájem? Rajče pochází ze Střední a Jižní Ameriky, Evropané se s ním seznámili až po objevení Nového světa. Existují dobová díla, která explicitně zobrazují Ameriku jako ráj, s důrazem na bujnou přírodu a exotické prvky nově objevovaných zemí. Významným příkladem jsou např. rytiny od Theodora de Bry, německého rytce a vydavatele z konce 16. století. Jeho série America představuje idealizované obrazy nově objevených zemí, často s typicky rajskou přírodou a původními obyvateli v harmonii s okolím. Ilustrativním příkladem této pokračující tradice může být obraz Ráj od Jana Brueghela mladšího, který zobrazuje harmonickou scenérii plnou exotických zvířat a rostlin, evokující biblickou zahradu Eden. Kromě toho se rajčata po svém příchodu do Evropy považovala za exotickou a vzácnou novinku. Slovo rajský v jejich názvu tak mohlo odkazovat na jejich původní dekorativní charakter, protože v raném novověku se rajčata pěstovala spíš jako okrasné rostliny. V některých jazycích je rajče spojováno s jablkem kvůli italskému označení pomodoro, doslova ‚zlaté jablko‘. Tento termín vytvořil sienský botanik Pietro Andrea Mattioli, který rajče označil latinsky jako malum aureum ‚zlaté jablko‘ a do italštiny přeložil jako pomo d’oro. Název odkazuje na zlatavě žlutou barvu rajčete před jeho dozráním. Zajímavostí může být, že podle Stručného etymologického slovníku jazyka českého Josefa Holuba a Stanislava Lyera se doslovný překlad italského pomodoro – ‚zlaté jablko‘ používal i ve staré češtině (resp. spíš v češtině doby střední). Příbuzné výrazy jsou např. polské, ruské a ukrajinské pomidor či běloruské pamidor. Výrazy příbuzné se španělským tomate pak mají původ ve slově tomatl z jazyka nahuatl. Příkladem může být např. anglické tomato, německé die Tomate, francouzské tomate, švédské a norské tomat, finské tomaatti nebo nizozemské tomaat. Pojmenování rajčete tedy souvisí jak s jeho podobností s jablkem, tak s exotickým a „rajským“ původem, kterým byli kdysi fascinování evropští objevitelé a botanici.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)

Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Lexikologie
Kategorie: Význam
Stav:
#14652
Užití:
0 0 0
Dotaz: Význam slova
Konkrétní dotaz: Byla jsem na předvánočním koncertě, kde sbor zpíval skladbu, v níž se vyskytlo slovo, kterému nerozumím. Co prosím znamená výraz bulatý, pokud vůbec existuje? Nejsem si totiž jistá, zda jsem se třeba jen nepřeslechla, protože děti mi tvrdí, že šlo ve spojení s beranem o slovo bambulatý, což mi ovšem nedává moc smysl.
Klíčové slovo: bulatý
Odpověď: Na základě uvedených informací se domníváme, že mohlo jít o pastorelu, tj. skladbu s pastýřským vánočním námětem, od choceňského kantora Tomáše Norberta Koutníka s názvem Hej, hej, jeden i druhej. Její závěrečná část zachycuje pastýře chystající se na cestu do Betléma, kteří si postupně sdělují, co přinesou za dary malému Ježíškovi, kde se mimo jiné zpívá: to kozlátko strakatý a jehně kudrnatý, dva berany chlupatý a bulatý, boubelatý. Ve spojení s berany se zde tedy opravdu objevuje výraz bulatý, jak jste správně slyšela. Pokud jde o jeho význam, musíme jej hledat v jiných zdrojích, než jsou běžné současné výkladové slovníky. Slovník česko-německý J. Jungmanna a Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta, které vznikly v 19. století, u hesla bulatý uvádějí význam ‚buclatý‘, respektive ‚tlustý‘. Podle v současnosti vznikajícího elektronického Slovníku nářečí českého jazyka bylo toto expresivní přídavné jméno ve významu ‚tlustý‘ zachyceno na Vsetínsku a používá se rovněž ve Slezsku, a to v přeneseném významu ‚hloupý, nemotorný‘. V textu vánoční písně se proto bude pravděpodobně jednat o tlusté berany, tedy o boubelatá zvířata, jak jsou označována vzápětí, která byla jistě považována za značně hodnotné dary. Slovo bambulatý se sice ve skladbě nevyskytuje, avšak není divu, že si jej tam děti díky zvukové shodě domyslely. S jim neznámým výrazem bulatý má pochopitelně společné také to, že označuje něco kulatého, což do daného kontextu dobře zapadá.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Slovník nářečí českého jazyka. (platí od 2016)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14434
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký má původ kocovina?
Klíčové slovo: kocovina
Odpověď: Původ kocoviny můžeme hledat v nadměrné konzumaci alkoholu, původ slova kocovina pak v Českém etymologickém slovníku J. Rejzka. Slovo se v češtině užívá od 19. století, bylo utvořeno ze slova kočičina žertovnou obměnou založenou na jméně Kotz (čteme [koc]), tak se totiž jmenoval mladoboleslavský hejtman, proti němuž protestovala veřejnost v revolučním roce 1848. Ostatně slovo kocovina původně znamenalo ‚výtržnost‘. Dnešní význam ‚stav po požití většího množství alkoholu projevující se bolestí hlavy, nevolnostmi, citlivostí na světlo a hluk, celkovou slabostí ap.‘ (jak jej popisuje Akademický slovník současné češtiny) slovo získalo vlivem německého podstatného jména Kater s významem ‚kocour‘, ale i ‚kocovina‘, užívaného ve studentském slangu snad jako narážka na Katarrh, tj. katar ‚zánět sliznice‘. V němčině sehrála roli taktéž spojitost s výrazem Katzenjammer ‚kočičí nářek‘. Podobnou souvislost lze snad nalézt i v češtině, neboť Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta připisuje výrazům kočičina a kocovina významy ‚všelijaká disharmonie zvuků‘, ‚hudební produkce špatně provozovaná‘ a ‚potupné zastaveníčko někomu činěné, při čemž se dělá neladný a protivný hřmot všelikerým způsobem, promíšený pískotem a hvízdáním, mňoukáním atd.‘. Závěrem dodejme, že pro popis stavů spojených s konzumací alkoholu se někdy užívají i jiné názvy zvířat – dobře známá je jistě opice (německy Affe) jakožto označení pro ‚opilost‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14433
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: V Internetové jazykové příručce jsem si ověřil, že slovo vampýr se píše pouze s -ý-, kdežto slovo upír s -í, přestože tato slova mají prakticky stejný význam. Je to snad dáno jejich odlišným původem?
Klíčové slovo: upír; vampýr
Odpověď: Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku jsou vampýr a upír slova příbuzná, obě mají původ asi v praslovanském ǫpyrь či ǫpirь, ovšem vzhledem k různým podobám slov v jiných slovanských jazycích (polsky upiór, rusky upýr, chorvatsky vampir aj.) lze rekonstruovat i odlišné původní podoby, jako např. upirь. Autor slovníku upozorňuje, že kvůli rozmanitosti forem i nejasné motivaci pojmenování nelze podat uspokojivý etymologický výklad. Předpokládané významy praslovanských výrazů blíže popisuje Ľ. Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny, vzhledem k Rejzkově rezervovanosti však nepovažujeme za zcela vyloučené, že se (alespoň u některých výkladů) jedná spíše o tzv. lidovou etymologii: Podoba ǫpirь prý mohla označovat buď toho, ‚kdo vylétá, vystupuje (z hrobu)‘, nebo ‚kdo se vbíjí dovnitř‘, tj. kdo vniká do těla oběti, aby jí pil krev. Význam podoby ǫpyrь pak Králik vykládá jako ‚neodevzdaný ohni‘, tj. jako popis mrtvé osoby, jež nebyla pochována běžným způsobem – spálením. Co se slova vampýr týče, Rejzek uvádí, že se do češtiny dostalo ze srbského vampir v souvislosti s „upírskými“ aférami, které proběhly v Srbsku v letech 1725 a 1731 a o nichž informoval veřejnost tisk. Slovník česko-německý J. Jungmanna a Česko-německý slovník Fr. Št. Kotta zachycují pouze podoby s měkkým i vampir či vampír, avšak Příruční slovník jazyka českého již pracuje s heslovým slovem vampýr, v němž uvádí doklady s oběma způsoby zápisu – „[Matka byla] zde zcela podobna vampyru“ a „Začal líčit ho jako vampíra, který chce uchvátit nejen Pazderovo jmění, ale i jeho duši“. Novější výkladové slovníky češtiny pak pracují už jen s pravopisnou variantou vampýr, ypsilon se přitom dostalo do daného slova patrně vlivem slova netopýr (ostatně slovo vampýr se užívá nejen jako označení pro ‚nemrtvého živícího se krví‘, ale též jako pojmenování pro jistý ‚druh netopýra‘). Podobně můžeme uvažovat o tom, že k zachování písmena í ve slově upír mohla přispět předpokládaná spojitost se slovesem (u)pít (krev).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Stručný etymologický slovník slovenčiny. Ľubor Králik. 2015.
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.