Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #113, Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/4, položky: 11-20/34
Stav:
#9695
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova velryba?
Klíčové slovo: velryba
Odpověď: V Českém etymologickém slovníku se píše, že velryba (ve staročeštině i velryb) má původ asi ve středohornoněmeckém walvisch (německy Walfisch) téhož významu. První část slova se přiklonila k vel-, druhá část byla přeložena jako ryba. Ještě je třeba doplnit, že už sama první část německého slova znamená ‚velryba, kytovec‘ (srov. např. anglické whale).
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9694
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova velbloud?
Klíčové slovo: velbloud
Odpověď: V Rejzkově Českém etymologickém slovníku se dočteme, že slovo velbloud bylo přejato z gótského ulbandus téhož významu. To pochází z latinského elephantus ‚slon‘ z řeckého eléphas s týmž významem, které má původ asi v egyptštině. Rejzek dále uvádí, že záměna slona za velblouda není u Slovanů (a Germánů) příliš překvapivá, neboť v obou případech šlo o velké zvíře, s nímž neměli osobní zkušenost. Ještě ve staročeských rukopisech se objevuje velblúd také ve významu ‚slon‘. V praslovanštině mělo slovo podobu velьbǫdъ, ale původně asi vъlbǫdъ, slovo se zřejmě vlivem lidové etymologie přichýlilo k vel(e)- a pak i bloudit.
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9639
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova hloubka?
Klíčové slovo: hloubka; hluboký
Odpověď: Hloubka je odvozena od přídavného jména hluboký. V praslovanštině mohlo mít podobu glǫbokъ, glъbokъ nebo glybokъ. Výklad původu slova je obtížný, předpokládá se spojitost s indoevropským gleubʰ- ‚dlabat, řezat‘, původní význam by byl tedy ‚vydlabaný‘. Jiné výklady dávají původ slova do souvislosti se slovem žlab.
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9636
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova námět?
Klíčové slovo: námět
Odpověď: Slovo námět je poprvé doloženo v 15. století, ve staročeštině mělo význam ‚námitka‘. Je odvozeno od slovesa namítat, které neslo ve staročeštině význam ‚nadhazovat, předhazovat‘, Jungmann u něj už uvádí též význam ‚navrhovat‘. Sloveso namítat bylo vytvořeno ze spojení předložky na a slovesa metat, které úzce souvisí se slovesem mést. V praslovanštině mělo toto sloveso podobu mesti, která má původ v indoevropském met- ‚házet, odměřovat‘.
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9625
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova paměť?
Klíčové slovo: paměť
Odpověď: Slovo paměť má původ v praslovanském slově pamętь, utvořeném z předpony pa-, která má zde nejspíš význam ‚pozdější, vzdálenější‘, a mętь s významem ‚myšlenka‘. To souvisí s indoevropským menti-, mnti- s týmž významem, jež bylo odvozeno od slovesa men- ‚myslet‘. Původní význam praslovanského slova pamętь byl tedy nejspíš ‚pozdější myšlenka‘ čili ‚vzpomínka, památka‘.
Poslední užití: 30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9623
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova ač?
Klíčové slovo: ač
Odpověď: Ve staročeštině mělo slovo ač nebo ače kromě dnešního významu také význam ‚jestliže‘. Vzniklo nejspíše spojením slova „a“ a praslovanského „če“ s významem ‚a‘.
Poslední užití: 30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9434
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova Čech? Z jaké doby pochází?
Klíčové slovo: Čech
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka je slovo Čech poprvé doloženo ve 14. století. Slovo původně označovalo pouze jeden kmen sídlící v centru dnešních Čech. Co se jeho etymologie týče, existují různé výklady. Autor slovníku považuje za nejpřijatelnější výklad ze základu čel- (vyskytuje se též ve výrazech čeleď nebo člověk) expresivní obměnou l > ch (podobně jako slovo hoch souvisí se slovem holý). Příslušníci kmene totiž sami sebe často nazývají lidmi. Další možností je odvození od čechati, česati s významem ‚česat, drhnout‘, ale i ‚bít‘, slovo Čech by pak znamenalo ‚bojovník‘. Nejasný je vztah k slovinskému slovu čȅh ‚pastevec, chlapec‘, významově ho však lze spojit s oběma výklady.
Poslední užití: 16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9369
Užití:
1 1 0
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo: zásilka
Odpověď: Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač. Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka zásylka
Poslední užití: 14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9105
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Mají slova rab (tedy ‚nevolník‘) a robě (tedy ‚děťátko‘) společný původ?
Klíčové slovo: rab; robě
Odpověď: Ano, mají. Český etymologický slovník odkazuje na popis původu z hesla robě do hesla rab. Původ slova rab není zcela jasný, mohlo být přejato z církevněslovanského rabъ ‚služebník boží‘ nebo až ze slovenského či ruského rab. Ve starší češtině mělo toto slovo podobu rob, utvořenou z praslovanské podoby orbъ, jíž předchází indoevropský výraz herbʰ- ‚sirotek, dětský otrok, sluha‘.
Poslední užití: 14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8356
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova fortelnost? Nezměnil se v minulosti nějak jeho význam?
Klíčové slovo: fortel; fortelnost
Odpověď: V Elektronickém slovníku staré češtiny (dostupném z Vokabuláře webového) i např. v Českém etymologickém slovníku od J. Rejzka nalezneme slovo fortel (od nějž je fortelnost odvozena); jeho první doklady pocházejí z 15. století. Toto slovo se dnes užívá ve významu ‚zručnost, obratnost, dovednost‘. Ve staré češtině však mělo slovo fortel význam ‚výhoda, užitek, přednost‘ a rovněž ‚lest, úskok, lstivá myšlenka nebo lstivé jednání‘. Slovo fortel pochází ze středohornoněmeckého vorteil, tedy ‚výhoda, zisk‘, složeného z předpony vor ‚před‘ a slova teil, tedy ‚část, díl‘. Co se slova fortelnost týče, Příruční slovník jazyka českého (který vycházel v letech 1935–1957) u něj uvádí význam ‚obmyslnost, úskočnost‘, u hesla fortel pak podobně ‚obmyslnost, lest, úskok‘, ale též ‚obratný způsob nějaké činnosti, obratnost, zručnost, chytrost, schopnost‘. Naproti tomu Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost definuje fortel už jen jako ‚obratnost, zručnost‘. Z dokladů v Českém národním korpusu se pak zdá, že v dnešní době může mít slovo fortelnost význam ‚zručnost, obratnost‘ (např. „s českou fortelností a řemeslným umem“, „fortelnosti a respektu k řemeslu jsem se učil v učňáku“), ale též význam, jenž by se dal definovat jako ‚bytelnost‘ či ‚dobré provedení‘ (např. „důkazem fortelnosti ukovaného vozu“, „obdivuje fortelnost a zachovalost staveb“).
Poslední užití: 20.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.