Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #113, Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/2, položky: 1-20/34
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#13427
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence předložek
Konkrétní dotaz: Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo: o svátek; o svátku
Odpověď: Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.
Poslední užití: 15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#12152
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence předložek
Konkrétní dotaz: Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo: o přestávce; o přestávku
Odpověď: Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.
Poslední užití: 10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11695
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Dočetl jsem se, že původní označení rostliny, kterou dnes běžně nazýváme růží, bylo šípek. Je to pravda?
Odpověď: V Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka se můžeme v hesle šípek dočíst, že šípek ‚plod šípkové růže‘, respektive starší podoba šipъ označovala původně rostlinu, a dále, že růže je název pozdní, který přišel do češtiny ze Západu. Zdá se tedy, že v češtině opravdu mohl být dříve jako označení rostliny používán šípek a až později růže. Pro úplnost dodejme, že Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí praslovanskou podobu šipъkъ, která je odvozena od šipъ ‚trn, růže‘.
Poslední užití: 5.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11692
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova zmátořit se?
Klíčové slovo: zmátořit se
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku lze sloveso zmátořit se ‚vzchopit se‘ nalézt v podobě zmatořiti se v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde je mu připsán význam ‚přijít k sobě‘. Slovo je asi příbuzné se staročeským přídavným jménem matorný ‚zralý, dospělý, vážný‘. Další souvislosti jsou nejisté, ovšem nápadná je podobnost s latinským mātūrus ‚zralý, včasný, dospělý‘, které má původ v indoevropském meh-tu- ‚dobrý, včasný‘.
Poslední užití: 6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11647
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se ve slově mlít píše í, ale ve slově mlýn ý?
Klíčové slovo: mlít; mlýn
Odpověď: Pravopisná různost je v tomto případě dána rozdílným původem a následujícím hláskovým vývojem obou slov. Sloveso mlít pochází z praslovanského melti (které má dále původ v indoevropském melh- ‚drtit, mlít, drobit‘). Naproti tomu hláskově podobné slovo mlýn pochází z praslovanského mъlinъ, přejatého ze starohornoněmecké podoby mulīn, z níž vznikl dnešní německý výraz Mühle (a která má původ v pozdnělatinském molīna, molīnum téhož významu, které zase vychází z latinského molere ‚mlít‘).
Poslední užití: 27.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11644
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova úpol?
Klíčové slovo: úpol
Odpověď: Český etymologický slovník slovo úpol ‚zápas, zápolení‘ neobsahuje. Ovšem v hesle zápolit jsou zmíněna staročeská spojení v poly, u poly s významem ‚uprostřed, v pase‘. Elektronický slovník staré češtiny zase zaznamenává příslovce upoly ‚vejpůl, napůl‘. Původ slova úpol tedy zřejmě souvisí právě s výrazem upoly / u poly.
Poslední užití: 12.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#11203
Užití:
1 1 0
Dotaz: Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz: Je někde dostupný online korpus synonym, který by prohledával výrazy z meziválečného a ranně obrozeneckého období?
Klíčové slovo: synonymie
Odpověď: Co je nám známo, podobný on-line zdroj k dispozici není. Je však možné nahlížet do elektronické podoby Příručního slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957. Souběžně je možné na stránce https://psjc.ujc.cas.cz prohledávat Kartotéku lexikálního archivu (1911–1991), jež obsahuje excerpční materiál, na jehož základě vznikly všechny reprezentativní výkladové slovníky češtiny. Základní, tzv. 1. materiál archivu, sloužil jako východisko pro zpracování zmíněného Příručního slovníku jazyka českého. Sběr jazykových dat probíhal na základě promyšlených excerpčních pravidel (z r. 1911, 1917). Lístkové výpisky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura. Jako dolní hranice pro excerpci byl stanoven r. 1770, díky čemuž se podařilo zdokumentovat též češtinu z obrozeneckého období. Dále existuje ještě tištěný Český slovník věcný a synonymický, který zpracoval Jiří Haller (3 svazky v letech 1969, 1974 a 1977; rejstřík 1987). Přístup do Slovníku česko-německého Josefa Jungmanna umožňuje Vokabulář webový na adrese https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/slovniky/.
Poslední užití: 21.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11117
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova tlum?
Klíčové slovo: tlum
Odpověď: Slovo tlum s významem ‚zástup, dav‘ bylo převzato z polského slova tłum, které nese význam ‚tlupa, zástup‘. To má původ v praslovanském tьlp-mъ, souvisí tedy i s výrazem tlupa.
Poslední užití: 5.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#10542
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz: Jak mohu zjistit, zda se v literatuře 17. století užíval, či neužíval nějaký výraz?
Klíčové slovo: jazyková příručka
Odpověď: Daný výraz můžete zkusit vyhledat ve Staročeském slovníku, který je dostupný přes Vokabulář webový, portál věnovaný staré češtině (https://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx).
Poslední užití: 6.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#10378
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova bobtnat?
Klíčové slovo: bobtnat
Odpověď: Český etymologický slovník uvádí, že slovo bobtnat je doloženo již ve 14. století. Ve staré češtině mělo podobu bobtati s významem ‚bublat, vydávat bublavé zvuky‘. Ve střední češtině mělo podoby botnati, botněti, bobtěti či bobněti s významem ‚nadouvat se, nabývat na objemu‘. Za původnější jsou považovány podoby botnati a botněti, jimž je přisuzován zvukomalebný původ. Podoby s bobt- vznikly asi vlivem slov jako bob či bobule.
Poslední užití: 19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9695
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova velryba?
Klíčové slovo: velryba
Odpověď: V Českém etymologickém slovníku se píše, že velryba (ve staročeštině i velryb) má původ asi ve středohornoněmeckém walvisch (německy Walfisch) téhož významu. První část slova se přiklonila k vel-, druhá část byla přeložena jako ryba. Ještě je třeba doplnit, že už sama první část německého slova znamená ‚velryba, kytovec‘ (srov. např. anglické whale).
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9694
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova velbloud?
Klíčové slovo: velbloud
Odpověď: V Rejzkově Českém etymologickém slovníku se dočteme, že slovo velbloud bylo přejato z gótského ulbandus téhož významu. To pochází z latinského elephantus ‚slon‘ z řeckého eléphas s týmž významem, které má původ asi v egyptštině. Rejzek dále uvádí, že záměna slona za velblouda není u Slovanů (a Germánů) příliš překvapivá, neboť v obou případech šlo o velké zvíře, s nímž neměli osobní zkušenost. Ještě ve staročeských rukopisech se objevuje velblúd také ve významu ‚slon‘. V praslovanštině mělo slovo podobu velьbǫdъ, ale původně asi vъlbǫdъ, slovo se zřejmě vlivem lidové etymologie přichýlilo k vel(e)- a pak i bloudit.
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9639
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova hloubka?
Klíčové slovo: hloubka; hluboký
Odpověď: Hloubka je odvozena od přídavného jména hluboký. V praslovanštině mohlo mít podobu glǫbokъ, glъbokъ nebo glybokъ. Výklad původu slova je obtížný, předpokládá se spojitost s indoevropským gleubʰ- ‚dlabat, řezat‘, původní význam by byl tedy ‚vydlabaný‘. Jiné výklady dávají původ slova do souvislosti se slovem žlab.
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9636
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova námět?
Klíčové slovo: námět
Odpověď: Slovo námět je poprvé doloženo v 15. století, ve staročeštině mělo význam ‚námitka‘. Je odvozeno od slovesa namítat, které neslo ve staročeštině význam ‚nadhazovat, předhazovat‘, Jungmann u něj už uvádí též význam ‚navrhovat‘. Sloveso namítat bylo vytvořeno ze spojení předložky na a slovesa metat, které úzce souvisí se slovesem mést. V praslovanštině mělo toto sloveso podobu mesti, která má původ v indoevropském met- ‚házet, odměřovat‘.
Poslední užití: 13.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9625
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova paměť?
Klíčové slovo: paměť
Odpověď: Slovo paměť má původ v praslovanském slově pamętь, utvořeném z předpony pa-, která má zde nejspíš význam ‚pozdější, vzdálenější‘, a mętь s významem ‚myšlenka‘. To souvisí s indoevropským menti-, mnti- s týmž významem, jež bylo odvozeno od slovesa men- ‚myslet‘. Původní význam praslovanského slova pamętь byl tedy nejspíš ‚pozdější myšlenka‘ čili ‚vzpomínka, památka‘.
Poslední užití: 30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9623
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova ač?
Klíčové slovo:
Odpověď: Ve staročeštině mělo slovo ač nebo ače kromě dnešního významu také význam ‚jestliže‘. Vzniklo nejspíše spojením slova „a“ a praslovanského „če“ s významem ‚a‘.
Poslední užití: 30.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9434
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova Čech? Z jaké doby pochází?
Klíčové slovo: Čech
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka je slovo Čech poprvé doloženo ve 14. století. Slovo původně označovalo pouze jeden kmen sídlící v centru dnešních Čech. Co se jeho etymologie týče, existují různé výklady. Autor slovníku považuje za nejpřijatelnější výklad ze základu čel- (vyskytuje se též ve výrazech čeleď nebo člověk) expresivní obměnou l > ch (podobně jako slovo hoch souvisí se slovem holý). Příslušníci kmene totiž sami sebe často nazývají lidmi. Další možností je odvození od čechati, česati s významem ‚česat, drhnout‘, ale i ‚bít‘, slovo Čech by pak znamenalo ‚bojovník‘. Nejasný je vztah k slovinskému slovu čȅh ‚pastevec, chlapec‘, významově ho však lze spojit s oběma výklady.
Poslední užití: 16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo: zásilka
Odpověď: Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač. Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka zásylka
Poslední užití: 14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#9105
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Mají slova rab (tedy ‚nevolník‘) a robě (tedy ‚děťátko‘) společný původ?
Klíčové slovo: rab; robě
Odpověď: Ano, mají. Český etymologický slovník odkazuje na popis původu z hesla robě do hesla rab. Původ slova rab není zcela jasný, mohlo být přejato z církevněslovanského rabъ ‚služebník boží‘ nebo až ze slovenského či ruského rab. Ve starší češtině mělo toto slovo podobu rob, utvořenou z praslovanské podoby orbъ, jíž předchází indoevropský výraz herbʰ- ‚sirotek, dětský otrok, sluha‘.
Poslední užití: 14.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#8356
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova fortelnost? Nezměnil se v minulosti nějak jeho význam?
Klíčové slovo: fortel; fortelnost
Odpověď: V Elektronickém slovníku staré češtiny (dostupném z Vokabuláře webového) i např. v Českém etymologickém slovníku od J. Rejzka nalezneme slovo fortel (od nějž je fortelnost odvozena); jeho první doklady pocházejí z 15. století. Toto slovo se dnes užívá ve významu ‚zručnost, obratnost, dovednost‘. Ve staré češtině však mělo slovo fortel význam ‚výhoda, užitek, přednost‘ a rovněž ‚lest, úskok, lstivá myšlenka nebo lstivé jednání‘. Slovo fortel pochází ze středohornoněmeckého vorteil, tedy ‚výhoda, zisk‘, složeného z předpony vor ‚před‘ a slova teil, tedy ‚část, díl‘. Co se slova fortelnost týče, Příruční slovník jazyka českého (který vycházel v letech 1935–1957) u něj uvádí význam ‚obmyslnost, úskočnost‘, u hesla fortel pak podobně ‚obmyslnost, lest, úskok‘, ale též ‚obratný způsob nějaké činnosti, obratnost, zručnost, chytrost, schopnost‘. Naproti tomu Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost definuje fortel už jen jako ‚obratnost, zručnost‘. Z dokladů v Českém národním korpusu se pak zdá, že v dnešní době může mít slovo fortelnost význam ‚zručnost, obratnost‘ (např. „s českou fortelností a řemeslným umem“, „fortelnosti a respektu k řemeslu jsem se učil v učňáku“), ale též význam, jenž by se dal definovat jako ‚bytelnost‘ či ‚dobré provedení‘ (např. „důkazem fortelnosti ukovaného vozu“, „obdivuje fortelnost a zachovalost staveb“).
Poslední užití: 20.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.