Seznam odpovědí

Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně:	Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně:	Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:	ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:	Chybně anotováno Neanotováno Vloženo automaticky Částečně anotováno Hotovo
Zkontrolováno odborníkem:	Ano Ne
S detailní anotací:	Ano Ne
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi: Vyhledat	Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).

Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:	Ano
Poprvé popsáno v odpovědi s ID: Vyhledat	Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:

Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky:	Nejprve zvolte okno.
Volba položky:	Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty:	Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.

Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:	Vzestupně Sestupně
Sloupec řazení:	ID anotované odpovědi Datum vložení do systému Počet konkrétních případů přiřazených k odpovědi Počet použití odpovědi (e-maily + nahrávky) Počet použití odpovědi v e-mailech Počet použití odpovědi v nahrávkách

Oblast: Syntax
Kategorie: Valence

Stav:

#13427

Užití:

1 1 0

Dotaz: Valence předložek
Konkrétní dotaz: Je v pořádku formulace „čerpání dovolené o státní svátek“?
Klíčové slovo: o svátek; o svátku

Odpověď: Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom ve spisovném projevu doporučili buď užívat spisovnou vazbu předložky „o“ se 6. pádem: „čerpání dovolené o státním svátku“, nebo vazbu se 4. pádem s předložkou v (ve): „čerpání dovolené ve státní svátek“.

Poslední užití: 15.12.2023

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Jazykový zdroj: Naše řeč.

Upřesnění příručky, časopisu apod.: BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Syntax
Kategorie: Valence

Stav:

#12152

Užití:

1 1 0

Dotaz: Valence předložek
Konkrétní dotaz: Paní učitelka z kladenské základní školy užívá ve spojeních, kde bychom očekávali 6. pád, např. „o přestávce“, „o/při přírodovědě“, vazbu s pádem čtvrtým: „O přestávku si děti snědly svačiny“ nebo „O přírodovědu jsme se učili o obratlovcích“. Je vazba se 4. pádem přípustná?
Klíčové slovo: o přestávce; o přestávku

Odpověď: Vazba „o + 4. pád“ pravděpodobně vychází ze staré češtiny. V ní mívala předložka „o“ v některých kontextech vedle spojení se 6. pádem také náležitou vazbu se 4. pádem. Současný Slovník spisovného jazyka českého uvádí u předložky „o“ se 4. pádem doklady z umělecké literatury (o Štědrý večer, o Bílou sobotu), které ale z celoúzemního hlediska již hodnotí jako zastaralé. O problematice této vazby se můžeme dočíst také v článku J. Beneše z roku 1939 v časopise Naše řeč (ročník 23, číslo 6, s. 163–165). Zde se píše, že předložka „o“ s akuzativem v časovém významu („o Vánoce“, „o veselku“ nebo právě „o přestávku“) je jevem v té době typicky užívaným v Praze, na Kladensku, Lounsku a Roudnicku a na přistěhovalce z jiných oblastí zpravidla působí velmi nezvykle. Jak nám potvrdili kolegové z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český, na Kladensku je tento jev stále živý a častý (o víkend, o prázdniny, o matiku apod.). Značně rozšířený je například také na Rakovnicku. V současném jazyce ale evidentně jde o nářeční jazykový prostředek, proto bychom v rámci projevu učitele ve vyučovací hodině doporučili užívat spisovnou (nářečně neutrální) vazbu se 6. pádem: „O přestávce si děti snědly svačiny“ či „O přírodovědě jsme se učili o obratlovcích“. V neformální komunikaci lze 4. pád samozřejmě dále běžně uplatňovat, pokud je to v dané oblasti zvykem.

Poslední užití: 10.1.2022

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Jazykový zdroj: Naše řeč.

Upřesnění příručky, časopisu apod.: BENEŠ, J. Příslovečné určení času s předložkou o spojenou s akusativem. Ročník 23 (1939), číslo 6, s. 163-165.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Lexikologie
Kategorie: Původ výrazu

Stav:

#11695

Užití:

1 1 0

Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Dočetl jsem se, že původní označení rostliny, kterou dnes běžně nazýváme růží, bylo šípek. Je to pravda?

Odpověď: V Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka se můžeme v hesle šípek dočíst, že šípek ‚plod šípkové růže‘, respektive starší podoba šipъ označovala původně rostlinu, a dále, že růže je název pozdní, který přišel do češtiny ze Západu. Zdá se tedy, že v češtině opravdu mohl být dříve jako označení rostliny používán šípek a až později růže. Pro úplnost dodejme, že Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí praslovanskou podobu šipъkъ, která je odvozena od šipъ ‚trn, růže‘.

Poslední užití: 5.5.2017

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Lexikologie
Kategorie: Původ výrazu

Stav:

#11692

Užití:

1 1 0

Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova zmátořit se?
Klíčové slovo: zmátořit se

Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku lze sloveso zmátořit se ‚vzchopit se‘ nalézt v podobě zmatořiti se v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde je mu připsán význam ‚přijít k sobě‘. Slovo je asi příbuzné se staročeským přídavným jménem matorný ‚zralý, dospělý, vážný‘. Další souvislosti jsou nejisté, ovšem nápadná je podobnost s latinským mātūrus ‚zralý, včasný, dospělý‘, které má původ v indoevropském meh-tu- ‚dobrý, včasný‘.

Poslední užití: 6.6.2017

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Lexikologie
Kategorie: Původ výrazu

Stav:

#11647

Užití:

1 1 0

Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se ve slově mlít píše í, ale ve slově mlýn ý?
Klíčové slovo: mlít; mlýn

Odpověď: Pravopisná různost je v tomto případě dána rozdílným původem a následujícím hláskovým vývojem obou slov. Sloveso mlít pochází z praslovanského melti (které má dále původ v indoevropském melh- ‚drtit, mlít, drobit‘). Naproti tomu hláskově podobné slovo mlýn pochází z praslovanského mъlinъ, přejatého ze starohornoněmecké podoby mulīn, z níž vznikl dnešní německý výraz Mühle (a která má původ v pozdnělatinském molīna, molīnum téhož významu, které zase vychází z latinského molere ‚mlít‘).

Poslední užití: 27.2.2017

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Lexikologie
Kategorie: Původ výrazu

Stav:

#11644

Užití:

1 1 0

Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova úpol?
Klíčové slovo: úpol

Odpověď: Český etymologický slovník slovo úpol ‚zápas, zápolení‘ neobsahuje. Ovšem v hesle zápolit jsou zmíněna staročeská spojení v poly, u poly s významem ‚uprostřed, v pase‘. Elektronický slovník staré češtiny zase zaznamenává příslovce upoly ‚vejpůl, napůl‘. Původ slova úpol tedy zřejmě souvisí právě s výrazem upoly / u poly.

Poslední užití: 12.1.2017

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky

Stav:

#11203

Užití:

1 1 0

Dotaz: Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz: Je někde dostupný online korpus synonym, který by prohledával výrazy z meziválečného a ranně obrozeneckého období?
Klíčové slovo: synonymie

Odpověď: Co je nám známo, podobný on-line zdroj k dispozici není. Je však možné nahlížet do elektronické podoby Příručního slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1935–1957. Souběžně je možné na stránce https://psjc.ujc.cas.cz prohledávat Kartotéku lexikálního archivu (1911–1991), jež obsahuje excerpční materiál, na jehož základě vznikly všechny reprezentativní výkladové slovníky češtiny. Základní, tzv. 1. materiál archivu, sloužil jako východisko pro zpracování zmíněného Příručního slovníku jazyka českého. Sběr jazykových dat probíhal na základě promyšlených excerpčních pravidel (z r. 1911, 1917). Lístkové výpisky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura. Jako dolní hranice pro excerpci byl stanoven r. 1770, díky čemuž se podařilo zdokumentovat též češtinu z obrozeneckého období. Dále existuje ještě tištěný Český slovník věcný a synonymický, který zpracoval Jiří Haller (3 svazky v letech 1969, 1974 a 1977; rejstřík 1987). Přístup do Slovníku česko-německého Josefa Jungmanna umožňuje Vokabulář webový na adrese https://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/slovniky/.

Poslední užití: 21.6.2019

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Lexikologie
Kategorie: Původ výrazu

Stav:

#11117

Užití:

1 1 0

Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova tlum?
Klíčové slovo: tlum

Odpověď: Slovo tlum s významem ‚zástup, dav‘ bylo převzato z polského slova tłum, které nese význam ‚tlupa, zástup‘. To má původ v praslovanském tьlp-mъ, souvisí tedy i s výrazem tlupa.

Poslední užití: 5.2.2021

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Pravopis – psaní i/y (kromě shody!)
Kategorie: Psaní i/y uprostřed slova

Stav:

#9369

Užití:

1 1 0

Dotaz: I, nebo y?
Konkrétní dotaz: Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo: zásilka

Odpověď: Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač. Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.

Zvažované varianty:

zásilka zásylka

Poslední užití: 14.5.2020

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)

Upřesnění příručky, časopisu apod.: Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS

Jazykový zdroj: Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)

Jazykový zdroj: Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.

Jazykový zdroj: Naše řeč.

Upřesnění příručky, časopisu apod.: (http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Lexikologie
Kategorie: Původ výrazu

Stav:

#9105

Užití:

1 1 0

Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Mají slova rab (tedy ‚nevolník‘) a robě (tedy ‚děťátko‘) společný původ?
Klíčové slovo: rab; robě

Odpověď: Ano, mají. Český etymologický slovník odkazuje na popis původu z hesla robě do hesla rab. Původ slova rab není zcela jasný, mohlo být přejato z církevněslovanského rabъ ‚služebník boží‘ nebo až ze slovenského či ruského rab. Ve starší češtině mělo toto slovo podobu rob, utvořenou z praslovanské podoby orbъ, jíž předchází indoevropský výraz herbʰ- ‚sirotek, dětský otrok, sluha‘.

Poslední užití: 14.7.2020

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast: Lexikologie
Kategorie: Původ výrazu

Stav:

#8356

Užití:

1 1 0

Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova fortelnost? Nezměnil se v minulosti nějak jeho význam?
Klíčové slovo: fortel; fortelnost

Odpověď: V Elektronickém slovníku staré češtiny (dostupném z Vokabuláře webového) i např. v Českém etymologickém slovníku od J. Rejzka nalezneme slovo fortel (od nějž je fortelnost odvozena); jeho první doklady pocházejí z 15. století. Toto slovo se dnes užívá ve významu ‚zručnost, obratnost, dovednost‘. Ve staré češtině však mělo slovo fortel význam ‚výhoda, užitek, přednost‘ a rovněž ‚lest, úskok, lstivá myšlenka nebo lstivé jednání‘. Slovo fortel pochází ze středohornoněmeckého vorteil, tedy ‚výhoda, zisk‘, složeného z předpony vor ‚před‘ a slova teil, tedy ‚část, díl‘. Co se slova fortelnost týče, Příruční slovník jazyka českého (který vycházel v letech 1935–1957) u něj uvádí význam ‚obmyslnost, úskočnost‘, u hesla fortel pak podobně ‚obmyslnost, lest, úskok‘, ale též ‚obratný způsob nějaké činnosti, obratnost, zručnost, chytrost, schopnost‘. Naproti tomu Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost definuje fortel už jen jako ‚obratnost, zručnost‘. Z dokladů v Českém národním korpusu se pak zdá, že v dnešní době může mít slovo fortelnost význam ‚zručnost, obratnost‘ (např. „s českou fortelností a řemeslným umem“, „fortelnosti a respektu k řemeslu jsem se učil v učňáku“), ale též význam, jenž by se dal definovat jako ‚bytelnost‘ či ‚dobré provedení‘ (např. „důkazem fortelnosti ukovaného vozu“, „obdivuje fortelnost a zachovalost staveb“).

Poslední užití: 20.2.2020

Atributy odpovědi

Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)

Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:

Vyhledávání odpovědí

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi

Graf užití odpovědi