Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Mluvit se tam nesmí“ infinitiv „mluvit“ podmětem, nebo součástí přísudku?
Klíčové slovo:
modální sloveso; infinitiv
Odpověď:
Uvedená věta je tzv. bezpodmětnou větnou strukturou, to znamená, že neobsahuje podmět. V některých mluvnicích je tento typ označován jako jednočlenná věta slovesná. Výraz „mluvit“ tedy nemůže být podmětem. Dále při rozlišování, zda je infinitiv součástí přísudku, nebo jde o jiný větný člen, zjednodušeně řečeno platí, že pokud infinitiv následuje po modálním či fázovém slovesu a tvoří s ním významový celek, je obvykle chápán jako součást složeného slovesného přísudku. Výraz „mluvit“ je zde tedy součástí složeného přísudku, který se skládá z určitého tvaru modálního (způsobového) slovesa „nesmět“ a infinitivu plnovýznamového slovesa „mluvit“.
Poslední užití:
9.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 264
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Odkazování k podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Řekněte nám o vás něco více“, nebo „Řekněte nám o sobě něco více“?
Klíčové slovo:
o vás; o sobě
Odpověď:
Jestliže zájmeno označuje vztah k osobě nebo věci, která je v dané větě podmětem, je namístě užít zájmeno zvratné. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „vy“ a na tento podmět je odkazováno. Správná podoba věty je proto „Řekněte nám o sobě něco více“. Existují však kontexty, kdy zájmeno odkazuje na širší množinu osob než samotný podmět, v nich by pak bylo namístě zájmeno „vás“, např. „Petře, máte velkou rodinu, řekněte nám o vás (= o celé rodině) něco více.“
Poslední užití:
4.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní zájmena, s. 184.
Dotaz:
Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „jeden sto tisíc korun“, nebo „jedno sto tisíc korun“?
Klíčové slovo:
jedno sto
Odpověď:
Číslovka „jedna“ zde rozvíjí číslovku „sto“, která má povahu podstatného jména, je rodu středního a skloňuje se podle vzoru město. Náležitá podoba vámi uvedeného spojení je tedy „jedno sto tisíc korun“.
Poslední užití:
16.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 111
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 197 (vyd. 1972)
Dotaz:
Nejedná se o shodu přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve větě, chci-li onikat dámě? Např.: „Šly/i by na ples, mladá paní?“ Je v tomto případě skutečnost, že mluvím k ženě, důvodem pro tvrdé y?
Klíčové slovo:
onikání
Odpověď:
Nikoli, rod oslovované osoby při onikání není rozhodující. Při onikání se užívá jen rodu mužského životného, i když se jedná o ženu. Příčestí má tedy mužskou životnou koncovku: „Šli by na ples, mladá paní?“
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (odst. 9-44 A)
Dotaz:
Větněčlenský rozbor
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větným rozborem u vět typu „Je možno otevřít dveře“ a „Lze otevřít dveře“. Jde o věty jednočlenné?
Klíčové slovo:
lze; je možno
Odpověď:
Nikoli, v obou případech jde o věty dvojčlenné, podmětem je infinitiv „otevřít“. Ve větě „Je možno otevřít dveře“ je přísudek jmenný se sponou („je možno“). Druhá věta je skladebně poněkud neobvyklá, protože v roli přísudku vystupuje samotné příslovce „lze“ bez sponového slovesa (to se objevuje pouze v minulém a budoucím čase: „bylo lze“, „bude lze“). O tomto typu se mluvnice příliš nezmiňují; více se můžete dočíst například ve Šmilauerově Novočeské skladbě (kap. o přísudku jmenném, typ „hrůza pomyslit“), případně v Nauce o českém jazyku od téhož autora (kap. o přísudku, typ III. – přísudek neslovesný). Výrazy „lze“ a „nelze“ tedy můžeme popsat jako přísudky neslovesné či jmenné (historicky jde o podstatné jméno, jehož ustrnulý tvar získal příslovečnou povahu).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 270 (odst. 9-48 e, typ "Co je platno?"); s. 271 (odst. 9-49 III-3, typ "Hrůza pomyslit")
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 168 (odst. 496-b-aa, substantivum klesající v příslovce)
Dotaz:
Desetinné číslo
Konkrétní dotaz:
Vytvořili jsme reklamní text, jehož součástí je spojení „2,3 litru“. Osoba, která reklamu namlouvala, číslo přečetla jako „dva celé tři desetiny litru“. Zadavatel nám nyní reklamu vrátil s tím, že tam máme chybu, že jediná správná možnost zní „dvě celé tři desetiny litru“. Uznávám, že tento způsob čtení je zcela jistě správný, ale chtěl jsem se zeptat, jestli je ten náš způsob zcela vyloučený.
Klíčové slovo:
dvě celé
Odpověď:
Číslovka „dvě“ je zde přívlastkem shodným výrazu „celá“ (Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že jde o zpodstatnělý tvar přídavného jména „celý“ s významem „celé číslo“). Vzhledem k tomu, že výraz „celá“ je jméno rodu ženského a číslovka „dvě“ se s ním musí shodovat, je namístě pouze tvar „dvě“ (tvar „dva“ by signalizoval mužský rod). Syntax číslovek je však obecně málo zmapovaná oblast, takže se nelze opřít o žádný ucelený výklad. Je pravděpodobné, že spojení „dva celé (...)“ je motivováno vztažením číslovky „dva“ k počítanému předmětu; vzhledem k tomu, že je tento předmět mužského rodu („litr“), vznikl vazebný můstek „dva celé litry“. Ten však není neproblematický, protože pokud přidáme desetinná čísla, narazíme na rozpor: tvar počítaného předmětu po desetinných číslech se totiž řídí slovem „desetiny“, a proto musí být ve 2. pádě. Vzniká tak agramaticky působící vazba „dva celé (...) litru“. Závěrem: spojení „dva celé tři desetiny litru“ do spisovného textu / kultivovaného přednesu nelze doporučit.
Zvažované varianty:
dvě celé tři desetiny litru
dva celé tři desetiny litru
Poslední užití:
18.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách, sekce 2 – Počítaný předmět po desetinných číslech
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6-67 FF. Názvy číslic a zlomků; číselné složeniny, odst. 2d (s. 200–201)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Určují se ve škole přísudky, jejichž součástí je předložka nebo příslovce, např. „Stánek je na trhu“, „Je mi dobře“ ap., jako jmenné se sponou? Čekala bych, že zde může být pouze jméno, jak napovídá název.
Klíčové slovo:
příslovce/předložka v přísudku jmenném
Odpověď:
Přísudek jmenný se sponou se nazývá jmenný proto, že nejčastěji v neslovesné části figurují právě jména (podstatná či přídavná). Mluvnice však pod přísudek jmenný se sponou běžně zahrnují i případy, kdy neslovesnou část tvoří příslovce či infinitiv (proto některé zdroje raději hovoří o „neslovesné“ části). Spojení tvořená předložkou a jménem se ve jmenné části přísudku také běžně objevují. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, uvádí ve výkladu o přísudku jmenném se sponou příklady „Tvoje práce je bez chyb“ nebo „Venku je dnes hezky“.
Poslední užití:
2.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol udělat rozbor věty „Afrika je jednou z kolébek civilizace“. Vůbec si nevíme rady, jak větněčlensky rozebrat tu konstrukci „jednou z kolébek“. Syn chodí do sedmé třídy. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
jeden z
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není pedagogické pracoviště, takže vám bohužel nedokážeme říct, jaké řešení současná školská praxe vyžaduje. Navíc jde o specifický případ, který je v literatuře málo popsán, a proto se domníváme, že volba této věty pro školní úlohu není šťastná. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, se k takto speciálním případům vůbec nevyjadřuje. Podařilo se nám nicméně dohledat tento jev v Nauce o českém jazyku od Vladimíra Šmilauera. Ten podobné případy (spolu s konstrukcemi typu „každý z chlapců“, „žádný z lékařů“ atd.) považuje za eliptické (výpustkové) formulace, které lze doplnit „jedna (kolébka) z kolébek“. Výraz „jedna“ podle Šmilauera zaujímá místo vypuštěného podstatného jména a předložkové spojení „z kolébek“ je přívlastkem neshodným. Pro školní úlohu je to však poměrně složité řešení a nelze vyloučit, že školská praxe umožňuje určit celý úsek „je jednou z kolébek“ jako přísudek jmenný se sponou. Doporučujeme proto obrátit se s prosbou o radu přímo na učitele nebo na Asociaci češtinářů, která se zabývá češtinou ve školách.
Poslední užití:
29.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 276 (odst. 9-531, typ přívlastku "Jeden ze sousedů")
Dotaz:
Tvar ukazovacího zájmena ten, tento v přívlastku
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu z dětské knížky: „Na svých cestách navštívil ty nejúžasnější místa, země a města.“ Je tady zájmeno „ty“ použito správně?
Klíčové slovo:
ten
Odpověď:
Zájmeno se vztahuje k několikanásobnému předmětu, jehož členy jsou v množném čísle a různého rodu. V takových případech máme dvě možnosti: buď tvar ukazovacího zájmena řídíme podle nejbližšího jména (v tomto případě jde o slovo „místa“, které je středního rodu, a namístě je tudíž tvar „ta místa“), anebo uplatníme pravidlo o přednosti rodů: v této větě jsou dvě jména rodu středního („místa“ a „města“) a jedno rodu ženského („země“), přičemž ženský rod má podle pravidel přednost před rodem středním. Druhou možností je tedy skutečně tvar „ty nejúžasnější místa, země a města“, na nějž jste se dotazovala.
Poslední užití:
4.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Dotaz:
Nejedná se o shodu přísudku s podmětem
Konkrétní dotaz:
Chtěl bych se zeptat, jaké i/y se píše v příčestí při onikání, když se jedná o osobu ženského pohlaví.
Klíčové slovo:
onikání
Odpověď:
Rod podstatného jména není rozhodující – při onikání se užívá jen rodu mužského životného, i když se jedná o ženu. Příčestí má tedy mužskou životnou koncovku -i.
Poslední užití:
5.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (odst. 9-44 A)