Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Jazyková příručka: #107, Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014. .
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme narazili na větu „Stejně jako vy i rodiče chtějí...“ Přiznám se, že si nevím rady, co s tím „stejně jako vy“.
Klíčové slovo:
stejně jako
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe; při řešení školských úloh doporučujeme obracet se spíše na Asociaci češtinářů. Větu bychom nicméně rozebrali takto: „rodiče“ je ve větě podmětem, „chtějí“ přísudkem a celé spojení „stejně jako vy“ příslovečným určením zřetele (některé zdroje uvádějí dokonce podtyp příslovečné určení zřetelově srovnávací). Ve školním prostředí by možná přicházelo v úvahu i příslovečné určení způsobu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s určením větného členu. Čím je ve větě „Petr je nejlepší z nás“ spojení „z nás“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení zřetele
Odpověď:
Jedná se o příslovečné určení zřetele. (Konkrétněji příslovečné určení zřetelově srovnávací – viz např. Příruční mluvnice češtiny.)
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 464 (odst. 694)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Určují se ve škole přísudky, jejichž součástí je předložka nebo příslovce, např. „Stánek je na trhu“, „Je mi dobře“ ap., jako jmenné se sponou? Čekala bych, že zde může být pouze jméno, jak napovídá název.
Klíčové slovo:
příslovce/předložka v přísudku jmenném
Odpověď:
Přísudek jmenný se sponou se nazývá jmenný proto, že nejčastěji v neslovesné části figurují právě jména (podstatná či přídavná). Mluvnice však pod přísudek jmenný se sponou běžně zahrnují i případy, kdy neslovesnou část tvoří příslovce či infinitiv (proto některé zdroje raději hovoří o „neslovesné“ části). Spojení tvořená předložkou a jménem se ve jmenné části přísudku také běžně objevují. Např. Základní mluvnice českého jazyka, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, uvádí ve výkladu o přísudku jmenném se sponou příklady „Tvoje práce je bez chyb“ nebo „Venku je dnes hezky“.
Poslední užití:
2.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přísudek jednoduchý vs. složený
Konkrétní dotaz:
Lze považovat spojení „jedu lyžovat“ nebo „jdu do školy“ za přísudky složené? Nebo jsou slovesa „jet“, „jít“ přísudky jednoduché a výrazy „lyžovat“, „do školy“ další větné členy?
Klíčové slovo:
jet lyžovat
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak přesně současná školská praxe definuje složený přísudek, nicméně tradičně bývá složený přísudek chápán jako spojení modálního či fázového slovesa a infinitivu plnovýznamového slovesa. Ve vašem případě o složené přísudky zcela jistě nejde. „Jedu“ a „jdu“ jsou jednoduché přísudky, „lyžovat“ příslovečné určení účelu a „do školy“ příslovečné určení místa.
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se shodnout, jakým větným členem je infinitiv ve větách typu „jedu lyžovat“ nebo „běžím se učit“.
Klíčové slovo:
jet lyžovat
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení je vyžadováno ve škole, nicméně v obou případech bychom infinitiv určili jako příslovečné určení účelu („jedu, abych lyžoval“, „běžím, abych se učil“).
Poslední užití:
15.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 101
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.