Odpovědi jsou vytvářeny na základě dotazů položených jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR
Použitý filtr Jazyková příručka: #107, Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014. .
Použité řazení Řadit: Sestupně.Dle: Datum vložení do systému.
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Syn dostal ve škole za úkol vybrat si reklamní slogan a určit v něm skladební dvojice; vybral si slogan „Albert – stojí za to jíst lépe“. Ukázalo se však, že určení skladebních dvojic není tak jednoduché, rady si nevěděl ani pan učitel. Jakým větným členem je zde například infinitiv „jíst“?
Klíčové slovo:
jíst
Odpověď:
Předně musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nejsme obeznámeni s tím, jak k problematice přistupuje současná školská praxe. Pokud bychom však měli větu „Stojí za to jíst lépe“ přesto rozebrat, určili bychom infinitiv „jíst“ jako podmět, „stojí za to“ jako souslovný přísudek vyjádřený frazeologickým spojením a „lépe“ jako příslovečné určení způsobu. Jméno obchodního řetězce do věty větněčlensky nevstupuje.
Poslední užití:
30.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná způsobová
Konkrétní dotaz:
Jsem učitelem českého jazyka a v jedné učebnici jsem narazil na řešení, s nímž nesouhlasím. Jde o určení druhu vedlejší věty v souvětí „Bariéry řeky Temže vypadají, jako by z vody vylézala obluda“. V řešení je uvedeno, že se jedná o vedlejší větu doplňkovou, ale mně se to nezdá, klonil bych se spíš k vedlejší větě způsobové. Co si o tom myslíte vy?
Klíčové slovo:
vypadat, jako by
Odpověď:
V první řadě musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak by se k tomuto případu stavěla současná školská praxe. Sám jistě víte, že přístupy jednotlivých mluvnic k různým problémům se mohou lišit – některé například vůbec nepracují s pojmem doplněk. Tazatele se školními dotazy proto odkazujeme na stránky Asociace češtinářů, která se zabývá právě školským přístupem k jazykovým jevům. Pokud bychom se však měli k vašemu dotazu přece vyjádřit, souhlasili bychom s vámi: tuto větu bychom jako doplňkovou nechápali. Doplněk je tradičně definován jako větný člen, který doplňuje sloveso a zároveň se vztahuje k dalšímu participantu ve větě. V tomto souvětí je však řečeno pouze to, jak bariéry vypadají, a dále jsou připodobňovány k obludě, která je však zde samostatným participantem, k bariérám nemá žádný formální vztah. V literatuře, kterou jsme prostudovali, jsou všechny typově analogické věty řazeny k vedlejším příslovečným větám způsobovým (např. „Tvářil se, jako by mu uletěly včely“ nebo „Vykračoval si, jako by mu ulice patřila“). Pro způsobovou větu svědčí i stažený tvar („Bariéry řeky Temže vypadaly jako obluda“). Přirovnávací „jako“ je tradičně chápáno jako prostředek pro vyjádření příslovečného určení způsobu („Spí jako zabitý“), případně míry, což ovšem není Váš případ („Cpe se, jako by týden nejedl“). Z výše uvedených důvodů doporučujeme určit vedlejší větu jako příslovečnou způsobovou.
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Konkurence kdo × co × který ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Mám pochybnosti o souvětí „Zdravotní klauni přinášejí radost všem, kdo se potřebují smát“. Je zde zájmeno „kdo“ použito správně?
Klíčové slovo:
kdo
Odpověď:
Zájmenu „kdo“ obvykle odpovídá formální shoda podle mužského životného rodu („kdo se potřebuje smát“). Je však důležité zdůraznit, že forma jednotného čísla běžně odkazuje i k většímu počtu osob, což je i váš případ. Pokud byste se rozhodla pro toto řešení, je ještě třeba uvést v soulad první a druhou část souvětí; konkrétně byste musela nahradit zájmeno „všem“ v hlavní větě, které vyžaduje protějšek v množném čísle, např. zájmenem „každý“: „Zdravotní klauni přinášejí radost každému, kdo se potřebuje smát.“ Odborná literatura však nevylučuje ani shodu zájmena „kdo“ a přísudku v množném čísle (akademická Mluvnice češtiny uvádí např. souvětí „Pracovní nasazení zachvacovalo všechny, kdo byli kolem Edisona“). Vaše původní věta je tedy také v pořádku, avšak jde o prostředek spíše okrajový, takže je třeba počítat s tím, že některé čtenáře tato formulace zarazí. Třetí možností by pak bylo nahradit zájmeno „kdo“ zájmenem „kteří“: „Zdravotní klauni přinášejí radost všem, kteří se potřebují smát.“
Poslední užití:
8.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
Chci se zeptat, jestli je v pořádku věta „Měla jsem jich čtyři“ (řeč je o hrách). Nezdá se mi tam ten tvar „jich“.
Klíčové slovo:
valence číslovek
Odpověď:
Tvar „jich“ se vám nezdá oprávněně, byl by v pořádku pouze v případě, kdybyste her měla pět nebo více. Číslovky 1–4 se totiž ve větě chovají jinak než číslovky od 5 výš: zatímco číslovky 5 a vyšší vyžadují doplnění ve druhém pádě (tzn. „Měla jsem jich pět/šest/sto/tisíc“), číslovky 1–4 v tomto případě vyžadují doplnění ve čtvrtém pádě („Měla jsem (je) čtyři“). U číslovek 1–4 by však bylo přirozenější zájmeno zcela vypustit: „Měla jsem jednu (hru) / Měla jsem dvě (hry) / Měla jsem tři (hry) / Měla jsem čtyři (hry)“.
Poslední užití:
5.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Je věta „Už bude sedm“ jednočlenná?
Klíčové slovo:
jednočlenná věta
Odpověď:
Ano, věta „Už bude sedm“ je jednočlenná, chybí v ní podmět (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“).
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přísudek slovesný s modálním slovesem
Konkrétní dotaz:
Co je přísudkem ve větě „Chce se stát zpěvákem“ a o jaký druh přísudku jde?
Klíčové slovo:
chce se stát zpěvákem
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak k tomuto gramatickému jevu přistupuje současná školská praxe. Další potíž tkví v tom, že různé mluvnice mohou při určování větných členů uplatňovat různé přístupy. V souladu se Základní mluvnicí češtiny, která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, bychom se však klonili k názoru, že jde o kombinaci slovesného složeného přísudku (modální sloveso v určitém tvaru a plnovýznamové sloveso v infinitivu, např. „Chci se napít“) a přísudku jmenného se sponou (např. „Stal se zpěvákem“). Jako přísudek bychom tedy určili celé spojení „Chce se stát zpěvákem“.
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak správně zformulovat jednu větu. Celé souvětí zní takto: „Malíři k nácviku figury využívali dřevěné manekýny, kteří byli různě vysocí.“ Problém je v tom, že slovo „manekýny“ svádí k představě, že jde o ženský rod. A já teď nevím, jestli můžu navázat větou „kteří byli vysocí“, která je v rodě mužském.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vedle slova „manekýna“ existuje i mužská podoba „manekýn“, která může označovat jak muže, který předvádí modely, tak neživou figurínu určenou k témuž účelu. V obou případech je výraz „manekýn“ rodu mužského životného. V případě této věty se skutečně z pouhého spojení „dřevěné manekýny“ nepozná, zda jde o ženský, nebo o mužský rod, protože tvary obou rodů jsou v tomto pádě stejné. O jaký rod jde, se dozvíme až ve vedlejší větě; signalizuje ho tvar zájmena „kteří“, dále shoda podle mužského životného rodu v příčestí „byli“ a konečně i přídavné jméno „vysocí“. Souvětí „Malíři k nácviku figury využívali dřevěné manekýny, kteří byli různě vysocí“ je tedy zcela v pořádku.
Poslední užití:
18.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou větu „V souvislosti se svým hodnocením jsem se rozhodla...“ Je zde zájmeno „svůj“ užito správně, nebo by tam mělo být „mým“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Pravidlo, kdy užít zájmeno přivlastňovací a kdy zvratné přivlastňovací zájmeno, má i různé výjimky, avšak ve vašem případě lze bez problému aplikovat pravidlo základní: přivlastňujeme-li podmětu, volíme zvratné přivlastňovací zájmeno. Tvar zájmena „svým“ je zde tedy v pořádku.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Podmět a doplněk (typ my jako děti)
Konkrétní dotaz:
Nejsme si s kolegy jistí, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Rozmístěte se tak, abyste se jako skupinky navzájem neslyšeli“. Jedná se o pokyn učitele dětem, ale slovo „děti“ zde nezazní. Kolegyně si myslí, že podmětem je zde celé spojení „vy jako skupinky“, a proto by mělo být v přísudku tvrdé y. Má pravdu?
Klíčové slovo:
jako skupinky
Odpověď:
Nikoli, ve větě je nevyjádřený podmět, za nímž se skrývá bezrodé zájmeno „vy“. Záleží tedy na tom, zda kolektiv tvoří pouze chlapci (pak by bylo v příčestí měkké i), chlapci i dívky (podle pravidla o přednosti mužského životného rodu by v příčestí bylo také měkké i), nebo pouze dívky (v příčestí by bylo tvrdé y). Spojení „jako skupinky“ má ve větě funkci doplňku, jímž shodu neřídíme: pro tvar přísudku je vždy rozhodující rod (a životnost, případně neživotnost) podmětu.
Poslední užití:
29.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.5 - Podmět a doplněk
Dotaz:
Po číslovce tisíc
Konkrétní dotaz:
Ráda bych vás požádala o radu, která z níže uvedených dvou verzí je správně (pokud jsou správně obě, prosím o informaci, která je obvyklejší). První varianta zní „s každým 1 000 metrů nadmořské výšky“ (čteno: „s každým tisícem metrů nadmořské výšky“), druhá „s každými 1 000 metry nadmořské výšky“ (čteno: „s každými tisíci metry nadmořské výšky“). Celá věta zní „UV záření se zvyšuje až o 12 % s každým 1 000 metrů nadmořské výšky“.
Klíčové slovo:
tisíc metrů
Odpověď:
Obě varianty jsou v pořádku. Významový ani stylistický rozdíl mezi nimi není. O větší či menší obvyklosti se v tomto případě mluvit nedá, protože frekvence tohoto typu spojení je natolik nízká (jednotky výskytů), že z jejich porovnání nelze na nic jednoznačného usuzovat. Užít můžete obě varianty.
Zvažované varianty:
s každým tisícem metrů
s každými tisíci metry
Poslední užití:
30.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.