Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar slovesa odvozeného od podstatného jména akvizice? Ve firmě běžně užíváme sloveso akvírovat, ale vůbec si nejsem jistá, zda je to spisovně správně.
Klíčové slovo:
akvírovat
Odpověď:
Starší Slovník spisovného jazyka českého a Akademický slovník cizích slov hodnotí sloveso akvírovat ve významu ‚provádět, získat akvizici‘ jako obecněčeské, tedy nespisovné (ASCS navíc též jako zastaralé). V úzu se však toto sloveso nakonec kvůli potřebě uživatelů pojmenovat daný proces prosadilo a nejnovější Akademický slovník současné češtiny sloveso akvírovat uvádí již bez příznaku (vedle uvedeného významu navíc dokládá rovněž významy 2. získávat, získat nebo nabývat, nabýt hmotné nebo peněžní prostředky, majetek a 3. získávat, získat nové zákazníky, zprav. osobním vyhledáváním). Pokud nahlédneme do Českého národního korpusu (SYN v13), zjistíme, že se s tímto slovesem setkáme především v odborné profesní literatuře, méně často v publicistice.
Poslední užití:
5.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo akvírovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Je správně česky sloveso artikulovat, např. ve spojení „ředitel společnosti Vodafone s předsedou vlády artikuloval problém“?
Klíčové slovo:
artikulovat
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny, Akademický slovník cizích slov i Akademický slovník současné češtiny uvádí u slovesa artikulovat dva významy: 1. ‚tvořit, vytvořit hlásky pomocí mluvidel‘, 2. ‚jasně, srozumitelně vyjadřovat, vyjádřit, přesně formulovat, zformulovat myšlenku, postoj ap.‘, např. artikulovat zájmy, myšlenky, problémy ap. Užití slovesa ve druhém významu je přitom hodnoceno jako neutrální, i když bude zřejmě méně frekventované. Vámi uvedená věta je tedy v pořádku.
Poslední užití:
24.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo artikulovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Chtěla jsem se zeptat, zda je v češtině přípustné používat pro leteckou společnost označení aerolinka, nebo zda je správně výraz aerolinie. Někdo mi totiž říkal, že aerolinka označuje pouze letecký spoj.
Klíčové slovo:
aerolinie; aerolinka; aerolinky
Odpověď:
Výrazy aerolinka i aerolinie jsou zachyceny v mnoha výkladových slovnících, nicméně s drobnými obměnami. Nejstarší Slovník spisovného jazyka českého obsahuje pouze výraz aerolinie, a to ve významu ‚letecká trať‘. Slovník spisovného jazyka českého zachycuje výrazy aerolinka i aerolinie jako synonyma bez stylového rozlišení a se dvěma významy: 1. ‚letecká trať‘ a 2. ‚podnik ji obstarávající‘. Akademický slovník cizích slov uvádí, že oba výrazy jsou namístě ve významu 1 ‚letecká trať, ve významu 2 se však užívá buď aerolinie, nebo množné číslo aerolinky. Nejnovější Akademický slovník současné češtiny pak u obou výrazů uvádí pouze význam ‚společnost zajišťující osobní nebo nákladní leteckou dopravu‘ a navíc uvádí, že je neutrální pouze výraz aerolinie, výraz aerolinka, příp. aerolinky označuje jako kolokviální vyšší (tzn. jako jazykový prostředek, který se užívá v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština, ale který v těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší). Na základě toho, co uvádějí jednotlivé slovníky, bychom v oficiálních textech doporučovali užívat pro označení podniku výraz aerolinie. Podle běžných výkladových slovníků mezi výrazy aerolinie a aerolinka/aerolinky není rozdíl významový, nýbrž stylový. V případě odborného textu bychom však doporučovali ověřit, zda se v oboru letectví mezi oběma výrazy význam nerozlišuje.
Poslední užití:
20.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie; aerolinka
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo aerolinie
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Jak zdůvodním, že se fidli (třeba ve spojení fidli, fidli) píše s měkkým i?
Klíčové slovo:
fidli
Odpověď:
Pro psaní y v zakončení citoslovce fidli není žádný historický důvod. Slovo fidli má podle etymologických zdrojů kořeny v německém slovesu fiedeln s významem ‚vrzat, hrát na housle‘. Fidlat znamená (neuměle) hrát na strunný nástroj, citoslovce fidli pak označuje zvuk při hře na housle. V tomto významu se ho užívá samostatně nebo s opakováním: fidli fidli.
Objevuje se i ve slovním spojení basta fidli. Podle Akademického slovníku současné češtiny bývá tento citoslovečný výraz na konci výpovědi a potvrzuje platnost předchozího výroku, popř. může vyjadřovat výzvu k ukončení hovoru na určité téma: Všichni jsme si rovni, basta fidli.
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu copywriterského textu a je tu věta: „Pokud máte suchou nebo citlivou pleť, pleť spálenou od slunce, ekzém nebo další kožní problémy, napařování může vaši pokožku iritovat.“ Navrhl jsem nahradit slovo iritovat slovesem dráždit, ale bylo mi řečeno, že podle slova iritovat lidé mohou produkt vyhledávat, a náhrada proto není vhodná. Co si o tomto užití myslíte vy?
Klíčové slovo:
iritovat
Odpověď:
Výkladové slovníky zachycují u slovesa iritovat význam ‚dráždit, znervózňovat, znervóznit, rozčilovat, rozčilit, vzrušovat‘ s příklady jako „iritovat někoho svým jednáním, řečmi, poznámkami ap.“ Velký lékařský slovník zachycuje u slova iritace dokonce přímo význam ‚podráždění např. kůže chemickými látkami‘. Náhrada slovesa iritovat v daném kontextu tedy nutná není. Nicméně je třeba dodat, že jak též dokazují data z Českého národního korpusu, slova kůže a pokožka se mnohonásobně častěji pojí se slovesem dráždit: dohledali jsme kolem 1500 výskytů slov kůže a pokožka se slovesem dráždit, pouze 14 výskytů se slovesem iritovat. Je tedy otázka, jak často budou lidé produkt vyhledávat pod méně frekventovaným klíčovým slovem iritovat.
Poslední užití:
22.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo iritovat
Dotaz:
Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz:
Mám článek, ve kterém popisuju 3D stavbu Eiffelovy věže. Je tu jedna citace pánů z 3D studia, kteří tu stavbu realizovali: „Tato zakázka je pro nás výzva. Půjde o jeden z celosvětových lídrů v 3D tisku na světě.“ Je možné použít slovo lídr v tomto kontextu?
Klíčové slovo:
lídr
Odpověď:
Výraz lídr slovníky zachycují Internetová jazyková příručka i slovníky jako slovo rodu mužského životného, Akademický slovník cizích slov u něj uvádí významy: 1. vůdce něj. společenství, 2. publ. vynikající sportovec n. mužstvo; horol. vedoucí skupiny horolezců a 3. hud. vedoucí hlas džezové nástrojové skupiny. V úzu se slovo lídr běžně používá v souvislosti s institucemi ve větách jako „banka je lídrem hypotečního trhu“, „safari park lídrem v chovu volavek“ apod. Méně často se vyskytuje i v souvislosti s konkrétními produkty: „Redbull, světový lídr mezi energetickými nápoji“, „nový lídr mezi spořícími účty“, „ENA: nový lídr mezi AI mincemi?“. V uvedených případech je slovo lídr často v pozici spony, doplňku či neshodného přívlastku, nevyskytuje se ve tvarech rodu mužského neživotného. V uvedeném případě implikuje rod mužský neživotný tvar číslovky „jeden“. Doporučovali bychom proto zvážit reformulaci věty nebo nahradit slovo lídr jiným výrazem.
Poslední užití:
11.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo lídr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dějinné události – ostatní
Konkrétní dotaz:
Píše se karpatsko-dukelská operace, nebo Karpatsko-dukelská operace?
Klíčové slovo:
k/Karpatsko-dukelská operace
Odpověď:
Názvy operací tvořené spojením přídavného jména odvozeného od zeměpisného jména a jména operace lze chápat jak jako obecná pojmenování, tak jako vlastní jména. Možný je proto dvojí způsob psaní: karpatsko-dukelská operace i Karpatsko-dukelská operace. Jak dokládá ČNK, obě podoby se v praxi užívají poměrně rovnocenně.
Zvažované varianty:
karpatsko-dukelská operace
Poslední užití:
30.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Psaní velkých písmen v češtině. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
14.1.4 Bojové operace
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo karpatsko-dukelský
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jaký je významový rozdíl mezi slovy determinant a determinanta?
Klíčové slovo:
determinant, determinanta
Odpověď:
Podle budovaného Akademického slovníku současné češtiny (ASSČ) sdílejí výrazy determinant a determinanta společný význam ‚determinující, určující, rozhodující složka, činitel, faktor‘. Slovo determinant má v ASSČ ještě druhý význam, užívaný v matematice, konkrétně v lineární algebře, který označuje ‚číslo nebo funkci přiřazenou prvkům čtvercové matice‘. Vydáním starší Akademický slovník cizích slov ještě u hesla determinant uvádí význam z oblasti psychologie: ‚souhrn činitelů určujících a spoluvytvářejících psychický vývoj jedince v době jeho dospívání‘; u hesla determinanta týž slovník zmiňuje další význam, a to z oblasti ekologie: ‚organismus, který svým působením výrazně ovlivňuje okolní prostředí‘.
Poslední užití:
15.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Lze v češtině užívat namísto slova vitalita výraz viabilita?
Klíčové slovo:
synonymie
Odpověď:
Abychom na vaši otázku mohli odpovědět, je třeba zjistit, zda jde v případě slov viabilita a vitalita o synonyma. Současné výkladové slovníky heslo viabilita neobsahují. Patrně proto, že jde o úzce odborný výraz, který se užívá zejména v medicínských oborech, konkrétně v prenatální medicíně (častými spojeními jsou pak např. viabilita plodu nebo viabilita těhotenství), popřípadě v biologii (viabilita viru). V kontextech, které nalezneme v korpusu KonText (řada syn, verze12), se někdy uvádí jako význam slova ‚životaschopnost‘. Připojování výkladu významu tak svědčí o tom, že i v odborném prostředí bude slovo pravděpodobně hodnoceno jako méně známý výraz.
Význam slova vitalita české výkladové slovníky vykládají jako ‚životní síla, životní schopnost, životaschopnost, životnost‘. Přestože by se tak mohlo zdát, že jsou slova viabilita a vitalita synonymní, není tomu tak. Vzhledem k tomu, že je výraz viabilita užíván v úzce odborných kontextech a má charakter termínu, jeho nahrazování slovem vitalita nelze doporučit.
Poslední užití:
5.9.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova „terno“? Může to znamenat dosažení úspěchu nebo výhru obecně?
Klíčové slovo:
terno
Odpověď:
Ano, dnešní význam podstatného jména „terno“ je skutečně úspěch či zdar. Původně výraz označoval trojici čísel a sázku a výhru na ně v loterii, to už je však význam zastaralý.
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník cizích slov. 1995.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.