Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #100, Akademický slovník cizích slov. 1995. .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/3, položky: 1-10/30
Stav:
#14971
Užití:
0 0 0
Dotaz: Pomnožná podstatná jména
Konkrétní dotaz: Sledoval jsem v televizi přenos ze slavnostního požehnání svatovítských varhan a zaujalo mě, že v něm moderátor opakovaně používal tvar 6. pádu varhanech. Nemělo by to být spíš varhanách?
Klíčové slovo: varhany
Odpověď: Zmíněné slovníky i IJP shodně uvádějí, že varhany jsou rodu ženského, v SSJČ, PSJČ a IJP však můžeme nalézt i informaci, že daný výraz může zřídka být také rodu mužského neživotného. Jednotlivé slovníky se pak mírně liší v tom, které tvary mužského rodu explicitně v rámci hesla uvádějí; SSJČ zaznamenává dubletní tvary u 6. pádu (kromě častějšího tvaru žen. rodu varhanách zřídka i tvar muž. rodu varhanech) a u 7. pádu (častější tvar rodu ženského varhanami a řidší tvar rodu mužského varhany), PSJČ kromě těchto tvarů obsahuje ještě navíc i dublety u 3. pádu, jako primární také zmiňuje tvar rodu ženského varhanám, ojediněle se dle PSJČ vyskytuje i tvar rodu mužského varhanům. Slovo varhany můžeme nalézt hned v několika slovnících spisovné češtiny, konkrétně v Akademickém slovníku cizích slov (ASCS), Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), ale také v Internetové jazykové příručce (IJP). Ve všech těchto jazykových zdrojích se dočteme, že varhany jsou podstatné jméno pomnožné s významem ‚hudební nástroj tvořený soustavou píšťal rozeznívaných proudem vzduchu‘. Slovníky tedy poměrně jednoznačně považují tvary rodu mužského neživotného za řídké. Abychom ověřili, zda se tyto tvary opravdu v současné češtině již neužívají, je třeba nahlédnout do jazykového korpusu. V současném největším korpusu psané češtiny SYN v14 nalezneme následující poměry výskytů jednotlivých tvarů slova varhany, u kterých připadají v úvahu dublety: 2. pád varhan; (19 981 výskytů) vs. varhanů (22 výskytů), 3. pád varhanám(911) vs.varhanům (284), 6. pád varhanách (1030) vs. varhanech (133), 7. pád varhanami (1425) vs. varhany (0). Jak je tedy patrné, distribuce mužských a ženských forem se napříč pády značně liší. U 2. a 7. pádu můžeme pozorovat jasnou převahu až výlučné užívání tvarů rodu ženského. Větší variabilitu můžeme vidět u 3. a 6. pádu, u obou z nich však stále převažují tvary rodu ženského (u pádu 3. v poměru 3,21 : 1, u pádu 6. je převaha tvaru ženského rodu ještě výraznější, a to v poměru 7,75 : 1). I když se tedy můžeme s tvary rodu mužského setkat (především tvary varhanům a varhanech vykazují nezanedbatelné počty výskytů v korpusu), z úzu vyplývá, že uživatelé jazyka v souladu s jazykovými zdroji preferují tvary rodu ženského, proto bychom vám doporučovali užívat primárně je.
Zvažované varianty:
varhanech varhanách
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v14

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14968
Užití:
0 0 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ frazému „být na káry“?
Odpověď: Uvedený frazém můžeme nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny (SNČ, Jan Hugo a kol., 2020, 4. vydání), kde se můžeme dočíst, že je užíván ve významu ‚být silně opilý, být zdrogovaný‘. Po vzoru frazému „být na káry“ je v SNČ u tohoto hesla uvedeno jako významový ekvivalent i „být zkárovaný“, tedy ‚být silně opilý‘. O původu daného idiomu se ale bohužel SNČ nezmiňuje. Ještě než přistoupíme k výsledkům pátrání po původu daného frazému, podíváme se podrobněji na výklad samotného slova kára. Výkladové slovníky češtiny (např. Akademický slovník cizích slov, Slovník spisovného jazyka českého, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Příruční slovník jazyka českého i vznikající Akademický slovník současné češtiny) shodně u hesla kára uvádějí jako první význam ‚ruční dvoukolový dřevěný vozík‘. Akademický slovník současné češtiny u výkladu doplňuje, že se jedná o ‚vozík s většími postranními koly a prodlouženou rukojetí na tlačení nebo ojí na tažení‘. Nejen v těchto slovnících můžeme nalézt další frazémy, které výraz kára obsahují. Například Příruční slovník jazyka českého uvádí spojení „táhnouti, vléci káru“, které v přeneseném významu značí ‚lopotiti se, namáhati se‘. Slovník spisovné češtiny zaznamenává hned tři další frazémy: „táhnout káru životních starostí“ s významem ‚žít v starostech‘, přenesené „vytáhnout z bláta káru“, které má význam ‚pozvednout úroveň, napravit nepříznivou situaci‘, a dále vyjádření reflektující tehdejší ideologii „zapřáhnout někoho do káry imperialismu“, jehož ekvivalentem je ‚přimět někoho k službám imperialismu‘. A nejnovější Akademický slovník současné češtiny zaznamenává u hesla kára ještě frazém „táhnout (tu) svou káru (dál)“, tedy ‚nepolevovat v namáhavém úsilí, nevzdávat se navzdory starostem, problémům, překážkám‘. Jak je tedy patrné ze slovníkové sondy, výraz kára je ve frazémech běžně užíván, patrně proto, že je úzce spojován s těžkou prací a námahou. Nabízí se tak otázka, jak souvisejí výrazy označující namáhavou práci a úsilí se stavem podnapilosti. V tom nám mohou pomoct české frazeologické slovníky. V Etymologickém slovníku české frazeologie i ve Slovníku české frazeologie a idiomatiky 1: Přirovnání sice není uveden přímo idiom „být na káry“, nalezneme v nich však variantu „být (namazaný/vožralý) jako kára“. Spojitost s přeneseným významem slovesa namazat se (tj. ‚opít se‘) je zde vysvětlena tak, že káry se musely dříve hodně mazat, aby dobře jely a neskřípaly. Původ frazému „být na káry“ tedy můžeme hledat právě v přirovnání k namazanému vozíku. Podobná přirovnání se k popisu podnapilých osob užívají běžně, srov. např. „být nalitý jak sud/žok“ či „být namazaný jak cep“. U varianty „být na káry“ nicméně můžeme hypotetizovat i o spojitosti s naložením podnapilé osoby na vozík, na káru. O tom svědčí i excerpční lístek z roku 1964 z kartotéky novočeského lexikálního archivu s následujícím příkladem z díla B. Hrabala: „A mně potom bylo špatně a svalil jsem se a policajti mě přivezli do pivováru jak linoleum na káře.“ Je tedy možné, že varianta „být na káry“ vznikla na základě této motivace, jelikož ale frazém v této podobě žádné jazykové příručky nezaznamenávají, nemůžeme to s jistotou potvrdit.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Etymologický slovník české frazeologie. Ludmila Stěpanova. 2023.
Jazykový zdroj: Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. František Čermák a kolektiv. 2009.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14853
Užití:
0 0 0
Dotaz: Užívání výrazu
Konkrétní dotaz: Lze slovo fungl použít i v jiném spojení než fungl nový?
Klíčové slovo: fungl
Odpověď: Slovo fungl (varianta funkl se dnes již neužívá) nese podle Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS) a Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) význam ‚zcela, úplně‘. Toto slovo je podle uvedených slovníků příznakové. Výskyty slova v ČNK dokládají, že se fungl v drtivé většině případů pojí s přídavným jménem nový: fungl nová uniforma, fungl nový brusle, fungl novej bourák, je však možné dohledat i jedinečné kombinace zmíněného výrazu s jiným přídavným jménem: fungl starý baťoh, fungl moderní sporáček, otevření fungl zrekonstruovaného oddělení, či dokonce v jednom případě kombinaci s dalším příslovcem: oni to během servisní doby dali fungl dohromady. Užití výrazu fungl ve spojení s jiným slovem než přídavným jménem nový je tedy možné, ovšem značně neobvyklé.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fungl
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo fungl
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v11
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 268–269

ID související odpovědi: #14691

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz: Je nějaký významový rozdíl mezi slovy kulisák a kulisář? 
Klíčové slovo: kulisák, kulisář
Odpověď: Slova kulisák a kulisář se liší přítomností odlišné přípony, a to přípony -ák vs. -ář. Jak můžeme zjistit ze Slovníku afixů užívaných v češtině, obě tyto přípony slouží k odvozování podstatných jmen rodu mužského z jiných podstatných jmen a mají i podobné významy. Přípona -ář tvoří podstatná jména označující osobu, která se něčím zabývá či se něčím vyznačuje (např. novinář, pohodář, vozíčkář), přípona -ák v názvech osob značí prostorovou souvislost, příslušnost ke skupině či jinou věcnou souvztažnost s jevem, který pojmenovává základové slovo (např. školák, tramvaják, vidlák). Z hlediska významu se tedy dané přípony nijak zásadně neliší, pro zodpovězení dotazu tedy budeme muset zapátrat ve slovnících.   Slovo kulisák můžeme nalézt v Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), v Akademickém slovníku cizích slov (ASCS) a v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ), dle nichž má význam ‚kdo obstarává, staví kulisy v divadle, televizi; stavěč kulis‘. ASCS u tohoto výrazu uvádí jako řidčeji užívanou variantu právě i slovo kulisář, obě slova (kulisák i kulisář) označuje daný slovník za výrazy z divadelního slangu. Jako samotné slovníkové heslo nalezneme kulisáře jen ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), dle něhož má kulisář rovněž význam ‚stavěč kulis v divadle‘, zajímavé však je, že tento slovník vnímá jako slangový pouze výraz kulisák.   Slovo kulisář je také zaznamenáno na celkem pěti excerpčních lístcích v kartotéce lexikálního archivu z let 1909 až 1954. Na jednom z nich je přímo uveden význam ‚zřízenec, který staví kulisy‘, kulisáře v souvislosti s divadelním prostředím uvádějí v příkladových větách ještě další dva excerpční lístky. V kartotéce však nalezneme i jeden excerpční lístek, který zaznamenává toto slovo v přeneseném významu ‚kdo zastírá pravý stav něčeho‘, a to konkrétně v následujícím spojení: Jen básník, který dovede nesmírně milovat, který má pevnou víru, který má perspektivu budoucnosti, také může psát dobré verše, poněvadž epigony a kýčaři se stávají jen kulisáři a švindlíři. Autor excerpčního lístku zde však význam slova doplnil o otazník, patrně si tedy přeneseným vnímáním významu slova v tomto kontextu nebyl zcela jist, z čehož můžeme usuzovat, že přenesený význam slova kulisář nebyl nijak významně rozšířený. Jak je tedy patrné z analýzy slovníků češtiny, mezi uvedenými výrazy zásadnější významové rozdíly nejsou, obě shodně označují člověka, který se zabývá stavěním kulis. Kulisář je však v novějším ASCS označen za řidčeji užívanou variantu, nabízí se tedy otázka, zda se tento výraz v dnešní češtině stále užívá, a pokud ano, tak v jakém významu.   Po nahlédnutí do korpusu současné psané češtiny SYN v14 je patrné, že v úzu jednoznačně převažuje varianta kulisák – toto slovo má v korpusu celkem 3 679 výskytů, zatímco výrazně méně frekventovaná podoba kulisář je v korpusu zastoupena jen 47 výskyty. Zajímavé je, že ve dvou výskytech se kulisář objevil v přeneseném významu, v němž (podobně jako v příkladu z kartotéky lexikálního archivu) neodkazuje k osobě stavějící reálné, fyzické kulisy, nýbrž spíše k osobě, která si vytváří před společností určitou masku: V dálce funěl nedotknutelný kulisář, jenž stavěl logikou svých sklonů ze skutečnosti následná jeviště k předvádění banálních kotrmelců úspěchu, moci a zisku. Zbyl tu jen kus krvavého masa, odhozeného do odpadní nádoby ordinace, a nedotknutelný kulisář, jenž stavěl dál logikou svých sklonů z fragmentů skutečnosti staronová jeviště k předvádění krotkých tanečků spořádanosti. Je však nutné podotknout, že oba uvedené výskyty pocházejí ze stejného zdroje, a to konkrétně z beletristického díla. Vyšší míra užívání přenesených významů bývá pro krásnou literaturu poměrně typická.   Na základě informací dostupných ze slovníků a úzu tak můžeme konstatovat, že mezi uvedenými slovy není významový rozdíl, výraz kulisář je však v dnešní češtině již výrazně méně frekventovaný. Oba výrazy pocházejí původně z divadelního slangu, dnes už se však jejich užívání rozšířilo i do dalších jazykových variet, o čemž svědčí i to, že slovo kulisák už v novém ASSČ není ohodnoceno jako slangový výraz, nýbrž pouze jako slovo tzv. kolokviální vyšší, tedy hovorové. 
Zvažované varianty:
kulisák kulisář
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14747
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: Nedávno se moje žena vyjádřila, že z oběda nezbyla jediná haluška. Ohradil jsem se, že se nevyjadřuje jazykově správně. Mám za to, že halušky je pomnožné a že to nejde takto užívat v jednotném čísle. Je to tak?
Klíčové slovo: haluška, halušky
Odpověď: Slovník spisovné češtiny (Praha: Academia 1994) a Akademický slovník cizích slov (Praha: Academia 1995) shodně popisují podstatné jméno halušky jako pomnožné s významem ‚jídlo z růz. těsta (malé noky, nudle, flíčky, šišky ap.)‘, respektive ‚krajový název růz. jídel, zvl. noků, šišek, flíčků, nudlí aj.‘. Aktuálně vznikající Akademický slovník současné češtiny naopak uvádí samostatné heslo haluška v jednotném čísle, avšak s poznámkou ‚zpravidla množné‘. K tomuto popisu je nutno říci, že v českém jazyce bývá kromě pomnožných jmen jako takových popisována i množina takzvaných jmen s převahou plurálových tvarů, tedy takových, která se užívají převážně (ne však zcela výhradně) v množném čísle. L. Kroupová v časopise Naše řeč (1985) vymezuje dvě základní skupiny těchto jmen: 1) taková, jejichž jednotné číslo se vyskytuje řidčeji, ale běžně (boty, punčochy, lyže apod.) a 2) taková, jejichž jednotné číslo se vyskytuje (poněkud nebo zcela) zřídka (škubánky). Halušky z tohoto pohledu můžeme zařadit do druhé z uvedených skupin. Jména tohoto typu se významově přibližují podstatným jménům látkovým (jako jsou např. rýže, mouka, maso apod.), ale na rozdíl od nich se pro označení určitého množství hmoty jídla užívají v množném čísle. Aby to nebylo tak jednoduché, máme spoustu dalších názvů jídel, jejichž tvary se sice vyskytují převážně v množném čísle, ale u kterých dosti zřetelně vnímáme význam jednotlivých kusů (těstoviny, krokety, hranolky, fazole apod.). Jednotné číslo nás u takových jmen tedy nepřekvapí, někdy se dokonce může užívat v „látkovém“ významu namísto čísla množného, viz zajímavý dotaz Ondřeje Dufka z r. 2022: Polévka s těstovinou. U názvů různých potravin se míra vnímání jednotliviny může odlišovat na základě tvaru, míry spojitosti či velikosti kousků apod. Pokud jde o jazykovou praxi, v korpusu SYN v13 můžeme najít 24 dokladů, kdy je výraz haluška užit jakožto název jídla v jednotném čísle: usrkával z ní omáčku a tu a tam zuby vylovil po halušce; pronesené slovo slupnout jako halušku; Jakmile haluška vyplave na hladinu, je hotová. Jestliže tedy někdo užije slovo haluška v jednotném čísle, je dobré vědět, že jde o užití málo časté, nikoli však jazykově nenáležité. Na závěr bychom ještě rádi doplnili, že užití toho výrazu, resp. podoba jídla, které je jím označováno, se může regionálně lišit.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo haluška
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo halušky
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo halušky
Jazykový zdroj: Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 1985
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14735
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Dostala jsem k opravě text, v němž je slovo boom. Já jsem starší ročník a raději bych ho nahradila spojením náhlý vzestup nebo rozmach. Podle mě anglosaské výrazy do českého textu nepatří. Co myslíte?
Klíčové slovo: boom
Odpověď: Slovo boom přejaté z angličtiny se v českých textech objevuje už poměrně dlouho. Jako řídce užívaný výraz ve významu ‚přechodný prudký rozvoj, vzestup hospodářského života, uměle vyvolaný‘ ho zachycuje již starší Slovník spisovného jazyka českého, Akademický slovník cizích slov vedle tohoto uvádí ještě význam užívaný v publicistice ‚náhlý, rychlý rozvoj vůbec‘. Podle autorů v současnosti budovaného Akademického slovníku současné češtiny je slovo boom ve významu ‚náhlý, výrazný a rychlý růst‘ neutrální, ve významu ‚výrazný a náhlý rozmach hospodářské aktivity‘ nese příznak odborného výrazu z oblasti ekonomie. Na základě výše uvedených informací se domníváme, že je možno tento výraz v českých textech užívat vcelku neproblematicky. Nelze však vyloučit, že na první pohled patrný cizí původ slova přitáhne nežádoucí pozornost čtenáře, proto můžete zkusit navrhnout jeho nahrazení některým z navržených ekvivalentů českého původu.
Poslední užití: 23.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo boom

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14614
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Při překládání textů pojednávajících o kontrole nadřízeného úřadu používám místo výrazu návštěva výraz vizitace. Je to podle vás přípustné? Kolegové mi tento překlad obvykle opravují, ale podle mě je slovo návštěva v úředním kontextu poněkud nešťastné, protože si ji spojuji spíš s přátelským posezením apod.
Klíčové slovo: vizitace
Odpověď: Výraz vizitace zachycuje Akademický slovník cizích slov, a to s významy ‚círk. pravidelná prohlídka duchovní správy (dř. též školy) konaná biskupem n. vikářem‘ a ‚zast. kontrola, revize, inspekce‘. Ve vámi uvedeném kontextu se tedy uplatňuje výraz vizitace v 2. významu, který zmíněný slovník označuje jako zastaralý. Když nahlédneme do Českého národního korpusu SYN v13, lze dohledat 490 výskytů slova vizitace, převážná většina dokladů však odkazuje k církevnímu nebo historickému kontextu, doklady ze současnosti jsou jen ojedinělé (srov. např. „Na ministerstvu se už na vizitaci chystají: ‚Ministerstvo obdrželo výslednou studii Evropské komise asi před třemi týdny a již zahájilo přípravu na chystanou schůzku,‘ říká mluvčí rezortu Matyáš Vitík.“). Užití výrazu vizitace v překladu s úředním kontextem tedy není chybné, nicméně kolegy zřejmě zaráží časová příznakovost tohoto slova. V daném překladu lze užít i slovo návštěva, které slovníky vykládají jako ‚příchod někam, k někomu, s cílem krátce tam pobýt‘, nemusí tedy nutně být spojena pouze s přáteli.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vizitace
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14513
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Prosím o radu, jak správně psát slovo označující speciální klávesu na klávesnici psacího stroje nebo PC? Je správně tabulátor, či tabelátor?
Klíčové slovo: tabulátor
Odpověď: Klávesa na počítači je tabulátor. Podoba tabelátor se užívá řídce a označuje zařízení umožňující řazení údajů do seznamů nebo tabulek (odborně a zastarale se nazývají tabely). Toto zařízení však bývá častěji označováno také jako tabulátor.
Zvažované varianty:
tabulátor tabelátor
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla tabulátor; tabelátor
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo tabulátor, tabelátor
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN v13

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14471
Užití:
0 0 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Chci se zeptat, jestli je možné v českém textu oficiálně použít slovo kliknout? Z angličtiny překládáme instrukce k dotazníku pro pacienty, ve kterém budou odpovídat na otázky kliknutím na zvolenou variantu. Jde však o starší věkovou skupinu, mám proto obavy, aby všem byla tato instrukce srozumitelná.
Klíčové slovo: kliknout
Odpověď: Sloveso kliknout je sice v češtině poměrně nové, začalo se užívat až v souvislosti s rozvojem počítačových technologií, nicméně je plně spisovné. Jako termín z výpočetní techniky jej zachycuje starší Akademický slovník cizích slov, nejnovější výkladový slovník češtiny, Akademický slovník současné češtiny, jej však už považuje za neutrální slovo, protože se rozšířilo i do běžných komunikačních situací. Domníváme se, že ten, kdo přišel do styku s počítačem, slovesu kliknout porozumí. Lze pochopitelně použít rovněž opis (např. „stisknutím tlačítka myši vyberte odpověď‘), nicméně toto jazykové ztvárnění vaši situaci neřeší. Pokud předpokládáte, že vaši respondenti počítač ovládat neumí, bude třeba, aby jim při vyplňování dotazníku někdo asistoval, bez ohledu na to, jak budou instrukce formulovány.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kliknout
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kliknout

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14457
Užití:
1 1 0
Dotaz: Vhodnost/správnost slova
Konkrétní dotaz: Překládám knihu, v níž se používá slovo cenzus ve významu ‚sčítání lidu‘. Předpokládám, že toto slovo není v češtině příliš frekventované, ale v knize se používá často a užívat na všech místech opis by bylo problematické. Je v češtině možné výraz cenzus použít?
Klíčové slovo: cenzus
Odpověď: Výraz cenzus (psáno též census) zachycuje Akademický slovník současné češtiny a uvádí u něj dva významy: 1 ‚(ve statistice) úřední sčítání obyvatel, domů a bytů‘; 2. ‚(v administrativě) omezující podmínka, souhrn podmínek pro získání nějakého oprávnění‘. Akademický slovník cizích slov vedle těchto uvádí ještě dva významy v historii: ‚(ve st. Římě) sčítání a majetkový odhad občanů, který byl základem pro zdanění a vojenskou povinnost‘ a také ‚středověká dávka, úrok nebo renta‘. Tato významová mnohoznačnost by mohla být při užívání slova cenzus potenciálně problematická, proto bychom doporučovali připojit k textu ediční poznámku a užití termínu v knize vysvětlit.
Poslední užití: 21.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo cenzus
Jazykový zdroj: Akademický slovník cizích slov. 1995.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo cenzus

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.