Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Vypadá to, že se na něj dívá pořád nedůvěřivě," odpovídám a přitom v duchu přemýšlím... jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktní. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Odpovídám a přitom (= zároveň) v duchu přemýšlím, tak Odpovídám a při tom (odpovídání) v duchu přemýšlím. Užití spřežky považujeme v tomto případě za vhodnější, ale volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Kňučel a přitom se snažil dostat ven“ jsem užila spřežku přirom, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to v této větě nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Kňučel a přitom (= zároveň) se snažil dostat ven, tak Kňučel a při tom (kňučení) se snažil dostat ven. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Švitořil jako vrabec na střeše a přitom ji poplácával po hřbetě“ jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Švitořil jako vrabec na střeše a přitom (= zároveň) ji poplácával po hřbetě, tak Švitořil jako vrabec na střeše a při tom (švitoření) ji poplácával po hřbetě. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Platí stále to, co jsem naučený, že můžu psát buď gymnasium, nebo gymnázium? Osobně preferuji zápis gymnasium a je mi líto, že tyto podoby z textů mizí.
Klíčové slovo:
gymnázium
Odpověď:
Obě podoby (tedy gymnázium a gymnasium) sice lze užít, ale v běžných textech doporučujeme psát raději gymnázium. Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní, mnozí uživatelé jazyka je budou vnímat jako zastaralé.
Zvažované varianty:
gymnázium
gymnasium
Poslední užití:
30.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se molekulárně-genetické vyšetření se spojovníkem? Každý to píše jinak a chtěla bych to mít správně.
Klíčové slovo:
molekulárněgenetický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Zápis se spojovníkem molekulárně-genetický (nejde o pomlčku) by signalizoval, že jde o dvě souřadně spojené složky: molekulární a genetické vyšetření.
Uvedené přídavné jméno je však nepochybně odvozeno ze slovního spojení molekulární genetika. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady: molekulárněgenetický. Zápis dohromady převažuje i v dokladech v ČNK.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Uvažuju správně, že tepelněizolační vlastnosti jsou odvozeny od spojení tepelná izolace a přídavné jméno by se mělo psát dohromady?
Klíčové slovo:
tepelněizolační
Odpověď:
Máte pravdu, doporučujeme psát tepelněizolační vlastnosti. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy. V tomto případě jde nepochybně o vztah k tepelné izolaci. Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Taková složená přídavná jména píšeme dohromady.
Zvažované varianty:
tepelněizolační
tepelně-izolační
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci potřebuji užít pojem sociálněvýchovný. V literatuře nacházím jak psaní dohromady (sociálněvýchovný), tak se spojovníkem (sociálně-výchovný) i zvlášť (sociálně výchovný). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněvýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-výchovný (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a výchovnou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale zdá se nám málo pravděpodobná.
Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k edukační disciplíně označované jako osobnostní a sociální výchova. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno výchova je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněvýchovný. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci o sociální pedagogice užívám pojem sociálněpedagogický. V literatuře nacházím nejednotný zápis: psaní dohromady (sociálněpedagogický), s pomlčkou (sociálně-pedagogický) i zvlášť (sociálně pedagogický). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně či -ově vycházíme z věcné znalosti. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde – jak potvrzujete – nezpochybnitelně o vztah k oboru sociální pedagogika, je z jazykového hlediska východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno pedagogika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpedagogický. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Psaní sociálně-pedagogický se spojovníkem (upřesňujeme, že u složených přídavných jmen nejde o pomlčku, ale o spojovník) by znamenalo, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a pedagogickou, což v tomto případě neodpovídá skutečnosti.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo benzinový s krátkým i, nebo benzínový s dlouhým í? Nebo je možné obojí?
Klíčové slovo:
benzinový; benzínový
Odpověď:
Přestože v NASCS a SSČ najdete jen podobu s krátkým i, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát krátce benzinový i dlouze benzínový, jde o rovnocenné varianty. Obě podoby proto najdete např. v IJP, kde je u hesla benzinový uvedeno: lze i benzínový. Doklady z ČNK ukazují, že podoba benzinový je v textech zhruba 3x četnější.
Zvažované varianty:
benzinový
benzínový
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.