Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Jak se jmenuje tištěná podoba Internetové jazykové příručky a kdy byla vydána?
Klíčové slovo:
příručka
Odpověď:
Výkladová část Internetové jazykové příručky se jmenuje Akademická příručka českého jazyka. Zatím vyšla její dvě vydání: první v roce 2014, druhé, upravené a rozšířené v roce 2019.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát procesněprávní dohromady, nebo procesně-právní se spojovníkem? Nebo jsou to rovnocenné varianty?
Klíčové slovo:
procesněprávní
Odpověď:
Máte pravdu, že složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Nejde však o zaměnitelné varianty, mezi slovy je významový rozdíl.
Přídavné jméno procesněprávní je odvozeno z ustáleného slovního spojení procesní právo. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková přídavná jména píšeme dohromady.
Zápis se spojovníkem (procesně-právní) bychom užili v případě, že by šlo o dvě souřadně spojené složky (procesní a právní). Tato možnost výkladu je však málo pravděpodobná.
Zvažované varianty:
procesněprávní
procesně-právní
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát hmotněprávní dohromady, nebo hmotně-právní se spojovníkem? Nebo jsou to rovnocenné varianty?
Klíčové slovo:
hmotněprávní
Odpověď:
Máte pravdu, že složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Rovnocenné (zaměnitelné) varianty to však nejsou. Přídavné jméno hmotněprávní je nezpochybnitelně odvozeno z ustáleného slovního spojení hmotné právo. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady. Zápis se spojovníkem (hmotně-právní) by signalizoval, že jde o dvě souřadně spojené složky (hmotnou a právní). Takové vysvětlení je však neopodstatněné.
Zvažované varianty:
hmotněprávní
hmotně-právní
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Vypadá to, že se na něj dívá pořád nedůvěřivě," odpovídám a přitom v duchu přemýšlím... jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktní. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Odpovídám a přitom (= zároveň) v duchu přemýšlím, tak Odpovídám a při tom (odpovídání) v duchu přemýšlím. Užití spřežky považujeme v tomto případě za vhodnější, ale volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Kňučel a přitom se snažil dostat ven“ jsem užila spřežku přirom, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to v této větě nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Kňučel a přitom (= zároveň) se snažil dostat ven, tak Kňučel a při tom (kňučení) se snažil dostat ven. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Švitořil jako vrabec na střeše a přitom ji poplácával po hřbetě“ jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Švitořil jako vrabec na střeše a přitom (= zároveň) ji poplácával po hřbetě, tak Švitořil jako vrabec na střeše a při tom (švitoření) ji poplácával po hřbetě. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Platí stále to, co jsem naučený, že můžu psát buď gymnasium, nebo gymnázium? Osobně preferuji zápis gymnasium a je mi líto, že tyto podoby z textů mizí.
Klíčové slovo:
gymnázium
Odpověď:
Obě podoby (tedy gymnázium a gymnasium) sice lze užít, ale v běžných textech doporučujeme psát raději gymnázium. Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní, mnozí uživatelé jazyka je budou vnímat jako zastaralé.
Zvažované varianty:
gymnázium
gymnasium
Poslední užití:
30.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se molekulárně-genetické vyšetření se spojovníkem? Každý to píše jinak a chtěla bych to mít správně.
Klíčové slovo:
molekulárněgenetický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Zápis se spojovníkem molekulárně-genetický (nejde o pomlčku) by signalizoval, že jde o dvě souřadně spojené složky: molekulární a genetické vyšetření.
Uvedené přídavné jméno je však nepochybně odvozeno ze slovního spojení molekulární genetika. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady: molekulárněgenetický. Zápis dohromady převažuje i v dokladech v ČNK.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Uvažuju správně, že tepelněizolační vlastnosti jsou odvozeny od spojení tepelná izolace a přídavné jméno by se mělo psát dohromady?
Klíčové slovo:
tepelněizolační
Odpověď:
Máte pravdu, doporučujeme psát tepelněizolační vlastnosti. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově vycházíme z věcné znalosti. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaní či nepsaní spojovníku rozlišuje různé významy. V tomto případě jde nepochybně o vztah k tepelné izolaci. Východiskem je podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou. Taková složená přídavná jména píšeme dohromady.
Zvažované varianty:
tepelněizolační
tepelně-izolační
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.