Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Nevím, jak jám psát oříškovokaramelové – je to zvlášť, dohromady, nebo se spojovníkem?
Klíčové slovo:
oříškovokaramelové
Odpověď:
Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen nedoporučuje. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady: oříškovokaramelový nebo oříškokaramelový. První část složeného výrazu může být tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména.
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
V obchodech bývá nabito, nebo nabyto?
Klíčové slovo:
nabito
Odpověď:
Píšeme „V obchodech bývá nabito“. Sloveso nabít je ve větě užito ve významu ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘. Nabýt znamená ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘ (nabýt majetek, vědomosti).
Zvažované varianty:
nabito
nabyto
Poslední užití:
18.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Ze stáže se vrátil nabitý zkušenostmi. Proč by se tu mělo psát nabitý s měkkým i, když je správně nabýt zkušenosti?
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Sloveso nabít je ve větě užito ve významu ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘. Nabýt znamená ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘ (nabýt majetek, vědomosti).
Můžeme vytvořit i větu: Nabyl (tedy získal) jsem tolik zkušeností, že jsem jimi doslova nabitý (tedy napěchovaný, naplněný po okraj).
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
30.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Mám psát „Manžel má tento týden nabitý“, nebo „má týden nabytý“?
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Píšeme „Manžel má tento týden nabitý“. Sloveso nabít je ve větě užito ve významu ‚velmi naplněný něčím, napěchovaný, naplněný až k prasknutí, po okraj‘. Nabýt znamená ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘ (nabýt majetek, vědomosti).
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
6.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y píšeme ve větě „Tramvaj nabitá lidmi“?
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Píšeme „Tramvaj nabitá lidmi“. Sloveso nabít znamená ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘: ve vlaku bylo nabito, vrátili se z výletu nabiti dojmy, film je nabitý dramatickými scénami.
Sloveso nabýt znamená ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘ (nabýt majetek, vědomosti).
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
9.11.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Čtyři tipy, jak poznat své kolegy - předpokládám, že má být měkké i. Je to správně?
Klíčové slovo:
tip
Odpověď:
Ano. Jde o doporučení, návrh, radu, proto je namístě psát „tip“. Typ znamená představitel určité skupiny společných znaků.
Zvažované varianty:
tip
typ
Poslední užití:
5.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Spojení legislativně-technický bude se spojovníkem, nebo bez? Mohlo by se psát i s mezerou? Slovo se užívá v souvislosti s jednacím řádem PSP ČR, ale bohužel nevím přesně, co znamená.
Klíčové slovo:
legislativně-technický; legislativnětechnický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. O zápisu rozhoduje význam. Pokud by bylo přídavné jméno odvozeno ze slovního spojení legislativní technika, pak by se psalo dohromady legistalivnětechnický. Jestliže jde o dvě souřadné složky: legislativní a technickou, pak je namístě psát slovo se spojovníkem: legislativně-technický. Doporučujeme, abyste se pokusili zjistit, co je tímto složeným adjektivem označováno.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Postupuji správně, když ve slovním spojení kulturně-stavební píšu spojovník? Autor textu to chce psát jako dvě samostatná slova.
Klíčové slovo:
kulturně-stavební
Odpověď:
Ano, zápis kulturně-stavební je v pořádku. Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. V tomto případě jde o přídavné jméno, jehož složky jsou spojeny souřadně (mohli bychom je vyjádřit i zápisem kulturní a stavební); taková složená přídavná jména píšeme se spojovníkem.
Zvažované varianty:
kulturně-stavební
kulturně stavební
Poslední užití:
2.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 1 Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát slovní spojení provozně-účelové zařízení užité v textu vyhlášky v kontextu (provozně-účelové zařízení Poslanecké sněmovny). Užívá se to, ale nikdo neví, co to vlastně znamená.
Klíčové slovo:
provozně-účelové zařízení
Odpověď:
Bohužel nevíme, co se skrývá v označení provozně-účelový, ale lze předpokládat, že jde o zařízení, které může mít funkci provozní a může sloužit různým účelům. Proto doporučujeme chápat složky jako souřadné spojení a složené přídavné jméno psát se spojovníkem: provozně-účelové zařízení.
Zvažované varianty:
provozně-účelový
provozněúčelový
provozně účelový
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 1 Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak mám zapsat podtitul sídelnězeměpisná exkurze? Bude to se spojovníkem, nebo zvlášť? Autor to píše jako dvě slova.
Klíčové slovo:
sídelnězeměpisný
Odpověď:
Přestože je praxe často odlišná, složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis se spojovníkem značí, že jde o dvě složky: sídelní a zeměpisnou. V uvedeném případě jde spíše o sídelní zeměpis, což je sousloví, které se v odborném prostředí užívá, proto doporučujeme psát dohromady: sídelnězeměpisný.