Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno sociálně-kulturní prostředí. Je to v pořádku se spojovníkem, nebo se to píše zvlášť?
Klíčové slovo:
sociálně-kulturní
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. Lze předpokládat, že jde o prostředí, které je sociální a kulturní. Souřadné spojení členů složeného přídavného jména, jehož první složka je zakončena na -ně, popř. -sko, -cko, -ově, píšeme se spojovníkem: sociálně-kulturní prostředí. Psaní dohromady (sociálněkulturní) by bylo náležité v případě, že by se adjektivum vztahovalo ke slovnímu spojení sociální kultura, což však jistě nepřechází v úvahu.
Zvažované varianty:
sociálně-kulturní
sociálně kulturní
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vídám psáno sociálně politický jako dvě samostatná slova. Myslím si, že tak to není správně, že by to mělo být buď dohromady (sociálněpolitický), nebo se spojovníkem (sociálně-politický). Ale nevím, jak to přesně zdůvodnit.
Klíčové slovo:
sociálněpolitický; sociálně-politický
Odpověď:
Máte pravdu. Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že je tomu tak i v tomto případě.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcných znalostí. Obvykle je zdůvodnění jednoznačné, v některých případech však můžeme zápisem signalizovat různé významy.
Psaní se spojovníkem (sociálně-politický) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a politickou. Takový význam lze předpokládat např. ve formulaci hospodářský a sociálně-politický vývoj země po 2. světové válce (= hospodářský, sociální a politický vývoj).
Velice často toto složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální politika. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno politika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpolitický, např. moderní sociálněpolitické myšlení.
Bez znalosti širšího kontextu je však bohužel někdy obtížné rozlišit, o který z významů v textu jde.
Zvažované varianty:
sociálněpolitický
sociálně-politický
sociálně politický
Poslední užití:
16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát územněanalytické podklady dohromady? Jak to zdůvodním?
Klíčové slovo:
územněanalytický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Předpokládat, že by šlo o dvě souřadně spojené složky – územní a analytický – je se značnou pravděpodobností nesprávné. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní analýza. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, a taková slova píšeme dohromady: územněanalytické podklady.
Zvažované varianty:
územněanalytický
územně-analytický
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Neshodneme se s korektorkou, jestli preferovat podobu sezona, nebo sezóna. Vím, že může být obojí, osobně dávám přednost podobě sezona, ale raději si to chci ověřit, abych korektorce nekřivdila.
Klíčové slovo:
sezona; sezóna
Odpověď:
Pravopisnou podobu lze ověřit v IJP. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podobu sezona, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (sezona), tak dlouhým ó (sezóna). Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné, pokud jako autorka textu preferujete podobu s o, není důvod slovo upravovat. Jistě není bez zajímavosti, že výraznou převahu pravopisné podoby s krátkým o ukazuje i ČNK, konkrétně korpus SYN v12. Např. tvar sezona je zachycen 255 071krát, zatímco sezóna 47 322krát. Tvar sezony je doložen 776 305krát, sezóny 131 250krát.
Zvažované varianty:
sezona
sezóna
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o slovo [dyzertace]. Píše se jenom se z (dizertace), nebo je možné psát i disertace?
Klíčové slovo:
disertace
Odpověď:
Jsou možné obě pravopisné podoby: disertace i dizertace, ale je vhodné doplnit, že nejsou zcela rovnocenné. Výraz patří do skupiny slov, u nichž se jako spisovná připouští dvojí výslovnost, [dysertace] i [dyzertace], ale jejichž základní pravopisná podoba je se -s-, tedy disertace. Ta je v jazykových příručkách hodnocena jako stylově neutrální a v psaných textech podle dokladů z ČNK převažuje.
Přístup uživatelů jazyka k pravopisné podobě i výslovnosti tohoto slova není jednotný. V IJP je proto v poznámce u hesla disertace/dizertace uvedeno, že výslovnost se [s] se obvykle hodnotí jako korektnější nebo stylově vyšší, někteří uživatelé češtiny ji však mohou vnímat také jako archaičtější, poněkud zastaralou. Frekvence podoby dizertace postupně narůstá, tato varianta se uplatňuje především v pracovní komunikaci.
Zvažované varianty:
disertace
dizertace
Poslední užití:
20.6.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.3 – Základní pravopisná podoba je se s (typ diskuse – diskuze)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dodatek
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.