Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Připravujeme standardy studia pro sociální pedagogy, týká se to sociální pedagogiky. Zajímá mě, jestli psát dohromady sociálněpedagogická (např. intervence, činnost), nebo zvlášť sociálně pedagogická (intervence, činnost). Někteří kolegové to chtějí psát zvlášť, i AI to tak doporučuje. Co doporučuje poradna?
Klíčové slovo:
sociálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes. Patrně z nich čerpá i AI a nabízí nevhodný názor. Tento zdroj informací bychom neměli v otázkách jazyka považovat za základní.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně či -ově vycházíme z věcné znalosti. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde – jak potvrzujete – nezpochybnitelně o vztah k oboru sociální pedagogika, je z jazykového hlediska východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno pedagogika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpedagogický – sociálněpedagogická intervence, sociálněpedagogická činnost.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je psáno sociálně-kulturní prostředí. Je to v pořádku se spojovníkem, nebo se to píše zvlášť?
Klíčové slovo:
sociálně-kulturní
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme jako dvě samostatná slova, ale buď dohromady, nebo se spojovníkem. Lze předpokládat, že jde o prostředí, které je sociální a kulturní. Souřadné spojení členů složeného přídavného jména, jehož první složka je zakončena na -ně, popř. -sko, -cko, -ově, píšeme se spojovníkem: sociálně-kulturní prostředí. Psaní dohromady (sociálněkulturní) by bylo náležité v případě, že by se adjektivum vztahovalo ke slovnímu spojení sociální kultura, což však jistě nepřichází v úvahu.
Zvažované varianty:
sociálně-kulturní
sociálně kulturní
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vídám psáno sociálně politický jako dvě samostatná slova. Myslím si, že tak to není správně, že by to mělo být buď dohromady (sociálněpolitický), nebo se spojovníkem (sociálně-politický). Ale nevím, jak to přesně zdůvodnit.
Klíčové slovo:
sociálněpolitický; sociálně-politický
Odpověď:
Máte pravdu. Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK a internetu ukazují, že je tomu tak i v tomto případě.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcných znalostí. Obvykle je zdůvodnění jednoznačné, v některých případech však můžeme zápisem signalizovat různé významy.
Psaní se spojovníkem (sociálně-politický) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a politickou. Takový význam lze předpokládat např. ve formulaci hospodářský a sociálně-politický vývoj země po 2. světové válce (= hospodářský, sociální a politický vývoj).
Velice často toto složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální politika. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno politika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpolitický, např. moderní sociálněpolitické myšlení.
Bez znalosti širšího kontextu je však bohužel někdy obtížné rozlišit, o který z významů v textu jde.
Zvažované varianty:
sociálněpolitický
sociálně-politický
sociálně politický
Poslední užití:
16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2024. (platí od 2024)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát územněanalytické podklady dohromady? Jak to zdůvodním?
Klíčové slovo:
územněanalytický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Předpokládat, že by šlo o dvě souřadně spojené složky – územní a analytický – je se značnou pravděpodobností nesprávné. Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní analýza. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou, a taková slova píšeme dohromady: územněanalytické podklady.
Zvažované varianty:
územněanalytický
územně-analytický
Poslední užití:
8.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Neshodneme se s korektorkou, jestli preferovat podobu sezona, nebo sezóna. Vím, že může být obojí, osobně dávám přednost podobě sezona, ale raději si to chci ověřit, abych korektorce nekřivdila.
Klíčové slovo:
sezona; sezóna
Odpověď:
Pravopisnou podobu lze ověřit v IJP. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podobu sezona, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (sezona), tak dlouhým ó (sezóna). Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné, pokud jako autorka textu preferujete podobu s o, není důvod slovo upravovat. Jistě není bez zajímavosti, že výraznou převahu pravopisné podoby s krátkým o ukazuje i ČNK, konkrétně korpus SYN v12. Např. tvar sezona je zachycen 255 071krát, zatímco sezóna 47 322krát. Tvar sezony je doložen 776 305krát, sezóny 131 250krát.
Zvažované varianty:
sezona
sezóna
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.