Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci potřebuji užít pojem sociálněvýchovný. V literatuře nacházím jak psaní dohromady (sociálněvýchovný), tak se spojovníkem (sociálně-výchovný) i zvlášť (sociálně výchovný). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněvýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-výchovný (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a výchovnou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale zdá se nám málo pravděpodobná.
Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k edukační disciplíně označované jako osobnostní a sociální výchova. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno výchova je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněvýchovný. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V diplomové práci o sociální pedagogice užívám pojem sociálněpedagogický. V literatuře nacházím nejednotný zápis: psaní dohromady (sociálněpedagogický), s pomlčkou (sociálně-pedagogický) i zvlášť (sociálně pedagogický). Kterou z možností doporučujete?
Klíčové slovo:
sociálněpedagogický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení přinesla PČP už v roce 1993, v některých textech se bohužel s psaním zvlášť setkáváme i dnes.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně či -ově vycházíme z věcné znalosti. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde – jak potvrzujete – nezpochybnitelně o vztah k oboru sociální pedagogika, je z jazykového hlediska východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno pedagogika je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněpedagogický. Tuto podobu doporučujeme v práci užívat.
Psaní sociálně-pedagogický se spojovníkem (upřesňujeme, že u složených přídavných jmen nejde o pomlčku, ale o spojovník) by znamenalo, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a pedagogickou, což v tomto případě neodpovídá skutečnosti.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo benzinový s krátkým i, nebo benzínový s dlouhým í? Nebo je možné obojí?
Klíčové slovo:
benzinový; benzínový
Odpověď:
Přestože v NASCS a SSČ najdete jen podobu s krátkým i, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát krátce benzinový i dlouze benzínový, jde o rovnocenné varianty. Obě podoby proto najdete např. v IJP, kde je u hesla benzinový uvedeno: lze i benzínový. Doklady z ČNK ukazují, že podoba benzinový je v textech zhruba 3x četnější.
Zvažované varianty:
benzinový
benzínový
Poslední užití:
19.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy se má psát přitom dohromady a kdy při tom zvlášť. Tam, kde jde jednoznačně o význam ‚zároveň‘, to píšu dohromady, ale jindy váhám. Např. ve větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ bych psala přitom dohromady. Je to možné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Váhání se nedivíme, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Oslabuje se totiž chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (pak volíme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (pak píšeme zvlášť při tom). Modelovým příkladem může být věta: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá). Volba zápisu tedy často závisí na preferenci pisatele. V citovaném větě „Byl ošklivý a přitom sympatický“ považujeme psaní dohromady za správné, náhrada slovem zároveň (ošklivý a zároveň sympatický) se tu přímo nabízí.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
14.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se benzinová pumpa, nebo benzínová pumpa?
Klíčové slovo:
benzinový; benzínový
Odpověď:
Přestože v NASCS a SSČ najdete jen podobu s krátkým i, v souladu s Dodatkem k PČP je možné psát krátce benzinový i dlouze benzínový, jde o rovnocenné varianty. Doklady z ČNK ukazují, že podoba benzinový je v textech zhruba 3x četnější.
Zvažované varianty:
benzinový
benzínový
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Ještě nedávno jsem viděla v příručkách, že můžu psát filozofie i filosofie, ale teď už nacházím jen zápis filozofie. Jak se má slovo psát?
Klíčové slovo:
filozofie
Odpověď:
Můžete zvolit obě podoby (tedy filozofie i filosofie), ale v běžných textech doporučujeme psát raději filozofie. Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní.
Zvažované varianty:
filozofie
filosofie
Poslední užití:
29.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Respektování tradice
Konkrétní dotaz:
V IJP se uvádí, že tradičně píšeme „Česká strana sociálně demokratická“ jako samostatná slova, ale jinde jsem našla, že sociálnědemokratický se píše dohromady. Když budu psát třeba sociálnědemokratický poslanec, tak to mám psát dohromady, nebo odděleně?
Klíčové slovo:
Česká strana sociálně demokratická; sociálnědemokratický
Odpověď:
V době, kdy strana vznikala, byla pravopisná doporučení jiná, proto se i v jejím současném názvu respektuje tradiční zápis zvlášť: Česká strana sociálně demokratická. V jiných kontextech však píšeme přídavné jméno sociálnědemokratický v souladu s platnými pravopisnými zásadami dohromady. Jde o složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ně (popř. to může být i -sko, -cko, -ově) odvozené z ustáleného slovního spojení sociální demokracie. Pokud použijete v textu „sociálnědemokratický poslanec“, pak bude přídavné jméno zapsáno jako jedno slovo.
Zvažované varianty:
sociálně demokratický
sociálnědemokratický
Poslední užití:
3.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.3 – Tradiční způsob psaní některých složených přídavných jmen
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu autor píše „uměleckohistorická analýza“ dohromady, ale nejsem si jistá, zda je to tak v pořádku, protože překladatel navrhuje zápis se spojovníkem (umělecko-historická analýza).
Klíčové slovo:
uměleckohistorický; umělecko-historický
Odpověď:
O tom, zda složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -cko (a také na -sko, -ně, -ově) píšeme se spojovníkem, nebo dohromady, rozhoduje věcná znalost. Některá přídavná jména je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, psaním či nepsaním spojovníku pak rozlišujeme různé významy.
Spojovník užíváme v zápisu souřadného spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a. Ze spojení umělecká a historická analýza odvodíme přídavné jméno umělecko-historická analýza.
Pravděpodobněji však jde o analýzu z pohledu historie umění. Jestliže je východiskem ustálené slovní spojení (umělecká historie), jedná se o podřadné spojení a složené přídavné jméno píšeme dohromady: uměleckohistorický. V ČNK je přímo toto spojení doloženo jen velice málo, ale ukazuje se, že psaní dohromady převažuje. Doporučujeme tedy ponechat autorův zápis uměleckohistorická analýza.
Zvažované varianty:
uměleckohistorický
umělecko-historický
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
„Je nabitý zkušeností“ se píše s měkkým i?
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Ano, píšeme „Je nabitý zkušeností“. Sloveso nabít je ve větě užito ve významu ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
19.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu vzpomínek je psáno „zda-li pak“. Psala bych to dohromady zdalipak.
Klíčové slovo:
zdalipak
Odpověď:
Zápis „zda-li pak“ není v pořádku. Spojka -li je v tomto případě součástí složené spojky, spojovníkem se nepřipojuje, píšeme dohromady „zdali“. Částici „zdalipak“, uvozující přímou otázku zjišťovací, píšeme jako jedno slovo.
Zvažované varianty:
zdalipak
zda-li pak
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu vzpomínek je „zda-li“ psáno se spojovníkem. Vím, že se to teď už tak nepíše, ale pro zachování atmosféry starého textu se mi to zdá zajímavé a zachovala bych to.
Klíčové slovo:
zdali
Odpověď:
Slovo zdali píšeme dohromady, protože spojka -li je v tomto případě součástí složené spojky. Stejně píšeme např. i čili, jestli, neboli. Spojovníkem se -li připojuje ke slovesu, např. udělal-li to. Nejde ale o novinku, zápis se spojovníkem (zda-li) je spíše tradovaný omyl. Psaní dohromady je zachyceno i v Příručním slovníku jazyka českého, z čehož vyplývá, že zdali se mělo psát dohromady i v době vzniku uvedeného textu. Doporučujeme proto zápis upravit.
Zvažované varianty:
zdali
zda-li
Poslední užití:
7.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Spojovník
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Potřebuji ověřit a ujistit, že ve větě „Kouzelná babička byla nabitá zkušenostmi“ píšeme nabitá s „i“. „Nabyla zkušenosti“ je s y, ale „je nabitá zkušenostmi“ je s i. Je přece jimi plná, naládovaná. Při online výuce paní učitelka dětem potvrdila psaní s y, ale mně se to nezdá.
Klíčové slovo:
nabitý
Odpověď:
Vaše pochybnost je oprávněná a zdůvodnění pravopisu je správné. Ve větě „Kouzelná babička byla nabitá zkušenostmi“ by mělo být užito sloveso nabít s významem ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘. Nabýt znamená ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘ (nabýt zkušenosti, majetek, vědomosti). „Je nabitá zkušenostmi“ znamená něco jiného než „nabyla zkušenosti“.
Zvažované varianty:
nabitý
nabytý
Poslední užití:
5.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Předponová slovesa odvozená od být – bít
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o sadebním materiálu lesních dřevin je užito složené přídavné jméno definičně-názvoslovná koncepce. Zdá se mi to sice poněkud nešikovné, ale nechci do textu autorovi příliš zasahovat. Je možné slovo ponechat?
Klíčové slovo:
definičně-názvoslovný
Odpověď:
Jak sama víte, složená adjektiva s první částí zakončenou příponou -sko, -cko, -ně nebo -ově a píšeme podle významu buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Slovo definičně-názvoslovný je neobvyklé (v ČNK ani na internetu není žádný doklad jeho užití), ale teoreticky je možné ho vytvořit. Spojovník signalizuje, že se ve slově spojují dvě složky stojící na stejné úrovni: definiční a názvoslovná koncepce.
Zápis definičněnázvoslovná koncepce by znamenal, že jde o podřadné spojení, tedy o koncepci definičního názvosloví, což je nepravděpodobné.
Protože však nevíme, co přesně má autor na mysli, doporučujeme s ním definitivní podobu konzultovat. Bylo by vhodné volit vyjádření, které bude pro čtenáře srozumitelné.
Zvažované varianty:
definičně-názvoslovný
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu o sadebním materiálu lesních dřevin je užito složené přídavné jméno historicko-popisná koncepce. Zdá se mi to sice zbytečně složité, protože v historickém pohledu popis jistě obsažen je, ale nechci do textu autorovi příliš zasahovat. Je možné slovo ponechat?
Klíčové slovo:
historicko-popisný
Odpověď:
Jak sama víte, složená adjektiva s první částí zakončenou příponou -sko, -cko, -ně nebo -ově a píšeme podle významu buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Slovo historicko-popisný je sice neobvyklé (v ČNK ani na internetu není žádný doklad jeho užití), ale teoreticky je možné ho vytvořit. Spojovník signalizuje, že se ve slově (historicko-popisný) spojují dvě věci stojící na stejné úrovni: historická a popisná koncepce.
Možnost, že jde o podřadné spojení, tedy koncepce historického popisu, což by vedlo k zápisu dohromady (historickopopisný), se jeví jako nepravděpodobná.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1 – Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Prosím poradit, jakým způsobem se píše územněplánovací. Psal bych to dohromady, ale v zákoně je to zvlášť.
Klíčové slovo:
územněplánovací
Odpověď:
Psaní zvlášť není v souladu se současnou kodifikací, přestože se takové doklady stále objevují. Na jazykovou správnost podoby uvedené v zákoně bohužel nelze spoléhat. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Přídavné jméno je v tomto případě odvozeno ze slovního spojení územní plánování. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady – územněplánovací.
Zvažované varianty:
územněplánovací
územně plánovací
Poslední užití:
16.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
V reklamních letácích používáme slovo univerzální. Můžeme ho psát s „s“: universální?
Klíčové slovo:
univerzální
Odpověď:
Podle tzv. Dodatku k PČP platí, že podoba universální není chybná, ale je stylově příznaková. Můžete ji užít, ale počítejte s tím, že ji uživatelé nejspíš budou pociťovat jako zastaralou. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, jejichž základ je v latině, v nichž se původní „s“ dnes v češtině vyslovuje jako [z]. Za základní, tedy stylově neutrální se proto od vydání PČP v roce 1993 považuje zápis univerzální. Pro reklamní texty doporučujeme volit spíše tuto podobu.
Zvažované varianty:
univerzální
universální
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se pět milionů, nebo pět miliónů? Je tak krátké, nebo dlouhé o?
Klíčové slovo:
milion; milión
Odpověď:
Máte možnost volby, obě možnosti jsou v pořádku. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podoby milion, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o, tak dlouhým ó.
Zvažované varianty:
milion
milión
Poslední užití:
30.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Byla jsem překvapená, že slovo desinfekce je zřejmě kodifikované jen se s, protože to vídám obvykle tak psané.
Klíčové slovo:
dezinfekce
Odpověď:
Máte pravdu, že slova desinfekce, desinfikovat, desinfekční opravdu poměrně často vídáme psané s „s“. Slovo dezinfekce však patří k zdomácnělým výrazům latinského původu, v nichž se původní „s“ vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis dezinfekce (dezinfikovat, dezinfekční) se proto dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Podoba desinfekce je stylově příznaková, uplatňuje se např. v úzce odborných lékařských textech.
Zvažované varianty:
dezinfekce
desinfekce
Poslední užití:
22.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1.1 – Základní pravopisná podoba je se z (typ muzeum – museum)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme větu: „...a zdůrazňuje přitom každé slovo“. Píšeme zvlášť při tom, nebo dohromady přitom?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Bylo by vhodnější uvést širší kontext. Volba podoby často závisí na preferenci pisatele. U dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení rozdílu jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje a ve většině textů lze volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň, současně‘ (spřežka přitom), tak vztáhnutím k ději předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). Modelovým příkladem může být věta uvedená v IJP v kapitole Psaní spřežek a spřahování: Hraje a přitom zpívá (= během hry na nástroj zároveň zpívá) i Hraje a při tom zpívá (= svou hru doprovází zpěvem – při hraní zpívá).
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
19.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu výraz národně filologický přístup (v kontextu ... je naštěstí už překonaný). Píše se dohromady, nebo se spojovníkem, nebo úplně odděleně?
Klíčové slovo:
národněfilologický
Odpověď:
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se zápis zvlášť podle platných doporučení až na drobné výjimky neužívá, píšeme je buď se spojovníkem, nebo dohromady. Zápis národně filologický proto nedoporučujeme. Podstatná je věcná znalost – pokud nevíme, k čemu přídavné jméno odkazuje, bývá složité rozhodnout o jeho pravopisné podobě. Je značně pravděpodobné, že východiskem je ustálené slovní spojení národní filologie. Není sice výrazně frekventované, ale pracuje se s ním běžně v materiálech vysokých škol zaměřených na slavistická (východoevropská, jihoslovanská) studia. Vycházíme-li v podřadného slovního spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (národní filologie), píšeme složené přídavné jméno dohromady: národněfilologický přístup.