Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o oslovování pacientů vysokoškolskými tituly? Když jdu na operaci, je přece jedno, jaký mám titul, nechápu, proč by mě měl zdravotnický personál oslovovat „paní magistro“.
Odpověď:
Oslovování není striktně normováno, neexistuje předpis, který by nakazoval či zakazoval určitou formu. V České republice je oslovování tituly značně rozšířené, a to i v situacích, kdy jejich užití nemusí být přísně vzato relevantní – je to záležitost společenské konvence.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v běžné komunikaci oslovit lékaře, který je zároveň docentem – pane doktore, nebo pane docente?
Klíčové slovo:
lékař; docent
Odpověď:
V běžné komunikaci pacienta s lékařem (např. při lékařské prohlídce) jsou vhodné obě podoby oslovení – nejvyšším dosaženým titulem (pane docente) i běžně užívaným označením lékaře (pane doktore).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jaké mám použít oslovení – „vážení páni starostové“, nebo „vážení pánové starostové“?
Klíčové slovo:
páni; pánové
Odpověď:
Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je výrazně častější užití krátkého tvaru – „vážení páni starostové“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení starostové“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak máme v písemném styku oslovit bývalého ministra? Oslovili jsme ho „vážený pane doktore“, protože má doktorský titul. Dotyčný se ohradil, že preferuje oslovení funkcí – jenže už ji nevykonává. Oslovení „vážený pane bývalý ministře“ ani „vážený pane exministře“ se nám moc nelíbí. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
ministr; exministr; bývalý ministr
Odpověď:
Toto není záležitost jazyka, nýbrž etikety. Obecně platí, že funkce má přednost před vysokoškolským titulem, toto pravidlo se však týká aktuálně vykonávaných funkcí. Jistou výjimku tvoří prezidentská funkce, která bývá tradičně užívána při oslovování i po skončení funkčního období oslovovaného. Oslovení „bývalý ministře“ i „exministře“ považujeme za nevhodné až nezdvořilé. Ovšem záleží na vás, zda vzhledem k popisované situaci zvolíte (náležité, vhodné) oslovení vysokoškolským titulem, nebo vyhovíte přání adresáta a oslovíte jej např. „vážený pane ministře“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přišel mi úřední dopis, který začínal standardně oslovením „vážená paní Nováková“. Toto oslovení pak ale bylo zopakováno v posledním odstavci dopisu. Zdá se mi to hrozně neslušné až sprosté. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití oslovení na jiném místě dopisu než na jeho začátku je neobvyklé, ovšem nehodnotili bychom ho jako nezdvořilé či nevhodné. Oslovení slouží jako kontaktní prvek, má upoutat pozornost adresáta, a proto může být funkční užít ho např. před nějakou důležitou informací.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám e-mail hejtmanovi a vedoucímu odboru. Prvního adresáta oslovím „Vážený pane hejtmane“, ale co s tím druhým? Mám ho oslovit funkcí, vysokoškolským titulem, nebo příjmením?
Klíčové slovo:
vedoucí
Odpověď:
Jelikož oslovujete hejtmana pracovní funkcí, doporučili bychom vám jí oslovit i druhého adresáta – celé oslovení by tedy mohlo mít podobu „Vážený pane hejtmane, vážený pane vedoucí“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit nositele titulu CSc.? Jiný titul dotyčný nemá.
Odpověď:
CSc. je zkratka pro titul kandidáta věd, tento titul se však k oslovování nepoužívá. Ovšem jelikož ho lze považovat za ekvivalentní dnešnímu titulu Ph.D., navrhujeme oslovit dotyčného „pane doktore“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Potřebuji oslovit bývalého ministerského předsedu, dotyčný má titul docenta. Co mám při oslovení upřednostnit – funkci, kterou již nevykonává, nebo titul?
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že oslovovaný již uvedenou funkci nezastává, přikláníme se k oslovení „pane docente“.
Poslední užití:
7.1.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.