Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám dopis profesorovi, který je zároveň děkanem, a docentovi, který je zároveň vedoucím katedry. Mohu dotyčné oslovit „Vážený pane profesore, vážený pane docente“?
Klíčové slovo:
profesor; docent; děkan; vedoucí katedry
Odpověď:
Pokud se na dotyčné obracíte v pracovní záležitosti, nabízí se užít v oslovení funkce dotyčných – „Vážený pane děkane, vážený pane vedoucí“. Ovšem ani navrhované oslovení vědecko-pedagogickými tituly nepovažujeme za nevhodné.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přemýšlím, jak oslovit v obchodní korespondenci paní, která má nepřechýlené příjmení. Jelikož nevím, jak se s takovým příjmením zachází, napadlo mě využít křestní jméno a oslovit dotyčnou „Vážená paní Jano“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Oslovení typu „paní Jano“ je poměrně neformální, a proto bychom jeho užití v obchodní korespondenci nedoporučovali. V oficiální, formální komunikaci běžně oslovujeme adresáta příjmením, doporučujeme tedy oslovit dotyčnou buď nepřechýlenou podobou příjmení (např. vážená paní Novák), nebo podobou přechýlenou (např. vážená paní Nováková).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Mohu slečnu, která získala inženýrský titul, oslovovat „slečno inženýrko“?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí konvence. Ve spojení s vysokoškolským titulem se v oslovení běžně užívá výraz paní (např. paní inženýrko), užití výrazu slečna bychom tedy nedoporučovali.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jaké mám použít oslovení v dopise – „vážení páni senátoři“, nebo „vážení pánové senátoři“?
Klíčové slovo:
páni; pánové
Odpověď:
Je možné použít oba tvary, tj. páni i pánové, ovšem data z Českého národního korpusu ukazují, že v kombinaci s funkcí je častější užití krátkého tvaru – „vážení páni senátoři“. Jako další řešení se nabízí tvar páni/pánové z oslovení vypustit – „vážení senátoři“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v úředním dopisu oslovit ženu, pokud si nejsem jist, zda je slečna, nebo paní?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
V situacích, kdy si nejste jist, zda můžete ženu oslovit „Vážená slečno“, doporučujeme zvolit oslovení „Vážená paní“, které je neutrální a je možné užít jej vždy.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit muže, který má před jménem titul Mgr. a za jménem titul Ph.D. – „pane magistře“, nebo „pane doktore“?
Klíčové slovo:
Mgr.; Ph.D.
Odpověď:
Oslovujeme nejvyšším dosaženým titulem, v tomto případě tedy „pane doktore“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
České call centrum oslovuje v rámci své činnosti Čechy, ale i Slováky. Jak by jeho zaměstnanci měli oslovovat Slováky – 5. pádem, nebo 1. pádem, když slovenština 5. pád nemá?
Klíčové slovo:
1. pád; 5. pád
Odpověď:
Pokud zaměstnanec call centra hovoří se slovenským klientem česky, je namístě zvolit českou podobu oslovení, to znamená užívat tvary 5. pádu (např. pane Kováči).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Muž má příjmení Liška, nepřechýlenou podobu jména si zvolila i žena, tedy paní Liška. Mohu je oslovit „vážení Liškovi“?
Odpověď:
Ano, oslovení „vážení Liškovi“ je v pořádku, nepřechýlená podoba příjmení ženy nehraje v tomto případě žádnou roli.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se v ČR oslovují lidé, kteří mají šlechtický titul? Vím, že byly šlechtické tituly v minulosti oficiálně zrušeny, ale třeba v Kostelci nad Orlicí vykonává funkci starosty František Kinský, který bývá označován jako hrabě.
Odpověď:
Náležitá forma oslovení hraběte je „hraběcí Milosti“. Toto oslovení však může působit nepatřičně, pokud dotyčnému není připsán titul oficiálně. Proto se domníváme, že je vhodnější použít „civilnější“ oslovení šlechtickým titulem: „pane hrabě“. Ovšem velmi se nabízí oslovit dotyčného i jinak, a to např. vykonávanou funkcí (pane starosto) či příjmením (pane Kinský). Tyto formy oslovení jsou jistě obvyklejší.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Natočili jsme reklamu. Její děj se odehrává v obchodě, kde zaznívá hlášení: „Pan Hvězda, zapomněl jste na svého syna Honzíka Hvězdu!“ Co si o formě oslovení „pan Hvězda“ myslíte?
Klíčové slovo:
1. pád; 5. pád
Odpověď:
Zdvořilé oslovení v češtině má formu 5. pádu, doporučovali bychom tedy zvolit podobu „pane Hvězdo“. Občas se setkáváme s ponecháním příjmení ve tvaru 1. pádu (pane Hvězda), ovšem toto oslovení nepovažujeme za vhodné, neboť může být vnímáno jako nezdvořilé. Oslovení využívající tvaru 1. pádu jak u slova pan, tak u příjmení (pan Hvězda) je nejen nezdvořilé, ale také nezvyklé, může na sebe strhávat nežádoucí pozornost, a proto bychom se mu raději vyhnuli.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se správně oslovuje vysokoškolským titulem – „inženýre“, nebo „pane inženýre“?
Klíčové slovo:
pan
Odpověď:
Za zdvořilé je považováno užití kombinace výrazu pan (potažmo paní) a vysokoškolského titulu, tedy např. „pane inženýre“ (potažmo „paní inženýrko“).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit faráře – „pane faráři“, nebo „otče Patriku“?
Odpověď:
Užívají se obě oslovení. Varianta „otče Patriku“ je spjata spíše s komunikací v rámci církve, varianta „pane faráři“ se užívá i mimo církevní prostředí. (Podrobněji viz Mendelová, Edita: Oslovení v náboženském prostředí. Český lid, roč. 85, č. 4, 1998, s. 362–366.)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jak oslovit ženu, jež má nepřechýlené příjmení. Napadlo mě vyřešit problém tím, že v oslovení užiju i křestní jméno, např. „vážená paní Jano Lepša“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož v češtině není obvyklé kombinovat v oslovení rodné jméno a příjmení, nepovažujeme navrhované řešení za vhodné. V případě nepřechýleného příjmení Lepša doporučujeme ponechat příjmení v základním tvaru (vážená paní Lepša), nelze ovšem zavrhovat ani skloňování jména (vážená paní Lepšo) či jeho přechýlení (vážená paní Lepšová).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Existují oslovení „mladá paní“ a „mladý pane“, také „mladý muži“, ale nikoliv „mladá ženo“. Jak je to možné?
Klíčové slovo:
mladý muži; mladá ženo
Odpověď:
Jazyková vyjádření nemusí být vždy stoprocentně analogická. V tomto konkrétním případě lze jako určitý protějšek k mladému muži chápat výraz slečna.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak si mám vykládat oslovení „mladý muži“, jsem-li dospělý? Jako kompliment?
Klíčové slovo:
mladý muži
Odpověď:
Oslovení „mladý muži“ určené dospělému člověku není příliš obvyklé. Interpretace tohoto oslovení je do značné míry závislá na konkrétní situaci, v níž zaznívá, na vztahu mezi komunikačními partnery, v mluveném projevu též na intonaci. Oslovením „mladý muži“ může mluvčí adresátovi např. zalichotit, může ho pronést v žertu, ale i se pokusit dotyčného zesměšnit. Záleží tedy na širokém kontextu užití.
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak je to v češtině s oslovováním nebinárních osob? Existují pro něj nějaká pravidla?
Odpověď:
Toto není čistě jazykový dotaz, neboť se týká etikety. Oslovování nebinárních osob je stále poměrně novou záležitostí, pro niž se ve společnosti ještě nevžila pevná pravidla. Doporučujeme vám zeptat se dotyčné osoby, jak si přeje být oslovována.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Dostal jsem e-mail od své finanční poradkyně, v němž se podepsala pouze křestním jménem, i když se dříve podepisovala i příjmením. Mohu ji tedy nyní v odpovědi tímto jménem oslovit? Připojil bych k tomu větu, že vím, že tímto oslovením porušuji bonton.
Odpověď:
Pokud se finanční poradkyně podepsala samotným rodným jménem, je přijatelné ji jím oslovit. Jako vhodné se též zdá neobvyklé oslovení v textu dále tematizovat, vysvětlit. Nelze totiž vyloučit možnost, že paní jen zapomněla své příjmení napsat – třeba ji něco během psaní vyrušilo.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Řeším oslovování ve firemní komunikaci. Je někde stanovené pravidlo, že se ženy oslovují na prvním místě – „vážené paní, vážení pánové“?
Klíčové slovo:
paní; pánové
Odpověď:
Pro oslovování nejsou stanovena závazná pravidla, ovšem je běžné, obvyklé uvádět ženy na prvním místě.
Poslední užití:
10.9.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.