Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Pracuji na korektuře knihy z lékařského prostředí. Překladatelka chce pro jednu z ženských postav použít slovo pediatr (např. Vivien pracuje jako pediatr). Mně to trhá uši, raději bych zvolila přechýlenou podobu pediatrička (např. Vivien pracuje jako pediatrička), která je dle mého názoru už zaužívaná. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
pediatr; pediatrička
Odpověď:
Pokud vztahujeme název pracovní pozice, funkce apod. ke konkrétní ženě (potažmo k ženské literární postavě apod.), doporučujeme užít jeho přechýlenou podobu, v tomto případě tedy pediatrička: Vivien pracuje jako pediatrička.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V popisu projektu jsme používali slova senior a klient pro zahrnutí mužů i žen, např.: „Budeme se snažit nacházet řešení pro nejpalčivější problém, se kterým se na nás senioři obracejí, a tím je osamělost.“ Projekt nám byl vrácen k přepracování s tím, že máme užívat zápis typu senioři*ky, abychom zahrnuli i ženy. Je to opravdu nutné?
Klíčové slovo:
senior; klient; hvězdička; asterisk; generické maskulinum
Odpověď:
Z čistě jazykového hlediska není navržená úprava nezbytná – v češtině se totiž běžně užívá tzv. generické maskulinum, název osoby v mužském rodě tedy může označovat jak muže, tak ženy. Otázkou však zůstává, zda navržená úprava nevychází z nějakých (interních) pokynů pro jazykovou úpravu projektové dokumentace, které je vhodné, či dokonce nutné dodržet. K tomu je však třeba dodat, že zápis typu senioři*ky není zcela neproblematický. Užití hvězdičky pro signalizaci variant totiž není ve společnosti stále všeobecně známé a přijímané, obvykle se v této funkci užívá lomítko: senioři/seniorky. (To však někdy bývá nahrazováno hvězdičkou na základě představy, že omezuje uvedené alternativy – senioři/seniorky = buď senioři, nebo seniorky –, kdežto hvězdička má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit.) Problematické také je, že na rozdíl od lomítka bývají za hvězdičku připojovány různé části slov bez zcela jasných pravidel.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jakým způsobem máme zapracovat do předpisů naší vysoké školy genderově senzitivní vyjadřování? Setkala jsem se užitím lomítka (student/ka) a s pojmenováním osob v mužském rodě (student), přičemž v tomto případě bylo v poznámce pod čarou uvedeno, že se jedná o generické maskulinum, které zahrnuje i ženy.
Odpověď:
Nejsme si vědomi toho, že by existovalo nějaké závazné nařízení ustanovující, které jazykové prostředky se v souvislosti s genderově vyváženým vyjadřováním mají v předpisech používat. Takové nařízení či doporučení si však mohou vysoké školy (případně jejich fakulty apod.) vytvořit samy – a některé je opravdu vytvářejí. Záleží tedy na vás, zda budete uvádět rodové varianty přes lomítko (student/ka) či zvolíte ještě nějaké jiné inkluzivní jazykové prostředky, např. zpodstatnělá přídavná jména (studující). Samozřejmě se také můžete rozhodnout užívat generické maskulinum (a třeba to i nějak okomentovat v poznámce pod čarou), to však nelze považovat za prostředek genderově senzitivního vyjadřování.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravuji vizitky pro policii, ale nejsem si jistá, zda mám přechylovat názvy funkcí u žen. Někdo trvá na tom, aby na vizitce bylo napsáno např. „styčná důstojnice“, někdo tvrdí, že je lepší užívat pro ženy i muže název funkce „styčný důstojník“. Z praxe vím, že se při oslovování hodností užívá třeba „paní plukovnice“, ale nikdo neříká „paní majorka“, pouze „paní major“. Na vizitkách budou hodnosti uvedeny v podobě zkratek, to není problém, jen jsem chtěla naznačit, jak je daná situace komplikovaná. Přiklonili byste se tedy k přechýleným, nebo nepřechýleným názvům funkcí na vizitkách?
Klíčové slovo:
důstojnice
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že je na vizitce uvedeno jméno ženy, považujeme za vhodnější uvést přechýlenou podobu názvu funkce (např. styčná důstojnice). A to i přesto, že některé přechýlené podoby mohou působit poněkud nezvykle, neboť se teprve dostávají do užívání. Tak tomu bylo ostatně i v minulosti např. u slova ministryně, s nímž se v dnešní době setkáváme zcela běžně a nepůsobí nadále příznakově.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Připravujeme imatrikulační listy, na nichž je uvedena formulace typu: „Jan Novák se stává řádným studentem gymnázia.“ Přemýšlím, zda bychom v případě nastupujících dívek neměli formulaci upravit: „Jana Nováková se stává řádnou studentkou gymnázia.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
S navrženou úpravou souhlasíme, ve spojení s vlastním jménem dívky je namístě použít přechýlenou podobu studentka (a samozřejmě i jí odpovídající tvar shodného přívlastku).
Poslední užití:
26.9.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.