Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Budu psát e-mail náměstku primátora. Když jsem s ním hovořila po telefonu, tykali jsme si a oslovovala jsem ho jeho trampskou přezdívkou, protože se dobře známe. Nyní váhám, jak ho mám oslovit, když mu píšu ve věci úřední. Asi „Vážený pane náměstku“? Je totiž pravděpodobné, že mou zprávu přepošle někomu jinému, kdo se pak bude mou žádostí zabývat.
Klíčové slovo:
náměstek primátora
Odpověď:
Toto není čistě jazyková otázka, přesahuje do oblasti etikety. Nicméně se domníváme, že pokud dotyčného kontaktujete ohledně úřední/pracovní záležitosti, jejíž řešení navíc může být předáno jeho spolupracovníkům, je vhodné zvolit oslovení funkcí „Vážený pane náměstku“, nikoliv přezdívkou, jejíž užití se hodí pro neformální a neoficiální komunikaci.
Poslední užití:
19.7.2017
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Budu posílat dopis nebo e-mail úřednici Janě Novákové, která má za jménem titul DiS. a pod podpisem uvedla pracovní funkci „referent – zahradní architekt“. Přemýšlím, jak ji oslovit. Oslovení „Vážená diplomovaná specialistko“ nepovažuji za vhodné, tak bych možná mohla napsat „Vážená paní referentko“?
Klíčové slovo:
DiS.; referent; referentka
Odpověď:
Titul DiS. se při oslovování nepoužívá, užívají se až (vyšší) akademické tituly, varianta „Vážená diplomovaná specialistko“ je tedy opravdu nevhodná. Oslovení funkcí „Vážená paní referentko“ je zcela v pořádku. Jako další možnost se nabízí oslovení příjmením „Vážená paní Nováková“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Pro program vědecké konference připravuji medailonek přednášejícího. Dotyčný je nositelem Řádu britského impéria, a tak si uvádí za jménem anglickou zkratku řádu OBE (jak je zvykem ve Velké Británii). Jelikož je medailon psaný v češtině a jeho čtenáři nebudou vědět, co zkratka OBE znamená, dovolila bych si ji vypustit. Ale nevím, zda by toto řešení neodporovalo nějakým pravidlům. Můžete mi poradit?
Odpověď:
Pro uvádění titulů, hodností či vyznamenání neexistují žádná striktní pravidla, je to záležitost společenské konvence. V češtině se zkratky řádů nepoužívají, navíc není řád pro vědeckou komunikaci relevantní, a proto považujeme za přijatelné ji v medailonu v programu konference vypustit. Zároveň dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné do medailonu explicitně napsat, že je přednášející nositelem Řádu britského impéria.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Absolvovala jsem bakalářské studium na jedné univerzitě a magisterské studium v jiném oboru na jiné univerzitě. Mám si psát u jména oba tituly, nebo jen ten magisterský?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.
Odpověď:
V případě absolvování magisterského studia se v praxi uvádí zpravidla jen vyšší titul, tedy magisterský, a proto bychom vám doporučili psát si před jménem pouze Mgr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud tedy chcete, můžete uvádět bakalářský i magisterský titul.
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Při psaní znaleckých posudků potřebuji občas něco vysvětlit, upřesnit. Nevím, zda mám v takových případech uvést vysvětlení tvarem „rozuměj“, nebo „rozumějte“. Jsem zvyklý na „rozuměj“, ale mám obavy, aby si třeba soudce, který bude můj posudek číst, nemyslel, že mu tykám. Poradíte mi, co s tím?
Klíčové slovo:
rozuměj; rozumějte; rozumět
Odpověď:
V odborných textech se s tvarem jednotného čísla „rozuměj“ setkáváme (podobně jako se objevuje také „viz“ či „srovnej“), ale používá se i tvar množného čísla „rozumějte“. Můžete si tedy vybrat. Je však pravda, že se výraz „rozuměj(te)“ nevyskytuje příliš často. Jako jisté řešení se nabízí použít zkratku „rozum.“ (podobně jako se užívá „srov.“) nebo zvolit neosobní formulaci „tím se rozumí“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Jsem žena a věnuji se lékařské praxi. Mám napsat, že jsem lékař, nebo lékařka?
Klíčové slovo:
lékař; lékařka
Odpověď:
V češtině se běžně názvy osob přechylují, zvláště ve spojení s konkrétní ženou, a proto doporučujeme užít slovo lékařka.
Dotaz:
Tykání/vykání
Konkrétní dotaz:
Pracuji na lokalizaci deskové hry pro děti a nevím, zda mám hráčům tykat, nebo vykat. Existuje nějaká norma, která určuje, v jakých typech textů se užívá vykání a tykání?
Odpověď:
Žádná závazná pravidla pro volbu mezi tykáním a vykáním neexistují, je to záležitost společenské konvence. Je-li desková hra určena dětem, považujeme za vhodnější zvolit tykání.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kdyby někdo získal na různých školách tři bakalářské tituly a jeden magisterský, i tak by uváděl před svým jménem jen magisterský titul, že ano?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.
Odpověď:
Ano, po získání magisterského titulu (Mgr.) se zpravidla bakalářský titul (Bc.) u jména již neuvádí.
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Užívá se „et“ pro spojení titulů různé úrovně, třeba Bc. et Mgr.?
Klíčové slovo:
et; &
Odpověď:
Ne, latinská spojka et se užívá jen pro spojení týchž titulů, tedy např. Mgr. et Mgr.
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda je v následující větě vhodné uvést na prvním místě kandidáty, nebo kandidátky. Která varianta je lepší? „Vyvineme úsilí, aby vhodné kandidátky a kandidáti po ukončení studia prokázali významný posun.“ / „Vyvineme úsilí, aby vhodní kandidáti a kandidátky po ukončení studia prokázali významný posun.“
Klíčové slovo:
kandidát; kandidátka
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku, můžete si tedy vybrat. Obecně platí, že ženy jsou uváděny na prvním místě tam, kde je kladen větší důraz na zdvořilost (např. při oslovování), či v případech, kdy je žádoucí zdůraznit jejich přítomnost. Jinak bývají na prvním místě uváděni většinou muži.
Zvažované varianty:
Vyvineme úsilí, aby vhodní kandidáti a kandidátky po ukončení studia prokázali významný posun.
Vyvineme úsilí, aby vhodné kandidátky a kandidáti po ukončení studia prokázali významný posun.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jedna paní získala na téže vysoké škole dva magisterské tituly, neboť zde vystudovala dva jazyky. Mám jí ke jménu zapsat jednu zkratku Mgr., nebo spojení Mgr. et Mgr.?
Odpověď:
V případě vystudování dvou jazykově zaměřených oborů se obvykle u jména uvádí jen jeden titul, a proto doporučujeme zapsat před jméno pouze Mgr. Pokud by však paní trvala na uvádění dvou titulů (Mgr. et Mgr.), je to možné, neboť zacházení s tituly není stanoveno zákonem.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se oslovují osoby, které mají dvě příjmení, např. paní Dvořáková Prchlíková? Oběma příjmeními, nebo jen jedním z nich?
Odpověď:
Pokud má někdo dvě příjmení, je vhodné ho při oficiální či formální komunikaci oslovit oběma, tedy např. „paní Dvořáková Prchlíková“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit pana doktora Nováka – „Vážený pane doktore“, nebo „Vážený pane doktore Nováku“?
Klíčové slovo:
doktor
Odpověď:
Kombinace vysokoškolského titulu a příjmení se při oslovování nepoužívá, náležitá podoba je tedy „Vážený pane doktore“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu podnikového časopisu. V jednom článku jsou uvedena jména vysokoškolských vyučujících včetně titulů a dále je zde uvedeno jméno vedoucí čínské delegace, ovšem bez titulů. Vím, že by se v rámci jednoho textu mělo postupovat jednotně. Mám tedy vysokoškolské tituly u pedagogů odstranit? Třeba bych mohla uvést jen jejich funkce – děkan apod.
Odpověď:
Za vhodnější řešení považujeme doplnit vysokoškolský titul či vysokoškolské tituly vedoucí delegace. Pokud se vám nepodaří zjistit, které tituly dotyčná získala, je jistě možné aplikovat vámi navrhované řešení, tedy uvést jen funkce, které jednotlivé osoby vykonávají.
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Připravuji dopis, který chci poslat ministrovi školství. Dopis mimo jiné obsahuje formulaci: „...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem budou naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...“. Kolegům se zdá toto vyjádření nezdvořilé, tvrdí, že prý ministrovi rozkazuji, a navrhují zaměnit tvar „budou“ za „byly by“: „...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem by byly naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...“ Jaký je váš názor?
Odpověď:
Užití tvaru „budou“ je v dané formulaci zcela v pořádku. Užitím tvaru „by byly“ byste v tomto případě nedosáhli vyjádření vyšší míry zdvořilosti, nýbrž vyjádření menší míry jistoty – předmětem jednání by mohly být uvedené požadavky, ale případně i něco jiného.
Zvažované varianty:
...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem budou naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...
...se na Vás obracím s žádostí o osobní jednání, jehož předmětem by byly naše oprávněné požadavky na morální a finanční odškodnění...
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Budu moderovat akci na velvyslanectví. Tam jsou zvyklí užívat spojení „obchodní rada“ i pro ženy, ale já se domnívám, že by bylo lepší používat přechýlenou podobu, tedy „obchodní radová“. Mám se držet zvyklostí, nebo mohu zvolit přechýlenou podobu?
Klíčové slovo:
rada; radová
Odpověď:
Z jazykového hlediska považujeme za vhodné použít pro pojmenování ženy přechýlenou podobu, tedy „obchodní radová“. O tom, že se přechýlená podoba v praxi užívá, svědčí její výskyty v Českém národním korpusu. Ačkoliv je možné, že někteří stále upřednostňují nepřechýlenou podobu, domníváme se, že její vymizení je jen otázkou času (podobně jako zmizelo z užívání spojení typu „paní doktor“). Preferujeme tedy užívání přechýlené podoby – ovšem rozhodnutí, zda se budete držet našeho doporučení, či naopak zvyklosti, je zcela na vás. Ještě doplníme, že na dané téma pojednala Anna Černá v článku Radová, který vyšel v časopise Naše řeč v roce 2001 a je dostupný online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7608.