Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, jak správně používat oslovení „slečno“. Kdy se použije slečna a kdy paní? Je rozdíl pouze ve stavu (svobodná vs. vdaná), nebo jsou dána i další kritéria (třeba věk)?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Užívání slov slečna a paní při oslovování se v češtině neřídí žádnými přísnými jazykovými pravidly, spíše společenskými zvyklostmi. Ty se s vývojem společnosti poněkud proměňují, a to tak, že výraz slečna stále více ustupuje výrazu paní. Výraz slečna užíváme u svobodné dívky, u dosud neprovdané ženy, nikoli u rozvedené nebo ovdovělé ženy. Je vázán na svobodný stav ženy a v současné době je stále více omezován na velmi mladý věk nositelky. Ve všech ostatních případech dáváme přednost oslovení paní, a to jak ve spojení s příjmením, názvem povolání, vysokoškolským titulem apod., tak bez něj. Dnes už děti ve škole neříkají „slečno učitelko“, ale jen „paní učitelko“, lístky do kina si kupujeme u „paní pokladní“ apod. Zatímco spisovatel Herben kdysi napsal, že „dům byl majetkem dvou starších slečen“, dnes bychom velmi pravděpodobně řekli, že „byl majetkem dvou starších paní“. Pro roli ženy v dnešní společnosti není podstatné, zda je či byla vdaná, a spolu s tím přestává být důležité rozlišování jejího stavu při oslovování (ostatně u mužů takové rozlišování taky nemáme). Rozhodně tedy neuděláme chybu, oslovíme-li ženu výrazem paní v případě, kdy si jejím rodinným stavem nejsme jisti. Toto oslovení je dnes chápáno jako neutrální, a tedy zcela vhodné pro jakoukoliv ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V překladu knihy z polštiny se objevuje postava „komisař Nováková“, kterou další postavy oslovují „komisařko“. Co si o tomto řešení myslíte?
Odpověď:
V českém jazyce se názvy policejních i vojenských hodností, pracovních funkcí apod. běžně přechylují, a proto bychom zvolili výraz „komisařka“ nejen pro oslovení, ale i pro jakoukoliv další referenci k této ženské postavě (tj. i v případě spojení s příjmením: „komisařka Nováková“).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak bych měla oslovit manažerku prodeje Mgr. Janu Novákovou?
Odpověď:
Oslovování se neřídí striktními pravidly, nicméně obecně se doporučuje oslovovat (vyšší) pracovní funkcí, pokud ji daná osoba vykonává, dále vysokoškolským titulem, pokud dotyčný či dotyčná žádnou (vyšší) funkci nezastává, a příjmením, pokud tato osoba nemá ani pracovní funkci, ani vysokoškolský titul. Za přijatelné považujeme též užít v oslovení název pracovní pozice. Ve vašem případě tak přicházejí v úvahu tři možnosti oslovení: vysokoškolským titulem (paní magistro), příjmením (paní Nováková), případně pracovní pozicí (paní manažerko).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Je možné použít v e-mailové komunikaci se zákazníkem rodné jméno, např. „Dobrý den, Josefe“, nebo je nutné použít příjmení, např. „Dobrý den, pane Nováku“? S kolegyní rozesíláme reklamní nabídky e-shopu a neshodneme se, které řešení je správné.
Odpověď:
Pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zákazníkem a e-shopem nejsou nikde stanovena, jedná se tak spíše o otázku konvence. V praxi se sice setkáváme s kombinací pozdravu „Dobrý den“ a oslovení rodným jménem (např. „Josefe“), avšak lze předpokládat, že k této méně formální kontaktové formuli budou příjemci textu zaujímat různorodé postoje, včetně těch negativních. Při jejím hodnocení může hrát roli například věk. Vzhledem k tomu, že je spojení pozdravu a rodného jména v češtině poměrně novým jazykovým prostředkem, budou ho starší uživatelé jazyka vnímat jako méně zdvořilý či nezdvořilý spíše než zástupci mladší generace. Při volbě kontaktové formule je třeba přihlédnout také k celkovému stylu e-mailu – pokud je formulován (velmi) formálně, oficiálně, jistě bude vhodnější zvolit oslovení příjmením („Dobrý den, pane Nováku“, či dokonce „Vážený pane Nováku“), avšak je-li jeho stylizace z hlediska vyjadřované formálnosti či oficiálnosti uvolněnější, může být oslovení rodným jménem považováno za přijatelné. Nicméně na hodnocení přijatelnosti mohou mít vliv i další faktory, a to nejen objektivní (zvolený komunikační kanál, věk ad.), ale i subjektivní (zkušenosti a očekávání adresáta, jeho aktuální nálada aj.).
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, kdy použít oslovení „slečno“ a kdy „paní“. Existují pro to nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Oslovování je záležitostí společenské konvence. Obecně lze říci, že oslovení „slečno“ se užívá při komunikaci s dívkou či (velmi) mladou, zpravidla neprovdanou ženou. Naproti tomu oslovení „paní“ lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav, je chápáno jako zcela neutrální. Navíc se užívá i tehdy, je-li žena nositelkou vysokoškolského titulu („paní inženýrko“, „paní docentko“), vykonává-li nějakou funkci („paní ředitelko“) apod.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Na internetu jsem narazila na zápis rodových variant s hvězdičkou: (hledáme) metodiky*čky. To je nějaký nový způsob genderově korektního psaní? Dříve se přece vypisovala označení pro muže a ženy přes lomítko: (hledáme) metodiky/metodičky.
Klíčové slovo:
hvězdička; asterisk
Odpověď:
V češtině se používalo a nadále i používá pro signalizaci alternativ lomítko, a to jak u výrazů jednoslovných, tak víceslovných, např.: metodik/metodička, učitel/ka, odborný pracovník / odborná pracovnice. Stále častěji se však můžeme setkat s užitím asterisku neboli hvězdičky namísto lomítka, jak také dokazuje váš dotaz. Tento znak se zezačátku objevoval především v textech spojených s LGBTQ+ problematikou, odtud se však postupně šíří jakožto jeden z prostředků inkluzivního, genderově senzitivního jazyka i do dalších textů. Motivace pro užití hvězdičky vchází z představy, že lomítko omezuje uvedené alternativy (metodici/metodičky = buď metodici, nebo metodičky), kdežto hvězdička jakožto zástupný znak bez nutnosti určení, co všechno nebo co přesně zastupuje, má naznačovat zahrnutí celého spektra genderových identit (včetně té nebinární). Tato interpretace však ještě není ve společnosti všeobecně známá, a proto lze předpokládat, že někomu může užití pro něj neobvyklé hvězdičky ztěžovat porozumění textu nebo ho aspoň překvapit, grafická podoba tak na sebe může strhávat nežádoucí pozornost.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Moje dítě použilo na začátku e-mailu adresovaného učiteli pozdrav „Zdravím“, učitel to označil za nezdvořilé a neomalené. Podle mě se ale tento pozdrav běžně používá, viděl jsem ho třeba v hromadných zprávách posílaných žákům (ale psali je učitelé z jiné školy). Jaký na to máte názor?
Klíčové slovo:
zdravím
Odpověď:
Tento dotaz není čistě jazykový, přesahuje do oblasti etikety. Užití kontaktové formule „Zdravím“ na začátku e-mailu adresovaného společensky výše postavené osobě nepovažujeme za vhodné. V oficiální, formální komunikaci se totiž užívá tradiční oslovení ve spojení s přívlastkem „vážený“ (Vážený pane Nováku apod.) či nověji spojení pozdravu a oslovení (Dobrý den, pane Nováku), které je v současnosti většinově vnímáno taktéž jako zdvořilé (viz Mžourková–Dvořáková: „Většina z nás používá prosté Dobrý den“, Slovo a slovesnost, 2023). Zásadní vliv na výběr kontaktové formule má však míra oficiálnosti – čím oficiálnější (a v souladu s tím i formálnější) komunikace je, tím spíše pisatelé upřednostní uctivější variantu „Vážený pane Nováku“ před spojením „Dobrý den, pane Nováku“ (např. v kontaktu s úředníky či osobami zastávajícími vysoké funkce). Jako nejvhodnější kontaktová formule při kontaktu žáka s vyučujícím se tak jeví spojení „Vážený pane učiteli“, „Vážený pane profesore“, případně „Dobrý den, pane učiteli“, „Dobrý den, pane profesore“. Naproti tomu vyučující si může dovolit použít méně formální kontaktovou formuli (třeba právě „Zdravím“), neboť vztah mezi žákem a vyučujícím je asymetrický, což se projevuje mj. v tom, že učitelé běžně žákům tykají, kdežto žáci učitelům vykají. Pro úplnost dodejme, že si školy či jednotliví vyučující mohou nastavit pravidla komunikace jinak – např. když učitel dovolí žákům, aby mu tykali, neměl by negativně hodnotit méně formální formu oslovení v e-mailu.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz ohledně vojenských hodností. Popisujeme život generála (v historických souvislostech) a nejsme si jisti, zda k dotyčnému můžeme odkazovat jakožto ke generálovi i v době, kdy ještě tuto hodnost neměl. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Při vytváření životopisných textů lze jistě referovat k osobám pomocí jejich hodností, titulů či funkcí. Podobně jako můžeme napsat či říci, že „paní profesorka Nováková se narodila v Neratovicích“, přestože v době příchodu na svět samozřejmě nemohla mít vědecko-pedagogický titul, můžeme používat označení generál i pro dobu, kdy daná osoba měla nižší hodnost. Neplatí to však bezvýjimečně, někdy je třeba vzít v potaz (větný) kontext. Kupříkladu formulace typu „v roce 1960 získal generál plukovnickou hodnost“ může být pro recipienty textu interpretačně problematická, a proto by bylo vhodné vyjádřit danou informaci jinak.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Když potkám na ulici mladou neprovdanou ženu, oslovím ji „dobrý den, slečno“. Ale když potkám mladého svobodného muže, neřeknu mu „dobrý den, slečňáku“. Máme v češtině nějaké označení pro takového muže?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
U žen můžeme rozlišovat na základě věku a rodinného stavu mezi slečnou a paní, nicméně v současné době se i pro mladou či svobodnou ženu používá označení paní. Naproti tomu pro mladé svobodné muže nemáme v češtině jednoslovné pojmenování, a to zřejmě z historických důvodů. (Za zmínku stojí, že slovo slečna vzniklo zkrácením slova šlechtična, původně totiž označovalo neprovdané šlechtické dcery, později bylo přeneseno na měšťanské a ještě později i na vesnické dívky). Pro muže tedy užíváme oslovení „pane“ bez ohledu na jeho věk či rodinný stav. V úvahu případně přicházejí též slovní spojení „mladý pane“ či „mladý muži“, nepovažujeme je však za neutrální.
Poslední užití:
10.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.