Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit s volbou zájmena v následující větě? „Uslyšíte ženu hovořit o svém/jejím manželovi.“
Klíčové slovo:
svůj; její
Odpověď:
Formální pravidlo pro užití zvratného či nezvratného přivlastňovacího zájmena říká, že přivlastňuje-li se podmětu, je namístě zvolit zvratné zájmeno. Je zřejmé, že „manžel“ v této větě je přivlastňován „ženě“, tedy předmětu, nikoli nevyjádřenému podmětu „vy“. Podle uvedeného pravidla by tedy bylo namístě volit nezvratné zájmeno: „Uslyšíte ženu hovořit jejím manželovi.“ Ze základního pravidla však existuje řada výjimek – problematické je, pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace. Jelikož je uvedená věta zhuštěna pomocí infinitivní konstrukce (hovořit o svém/jejím manželovi), obsahuje tuto zanořenou predikaci, neboť ji můžeme rozvést formou vedlejší věty: „Uslyšíte ženu, jak hovoří o svém manželovi“. Ve vedlejší větě pak jednoznačně volíme zájmeno „svůj“, protože v ní je nevyjádřeným podmětem „žena“. Zvratné zájmeno je tudíž možno ve větě ponechat i po převedení do infinitivní konstrukce. V uvedené větě se tedy můžeme přiklonit k jednomu či druhému pojetí a volit buď variantu se zvratným, nebo s nezvratným zájmenem. Protože však jde o problematický případ, je třeba mít na paměti, že jedno nebo druhé řešení může na část čtenářů působit rušivě.
Poslední užití:
6.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Uvnitř slova
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo psát slovo „vzepětí“ ve spojení „vzepětí národa“? Domnívám se, že správná je pouze podoba „vzepětí“, setkala jsem se ale i s variantou „vzepjetí“. Jak to tedy má být?
Klíčové slovo:
vzepětí; psaní ě
Odpověď:
Po písmenech p a f se v českých obecných jménech píše vždy pouze ě, nikdy je. Správný je tedy pouze zápis „vzepětí“.
Zvažované varianty:
vzepětí
vzepjetí
Poslední užití:
26.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 17
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov; Písmeno ě, sekce 2 – Písmeno ě po písmenech b, p, v, f
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Odděluje se ve větě „Oběť útoku(,) Jan Tomášek(,) přežil“ vlastní jméno čárkami?
Klíčové slovo:
přístavek; vlastní jméno
Odpověď:
Je-li obecné jméno, které neoznačuje funkci ani titul, v pozici podmětu a vlastní jméno v pozici konkretizujícího přístavku, je zpravidla možné obojí interpunkční řešení, tedy jak s čárkami, tak bez čárek (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13 – Přístavek
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 125, 126
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 13.3 – Konkretizující přístavek (Adam Petránek, ředitel; PhDr. Eva Nová, CSc.; Alfa, a. s.; názvy kapitol apod.)
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek tvoří osoba, např. hvězda zápasu Jaromír Jágr)
Konkrétní dotaz:
Jaký je správný tvar přísudku v následující větě? „Oběť útoku(,) Jan Tomášek(,) přežil/přežila.“
Klíčové slovo:
vlastní jméno v pozici přístavku
Odpověď:
Jestliže se v textu vyskytne vlastní jméno (zde „Jan Tomášek“) v pozici přístavku, obvykle řídíme shodu podle něj, tedy „Oběť útoku(,) Jan Tomášek(,) přežil“. Pokud bychom v uvedené větě oddělili tento přístavek z obou stran čárkami, je vedle shody s vlastním jménem přípustná také shoda podle obecného jména v pozici podmětu: „Oběť útoku, Jan Tomášek, přežila“.
Poslední užití:
15.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl- (shoda ve větách s přístavkem)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Kolegové napsali větu „Zapojte se ke kampani“. Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?
Klíčové slovo:
zapojit se; připojit se
Odpověď:
V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu „zapojit se do“ (Zapojte se do kampaně), nebo „připojit se k“ (Připojte se ke kampani).
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? „Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi/zdržely uzavření smlouvy.“
Klíčové slovo:
žalovaní
Odpověď:
Podmět uvedené věty (žalovaní) je rodu mužského životného, proto je třeba napsat v přísudku měkké i: „Aby se žalovaní (povinný subjekt a kraj) zdrželi uzavření smlouvy“. Výrazy v závorce zde nevstupují do predikačního vztahu.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, zda bude mít přísudek následující věty tvar jednotného, nebo množného čísla? „Libuš a Písnice má/mají na víc.“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Přísudek v uvedené větě následuje až za několikanásobným podmětem, proto se musí shodovat s oběma složkami tohoto podmětu. Bude mít tedy tvar množného čísla: „Libuš a Písnice mají na víc“. Pokud by tvar přísudku obsahoval příčestí, napsali bychom tvrdé y, protože součástí několikanásobného podmětu zde není jméno rodu mužského životného, např. „Libuš a Písnice měly na víc“.
Poslední užití:
14.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Podoba titulu
Konkrétní dotaz:
Jak se správně zapisuje titul „Ing.“ ve spojení se jménem, pokud je součástí věty? Bude se psát s velkým, nebo malým počátečním písmenem?
Klíčové slovo:
Ing.
Odpověď:
Akademický titul inženýr se podle českého vysokoškolského zákona zkracuje jako „Ing.“, píše se tedy s velkým počátečním písmenem, a to i v případě, že je uprostřed věty. V minulosti se však psal i s malým počátečním písmenem („ing.“). Zkratka titulu se uvádí před jménem a píšeme za ní tečku.
Zvažované varianty:
Ing.
ing.
Poslední užití:
13.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky – Zkratky titulů a hodností – Zkratky akademických, akademicko‑vědeckých a vědecko-pedagogických titulů – 1.1 Zkratky akademických titulů
Dotaz:
Tvary zájmena já
Konkrétní dotaz:
Jak je to se psaním zájmenných tvarů „mě“, „mne“ a „mně“? Je možné použít v případě, kdy si člověk není jistý, místo tvaru „mně“ i tvar „mne“, jako to je ve 3. a 6. pádě i ve slovenštině?
Klíčové slovo:
zájmeno já; mě; mne; mně
Odpověď:
V psaní tvarů zájmena já se v češtině velmi často chybuje. Ve 2. a 4. pádě je náležité psaní tvarů „mě“ a „mne“, ve 3. pádě se píší tvary „mně“ a „mi“, v 6. pádě je jediným možným tvarem „mně“. Z těchto pravopisných pravidel tedy vyplývá, že v případě nejistoty můžeme tvar „mne“ použít ve 2. a 4. pádě, nikoli ale ve 3. a 6. pádě, kde by nám v daném případě chyběl háček nad e.
Zvažované varianty:
mě
mne
mně
Poslední užití:
11.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – zájmena, Tvary zájmena já
Dotaz:
Jiné, ustálené případy psaní sloves a slov od nich odvozených
Konkrétní dotaz:
Jaká předpona (s-, nebo z-) se píše ve slově spustit ve spojení „spustit alarm“? Lze sloveso v tomto významu chápat jako změnu stavu a psát v něm předponu z-?
Klíčové slovo:
spustit; předpona s; předpona z
Odpověď:
Sloveso spustit se v obou svých hlavních významech, tedy jak ve významu ‚uvolnit a nechat klesnout vlastní váhou‘, tak i ve významu ‚uvést v činnost, do chodu‘, píše pouze s předponou s-. Dnešní podoba tohoto slova vychází z tradičního, ustáleného způsobu psaní, užití konkrétní předpony proto nelze odůvodnit pravidlem založeným na významu slova. Nemůžeme se zde tedy opírat o význam vyjadřující změnu stavu a náležitou pravopisnou podobu „spustit“ je třeba si zapamatovat.
Zvažované varianty:
spustit
zpustit
Poslední užití:
12.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 27
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.1 – Slova s předponou s(e)-