Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka za výrazem „zvážit“ v následující větě? „Při formulaci opatření je třeba zohlednit, a tedy také zvážit(,) následující opatření.“
Klíčové slovo:
několikanásobný větný člen; poměr důsledkový
Odpověď:
Pisatelé mají někdy tendenci klást čárku za poslední složku několikanásobného větného členu. Výčet těchto složek často mylně považují za vsuvku nebo jinou volně vloženou konstrukci. V souřadných spojeních složek několikanásobných větných členů je však náležité oddělovat pouze jednotlivé složky mezi sebou, nejsou-li spojeny souřadicími spojkami v poměru slučovacím. Za druhou (poslední) složkou už se čárka nepíše (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 1 – Čárka ve spojení několikanásobných větných členů – spojení souřadné (bezespoječné), slučovací poměr (tatínek, maminka, dědeček a strýček)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126 až 130
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je vhodnější spojení „předpoklad procesu“ nebo „předpoklad pro proces“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
předpoklad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „předpoklad“ dokonce tři možné vazby: předpoklad něčeho (předpoklady vývoje), předpoklad k něčemu (předpoklady k povolání) a předpoklad pro něco (předpoklad pro výkon činnosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Skupina s/š + souhláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo restaurace?
Klíčové slovo:
restaurace
Odpověď:
Slovo restaurace se na konci řádku správně dělí takto: re-s-tau-ra-ce. Spojení samohláska + -s- + souhláska + samohláska je možné dělit buď po -s-, nebo před -s-, odtud tedy dělení re-s-taurace. Ve zbytku slova už jde jen o běžné dělení po slabikách: restau-ra-ce.
Zvažované varianty:
restau-race
resta-u-race
Poslední užití:
29.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.5 Skupina s/š + souhláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo restaurace
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se na konci řádku správně dělí slovo pomohli? Lze vedle pomoh-li dělit i pomo-hli?
Klíčové slovo:
pomohli
Odpověď:
Slovo pomohli se na konci řádku správně dělí takto: po-moh-li. Je‑li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev, dělíme na švu. -Moh- je kořen, -l- je nefinální tvarotvorná přípona, odtud tedy dělení pomoh-li.
Zvažované varianty:
pomoh-li
pomo-hli
Poslední užití:
6.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod b)
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo Afrika?
Klíčové slovo:
Afrika
Odpověď:
Slovo Afrika se na konci řádku správně dělí takto: Af-ri-ka. Není-li ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení Af-rika. Hranice mezi posledními dvěma slabikami je zřetelná: Afri-ka. Z toho důvodu se pak celé slovo dělí, jak bylo uvedeno: Af-ri-ka.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo kontrolu? Lze dělit jako kon-trolu i jako kont-rolu?
Klíčové slovo:
kontrolu
Odpověď:
Slovo kontrolu se na konci řádku správně dělí takto: kon-t-ro-lu. Lze tedy správně dělit jak kon-trolu, tak i kont-rolu. Pokud v případě skupiny tří (případně i více) souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony není zřetelný morfematický šev, je možné dělit více způsoby. Odtud tedy možnost dělit jak kon-trolu, tak kont-rolu.
Zvažované varianty:
kon-trolu
kont-rolu
Poslední užití:
23.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.8 Skupiny tří souhlásek v blízkosti přípony nebo předpony, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo kontrola
Dotaz:
Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska
Konkrétní dotaz:
Jak se správně dělí slovo pacientů? Lze dělit pacien-tů?
Klíčové slovo:
pacientů
Odpověď:
Slovo pacientů se na konci řádku správně dělí takto: pa-cien-tů. Není‑li přítomen morfematický šev (předponový nebo šev mezi dvěma složkami složeniny), pak ve skupině samohláska + souhláska + souhláska + samohláska dělíme pouze mezi dvěma souhláskami, odtud tedy dělení pacien-tů.
Zvažované varianty:
pacien-tů
Poslední užití:
11.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov, 2.7 Skupina samohláska-souhláska-souhláska-samohláska, bod a)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Shoda podle smyslu (množné číslo)
Konkrétní dotaz:
Mám následující úryvek textu. „Popravčí čety dostávaly příděly. Mrtvá těla pak odvezly/odvezli do krematoria. Stejně postupovaly/postupovali u...“ Můžete mi prosím poradit, jaký bude správný tvar přísudku ve druhé a třetí větě? Napsala bych spíše tvrdé y, tedy „odvezly“ a „postupovaly“, ale kolegové mi tvrdí, že bych měla volit tvary s měkkým i.
Klíčové slovo:
čety
Odpověď:
Máte dvě možnosti. Buď můžete upřednostnit formální hledisko a ve druhé a třetí větě řídit shodu nevyjádřeným podmětem „čety“ (Mrtvá těla pak odvezly do krematoria. Stejně postupovaly u...), nebo lze uplatnit i tzv. shodu podle smyslu, a tedy v následujících větách volit měkké i (Popravčí čety dostávaly příděly. Mrtvá těla pak odvezli do krematoria. Stejně postupovali u...“). Obě varianty jsou v pořádku.
Poslední užití:
22.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „i“ ve větě „Vytlačím vzpomínky na včerejšek(,) i ty na Ivana“?
Klíčové slovo:
i
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou (viz „konkrétní případ“). Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
30.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami a, i, ani
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku je uvedeno psaní pro jednou (zvlášť), v IJP jsem našla psaní dohromady (projednou). Co je správně?
Klíčové slovo:
pro jednou; projednou
Odpověď:
Starší slovníky SSJČ a SSČ zachycují pouze psaní zvlášť (pro jednou), PČP spřežku projednou neuvádějí. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však není ve všech případech jasná, často dochází ke kolísání, a nezřídka proto vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady a jejich význam je totožný (na příklad – například). Doklady z ČNK ukazují, že psaní spřežky projednou je v současné praxi natolik rozšířené, že IJP uvádí obě možnosti zápisu jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
pro jednou
projednou
Poslední užití:
2.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná“; psala bych pro to zvlášť.
Klíčové slovo:
pro to
Odpověď:
Souhlasíme, psaní předložky „pro“ a odkazovacího zájmena „to“ zvlášť považujeme za základní řešení: „Udělal vše pro to, aby cesta byla úspěšná." S ohledem na uživatelskou praxi a na skutečnost, že vymezení rozdílu mezi významem spřežky „proto“ a chápáním výrazu jako spojení předložky s ukazovacím zájmenem (pro to) není zcela jednoznačné, však zcela nelze vyloučit ani možnost užít ve větě spřežku „proto“ odkazující k vedlejší větě (Udělal vše proto, aby cesta byla úspěšná).
Zvažované varianty:
proto
pro to
Poslední užití:
10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát nastálo dohromady i na stálo zvlášť?
Klíčové slovo:
nastálo, na stálo
Odpověď:
Obě možnosti lze užít. Psaní dohromady (nastálo) i zvlášť (na stálo) zachycují jak výkladové slovníky češtiny (SSJČ a SSČ), tak IJP. Doklady z ČNK (SYN v8) ukazují, že psaní dohromady je 10x častější.
Zvažované varianty:
nastálo
na stálo
Poslední užití:
8.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát slovo miniplemena dohromady? Myslím, že je běžné psát slova s „mini“ jako jedno slovo. Ve větě v textu je psáno, že něco je pro malá a mini plemena (zvlášť).
Klíčové slovo:
miniplemeno
Odpověď:
Máte pravdu, že výraz mini- běžně funguje jako první část mnohých složených slov (např. minisukně, minigolf, minirobot, minianketa, miniskot, minipřehlídka, minipivovar...). V souladu se slovníky i praxí proto nic nebrání tomu psát jako jedno slovo i miniplemeno. Doporučujeme formulaci mírně upravit: ...je pro malá plemena a miniplemena. Toto řešení doporučujeme.
V uvedené větě je však možno uvažovat i o pojetí, v němž chápeme výraz mini jako samostatné nesklonné přídavné jméno, v tom případě je v pořádku i formulace ... pro malá a mini plemena.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu je věta: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti. Nemělo by se psát nadto dohromady?
Klíčové slovo:
nad to
Odpověď:
Nadto psané dohromady znamená ‚a ještě navíc, a k tomu‘, např. Je líný a nadto hloupý. V uvedené větě však nejde o tento význam, ale o předložku nad a zájmeno to podkazující k infinitivu objevovat. Bylo by možné volit formulaci Není nad objevování nových zajímavostí. Proto je vhodné ponechat ve větě psaní zvlášť: Není nad to objevovat stále nové zajímavosti.
Zvažované varianty:
nad to
nadto
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jsou moderátoři v rádiích někým kontrolováni, zda užívají spisovnou češtinu? Za špatné vyjadřování by měli dostávat pokuty.
Klíčové slovo:
pokuta
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Je pro vyjadřování v českých médiích uzákoněna spisovná čeština jako v Německu spisovná němčina?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Můžeme ještě doplnit, že v legislativním smyslu nejsou (s výjimkou školního prostředí) závazná ani Pravidla českého pravopisu, která mají pouze doporučující charakter. Lze však hovořit o závaznosti jazykové kodifikace ve společenském slova smyslu.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v reklamě na pleny užívá slovo „kakamita“. Je to nesrozumitelný paskvil, který do češtiny nepatří.
Klíčové slovo:
aktualizace
Odpověď:
Nemůžeme soudit, nakolik je užití daného výrazu v reklamním spotu vhodné, jisté však je, že reklamní texty podobné jazykové hříčky (v tomto případě jde o výraz vzniklý spojením slov „kakat“ a „kalamita“) hojně využívají jakožto prostředky tzv. aktualizace, ozvláštnění.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy je přípustný tvar „(oni) umí“?
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
U sloves 4. slovesné třídy vzoru „sází“, k níž náleží i sloveso „umět“, je od roku 1993, v souladu s tehdy vydanými Pravidly českého pravopisu, vedle původního tvaru „sázejí“ („umějí“) i nově kodifikovaný tvar „sází“ („umí“). Změna je odrazem sklonu jazyka k vyrovnávání tvarů – koncovku ‑í ve 3. os. mn. č. mají totiž oba další vzory této třídy „prosit“ i „trpět“ („oni prosí, trpí“).
Poslední užití:
28.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vedle správného tvaru „(oni) umějí“ ve 3. osobě množného čísla děti učí i tvar „umí“.
Klíčové slovo:
umět
Odpověď:
V roce 1993 došlo v poslední kodifikaci ke změně v časování sloves podle vzoru „sázet“. V současnosti jsou ve 3. os. mn. č. kodifikované oba tvary: umí i umějí.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Učím ukrajinské děti češtině, a nevím, jak jim mám vysvětlit, kde a proč jsou užívána diakritická znaménka.
Klíčové slovo:
čeština pro cizince
Odpověď:
Český jazyk patří k jazykům, v němž jsou v textu užívána diakritická znaménka. Současná podoba českého pravopisu, souboru pravidel pro záznam textů, je výsledkem historického vývoje češtiny; tzv. diakritický (Husův) pravopis se objevuje začátkem 15. století (viz Nový encyklopedický slovník češtiny, heslo Český pravopis). Současná pravidla českého pravopisu jsou zachycena ve stejnojmenné příručce (poslední pravopisná reforma proběhla v roce 1993, přičemž v roce 1994 byla korigována tzv. Dodatkem).
Vzhledem k tomu, že jazyková poradna není didaktické pracoviště (v tomto případě je třeba přihlížet i ke specifikům učení se češtině jako cizímu jazyku), nedokážeme vám doporučit vhodné postupy, jak žákům cizincům vhodně vysvětlit pravopisné zásady, v tomto případě je třeba obrátit se na didaktika, který se věnuje výuce cizinců.
Poslední užití:
29.6.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.