Dotaz:
Plnovýznamové sloveso ve funkci přísudku (určení VČ)
Konkrétní dotaz:
Je ve větě „Měl to rád“ součástí přísudku i „rád“, a celý přísudek tudíž „měl rád“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Ano, jako přísudek doporučujeme vymezit spojení „měl rád“. Současné mluvnice češtiny považují uvedené spojení za frazémové, dělit jej by tudíž nemělo smysl. Navíc, jak vyplývá z Mluvnice češtiny 3, při určování přísudku hraje roli fakt, že celé spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. „Mám ráda prázdniny“.
Poslední užití:
3.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 3. 1987. (platí od 1987)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 51 – Větněsémantické role komplementu objektového
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde o větu„ ...i když Japoncům přejeme, aby se jejich sen o opakovaných letních olympijských hrách splnil, přestože řada z nich se z obavy před možnou nákazou na stadion ani nevypraví“. Může být ve větě přestože dohromady? Přijde mi to opticky lepší kvůli čárkám.
Klíčové slovo:
přestože
Odpověď:
Vymezení rozdílu u dvojice „přesto, že“ a „přestože“ není nijak výrazné, ale souhlasíme, že v citované větě je kvůli přehlednosti vhodnější užít podřadicí přípustkovou spojku přestože, s významem ačkoli, i když, třebaže: ...i když Japoncům přejeme, aby se jejich sen o opakovaných letních olympijských hrách splnil, přestože řada z nich se z obavy před možnou nákazou na stadion ani nevypraví.
Zvažované varianty:
přestože
přesto, že
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít vztažné zájmeno, a tedy i přísudek vedlejší věty v následujícím souvětí? „Zvláštní poděkování patří Královéhradeckému kraji a městu Hradec Králové, které/kteří celé oslavy podpořily/i.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno ve vedlejší větě odkazuje ke jménům rodu mužského neživotného (kraj) a středního (město). Náležitý tvar je tedy „které“. Od toho se odvíjí i tvar přísudku – ten je řízen shodou se vztažným zájmenem jakožto podmětem vedlejší věty. Celé souvětí bude tedy vypadat následovně: „Zvláštní poděkování patří Královéhradeckému kraji a městu Hradec Králové, které celé oslavy podpořily.“
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jakým větným členem je výraz „často“ ve větě „Tráví často dovolenou...“?
Klíčové slovo:
často
Odpověď:
Daný výraz má platnost příslovečného určení času. Pokud bychom ho chtěli klasifikovat detailněji, jde o tzv. příslovečné určení časově orientující, na které se ptáme otázkami „kdy?“ a „jak často?“.
Poslední užití:
27.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Moje vnučka psala úkol do školy a ve větě „Sněhuláci stáli na zahradě“ napsala v přísudku měkké i. Neměla by napsat spíše tvrdé y, když sněhuláci jsou neživí?
Klíčové slovo:
sněhuláci
Odpověď:
Vaše vnučka napsala měkké i v přísudku správně. Je třeba mít na paměti, že nemůžeme zaměňovat reálnou živost s gramatickou životností. Podstatné jméno sněhulák je rodu mužského životného, skloňuje se podle vzoru pán. Proto je namístě v přísudku napsat měkké i.
Poslední užití:
27.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, 2.1 Podmět je rodu mužského životného
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Životnost podstatných jmen
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Na pozvánce máme informaci: „Akci organizačně podpořili: spolek X a obec Y“. Je správné ve slově „podpořili“ napsat měkké i?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ne, není. Shodu je třeba řídit podmětem. Několikanásobný podmět této věty představují jména rodu mužského neživotného (spolek) a ženského (obec). Proto je namístě napsat tvrdé y, tedy „podpořily“. Ve větách, kde přísudek předchází podmětu, máme též možnost řídit shodu pouze jedním členem několikanásobného podmětu, a to tím, který je přísudku blíže. Tato možnost ale v uvedeném případě odpadá, protože užitá dvojtečka explicitně signalizuje, že následuje více složek, tudíž je vhodné ponechat tvar přísudku v množném čísle.
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, 2.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně rodina Holých, nebo rodina Holá?
Klíčové slovo:
Holých, Holá
Odpověď:
Společné jméno rodiny vytvořené od příjmení Holý má (ve spisovném jazyce) dvě správné podoby – rodina Holých a rodina Holá.
Zvažované varianty:
Holých
Holá
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, zda je v přísudku následující věty náležitý tvar jednotného, nebo množného čísla: „Plánování trasy či ověření stavu dopravy by mělo/měly patřit k rituálům řidiče“.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Jsou-li složkami několikanásobného podmětu abstraktní jména rodu středního v č. j., připouští se v přísudku kromě pravidelné podoby množného čísla i shoda v čísle jednotném. Obě Vámi uvedené varianty jsou tedy v souladu s příručkami.
Poslední užití:
9.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 21 – Typ Čtení a psaní byl‑
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Platí stále to, co jsem naučený, že můžu psát buď gymnasium, nebo gymnázium? Osobně preferuji zápis gymnasium a je mi líto, že tyto podoby z textů mizí.
Klíčové slovo:
gymnázium
Odpověď:
Obě podoby (tedy gymnázium a gymnasium) sice lze užít, ale v běžných textech doporučujeme psát raději gymnázium. Ve slovech zdomácnělých, kde se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní, tedy stylově neutrální. Lze je užít ve všech typech textů. Podoby se s jsou stylově příznakové, knižní, mnozí uživatelé jazyka je budou vnímat jako zastaralé.
Zvažované varianty:
gymnázium
gymnasium
Poslední užití:
30.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Ústav X a firma Y zahájili/y výzkumný projekt“.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen jmény rodu mužského neživotného (ústav) a ženského (firma). Protože součástí tohoto podmětu není jméno rodu mužského životného, náležitá podoba přísudku je s tvrdým y, tedy: „ústav a firma zahájily“.
Poslední užití:
10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Má být výraz „nejen že“ zvlášť, nebo zvlášť a s čárkou (nejen, že), nebo dohromady (nejenže)? Při korekturách se setkávám s tím, že to každý autor píše jinak, a rád bych to sjednotil správně. Jde o užití ve větách typu: Aplikace nejenže sleduje, analyzuje a predikuje...
Klíčové slovo:
nejenže
Odpověď:
Podle IJP a v souladu s PČP a SSJČ je možné psát jak nejenže, tak i nejen že; varianty jsou rovnocenné, významový rozdíl příručky neuvádějí. Tyto podoby zápisu doporučujeme preferovat
Podle dokladů z ČNK je zřejmé, že v praxi je výrazně nejfrekventovanější spřežka nejenže (70 000 dokladů) – nepochybně i proto, že u ní nemusíme řešit problém s interpunkcí.
Přestože jazykové zdroje uvádějí jako variantu zápis bez čárky „nejen že“ (tato možnost je v ČNK doložena 18 000 záznamy), je i psaní s čárkou „nejen, že“ v praxi dosti hojné (9 900 dokladů) a ze syntaktického hlediska není ani to vyloučené.
Zvažované varianty:
nejenže
nejen že
nejen, že
Poslední užití:
30.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na samohlásku: příjmení zakončené ve výslovnosti na [i], [í]
Konkrétní dotaz:
Je možné příjmení Kočí přechýlit jako Kočová?
Klíčové slovo:
Kočí, Kočová
Odpověď:
Ano, ženské příjmení Kočí lze použít jak v nepřechýlené podobě – paní Kočí –, tak i v podobě přechýlené – paní Kočová. Záleží na rodinné tradici.
Zvažované varianty:
Kočová
Poslední užití:
19.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda – Svobodová), bod 3 Příjmení zakončená ve výslovnosti na [i], [í], bod 3.2 Příjmení zakončená v písmu i ve výslovnosti na ‑í
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Jaká i/y napíšu v přísudcích v následujícím souvětí? „Ukázali (pozn. zástupci – z předchozí věty) výrobcům možnosti, jakými cestami se dát, aby přežili v době neočekávaných změn.“
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
V obou větách je nevyjádřený podmět, který známe z předchozího větného kontextu, rodu mužského životného. Podmět věty hlavní („zástupci“) známe z předchozí věty či souvětí, nevyjádřeným podmětem druhé věty vedlejší je podstatné jméno „výrobci“, které ve větě hlavní stojí ve funkci předmětu. Proto v obou přísudcích napíšeme měkké i.
Poslední užití:
10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1.3 – Shoda podle výrazu v předcházející větě
Dotaz:
Užívání hypokoristika/přezdívky
Konkrétní dotaz:
Píše se správně Šári, nebo Šáry (po tvrdé souhlásce) a Sylvi, nebo Sylvy (po obojetné souhlásce), když je jen Zdeni?
Klíčové slovo:
Šári, Šáry, Sylvi
Odpověď:
Domácké podoby jmen se uplatňují téměř výhradně v soukromých, důvěrných projevech, a to především v mluvené podobě. V písmu se objevují jen v omezené míře – v soukromé komunikaci, v neformálních textech či v beletrii, kde signalizují vztahy mezi jednotlivými postavami. Při řešení jejich pravopisných podob lze vycházet ze způsobu tvoření nebo z hláskové stavby tvaru jména a dojít tak k různým podobám. Vlivem analogie s typy, které mají „i“ ve zdrobňující příponě (Stázička/Stázinka – Stázi, Tomík/Tomíček – Tomi, Zdenička – Zdeni), obvykle píšeme měkké „i“ u všech takto zakončených domáckých podob, tj. i Šári a Sylvi. Psaní s „i“ považujeme za základní, a to bez ohledu na způsob tvoření. Podoby s „y“ se vyskytují zejména ve jménech, u nichž předchází koncové samohlásce tvrdé souhláskové písmeno, nemůžeme tedy označit za chybnou ani podobu Šáry, avšak v případě pojmenování Sylvi, kde je obojetné samohláskové písmeno, preferujeme zápis s „i“.
Zvažované varianty:
Šári
Šáry
Sylvi
Sylvy
Poslední užití:
21.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Domácké podoby rodných jmen (Klárinka, Luki/Luky)
Jazykový zdroj:
Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Knappová. 2017. (platí od 2017)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -an
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má ženské obyvatelské jméno utvořené od zeměpisného jména (Malé) Hradisko (obec v okrese Prostějov)?
Klíčové slovo:
Hradišťanka
Odpověď:
Názvy obyvatel se netvoří od všech zeměpisných jmen, omezeno je zejména právě tvoření od jmen měst a obcí. To je i případ obce (Malé) Hradisko. Pokud bychom měli obyvatelské jméno vytvořit, bylo by nutno postupovat na základě slovotvorných analogií – v příručkách ani v úzu takové jméno doloženo není. Uvažovat bychom museli nejspíš o analogii se slovy nebešťan, pozemšťan, která se opírají o adjektiva nebeský, pozemský. Analogicky bychom pak uvažovali o opoře v přídavném jménu hradiský a podobě Hradišťanka (s analogickou alternací sk > šť). Zřejmou nevýhodou podoby Hradišťanka (< Hradisko) je ovšem homonymie s podobou Hradišťanka (< Hradiště). Je-li to jen trochu možné, doporučujeme proto použít opis – obyvatelka Hradiska, není-li to možné, je třeba počítat s tím, že uživatelé jazyka si budou se vší pravděpodobností za podobou Hradišťanka představovat zeměpisné jméno Hradiště, nikoliv Hradisko (pomoci tu však může kontext).
Poslední užití:
19.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odd. 1.1.1.6.1.4 (s. 281)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jisti, zda psát nato, nebo na to ve větě: Nato / na to byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek.
Klíčové slovo:
nato
Odpověď:
Ve větě je užito příslovce nato s významem ‚potom, poté‘. Píšeme proto: Nato byl bez přerušení jednání vyhlášen rozsudek. Obdobně např. Hned nato začala předstírat, že se nic neděje.
Psaní předložky a zájmena zvlášť (na to) má jiný význam, odkazuje na entitu, která byla zmíněna předtím, např. Jdeme na to. Hlavně, abych na to nezapomněl. Na to obvinění nereagovala.
Doklady z ČNK ukazují, že mnozí pisatelé významový rozdíl zápisu nato a na to nerespektují, psaní zvlášť užívají i pro vyjádření významu ‚potom‘. To však není v souladu s jazykovými příručkami.
Zvažované varianty:
nato
na to
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je následující věta v pořádku? „Nejvíce mě baví forma dokumentu, to znamená nezasahovat příliš do děje, ale být tichým pozorovatelem okamžiků a ty moci zachytit.“
Odpověď:
Na uvedeném souvětí neshledáváme nic závadného.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi věta: „Je vzrušující a zároveň zodpovědné mít jako jediná možnost svatbu zachytit.“ Upravila bych ji: „Je vzrušující a zároveň zodpovědné, že mohu jako jediná svatbu zachytit.“
Odpověď:
Obě uvedené varianty považujeme za problematické, v daném kontextu není vhodně užito přídavné jméno zodpovědné. Doporučujeme formulaci upravit jiným způsobem, např.: „Je vzrušující, že mám jako jediná možnost svatbu zachytit. Zároveň to vyžaduje velkou zodpovědnost.“
Zvažované varianty:
Je vzrušující a zároveň zodpovědné mít jako jediná možnost svatbu zachytit.
Je vzrušující a zároveň zodpovědné, že mohu jako jediná svatbu zachytit.
Je vzrušující, že mám jako jediná možnost svatbu zachytit. Zároveň to vyžaduje velkou zodpovědnost.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jak upravit následující větu, aby byla přehlednější a srozumitelnější? „Cílem fondu je dosahovat stabilního zhodnocení, odpovídajícího jednotlivým třídám investičních akcí.“
Odpověď:
Navrhujeme přeformulovat část „odpovídajícího jednotlivým třídám investičních akcí“ do vedlejší věty: „Cílem fondu je dosahovat stabilního zhodnocení, které odpovídá jednotlivým třídám investičních akcí.“
Zvažované varianty:
Cílem fondu je dosahovat stabilního zhodnocení, které odpovídá jednotlivým třídám investičních akcí.
Cílem fondu je dosahovat stabilního zhodnocení, odpovídajícího jednotlivým třídám investičních akcí.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám nadpis článku z oblasti bankovnictví: „Využijte padesát dnů bezúročné období.“ Navrhuji ho přeformulovat: „Využijte padesát dnů bezúročného období.“ Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Původní varianta nadpisu je problematická z hlediska interpretace, souhlasíme tedy s navrhovanou změnou: „Využijte padesát dnů bezúročného období.“ Nadpis lze přeformulovat i jinak, např. „Využijte padesátidenní bezúročné období.“
Zvažované varianty:
Využijte padesát dnů bezúročné období
Využijte padesát dnů bezúročného období
Využijte padesátidenní bezúročné období
Poslední užití:
17.2.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.