Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu v Internetové jazykové příručce výklad o správném psaní zkratek a. s., s. r. o.?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Výklad ke zkratkám a. s., s. r. o. a dalším najdete v Internetové jazykové příručce na více místech, neboť je možné zaměřit se na ně z různých hledisek: ve vztahu k psaní čárky o nich pojednává kapitola Pravopis – psaní interpunkce (podkapitola Psaní čárky ve větě jednoduché, oddíl 13 Přístavek), ve vztahu k zápisu zkratek se jim věnuje kapitola Zkratky, značky, čísla a číslovky (podkapitola Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)).
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu výklad o psaní čárky u infinitivních konstrukcí?
Klíčové slovo:
infinitivní konstrukce
Odpověď:
Doporučujeme vám vyhledat patřičný výklad v Internetové jazykové příručce (příručka.ujc.cas.cz), kapitola Pravopis – interpunkce (podkapitola Psaní čárky v infinitivních konstrukcích), popřípadě můžete nahlížet do zveřejněných odpovědí v Databázi jazykových dotazů (dotazy.ujc.cas.cz), které vyhledáte buď podle bližších kategorií a typů dotazů, nebo pomocí klíčových slov.
Poslední užití:
3.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Databáze jazykových dotazů. (platí od 2020)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Ediční zásady
Konkrétní dotaz:
Jak máme v publikaci informovat čtenáře, že pořadí japonských jmen a příjmení upravujeme podle českých zásad? (Tj. uvádíme nejprve jméno a pak příjmení, přičemž v japonštině je pořadí opačné.)
Klíčové slovo:
japonská jména
Odpověď:
Doporučujeme vám danou skutečnost čtenářům sdělit prostřednictvím ediční poznámky. Ta může znít např. takto: Podle českých zvyklostí u japonských jmen uvádíme nejprve jméno a pak příjmení.
Dotaz:
Dotazy zaměřené na věcné znalosti
Konkrétní dotaz:
Myslím si, že možností nepřechylovat ženská příjmení se zakotvuje nová nerovnost. Existuje někde nějaká iniciativa, která by mužům umožnila užívat přechýlená příjmení? Tedy, že by se např. pan Potůček jmenoval paní Potůčková?
Klíčové slovo:
přechylování ženských příjmení
Odpověď:
Na sociálních sítích se sice podobné návrhy tu a tam objeví, očividně jsou však míněny spíše jako recese. Není nám známo, že by podobná iniciativa existovala a působila na oficiální rovině.
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Opravuji po kolegovi text a narazila jsem na větu „Bylo třeba přijímat velké množství nejrůznějších opatření, které bylo třeba v krátkých intervalech aktualizovat“. Neměl by zde být správný tvar vztažného zájmena „která“?
Odpověď:
Ano, máte pravdu. Vzhledem k tomu, že neutrum „opatření“, k němuž vztažné zájmeno odkazuje, je v množném čísle, bude náležitým tvarem vztažného zájmena skutečně „která“.
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku v následující větě? „Úřad X ani ministerstvo Y neuzavřel_ smlouvu...“
Klíčové slovo:
úřad a ministerstvo
Odpověď:
Několikanásobný podmět uvedené věty se skládá ze jména rodu mužského neživotného (úřad) a jména rodu středního (ministerstvo). Náležitým tvarem přísudku je tedy „neuzavřely“ s tvrdým y.
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Co je velká/hrubá chyba?
Konkrétní dotaz:
Když se budou ve výčtu, který je dílem český, dílem anglický, střídat velká a malá počáteční písmena (velká pro angličtinu, malá pro češtinu), bude to velká chyba?
Klíčové slovo:
angličtina
Odpověď:
V tomto případě je obtížné hovořit o jazykové chybě. Navíc v případě daného typu textu, který není v českém prostředí běžný a není upraven žádnou normou, nelze z uvedených důvodů hovořit o porušení (neexistující) normy. Jisté však je, že střídání grafické úpravy (byť s ohledem na konkrétní jazyk) není z hlediska doporučené jednotnosti textu vhodné a na některé čtenáře může působit rušivě.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá tvarem přísudku v následující větě: „Zkušenost a skutečnost vedla/vedly k...“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
zkušenost a skutečnost
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu ženského v j. č. (zkušenost a skutečnost), a zároveň zde přísudek stojí až za podmětem, proto je náležitý tvar přísudku v množném čísle a s tvrdým y, tedy: „vedly“.
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Má novinář zakázáno posílat svůj článek do různých novin?
Klíčové slovo:
novinový článek
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový problém, ale o otázku novinářské praxe, zvyklostí jednotlivých novin a mediálních domů. Doporučujeme vám požádat o informace konkrétní noviny. Obecným otázkám publikační praxe se patrně věnují i odborníci, například z Katedry žurnalistiky FSV UK.
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že dříve novináři jako třeba Karel Čapek psávali do vícera novin a posílali jim stejné články?
Klíčové slovo:
novinový článek
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový dotaz, proto vám, bohužel, nemůžeme poradit. Zkuste se s daným dotazem obrátit na mediální odborníky, například na Katedru žurnalistiky FSV UK.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se ujistit, zda ve větě „Tatínka bolí žaludek“ je slovo „tatínka“ předmětem ve 4. pádě.
Klíčové slovo:
tatínka
Odpověď:
Ano, výraz „tatínka“ je v uvedené větě skutečně předmětem ve 4. pádě, ptáme se: koho/co bolí žaludek?
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Nenašla jsem v Internetové jazykové příručce slovo obiloviný, mohu ho používat?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Výkladové slovníky a databáze mohou obsáhnout jen určitou, ze své koncepce obvykle hlavně centrální část slovní zásoby. Proto v nich nenajdeme celou řadu slov, aniž by to znamenalo, že se dané výrazy neužívají. Internetová jazyková příručka obsahuje asi 100 000 hesel, přes postupné rozšiřování však nikdy nemůže obsáhnout celou slovní zásobu. Výraz „obiloviný“ se v úzu vyskytuje řidčeji než jeho varianta „obilninový“, proti jeho užití však nelze nic namítat. Jen pro zajímavost ještě doplňme, že ani ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) ani v Příručním slovníku jazyka českého (PSJČ) není sice toto adjektivum uvedeno jako heslo, ale v kartotéce Novočeského lexikálního archivu, z něhož PSJČ vychází, jsou dva doklady na excerpčních lístcích (viz https://psjc.ujc.cas.cz/), jeden z roku 1848, druhý z roku 1958, a oba doklady jsou s pravopisem -nn-, tedy „obilovinný“, zatímco doklad „obiloviný“ s jedním -n- není v PSJČ žádný.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Hrozně mi vadí, že reportéři komolí jména jako Pavljučenkova. Proč jí říkají Pavljučenkovová?
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Tato příjmení se skloňují a přechylují zcela pravidelně, příslušné koncovky a přípony se připojují k plné podobě mužského příjmení, tj. Pavljučenkov – Pavljučenkov-ová, Mladenov – Mladenov-ová, Zubov – Zubov-ová atd. Dále platí, že u slovanských jmen zakončených na -ov (-ev, -in) se z jazykového hlediska připouští nejen matriční zápis v podobě přechýlené (Pavljučenkovová), ale též zápis podoby přechýlené v souladu s mluvnicí výchozího jazyka, tj. (paní) Pavljučenkova. Pokud se však tyto výchozí podoby skloňují, doporučuje se ovšem skloňovat podobu přechýlenou podle české mluvnice, tj. Pavljučenkova, bez Pavljučenkovové.
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše a cizí příjmení v současné češtině. Knappová. 2008. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych vědět, jestli se píše díky bohu jen zvlášť, nebo se může psát dohromady díkybohu.
Klíčové slovo:
díky bohu; díkybohu
Odpověď:
Můžete zvolit kteroukoli z podob, obě jsou v pořádku. SSJČ z 60. let zachycuje jen psaní zvlášť: díky bohu. Ale patrně vlivem výrazu bohudíky se postupně prosadilo i psaní dohromady: díkybohu. Obě možnosti zachycuje SSČ. Doklady z ČNK ukazují, že psaní zvlášť je častější (6 500 dokladů), ale i psaní dohromady je využívané hojně (2 700 dokladů).
Zvažované varianty:
díky bohu
díkybohu
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Hospodářských zvířat (nepočítaje drůbež) bylo dle Českého statistického úřadu v chovu v České republice ke dni 1. 4. 2020 více než tři miliony kusů, započtením drůbeže se toto číslo zvýší o dalších více než dvacet čtyři milionů.“ Je v pořádku, že na konci věty, tedy za posledním číslem, neuvádím tvar „kusů“? Píšu tam přece o zvýšení čísla.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych vědět, jestli se píše pane jo zvlášť, nebo se může psát dohromady panejo.
Klíčové slovo:
pane jo
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny, včetně Slovníku nespisovné češtiny, obrat bohužel neuvádějí, nejspíše proto, že jde o expresivní neformální obrat typický pro ústní, nikoli písemné vyjádření. V praxi se objevuje podle ČNK syn v 8 obojí možnost zápisu, a to převážně v beletrii, v publicistice pak v rozhovorech jako ilustrace živého spontánního projevu. Psaní zvlášť pane jo je 5x častější než spřežka panejo. Vzhledem k tomu, že jde o jazykový prostředek neformálního projevu, je možné užít obě možnosti zápisu.
Dotaz:
Časový údaj
Konkrétní dotaz:
Jak mám správně číslicemi zapsat časový údaj ve spojení „od sedmnácti do devatenácti hodin“? Připadá v úvahu napsat „od 17 h. do 19 h.“? A mohla bych použít i variantu s tečkami za číslicemi (od 17. h. do 19. h.)?
Klíčové slovo:
čas
Odpověď:
V uvedeném případě máte několik možností, jak údaj zapsat. První Vámi navrhovaná možnost je přijatelná, avšak pokud jde o rozsah vyjádřený dvěma časovými údaji, bývá obvyklé, že zkratka (h./hod.), případně značka (h), se uvádí až za druhým z nich, tedy např.: „od 17 do 19 h/h./hod.“ Můžete též užít časový údaj obsahující minuty, ať už s tečkou, nebo s dvojtečkou, např. „od 17.00 do 19.00 (h.)“ nebo „od 17:00 do 19:00 (h.)“. Zápis s tečkami je rovněž možno realizovat, ale ten už by plně neodpovídal Vámi uvedenému zápisu slovnímu, neboť tečka za číslicí činí ze základní číslovky číslovku řadovou. Spojení s tečkami za číslicemi by se pak četlo „od sedmnácté do devatenácté hodiny“.
Poslední užití:
27.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Časové údaje
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.6 Časové údaje (s. 26)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit nositele titulu CSc.? Jiný titul dotyčný nemá.
Odpověď:
CSc. je zkratka pro titul kandidáta věd, tento titul se však k oslovování nepoužívá. Ovšem jelikož ho lze považovat za ekvivalentní dnešnímu titulu Ph.D., navrhujeme oslovit dotyčného „pane doktore“.
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně řídicí, nebo řídící středisko (pro lety do kosmu)?
Klíčové slovo:
řídicí
Odpověď:
Ve spojení s podstatným jménem středisko je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno řídicí (s krátkým -i- po -d-). Jde primárně o středisko určené k řízení (tj. navigovací), nikoliv o středisko, které zrovna, právě teď řídí nějaký let do kosmu (tj. navigující). Doporučujeme použít spojení řídicí středisko (pro lety do kosmu). (Dějové přídavné jméno řídící (s dlouhým -í- pod -d-) by vyžadovalo specifický kontext, např. kdyby se v případě konkrétního letu do kosmu využívalo pro řízení více středisek, např. jedno hlavní a jedno záložní nebo by se střediska v řízení letu střídala, raketu si tzv. předávala, bylo by namístě o středisku, které v daný moment let skutečně řídí, mluvit jako o řídícím středisku – srov. např.: Pokud nedojde k nějaké závažné události, komunikuje posádka modulu výhradně s řídícím střediskem, na jiná střediska se posádka obrací jen v případě mimořádné události.)
Zvažované varianty:
řídicí
řídící
Poslední užití:
16.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.