Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně výstavné usedlosti, výstavné město, nebo výstavní usedlosti, výstavní město?
Klíčové slovo:
výstavný
Odpověď:
Přídavné jméno výstavný znamená ‚pěkně, úhledně, dokonale vystavěný‘, zatímco přídavné jméno výstavní má význam ‚vztahující se k výstavě‘ či ‚jsoucí jako na výstavu‘. Ve spojení s podstatnými jmény usedlost a město je tedy namístě použít přídavné jméno výstavný – jde jistě o pěkně atp. vystavěné usedlosti, resp. město.
Zvažované varianty:
výstavný
výstavní
Poslední užití:
21.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -ní, -ný
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, jaký tvar by mělo mít vztažné zájmeno v následující větě. „Nácvik relaxace, který/která rovněž vyžaduje správné posturální stahy mezi jednotlivými segmenty těla ve zvolené poloze.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Gramaticky správné jsou obě navrhované možnosti, záleží však na tom, zda je vedlejší větou rozvíjeno podstatné jméno „nácvik“, nebo „relaxace“. Pokud vztažné zájmeno odkazuje ke slovu „nácvik“, bude náležitým tvarem „který“, naopak jestliže vedlejší věta rozvíjí jméno „relaxace“, je pochopitelně namístě napsat „která“. Zde záleží především na kontextu a také na záměru pisatele.
Poslední užití:
18.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně čtyřpánvá, nebo čtyřpánvová pec?
Klíčové slovo:
čtyřpánvový
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (PSJČ, SSJČ) uvádějí v hesle pánvový (jako technický, resp. sklářský termín) přímo spojení pánvová pec. V souladu s tím je i úzus – databáze ČNK syn v8 obsahuje 138 příkladů spojení, .*pánvová pec (dotaz [(lemma=".*pánvový")][(lemma="pec")]) a ani jediný výskyt spojení .*pánvá pec (dotaz [(lemma=".*pánvý")][(lemma="pec")]). Doporučujeme proto použít spojení čtyřpánvová pec.
Zvažované varianty:
čtyřpánvý
čtyřpánvový
Poslední užití:
21.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pánvový
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo pánvový
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky .*pánvová pec a .*pánvá pec
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Potřeboval bych pomoc s analýzou a překladem textu, který obsahuje receptář glazur starých hrnčířů, jsou v něm přejímky z němčiny, kterým nerozumím.
Klíčové slovo:
překlad
Odpověď:
Bohužel, vaše žádost přesahuje možnosti jazykové poradny. Doporučujeme vám obrátit se na odborníky zabývající se starou češtinou a němčinou, můžete například zkusit oslovit naše kolegy z oddělení vývoje jazyka a požádat je o radu, popřípadě o doporučení konkrétní osoby.
Dotaz:
Terminologický dotaz
Konkrétní dotaz:
Jak se označují podstatná jména utvořená od přídavných jmen typu lakomý, nevychovaný atp.? Existuje pro ně nějaké jednoslovné označení?
Klíčové slovo:
názvy nositelů vlastností
Odpověď:
Podstatná jména typu lakomec, nevychovanec atp. utvořená od přídavných jmen lakomý, nevychovaný atp. patří do kategorie jmen, která se označuje jako názvy nositelů vlastností (Mluvnice češtiny 1) nebo jako názvy osob jako nositelů vlastnosti (Nový encyklopedický slovník češtiny). Jednoslovné označení pro ně neexistuje.
Poslední užití:
11.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
odd. 1.1.1.5 (s. 266n.)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo NÁZVY OSOB JAKO NOSITELŮ VLASTNOSTI
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jak se označí dva muži s příjmením Hanuš – jsou to pánové Hanušovi, nebo pánové Hanušové?
Klíčové slovo:
Hanušovi
Odpověď:
Chceme-li označit víc mužů s příjmením Hanuš, lze použít jak tvar pánové Hanušovi, tak tvar pánové Hanušové. Koncovky -ovi a -ové však nejsou volně zaměnitelné. Tvarem na -ové se vyjadřuje množné číslo, podoba pánové Hanušové proto neříká nic o tom, jestli jsou, nebo nejsou muži s tímto příjmením příbuzní. Tvaru na -ovi pak můžeme užít jen tehdy, chceme‑li výslovně vyjádřit příslušnost jedinců k téže rodině; ze spojení pánové Hanušovi tedy plyne, že příslušné osoby jsou příbuzní.
Poslední užití:
22.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Vypadá to, že se na něj dívá pořád nedůvěřivě," odpovídám a přitom v duchu přemýšlím... jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktní. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Odpovídám a přitom (= zároveň) v duchu přemýšlím, tak Odpovídám a při tom (odpovídání) v duchu přemýšlím. Užití spřežky považujeme v tomto případě za vhodnější, ale volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Kňučel a přitom se snažil dostat ven“ jsem užila spřežku přirom, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to v této větě nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Kňučel a přitom (= zároveň) se snažil dostat ven, tak Kňučel a při tom (kňučení) se snažil dostat ven. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o rozdíl mezi psaním přitom a při tom. Ve větě „Švitořil jako vrabec na střeše a přitom ji poplácával po hřbetě“ jsem užila spřežku, ale korektorka to rozdělila na dvě slova: při tom. Je to nutné?
Klíčové slovo:
přitom; při tom
Odpověď:
Nutné to není, protože u dvojice „při tom“ a „přitom“ není vymezení významového rozdílu striktně jednoznačné. Chápání tohoto výrazu jako spojení předložky a ukazovacího zájmena se oslabuje, a ve většině textů lze proto volbu odůvodnit jak významem ‚zároveň‘ (v tom případě použijeme spřežku přitom), tak vztáhnutím na děj předchozí věty, ke kterému zájmeno odkazuje (při tom). V citovaném příkladu je proto možné psát jak Švitořil jako vrabec na střeše a přitom (= zároveň) ji poplácával po hřbetě, tak Švitořil jako vrabec na střeše a při tom (švitoření) ji poplácával po hřbetě. Volba podoby závisí na preferenci pisatele.
Zvažované varianty:
přitom
při tom
Poslední užití:
7.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 3.3 – Při tom × přitom
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že lidé ze Slovácka mluví nářečím i mimo soukromou sféru, třeba v médiích.
Klíčové slovo:
dialekt
Odpověď:
Užívání nářečních prostředků nemusí být vnímáno jako prohřešek, zvláště pokud jsou užívány pro zdůraznění regionálnosti. Existuje mnoho okolností, které v tomto případě hrají roli. Vždy je však třeba zvážit, kdo je adresátem určitého sdělení, a s ohledem na něj se například vyhnout nářečním prvkům, které by mohly zastřít sdělovaný obsah, popřípadě mu méně známé regionální výrazy souběžně vysvětlit.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi slovy měřický a měřičský?
Klíčové slovo:
měřický, měřičský
Odpověď:
Přídavné jméno měřičský je utvořeno od podstatného jména měřič, zatímco přídavné jméno měřický je utvořeno (přímo) od slovesa měřit. Při jejich užití záleží na kontextu, resp. slovu, s nímž se pojí. Např. ve spojení s podstatnými jmény skupina, úředník či značka je namístě přídavné jméno měřičský – jde o skupinu měřičů, uředníka měřiče či značku, kterou udělal měřič; ve spojení s podstatnými jmény přístroje, pomůcky či technika je namístě užít přídavné jméno měřický – jde primárně o přístroje, pomůcky a techniku k měření.
Zvažované varianty:
měřický
měřičský
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla měřičský a měřický
Dotaz:
Rozdělovník
Konkrétní dotaz:
Pokud posílám jedné instituci veřejné státní správy dopis a chci jej dát na vědomí i dalším institucím, uvádí se tento údaj až na konec dopisu, tj. za podpisem? A jak by takový údaj měl vypadat?
Klíčové slovo:
na vědomí
Odpověď:
Tomuto upozornění, že kopie dopisu byla zaslána na vědomí někomu jinému, říkáme rozdělovník. V případě, že dopis neobsahuje přílohy, umisťuje se rozdělovník od levého okraje pod podpis a mezi podpisem a tímto údajem se vynechává mezera o výšce nejméně jednoho řádku. Nadpis „Rozdělovník“, „Na vědomí“ či „Kopie“ se vyznačuje změnou řezu písma (zpravidla tučně) a nepíše se za ním žádné interpunkční znaménko. Bezprostředně pod ním na dalších řádcích následuje výčet jednotlivých adresátů. Jestliže dopis přílohy obsahuje, uvádí se rozdělovník až za údaj o přílohách, a to po vynechání mezery o výšce nejméně jednoho řádku, přičemž upozornění na přílohy a rozdělovník by měly být sjednoceny, co se týče grafické úpravy.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
15.14 Rozdělovník (s. 52)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Mám pravdu, když si myslím, že by v následující větě měla být ve všech tvarech přísudků tvrdá y? „V zákulisí už se lepily vousy, česaly vlasy, opakovaly texty...“
Klíčové slovo:
vlasy; vousy; texty
Odpověď:
Ano, ve všech třech případech je podmětem jméno rodu mužského neživotného v množném čísle (vousy, vlasy, texty), proto je náležitý tvar všech tří přísudků s tvrdým y.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím potvrdit, zda je v následující větě náležitý tvar přísudku s tvrdým y? „Šaty, obleky, psaníčka, kravaty dokazovaly...“
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ano, v uvedené větě je několikanásobný podmět, který se skládá ze jmen rodu mužského neživotného (šaty, obleky), jména rodu ženského (kravaty) a středního (psaníčka). Podmět neobsahuje jméno rodu mužského životného, proto je namístě napsat tvar „dokazovaly“ s tvrdým y.
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že intelektuálové, třeba pražští herci, nemluví spisovně.
Klíčové slovo:
mluvený projev
Odpověď:
Je pravda, že veřejně známé osobnosti mohou na další uživatele češtiny působit jako „mluvní vzory“. Pro kultivovaný řečový projev je žádoucí, aby byly užívané jazykové prostředky vzhledem k určitému účelu (funkci) sdělování přiměřené. Je tedy vhodné rozlišovat, zda jde o projev formální, či neformální, mluvený, či písemný, a v tomto ohledu jej formulovat.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že někteří mluvčí říkají „bylo tam spoustu lidí“.
Klíčové slovo:
spoustu, spousta
Odpověď:
Výraz „spousta“ existuje ve spisovné češtině jako příslovce i jako podstatné jméno rodu ženského, které má ve 4. pádě jednotného čísla podobu „spoustu“ (viz např. Slovník spisovného jazyka českého nebo Internetová jazyková příručka). Proti tomuto užití tedy nelze nic namítat.
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně sušicí pec, nebo sušící pec?
Klíčové slovo:
sušicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem pec je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno sušicí (s krátkým -i- po -š-). Jde o pec, která je určena k sušení (nikoliv o pec, která právě teď, zrovna něco suší).
Zvažované varianty:
sušicí
sušící
Poslední užití:
4.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Mám větu: „Mezitím jsme byli svědky, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.“ Nechybí tam zájmeno toho? Víc by se mi líbila varianta: „Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.“
Odpověď:
První souvětí je opravdu formulováno neobratně, s navrhovanou úpravou (Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.) souhlasíme.
Zvažované varianty:
Mezitím jsme byli svědky, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.
Mezitím jsme byli svědky toho, s jakou schopností se virus v tomto období přizpůsobil.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl mít v televizi prostor, aby mohl působit ve prospěch dobré češtiny.
Klíčové slovo:
televize
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český s veřejnoprávní televizí dlouhodobě spolupracují. Kromě analýzy jazykové úrovně jednotlivých pořadů, které zpracovávají členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky, se pracovníci dalších oddělení podílejí zejména na různých pořadech popularizačního charakteru. Na vyžádání rovněž pro televizní stanice poskytují delší rozhovory i vyjádření k nejrůznějším jazykovým tématům.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jsem zděšený úrovní českého jazyka v médiích. Moderátoři pro vyjadřování budoucnosti užívají pomocné sloveso.
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Bohužel váš názor nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit, jelikož neuvádíte konkrétní příklady nevhodného užití formy bud- + infinitivu nedokonavého slovesa, která je jedním ze tří standardních způsobů vyjadřování budoucího času.
Poslední užití:
4.6.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.