Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Můžete nám prosím poradit, jaká i/y máme napsat ve dvou přísudcích v následujícím souvětí? Nabádala děti, aby otci napsal_ dopis, aby spolu telefonoval_, ale byl to otec, kdo často po dvou minutách hovor ukončil.
Klíčové slovo:
nevyjádřený podmět
Odpověď:
Z předchozího větného kontextu je zřejmé, že nevyjádřeným podmětem věty „aby otci napsaly dopis“ jsou „děti“, proto je namístě napsat v přísudku tvrdé y. Naopak nevyjádřený podmět následující vedlejší věty „aby spolu telefonovali“ zahrnuje kromě „dětí“ také „otce“, tudíž je zde náležitý tvar s měkkým i. Pokud byste chtěli v obou těchto vedlejších větách zachovat stejný podmět („děti“) – pak by také souvětí bylo logičtější a přehlednější – můžete zvolit například následující formulaci: „Nabádala děti, aby otci napsaly dopis a aby s ním (otcem) telefonovaly...“
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Dům i pozemek byly jednoduché“, nebo „Dům i pozemek byl jednoduchý“?
Klíčové slovo:
dům i pozemek
Odpověď:
V uvedené větě se vyskytuje několikanásobný podmět, který je tvořen dvěma jmény rodu mužského neživotného (dům i pozemek). Tento podmět stojí ve větě před přísudkem, proto se přísudek shoduje s oběma složkami podmětu a jeho náležitý tvar je „byly jednoduché“.
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Může po částici kéž následovat sloveso v přítomném čase? Např. „Kéž je jaro!“
Klíčové slovo:
kéž
Odpověď:
Ano, užití tvaru slovesa v přítomném čase po částici kéž je v pořádku. Dokládá to Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, kde je uveden příklad: „Kéž je sníh!“
Dotaz:
Jak mám zacházet s textem, který se řídí staršími pravopisnými zásadami?
Konkrétní dotaz:
Mají se v textu, v němž jsou užity dobové názvy z 50. a 60. let, psát tyto názvy dobovým pravopisem? Konkrétně jde o filozofickou fakultu na Masarykově univerzitě.
Klíčové slovo:
oficiální název
Odpověď:
Zápis podle tehdejších Pravidel českého pravopisu (z r. 1957) je pochopitelně možný. Podle tehdejší kodifikace se názvy fakult, pokud to nebyly samostatné vysoké školy (např. Pedagogická fakulta v Hradci Králové), psaly s malým písmenem, náležitá podoba proto byla filosofická fakulta Masarykovy univerzity. Jako chybnou však nelze označit ani podobu podle současných PČP (z r. 1993), tj. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Nejsem spokojen s tím, co v Ústavu pro jazyk český děláte. Jestli tedy jen zkoumáte češtinu 8. století, nebo ne?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů. Výzkumu historie českého jazyka se věnuje oddělení vývoje jazyka, a to ve dvou hlavních úkolech: lexikologicko-lexikografickém a textologicko-edičním. Dovolujeme si ještě upřesnit, že počátky češtiny (tzv. pračeštinu) situuje Nový encyklopedický slovník do jedenáctého století, nikoli století osmého.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby jazykový zákon dovoloval používání pouze českého jazyka.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Dotaz:
Příručky a další zdroje ve vztahu k činnostem ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl vydat slovník anglicismů, které jsou zbytečné a které lidé nemají používat.
Odpověď:
Ústav pro jazyk český vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Součástí informací o slovech a slovních spojeních zařazených do slovníků a dalších jazykových příruček bývá obvykle i jejich stylová charakteristika, která upřesňuje, do jaké komunikační sféry daný výraz náleží. Není nám známo, že by existoval nebo byl připravován slovník, který by se zaměřil pouze na slova, která nejsou vhodná pro formální komunikaci a zároveň jde o přejímky z angličtiny, jednotlivé koncepce jazykových příruček vycházejí z jiných kritérií.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Co vlastně v Ústavu pro jazyk český řešíte?
Klíčové slovo:
Ústav pro jazyk český
Odpověď:
Předmětem hlavní činnosti ÚJČ je především vědecký výzkum českého jazyka v jeho podobách spisovných i nespisovných, psaných i mluvených, a to v pohledu synchronním i diachronním, a rovněž výzkum postavení češtiny v kontextu dalších jazyků. Vědecká činnost je soustředěna jednak do ústavních úkolů jednotlivých oddělení, jednak do grantových projektů.
Dotaz:
Poslání Ústavu pro jazyk český
Konkrétní dotaz:
Ústav pro jazyk český by měl zajistit, aby za něj pověřené osoby v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně prosazovaly zavedení jazykového zákona.
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Podněty k vytváření zákonů však předmětem činnosti ÚJČ nejsou. Navíc nejde o záležitost jazykovou, ale legislativní.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že vysocí představitelé České republiky nemluví spisovně a mluví i sprostě. Mělo by se jim to zakázat zákonem.
Klíčové slovo:
vláda ČR
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují na veřejnosti (a nejde jen o politické činitele), by jistě měli věnovat pozornost kultuře svého jazykového projevu. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Nejsme si jisti, zda by byla zákonná opatření vhodná a účinná (Česká republika ani žádný jazykový zákon nemá). Můžete však sám zkusit oslovit konkrétní mluvčí a vyzvat je k nápravě jazykových prohřešků. Zřejmě jen podněty od posluchačů (potenciálních voličů) mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Myslím, že Česká republika by měla mít jazykový zákon, zvlášť proto, že je tu mnoho Slováků, kteří komunikují s úřady ve slovenštině, jako by byli doma na Slovensku.
Klíčové slovo:
slovenština
Odpověď:
Česká republika nemá samostatný jazykový zákon a problematika užívání jazyka v úřední a zákonodárné komunikaci je v právních předpisech a nařízeních zmiňována roztroušeně a nejednotně, což zdůrazňuje i Marián Sloboda v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, v hesle věnovaném úřednímu jazyku, a upozorňuje, že v některých právních předpisech je úřední jazyk pojmenováván jako jednací jazyk, zatímco jindy se pouze jmenuje konkrétní jazyk (v České republice tedy obvykle čeština) bez jeho funkční klasifikace. Existují dílčí právní úpravy v několika zákonech procesní povahy (výčet viz zmíněná část NESČ). V situacích, které tyto právní předpisy regulují, má komunikace probíhat v češtině, ale v některých může být vedena i ve slovenštině; pokud někdo užívá jiný jazyk, překládá n. tlumočí se z něj do češtiny.
Poslední užití:
28.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Děkuji mojí ženě“, nebo „Děkuji svojí ženě“?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Zde je podmětem věty nevyjádřené zájmeno „já“, náležitá je tedy varianta „Děkuji svojí ženě“.
Poslední užití:
24.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Můj kolega se podivoval nad tím, že ve spojení s názvy některých zemí nebo jejich částí užíváme předložku „na“, ale u jiných „v“, například „v Čechách“, ale „na Moravě“ a „na Slovensku“, ale „ve Slovinsku“. Existuje nějaké pravidlo, které by mu distribuci předložek osvětlilo?
Klíčové slovo:
předložky; země
Odpověď:
Užití předložek v těchto případech závisí na tradici a ustálenosti užívání, nelze vyvodit žádné obecně platné pravidlo. Zatímco u většiny států se vžilo spojení s předložkou v a do, u jiných se ustálila předložka na – např. příroda na Ukrajině. V češtině nalezneme rozdíly i v rámci užívání předložek s částmi republiky: Morava se pojí s předložkou na (na Moravě, na Moravu), Čechy a Slezsko s předložkou v a do (v Čechách, ve Slezsku, do Čech, do Slezska).
Poslední užití:
28.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Kdo dohlíží na úroveň jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto není na češtinu z legislativního hlediska „dohlíženo“. Jediná právní úprava se týká vlastních jmen osob, jejichž užívání a podoba jsou ošetřeny zákonem o matrikách, jménu a příjmení.
Dotaz:
Vzdělávací a popularizační aktivity ÚJČ
Konkrétní dotaz:
Zdá se mi, že z rozhlasu vymizela okénka jazykové kultury.
Klíčové slovo:
rozhlas
Odpověď:
Pracovníci Ústavu pro jazyk český se dlouhodobě podílejí na vysílání Českého rozhlasu nejrůznějšími příspěvky či rozhovory o jazyce. Pravidelně se účastní přípravy pořadu Káva o čtvrté či seriálu o původu příjmení. Zároveň již řadu let přispívají jazykovými koutky do Týdeníku Rozhlas.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. stř.
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda ve spisovném jazyce stále platí shoda typu „města byla“. V oficiálních projevech, zejména v televizi, se čím dál tím častěji setkávám s tvarem přísudku končícím na tvrdé y, tedy např. „města byly“. Změnila se snad pravidla?
Klíčové slovo:
nerespektování shody
Odpověď:
Ve spisovném projevu je skutečně náležitá pouze shoda „města byla“. Mnoho lidí má s touto shodou potíže, protože v běžné komunikaci většina lidí spisovně nemluví, takže pak mohou tento prostředek vnímat jako nepřirozený. Tím těžší je pro ně správné tvary v mluveném projevu uhlídat, přestože pravidlo o shodě často znají.
Poslední užití:
17.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít vztažné zájmeno, a tedy i přísudek v následující větě? „ Nepatologické zvětšení srdce či jiná remodelace srdeční tkáně, která je vyvolaná / které jsou vyvolané...“ Vedlejší věta se vztahuje k oběma složkám podmětu, ale nejsem si jistá, zda není například možné, aby se zájmeno formálně shodovalo jen s jednou částí.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Pokud vedlejší věta rozvíjí obě složky několikanásobného podmětu, bude náležitá podoba vedlejší věty „které jsou vyvolané...“, protože několikanásobný podmět věty hlavní se skládá ze jmen rodu středního (zvětšení) a ženského (remodelace).
Poslední užití:
17.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Došlo u daného jazykového jevu k úpravě pravidel?
Konkrétní dotaz:
Objevila se zpráva, že Ústav pro jazyk český uznává „bysme“ jako spisovný tvar. Je to pravda?
Klíčové slovo:
být
Odpověď:
Nikoli, spisovný tvar pro 1. osobu množného čísla pomocného slovesa „být“ v podmiňovacím způsobu je pouze „bychom“.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda mám na etiketu výrobku napsat „ochrana před sluncem“, nebo „ochrana proti slunci“.
Klíčové slovo:
ochrana
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u podstatného jména „ochrana“ jak možnost „ochrana před někým/něčím“, tak „ochrana proti někomu/něčemu“. Stejně tomu je i u slovesa „ochránit, ochraňovat“. Můžete tedy užívat obě varianty.
Zvažované varianty:
ochrana před sluncem
ochrana proti slunci
Poslední užití:
2.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Má se psát rychlejedoucí motocykly, nebo rychle jedoucí motocykly, nebo je odůvoditelné obojí?
Klíčové slovo:
rychle jedoucí
Odpověď:
Dohromady jako spřažené slovo píšeme běžně především výrazy s první částí rychlo-: rychlovarný, rychloopravna, rychlobruslař, rychlokvašený apod. Slova s první částí rychle- nejsou příliš obvyklá, i když podle ustáleného výrazu rychleschnoucí (barva) je možné utvořit i výraz rychlejedoucí. Doklady z praxe (ČNK syn v 8) svědčí o tom, že se slovo rychlejedoucí (auto, vůz, řidič) užívá minimálně (18 dokladů), jednoznačně převažuje psaní zvlášť rychle jedoucí (2 700 dokladů). Je možné volit i jiný slovosled: motocykly jedoucí rychle.
Zvažované varianty:
rychle jedoucí
rychlejedoucí
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.