Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je náležitý český název města v Iráckém Kurdistánu, respektive v Iráku: Irbíl, Erbíl, nebo Arbíl?
Klíčové slovo:
Irbíl
Odpověď:
V souladu s aktuálním vydáním Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, doporučujeme v tomto případě užívat oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podobu cizího jména) Irbíl, které v současných textech převažuje. Varianty Erbíl a Arbíl, které uvádí např. Geografický místopisný slovník světa, jsou frekventované mnohem méně.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Mohou se v českých textech používat původní názvy pro cizí zeměpisná jména, ačkoli existují jejich české protějšky (např. Leuven/Louvain místo Lovaň)?
Klíčové slovo:
Lovaň
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno platí, že u jmen velmi frekventovaných (jako např. Paříž, Londýn) se užívá téměř výhradně jejich vžitá česká varianta. U méně frekventovaných názvů pak úzus kolísá (tj. někteří mluvčí či pisatelé preferují podobu Štýrský Hradec, jiní Graz). Existují pak také již téměř zapomenutá exonyma (tj. domácí podoby cizích názvů), s nimiž se lze setkat pouze výjimečně (např. Lázně Chudoba pro polské město Kudowa-Zdrój). Je tedy nutno volit jednotlivé názvy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře. Pokud jde o uvedené město, převažuje podoba Lovaň, varianty Leuven a Louvain (tzv. endonyma, užívající se v nizozemštině a francouzštině) se v současných českých textech vyskytují zejména tehdy, jsou-li součástí citovaného vlastního jména (např. název místní univerzity Katholieke Universiteit Leuven) či je autoři záměrně uvádějí v závorce za exonymem Lovaň pro jistotu kvůli upřesnění. Dodejme ještě, že standardizovanou formu takovýchto jmen zachycuje publikace Index českých exonym. Zde se dozvíme, že Lovaň je opravdu oficiální české exonymum pro toto město a že dříve se pro něj užívala v češtině rovněž pojmenování Levna a Luváň.
Zvažované varianty:
Lovaň
Leuven
Louvain
Poslední užití:
15.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název pro polské město Bielsko-Biała?
Klíčové slovo:
Bílsko-Bělá
Odpověď:
Ano, počeštěná podoba cizího názvu, tzv. exonymum, zní Bílsko-Bělá, avšak jak uvádí Index českých exonym, je to jméno zastaralé. V dnešním úzu se občas vyskytne, avšak častější je užívání původní podoby názvu (tzv. endonyma) Bielsko-Biała. Doporučujeme volit jednotlivá pojmenování vždy s ohledem na typ textu a jeho předpokládané čtenáře.
Zvažované varianty:
Bielsko-Biała
Bílsko-Bělá
Poslední užití:
12.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Existuje počeštěný název indického města, jehož anglická podoba je Darjeeling? Nebo mám užívat tento přepis?
Klíčové slovo:
Dardžiling
Odpověď:
Oficiální standardizované české exonymum (tj. domácí podoba cizího jména) dle aktuálního vydání Indexu českých exonym, jehož obsah je pro určité instituce (např. některá ministerstva) závazný, zní Dardžiling. V ostatních případech však lze užít i variantu Dárdžiling, která je v úzu zřejmě frekventovanější a kterou uvádí např. Geografický místopisný slovník světa. Anglický přepis Darjeeling v českých textech užívat nedoporučujeme.
Zvažované varianty:
Dardžiling
Dárdžiling
Darjeeling
Poslední užití:
31.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohou stát na konci řádku předložky, které obsahují více písmen (např. pod, za, do)?
Klíčové slovo:
předložky
Odpověď:
Slabičné vícepísmenné předložky na konci řádku mohou zůstat.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Členění čísel – obecné zásady
Konkrétní dotaz:
Odděluje se ve čtyřciferném zápisu nadmořské výšky (např. 1 602 m) řád tisíců vždy mezerou, nebo lze číslo zapsat i bez mezery?
Klíčové slovo:
řády
Odpověď:
Čísla se člení do skupin po třech číslicích vlevo a vpravo od desetinné čárky, u čtyřciferných čísel v souvislém textu (s výjimkou letopočtů, které se nikdy nečlení) se ale připouští i psaní bez mezery. V uvedeném případě tedy lze zapsat jak „1 602 m“, tak „1602 m“. Důležité je, aby řešení bylo v celém textu jednotné.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.1 Členění čísel (s. 24)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvarosloví – číslovky – Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla – Členění čísel
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Mohu uprostřed zápisu rozměrů, např. 2 m x 2 m, zalomit řádek, nebo by měl celý údaj stát na jednom řádku?
Klíčové slovo:
rozměry
Odpověď:
Doporučujeme, aby zápis rozměrů stál na jednom řádku. Pokud je ale rozdělení z důvodu zarovnání odstavce nezbytné, řádek lze zalomit před matematickým znakem krát (resp. plus, minus apod.).
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Dotaz:
Rozměry a tolerance
Konkrétní dotaz:
Jestliže zapisuji rozměr, např. „2 m x 2 m“, musím opakovat jednotku „m“ u obou čísel, nebo je povolen i zápis „2 x 2 m“?
Klíčové slovo:
m; rozměr
Odpověď:
Dle normy ČSN 01 6910 se v zápisu rozměrů a tolerancí připojuje značka jednotky ke každému číslu nebo se čísla vkládají do závorek a značka společná údajům se uvádí až za ní, např. „(2 x 2) m“. Z důvodu úspornosti se však někdy připouští i zjednodušený zápis bez závorek a s jednotkou uvedenou až za posledním číslem. Varianta „2 x 2 m“ je tedy rovněž přijatelná. Tento způsob zápisu však nedoporučujeme užívat v případech, kdy by mohl ovlivnit srozumitelnost textu.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.6 Rozměry a tolerance (s. 22)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je na internetu dostupný slovník goralského nářečí? Slyšel jsem, že existují dva.
Klíčové slovo:
nářečí
Odpověď:
Co je nám známo, slovník zaměřený na toto nářečí, který by zpracovali lingvisté, na internetu dostupný není. Můžete se však zkusit s dotazem obrátit ještě na naše kolegy z dialektologického oddělení.
Dotaz:
Dotazy z oblasti personalistiky
Konkrétní dotaz:
Máte kontakt na nějaké forenzní lingvisty?
Klíčové slovo:
forenzní lingvistika
Odpověď:
Co je nám známo, v oblasti forenzní lingvistiky působí například dr. Václava Musilová, soudní znalkyně v oboru kriminalistika, se specializací expertiza ručního písma, a Mgr. Veronika Nováková, znalkyně v oboru jazyková expertiza. Můžete je kontaktovat přes Kriminalistický ústav. Forenzní fonetice se věnuje dr. Radek Skarnitzl, ředitel Fonetického ústavu FF UK.
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Potřebuji výklad významu komplexního textu, můžete mi pomoci?
Klíčové slovo:
význam
Odpověď:
Bohužel, jazyková poradna vám v rámci placeného písemného vyjádření může poskytnout pouze výklad určitého jazykového jevu, konkrétní věty či souvětí. Rozbory delších úseků textu nevyhotovujeme.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Přišel mi úřední dopis, který začínal standardně oslovením „vážená paní Nováková“. Toto oslovení pak ale bylo zopakováno v posledním odstavci dopisu. Zdá se mi to hrozně neslušné až sprosté. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Užití oslovení na jiném místě dopisu než na jeho začátku je neobvyklé, ovšem nehodnotili bychom ho jako nezdvořilé či nevhodné. Oslovení slouží jako kontaktní prvek, má upoutat pozornost adresáta, a proto může být funkční užít ho např. před nějakou důležitou informací.
Dotaz:
Různé
Konkrétní dotaz:
Není zakázáno používání slůvka prosím? Všiml jsem si, že v rádiu a televizi moderátor poděkuje třeba za poskytnutí rozhovoru a host místo „prosím“ řekne „také děkuji“.
Odpověď:
Užívání slova prosím rozhodně zakázáno není, na poděkování stále běžně odpovídáme „prosím“, „není zač“ apod. V případě interview někdy hosté na moderátorovo poděkování za rozhovor odpovídají např. „děkuji za pozvání“. Je možné, že někteří z nich vypouštějí informaci o tom, za co děkují, a užívají samotné „děkuji“. Sekvence „děkuji“ – „děkuji“ pak může na diváky či posluchače působit nezvykle až nepatřičně.
Dotaz:
Ostatní značky a znaky
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli se kolem znaku ampersand (&) vždycky píšou mezery. Všimla jsem si, že například název hudebního stylu „R&B“ bývá psán bez mezer. Je to špatně?
Klíčové slovo:
ampersand; &
Odpověď:
Ampersand (&), který se používá v platnosti spojky „a“, od okolních výrazů zpravidla oddělujeme mezerou. V některých ustálených spojeních jednopísmenných výrazů, jako ve Vámi uvedeném případě, se ampersand píše bez mezer. U značek se pak doporučuje respektovat jejich registrovaný zápis.
Poslední užití:
11.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
8.15 Ampersand (s. 23)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu ve smlouvě použít slovo jednatelka? „Společnost je zastoupena Janou Novákovou, jednatelkou.“ V obchodním rejstříku je uvedeno „jednatel: Jana Nováková“.
Klíčové slovo:
jednatelka
Odpověď:
To, že je v obchodním rejstříku užito generické maskulinum, není ve vašem případě relevantní. Ve větném kontextu je vhodné ve spojení s vlastním jménem ženy použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, tedy jednatelka.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
V závěrečné práci je v nulové hypotéze použita formulace „nejsou závislé faktory“ a v alternativní hypotéze se vyskytuje formulace „jsou nezávislé faktory“. Alternativní hypotéza by měla vyjadřovat opak nulové hypotézy, ale mně se zdá, že dané formulace vyjadřují totéž. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Na první pohled se může zdát, že uvedené formulace vyjadřují totéž. Ovšem vzhledem k tomu, že nevíme, o jakých faktorech se hovoří a zda tyto faktory nemohou být klasifikovány ještě jinak než jen jako závislé či nezávislé (tedy zda si pojmy závislost a nezávislost faktorů zcela odpovídají rozsahem), nemůžeme to tvrdit s jistotou. Pokud bychom chtěli vyjádřit opak sdělení „nejsou závislé faktory“, jako nejjednodušší a nejbezpečnější řešení by se nabízelo užít formulaci „jsou závislé faktory“.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nabízíme produkt, při jehož výrobě jsou užívány pouze obnovitelné zdroje. Jak mohu tuto informaci vyjádřit? „Ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“, „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“, nebo „ze sta procent obnovitelných zdrojů“?
Odpověď:
Uvedené formulace se významově liší. Varianta „ze stoprocentně obnovitelných zdrojů“ vyjadřuje, že zdroje, které byly pro výrobu použity, jsou zcela obnovitelné, odchyluje se tedy od zamýšleného významu. Varianta „ze sta procent z obnovitelných zdrojů“ nejlépe odpovídá zamýšlenému významu – celý produkt je vyroben z obnovitelných zdrojů. Varianta „ze sta procent obnovitelných zdrojů“ je vyloženě nevhodná, neboť vyjadřuje, že na výrobu byly užity všechny (existující) obnovitelné zdroje.
Zvažované varianty:
ze stoprocentně obnovitelných zdrojů
ze sta procent z obnovitelných zdrojů
ze sta procent obnovitelných zdrojů
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Potřebuji poradit, zda jsou rostliny vápnostřezné, nebo vápnostřežné. Botanici používají obě podoby, v dokladech v korpusu a na internetu rovněž nacházím obojí možnost.
Klíčové slovo:
vápnostřezný
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny tento úzce odborný výraz nezachycují. Máte pravdu, že v textech v ČNK a na internetu jsou doloženy obě podoby. Bohužel nemáme žádné aktualizované botanické příručky, ale za dostatečně autoritativní zdroj lze považovat Naučný slovník zemědělský (vydal Ústav vědeckotechnických informací pro zemědělství, 12. svazek (V), Praha 1989), v němž je uvedena podoba vápnostřezné (heslo vápnobojné – kalcifobní též vápnostřezné). Doporučeme proto dát přednost podobě vápnostřezný.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Pokud má žena nějaký titul, např. Ing., píše se v textu např. pouze „Ing. Nováková“, nebo „paní Ing. Nováková“?
Klíčové slovo:
paní
Odpověď:
Pokud užíváme zkratku titulu ve spojitosti s příjmením, obvykle se výraz paní neuvádí, např.: „Smlouvu převzala Ing. Nováková.“
Poslední užití:
19.4.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.