Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi užívání hovorových výrazů (například náklaďák) v relacích České televize.
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Hovorové výrazy jsou hodnoceny jako spisovné, zároveň však jsou typické pro mluvenou češtinu, a proto jsou vhodnější pro méně oficiální, mluvené projevy. Moderátoři některých médií hovorové tvary užívají záměrně, aby podpořili přirozenější, mluvené češtině bližší styl pořadů.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Mohu někde prohlížet slovníková hesla z první poloviny 20. století?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Příruční slovník, který vycházel v letech 1935–1957, je dostupný na: https://psjc.ujc.cas.cz/, přístupný je rovněž přes sekci Elektronické slovníky a zdroje na webových stránkách Ústavu pro jazyk český.
Poslední užití:
3.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu informace o místních jménech, například o názvu vesnice?
Klíčové slovo:
onomastika
Odpověď:
Poučení o místních jménech najdete buď publikaci Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat, nebo můžete zkusit dané jméno vyhledat v Internetové jazykové příručce.
Poslední užití:
10.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Právní/administrativní závaznost textu
Konkrétní dotaz:
Chci si nechat zapsat do obchodního rejstříku firmu s názvem cimrmanové (s počátečním malým písmenem). Bude takové jméno dostatečně odlišné od jména Cimrman, a nebudu tedy porušovat autorský zákon a s ním spojená nařízení?
Klíčové slovo:
obchodní rejstřík
Odpověď:
Bohužel neznáme podmínky pro zápis jména firmy do obchodního rejstříku. Rovněž nemáme právní vzdělání a povědomí o aplikaci autorského zákona v praxi. Doporučujeme vám daný problém konzultovat s právníky.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v češtině píše Tokio s měkkým „i“ po tvrdé souhlásce (a nikoli Tokyo jako v ostatních jazycích). Z jakého důvodu neužíváme původní a správný název daného města, v němž se letos odehrávají olympijské hry?
Klíčové slovo:
Tokio
Odpověď:
V českém prostředí je užití názvu Tokio naprosto v pořádku. Tuto tradiční českou podobu daného zeměpisného jména je možné ověřit např. v Indexu českých exonym a rovněž v Internetové jazykové příručce, v seznamu zeměpisných jmen v Pravidlech českého pravopisu, ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost i ve Slovníku spisovného jazyka českého (z let 1960–1971, v němž je vedle podoby Tokio uvedena i dnes neužívaná nesklonná varianta Tókjó, což je vlastně přesná transkripce příslušných japonských znaků do češtiny).
Nejzákladnější a velice stručné poučení o přepisu japonštiny do latinky najdeme v akademické verzi Pravidel českého pravopisu (Academia 1994). Na rozdíl od mnoha jiných světových jazyků neužívá japonština pro svůj zápis primárně latinku, ale znaky kandži (převzaté z čínštiny) a dvě slabičné abecedy hiraganu a katakanu (souhrnně označované kana). Při převodu japonštiny do latinky se v praxi můžeme setkat s více typy přepisu.
Kromě vžité české podoby (tzv. standardizovaného exonyma) Tokio můžeme japonské znaky 東京 označující metropolitní oblast, v níž právě probíhají olympijské hry, vídat v přepisu Tokyo (zjednodušená Hepburnova čili anglická transkripce, která je značně rozšířena, ale nezaznamenává délku samohlásek) či Tōkyō (revidovaná Hepburnova transkripce, která je v současnosti mezinárodním standardem). Je však třeba zdůraznit, že Hepburnovu transkripci nelze pro běžné užití v češtině doporučit.
Čeština není jediným jazykem, v němž se píše Tokio – podobu s i má také slovenština, polština, němčina, španělština, ruština či bulharština. Upozornění na pravopisný rozdíl najdeme už v Ottově slovníku naučném (25. díl z roku 1908). Čteme v něm: „Tokio, po anglicku psáno Tokyo…“
Zvolit v češtině pravopisnou podobu Tokio je stejně náležité jako užívání exonym Londýn (nikoli London), Řím (Roma, anglicky Rome), Mnichov (München, anglicky Munich) nebo Peking (anglicky Beijing).
Zvažované varianty:
Tokio
Tokyo
Poslední užití:
13.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit se shodou vztažného zájmena? Je správně „řešení a služeb, které implementujeme“, nebo „řešení a služeb, která implementujeme“? Vztažné zájmeno odkazuje k oběma podstatným jménům.
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedené větě odkazuje k několikanásobnému větnému členu, který se skládá ze jména rodu středního (řešení) a jména rodu ženského (služby). Náležitým tvarem je proto „které“.
Poslední užití:
10.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3 – Několikanásobný podmět se skládá ze jmen v různém čísle
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na vazbu podstatného jména stížnost. Kolega mi tvrdí, že např. spojení „stížnost proti postupu správního orgánu“ není spisovné a správná je pouze vazba „stížnost na postup správního orgánu“. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?
Klíčové slovo:
stížnost
Odpověď:
Slovník Slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „stížnost“ vazbu se spojkami „na“, „proti“ a „vůči“. Jediný rozdíl je v tom, že v prvním případě je uvedeno „stížnost na někoho“ i „na něco“, zatímco u dalších dvou spojek pouze „stížnost proti/vůči něčemu“ (nikoli „proti/vůči někomu“). V uvedeném případě je ovšem rozhodně přijatelná jak varianta „stížnost proti postupu“, tak „stížnost na postup“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit se shodou v následujícím souvětí? „... má vliv na autoritářské vládce i zločinecké organizace, které/kteří jsou za smrt zodpovědné/zodpovědní.“
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Vztažné zájmeno v uvedené větě odkazuje k několikanásobnému větnému členu, shodu je proto třeba řídit oběma složkami (tedy „vládci“ i „organizacemi“), nikoli jen tou druhou. Jelikož je složkou několikanásobného větného členu jméno rodu mužského životného (vládci), bude náležitý tvar zájmena „kteří“. Tomu bude odpovídat i tvar přídavného jména v přísudku vedlejší věty, tedy „zodpovědní“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.1.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Jaký tvar bude mít vztažné zájmeno „který“, pokud se váže ke spojení „Finsko a Dánsko“?
Klíčové slovo:
který
Odpověď:
Jestliže jsou složkami několikanásobného větného členu, k němuž vztažné zájmeno „který“ odkazuje, jména rodu středního, z nichž alespoň jedno je v jednotném čísle (v uvedeném případě obě), je náležitým tvarem „které“. Pokud by přísudek vedlejší věty obsahoval příčestí, bylo by namístě napsat v něm -y, například „Finsko a Dánsko, které byly“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.3. – Podmětem jsou jména rodu středního
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Paní učitelka trvá na tom, že se má psát slyčná slečna (nikoli sličná) a zdůvodnila to dětem tím, že jde o výjimku. Nemyslíme si to, ale raději si to chceme ověřit.
Klíčové slovo:
sličný
Odpověď:
V tomto případě nemá paní učitelka pravdu, nejde o výjimku ani o vyjmenované či příbuzné slovo. Přídavné jméno sličný s významem ‚ladný, krásný, půvabný‘ je uvedeno ve všech zdrojích (IJP, SSČ, SSJČ, PSJČ, PČP) s -i-. Netušíme, s kterým výrazem mohla toto slovo zaměnit, možná ji ovlivnilo zastaralé až archaické slovní spojení slynout krásou, kterým nesprávně zdůvodnila pravopis adjektiva sličný (slynout – slyčný).
Zvažované varianty:
sličný
slyčný
Poslední užití:
19.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y mám napsat v přísudku následující věty? „Děti nebo dospělí si mohl_ nechat...“
Klíčové slovo:
děti nebo dospělí
Odpověď:
Pokud je součástí několikanásobného podmětu alespoň jedno jméno rodu mužského životného, píšeme v přísudku měkké i. V uvedeném případě jsou „dospělí“ jménem rodu mužského životného, proto je v přísudku namístě tvar „mohli“.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Nevyjádřený podmět – podmět z předchozího větného kontextu
Konkrétní dotaz:
Kamarádka v dopise hovoří o nás dvou a napsala mi: „Když jsme se včera viděly...“. Je správné napsat v přísudku tvrdé y, jestliže jsme dvě ženy?
Klíčové slovo:
my ženy
Odpověď:
Ano, pokud je z kontextu zřejmé, že jde o dvě ženy, je namístě napsat tvrdé y.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 1 – Podmět je nevyjádřený
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Když použiju v textu editorialu odborného časopisu slovo zaplať pán bůh (ve větě kriminalita má ... klesající tendenci), jak to máme napsat a jak tam budou velká písmena?
Klíčové slovo:
zaplaťpánbůh; zaplať pánbůh
Odpověď:
Pro vyjádření významu ‚bohudík, naštěstí‘, je podle IJP možné volit jak psaní dohromady (zaplaťpánbůh), tak zvlášť (zaplať pánbůh). SSJČ a PSJČ zachycují varianty zaplaťpánbůh, zaplaťpánbů a zaplaťpánbu (vždy dohromady a s malými písmeny). Použití tří samostatných slov zaplať pán/Pán bůh/Bůh v uvedené větě vhodné není, je určeno spíše do textů s náboženskou tematikou. Podle ČNK je spřežka zaplaťpánbůh v textech frekventovanější (zaplať pánbůh – 4500x, zaplaťpánbůh – 7000x). Je tedy možné psát „kriminalita má zaplaťpánbůh klesající tendenci“ nebo „kriminalita má zaplať pánbůh klesající tendenci“.
Nabízí se i otázka, zda je užití tohoto výrazu v textu editorialu odborného časopisu vhodné. Bylo by možné ho nahradit např. výrazem díkybohu / díky bohu (kriminalita má díkybohu klesající tendenci), který budou čtenáři nejspíš vnímat jako méně příznakový.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je možné použít označení lípový med – tedy s í, nikoli lipový?
Klíčové slovo:
lipový; lípový
Odpověď:
Podle slovníků a IJP je možné užít jak variantu lipový, tak lípový. Označení lípový med není chybné, ale je pravděpodobné, že mnohé uživatele češtiny překvapí. Doklady z ČNK syn v 8 ukazují výraznou převahu užití varianty lipový nad lípový (17 441 : 552), ve spojení se slovem med je poměr 155 : 1.
Zvažované varianty:
lipový
lípový
Poslední užití:
6.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát procesněprávní dohromady, nebo procesně-právní se spojovníkem? Nebo jsou to rovnocenné varianty?
Klíčové slovo:
procesněprávní
Odpověď:
Máte pravdu, že složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Nejde však o zaměnitelné varianty, mezi slovy je významový rozdíl.
Přídavné jméno procesněprávní je odvozeno z ustáleného slovního spojení procesní právo. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková přídavná jména píšeme dohromady.
Zápis se spojovníkem (procesně-právní) bychom užili v případě, že by šlo o dvě souřadně spojené složky (procesní a právní). Tato možnost výkladu je však málo pravděpodobná.
Zvažované varianty:
procesněprávní
procesně-právní
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát hmotněprávní dohromady, nebo hmotně-právní se spojovníkem? Nebo jsou to rovnocenné varianty?
Klíčové slovo:
hmotněprávní
Odpověď:
Máte pravdu, že složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Rovnocenné (zaměnitelné) varianty to však nejsou. Přídavné jméno hmotněprávní je nezpochybnitelně odvozeno z ustáleného slovního spojení hmotné právo. Jde o podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – taková slova píšeme dohromady. Zápis se spojovníkem (hmotně-právní) by signalizoval, že jde o dvě souřadně spojené složky (hmotnou a právní). Takové vysvětlení je však neopodstatněné.
Zvažované varianty:
hmotněprávní
hmotně-právní
Poslední užití:
8.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená prídavná jména, bod 2 Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Dotaz:
Ostatní
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jestli mám napsat „před osmi miliony lety“, nebo „před osmi miliony let“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
osm milionů
Odpověď:
Pokud se vyskytnou číslovky sto, tisíc, milion, miliarda ve spojení s počítaným předmětem, je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky. Přijatelná je tedy jak varianta „před osmi miliony let“, tak „před osmi miliony lety“.
Poslední užití:
15.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Počítaný předmět po číslovkách
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Píše se blivajz, nebo blivajs? Podle internetu je to spíš se „z“.
Klíčové slovo:
blivajz; blivajs
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že nejde o výraz ze spisovné slovní zásoby, výkladové slovníky češtiny slovo nezachycují. Slovník nespisovné češtiny ho uvádí jako dubletu: blivajs, blivajz = nechutný pokrm, též blevajz/blevajs. Podle tohoto slovníku má slovo spojitost se staročeským slovesem blvati s významem zvracet. Doklady z ČNK syn v8 odpovídají tomu, co jste našla na internetu – podoba blivajz je výrazně častější než blivajs (165 : 10).
Zvažované varianty:
blivajz
blivajs
Poslední užití:
5.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Existuje slovo konzultand (psáno s -d)? Měla by to být osoba, která požádá o genetické vyšetření. Nikde jsem takové slovo nenašla.
Klíčové slovo:
konzultant
Odpověď:
Veškeré jazykové zdroje zachycují jen výraz konzultant s významem ‚kdo poskytuje konzultace (při studiu), kdo konzultuje, odborný poradce‘. V ČNK výraz konzultand doložený není, výskyty na internetu jsou ojedinělé. V některých textech jde o evidentní překlep (na jiných místech téhož textu je ve stejných souvislostech užita náležitá podoba konzultant). V jediném textu je slovo konzultand vysvětleno slovy ‚jedinec, který dal popud k sestavení rodokmenu‘. S velkou pravděpodobností je pravopis (ať nezáměrně, či záměrně) ovlivněn blízkým výrazem proband (jedinec, od něhož se začíná výzkum dědičnosti; osoba, jíž se sestavuje rodokmen; v psychologii pokusná osoba). Rozlišovat význam ‚kdo poskytuje konzultace‘ = konzultant a ‚kdo žádá informace‘ = konzultand, nepovažujeme za rozumné.
Zvažované varianty:
konzultant
konzultand
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kde popsáno: https://quizlet.com/472043904/2-vyuziti-genetiky-v-praxi-flash-cards/.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.