Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější v právě připravovaném dokumentu vyslovovat křestní jméno Olof (patřící švédskému politikovi Palmemu) spíše česky, což je úzus dobových pořadů, nebo zvolit výslovnost švédskou?
Klíčové slovo:
Olof
Odpověď:
Výslovnost švédského mužského rodného jména Olof rozhodně není v češtině nijak pevně vžitá (někteří mluvčí se evidentně navíc mylně domnívají, že se daná osobnost jmenovala Olaf). Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka, avšak nejsou výjimečné případy, kdy se vžije výslovnost poněkud odlišná (např. na základě grafiky nebo různých analogií, někdy i mylných). V ortoepické příručce Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině od V. Strahla je jako jediná doporučená uvedena zvuková podoba [úlof] odpovídající švédskému originálu adaptovanému do češtiny, avšak v současné ani ve starší mediální praxi se s touto podobou nesetkáváme. Převažuje zde varianta [olof] odpovídající grafice (v dobových reportážích z 80. let, kdy byl Olof Palme zavražděn, se dále občas vyskytuje [ólof], dále lze zaslechnout i [ulof]). Je tedy potřebné pečlivě zvážit veškeré okolnosti s ohledem na konkrétní pořad, na předpokládané posluchače atd. Pokud v daném vysílání budou hojně zaznívat starší citace z tehdejších médií, bylo by nápadné varianty [olof] a [úlof] střídat. Naopak pokud takováto situace nenastane a/nebo je předpoklad, že významnější část diváků bude náležitou výslovnost ve švédštině znát, pak je zcela namístě číst [úlof].
Za nejlepší řešení v podobných situacích považujeme daný výslovnostní problém na začátku pořadu, pokud je to jen trochu možné, tematizovat (stačí velmi stručně, např. věta typu „švédský politik, jehož jméno v češtině někteří vyslovují jako [olof], avšak na základě švédštiny by to mělo být [úlof]“), čímž se vysvětlí i případná nejednotnost v zařazených citacích, která pak již posluchače nepřekvapí a nezarazí. Určitá míra kolísání zvukové podoby je totiž u vlastních jmen cizího původu zcela normální a doporučujeme být v takovýchto případech tolerantní. Samozřejmě střídat jednotlivé výslovnostní varianty bez zjevného důvodu v rámci jednoho pořadu (zejména z úst téhož mluvčího) je naopak to, co doporučit v žádném případě nelze.
Zvažované varianty:
[úlof]
[olof]
Poslední užití:
30.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis14
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu v Internetové jazykové příručce výklad ke psaní a významu spřežek?
Klíčové slovo:
spřežka
Odpověď:
Oddíl nazvaný Psaní spřežek a spřahování je v Internetové jazykové příručce podřazen kapitole Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=130).
Poslední užití:
10.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Funguje jazyková poradna bezplatně?
Klíčové slovo:
telefon
Odpověď:
Telefonické konzultace jazykových dotazů jsou bezplatné, respektive platíte cenu běžného telefonického hovoru. Placená služba je písemné vypracování odpovědi na jazykový dotaz. O tu je třeba požádat e-mailem (poradna@ujc.cas.cz) a do předmětu napsat „žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz“. Další informace naleznete na adrese http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Můj známý, který se učí česky, pracuje s učebnicí, v níž se ve výkladu neužívají vzory podstatných jmen. Bohužel mu pak nedokážu vysvětlit některé tvary jmen. Jak bych to měla udělat bez užití vzorů?
Klíčové slovo:
čeština pro cizince
Odpověď:
Tzv. vzor v tradiční jazykovědě představuje reprezentaci souboru tvarů ohebného slova. Vzory v mluvnicích sice nemají totožnou podobu, např. se liší školská praxe od mluvnic pro středoškolsky (a výše) vzdělané uživatele jazyka, je však zřejmé (pedagogickou praxí ověřené), že ne vždy je možné pracovat pouze se zakončením slova a že se při výuce češtiny v určitých případech bez užití vzoru jen obtížně obejdeme. Jelikož jazyková poradna není didaktické pracoviště, více informací by vám mohli poskytnout odborníci zabývající se výukou češtiny pro cizince (např. z Filozofické fakulty UK).
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
V učebnici pro 7. ročník je cvičení na vyhledávání pasivních tvarů sloves, podle mého mínění jsou však některé případy sporné a k dispozici bohužel není řešení.
Klíčové slovo:
školní úloha
Odpověď:
Jazyková poradna vám může pomoci s řešením konkrétních jazykových problémů, nedokážeme však popsat, jak danou věc zpracovává (pro žáky přiměřeně upravuje a ve výkladu vysvětluje) didaktika konkrétního ročníku, popřípadě stupně. V případě sporných otázek výuky českého jazyka vám doporučujeme obrátit se na Asociaci češtinářů (ascestinaru.cz).
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, jak předseda vlády používá český jazyk. Ten člověk česky neumí. Můžete nějak zasáhnout?
Klíčové slovo:
politik
Odpověď:
Účelem Ústavu pro jazyk český je uskutečňovat vědecký výzkum v oblasti českého jazyka a jazykového vzdělávání, přispívat k využití výsledků výzkumu a zajišťovat infrastrukturu výzkumu včetně specializované výuky jazyků. ÚJČ proto rovněž vyvíjí aktivity k podpoře kultivovaného projevu, a to formou doporučení – ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček. Dozor nad „čistotou“ či „správností“ jazyka (a to nejen v případě politických činitelů, ale ani v médiích a jiných oblastech) však předmětem činnosti ÚJČ není.
Dotaz:
Jde v daném případě o chybu?
Konkrétní dotaz:
Je neužívání spisovné češtiny chyba?
Klíčové slovo:
spisovná čeština
Odpověď:
Je obtížné tento jev klasifikovat jako chybu, to je spíše záležitost školního hodnocení, jisté je, že neužívání spisovných jazykových prostředků v oficiálních, formálních komunikátech je vnímáno jako nevhodné, výrazně snižující komunikační úspěšnost mluvčího/pisatele a může být postihováno nejrůznějšími společenskými sankcemi (ve školním prostředí pak snížením známky).
Dotaz:
Právní aspekty češtiny
Konkrétní dotaz:
Proč není vyžadováno užívání spisovného českého jazyka?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto ani za neužívání spisovné češtiny nehrozí formální postih. Můžeme ještě doplnit, že v legislativním smyslu nejsou (s výjimkou školního prostředí) závazná ani Pravidla českého pravopisu, která mají pouze doporučující charakter. Lze však hovořit o závaznosti jazykové kodifikace ve společenském slova smyslu.
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Je i v jiných jazycích spisovný jazyk na ústupu?
Klíčové slovo:
spisovná čeština
Odpověď:
Netvrdili bychom, že je spisovná čeština na ústupu, je však pravda, že hovorová (a zároveň spisovná) čeština, která je typická pro méně formální situace, proniká i do komunikátů, v nichž bylo dosud namístě užívat pouze formální, plně spisovné prostředky. Je zároveň velmi obtížné shrnout situaci v jiných jazycích, neboť to dalece přesahuje kompetence a možnosti jazykové poradny. Každý jazyk má svébytné rozvrstvení spisovnosti (popř. hovorovosti) a nespisovnosti, různé je i rozšíření a diferenciace dialektů daného jazyka. Doporučujeme vám proto obrátit se s dotazem na lingvisty zabývající se konkrétními jazyky.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že je v dnešní době oproti dřívějšku ve filmech méně užívána spisovná čeština.
Klíčové slovo:
film
Odpověď:
Máte pravdu, že oproti filmům z první poloviny 20. století je co do šíře škály jazykových prostředků současná filmová produkce mnohem více rozrůzněná. Za užíváním prvků z nespisovné vrstvy češtiny obvykle stojí umělecký záměr tvůrců, kteří chtějí danou postavu charakterizovat i jejím jazykovým projevem. Dalším faktorem je hledisko přiměřenosti, zvláště u postav z nižších sociálních vrstev, popřípadě v situacích neformálních, neoficiálních by užívání čistě spisovných jazykových prostředků působilo přinejmenším nepřirozeně.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že moderátoři v médiích při rozhovorech používají obecnou češtinu.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Pokud je nám známo, pracovníci v médiích, alespoň v těch veřejnoprávních, mají jazykovou průpravu. Odklon od kodifikace proto bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Odchylky od normy, pokud nejsou časté, jsou u tohoto typu pořadů tolerovatelné. V každém případě by měly být užívány alespoň jazykové prostředky označované jako hovorové, které jsou hodnoceny jako spisovné, měli bychom je však užívat v méně oficiálních, zejména mluvených projevech. Moderátoři některých médií hovorové tvary užívají záměrně, aby podpořili přirozenější, mluvené češtině bližší styl pořadů.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Slyšela jsem, že Ústav pro jazyk český vydává slovník obecné češtiny. Je to pravda?
Klíčové slovo:
obecná čeština
Odpověď:
Ústav pro jazyk český, respektive jeho oddělení současné lexikologie a lexikografie aktuálně pracuje na novém Akademickém slovníku současné češtiny, jehož součástí budou (výběrově) i slova z nespisovné vrstvy slovní zásoby. V hesláři však s ohledem na koncepci slovníku převažují výrazy spisovné.
Máte-li na mysli publikaci Slovník nespisovné češtiny (J. Hugo a kol.), tu vydalo nakladatelství Maxdorf.
Poslední užití:
21.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Útvary českého národního jazyka
Konkrétní dotaz:
Jaký je rozdíl mezi obecnou češtinou a hovorovou češtinou?
Klíčové slovo:
nespisovnost
Odpověď:
Zjednodušeně řečeno, jazykové prostředky hovorové jsou součástí spisovného jazyka. Je pro ně typické, že se používají v méně oficiálních komunikátech (v méně formálních diskusích, při pracovních seminářích, schůzích apod.). Jako příklad uveďme tvary policisti, kupujou, tenhle, můžou, lítat, taky, líp, míň nebo výrazy jako panelák, koukat aj. Prostředky obecné češtiny, z nespisovné vrstvy češtiny, do oficiálních komunikátů nepatří. Více najdete např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, kapitola Obecná čeština (https://www.czechency.org/slovnik/OBECN%C3%81%20%C4%8CE%C5%A0TINA).
Poslední užití:
16.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaký program, který by v online výkladovém slovníku vyhledal pouze homonyma?
Klíčové slovo:
homonymum
Odpověď:
Bohužel, není nám známo, že by podobný program existoval. Zkuste se obrátit s dotazem např. na programátory Ústavu Českého národního korpusu nebo brněnské Masarykovy univerzity.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje v češtině nějaký slovník homonym?
Klíčové slovo:
homonymum
Odpověď:
Víceznačná slova (jako lexikální homonyma nebo polysémní výrazy) jsou běžnou součástí výkladových slovníků češtiny. Co je nám známo, příručka, která by obsahovala pouze homonyma, dosud vydána nebyla.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Najdu na vašich stránkách informace ke spřežkám?
Klíčové slovo:
spřežka
Odpověď:
Doporučujeme vám nahlédnout do Internetové jazykové příručky (prirucka.ujc.cas.cz), ta kromě mnoha dalších informací obsahuje i výklad ke spřaženým výrazům, ve slovníkové části pak rovněž jednotlivá heslová slova, která mají povahu spřežky.
Poslední užití:
26.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Terminografie
Konkrétní dotaz:
Vytváříme terminologický přehled pro organizaci NATO a nejsme si jisti, zda máme držet zásadu, že kvalifikátor k danému pojmu bývá v této oblasti uváděn vždy na začátku definice.
Klíčové slovo:
termín
Odpověď:
Je obtížné odpověď na danou otázku koncipovat stručně, jelikož se týká jednak obecných zásad vytváření terminologických slovníků, jednak zvyklostí v oblasti, která není čistě jazyková, ale kterou ovlivňují další faktory, odborné, administrativní i právní. Proto tato problematika nespadá v celé své šíři do kompetencí jazykové poradny. Velmi obecně lze uvést, že podobná díla bývají obvykle vytvářena autorským kolektivem, který se v uvedených oblastech orientuje a jenž vybírá nejvhodnější řešení. Výsledný popis daného termínu by měl být jednoznačný, aktuální, přiměřeně obsáhlý, zároveň by jeho formální ztvárnění mělo pokud možno odpovídat zavedeným zvyklostem a v ideálním případě by mělo být i uživatelsky vstřícné.
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem skupinová číslovka?
Klíčové slovo:
číslovky základní
Odpověď:
Ano, jako číslovky skupinové bývají někdy též označované plurálové tvary číslovek sta, tisíce, miliony a substantiva derivovaná z číslovek desítky, stovky, tisícovky, protože pojmenovávají skupinu složenou z příslušného počtu členů. Viz Nový encyklopedický slovník češtiny, heslo Základní číslovka (https://www.czechency.org/slovnik/Z%C3%81KLADN%C3%8D%20%C4%8C%C3%8DSLOVKA).
Poslední užití:
26.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.