Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg? Píše se správně königsbergský (s -g-), nebo königsberský (bez -g-)?
Klíčové slovo:
königsberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Königsberg by mělo mít správnou podobu königsberský (bez -g-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. např. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský.
Zvažované varianty:
königsbergský
königsberský
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, bod 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, bod 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, bod 1.1.2 Odsouvání hlásek
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Vymyslel jsem si slovo, mohu ho nechat někam zapsat?
Klíčové slovo:
výkladový slovník
Odpověď:
Bohužel, taková možnost není, zachycování a popis slovní zásoby funguje na jiných principech. Výběr (nových) slov do slovníku podléhá určitým odborným kritériím, kterých je více, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Koncepce slovníkových heslářů se pochopitelně odlišují také v závislosti na typu a rozsahu slovníku. Nové, dosud nevžité výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány do slovníků speciálních, neologických. Do slovníků se však nedostávají výrazy okazionální, vzniklé příležitostně, obvykle pro jedno konkrétní použití podmíněné kontextem.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Odkdy platí pravidlo, že před spojovacím výrazem „a tím“ není nutné psát čárku? Kdy došlo k této změně?
Klíčové slovo:
interpunkce
Odpověď:
Aktuálně platná Pravidla českého pravopisu (vydání od 1993) se k psaní čárky před víceslovnými spojovacími výrazy se spojkou a vyjadřují v paragrafu 120, v němž uvádějí, že čárku před těmito výrazy píšeme, vyjadřují-li jiný významový vztah než prostě slučovací. Do uvedených příkladů však spojovací výraz „a tím“ nezahrnují. Toto pravidlo zpřesňuje a doplňuje Internetová jazyková příručka (od 2008, v tištěné podobě Akademická příručka českého jazyka 2014, 2019), která ke spojovacímu výrazu „a tím“ uvádí: „Stojí-li spojka a ve spojení se zájmenem tím, zpravidla lze větu chápat také tak, že jde o zájmeno odkazující na obsah předchozí věty, a zvolit i psaní bez čárky: Člověk přírodu přetváří(,) a tím ji přizpůsobuje svým potřebám.“ Není to tedy tak, že by se v posledních letech změnilo dříve vytvořené pravidlo, avšak v rámci kodifikačních příruček (mezi nimiž mají PČP i IJP své místo) bylo dané pravidlo zpracováno podrobněji s ohledem na typ spojovacích výrazů a jejich rozdílné hodnocení.
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí ohledně tvaru přísudku ve větě „Tisíce komárů bzučelo/bzučely“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
tisíce
Odpověď:
Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „tisíce“, „miliony“, „miliardy“, píšeme v přísudku tvrdé y, tedy: „Tisíce komárů bzučely“. U výrazu „tisíce“ lze navíc ve shodě přísudku tolerovat i koncovku -o: „Tisíce komárů bzučelo“. Obě možnosti jsou tedy přijatelné.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaké i/y napsat v přísudku ve větě „Ledoborce projížděly“?
Klíčové slovo:
ledoborce
Odpověď:
Podmět „ledoborce“ je zde rodu mužského neživotného, náležitým tvarem přísudku je proto „projížděly“. Podstatné jméno „ledoborec“ je však možno skloňovat i jako jméno rodu mužského životného. Pokud by se v uvedené větě vyskytoval životný tvar „ledoborci“, pak by bylo namístě napsat v přísudku měkké i: „ledoborci projížděli“.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Narazili jsme na větu „Dni uplynuly“. Nemělo by v přísudku být měkké i, když tvar podstatného jména končí na -i?
Klíčové slovo:
dni
Odpověď:
Podstatné jméno den má v množném čísle možný tvar dni nebo dny, v obou případech však jde o rod mužský neživotný, ve tvaru přísudku tedy napíšeme vždy tvrdé y: „uplynuly“. Měkké i ve shodě by bylo náležité pouze v případě, kdy bychom použili archaickou životnou koncovku -ové: „Dnové uplynuli“.
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dvojí skloňování v množném čísle bez významového rozlišení (uzenáči i uzenáče)
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y má být ve tvaru přídavného jména ve spojení „krtečkovy maminky“? Jde o 1. pád množného čísla.
Klíčové slovo:
krtečkovy maminky
Odpověď:
Přivlastňovací přídavné jméno „krtečkův“ skloňujeme podle vzoru „otcův“, respektive vypomáháme si vzorem „matčin“. Ve slově „krtečkovy“ tedy napíšeme tvrdé y, stejně jako bychom napsali „matčiny maminky“.
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Infinitiv ve funkci podmětu
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom poradit, jak určit podmět ve větě „Nestačí k jejich zpracování použít jednu techniku“. Uvažovali jsme o slově „použít“, ale nevadí, že je to infinitiv?
Klíčové slovo:
použít
Odpověď:
Infinitiv může být podmětem. V uvedené větě je jím skutečně slovo „použít“, neboť se ptáme: „Kdo/co nestačí?“ O platnosti infinitivu ve funkci podmětu se lze snadno přesvědčit tím, že jej můžeme nahradit dějovým podstatným jménem („použití nestačí“).
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Podmětem je výraz označující určitý i neurčitý počet (typu desítky, stovky, tisíce, davy)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit, jaký je správný tvar přísudku v následující větě. „Na území Prahy funguje/fungují dva tisíce zedníků.“
Klíčové slovo:
dva tisíce
Odpověď:
Jsou-li podmětem věty výrazy „desítky“, „stovky“, „miliony“, „miliardy“, je náležitá shoda s těmito výrazy, v přísudku tedy bude tvar množného čísla. U výrazu „tisíce“ lze ale kromě shody s číselným výrazem („tisíce fungují“) užít i druhý tvar („funguje“), kterému v příčestí činném odpovídá zakončení na -o („fungovalo tisíce zedníků“ vedle „fungovaly tisíce zedníků“).
Poslední užití:
27.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 12 – Typ Pět mužů šlo, desítky lidí stály
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegyní shodnout, jaké i/y napsat v přísudku ve větě: „Osobnosti posunuly...“ Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
osobnosti
Odpověď:
Jelikož podmět „osobnosti“ je rodu ženského, je náležité v přísudku napsat tvrdé y, tedy „posunuly“.
Poslední užití:
13.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně sušicí a napinací rám (s krátkými -i- po -š- a po -p-), nebo sušící a napínací rám (s dlouhými -í- po -š- a po -p-)? Pokud je správně sušicí rám s krátkým -i- (po -š-) a napínací rám s dlouhým -í- (po -p-), proč se obě přídavná jména v délce -i-/-í- liší?
Klíčové slovo:
sušicí, napínací
Odpověď:
Správně je opravdu sušicí rám s krátkým -i- (po -š-) a napínací rám s dlouhým -í- (po -p-). V obou případech jde o tzv. účelová přídavná jména vyjadřující význam ‚sloužící k sušení‘, ‚sloužící k napínání‘. (O tom, že je tomu tak, jednoznačně svědčí užití evidentně účelového přídavného jména napínací; kdybychom chtěli vyjádřit dějový význam ‚právě sušící‘, ‚právě napínající‘, stálo by tu ve dvojici s tzv. dějovým přídavným jménem sušící s dlouhým -í- (po -š-) dějové přídavné jméno napínající, a ne účelové napínací.) Dlouhé -í- (po -p-) ve slově napínací pak nijak nesouvisí s dějovostí vs. účelovostí přídavného jména napínací, neboť jde o -í- v kořeni. Rozdíl mezi účelovým a dějovým přídavným jménem utvořeným od kořene -pn- (na-pn-out, na-pín-at) se projevuje změnou kmenotvorné přípony (nikoliv kořenové samohlásky), tj. v případě účelového přídavného jména příponou -a- (napín-a-cí) vs. příponou -aj- (napín-aj-ící) v případě dějového přídavného jména.
Zvažované varianty:
sušicí
sušící
napinací
napínací
Poslední užití:
13.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně balicí, nebo balící papír?
Klíčové slovo:
balicí
Odpověď:
Správně je balicí papír. Jelikož jde o papír určený k balení, je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno balicí s krátkým -i- (po -l-).
Zvažované varianty:
balicí
balící
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící, heslo balicí
Dotaz:
Vokalizace předložky
Konkrétní dotaz:
Když ve spojení pacient se srdečním selháním zkracuji srdeční selhání zkratkou SS, mám psát pacient s SS, nebo pacient se SS?
Klíčové slovo:
s, se
Odpověď:
Lze použít obě podoby – jak pacient s SS, tak pacient se SS. Záleží na způsobu (očekávaného, byť třeba nerealizovaného) hlasitého čtení. Zápis pacient s SS předpokládá čtení zkratky jako [es es], pak tedy [pacijent s es es], zatímco zápis pacient se SS předpokládá „rozečtení“ zkratky jako [srdečňím selháňím], pak tedy [pacijent se srdečňím selháňím] (příp. čtení zkratky SS jako [sə sə], tedy [pacijent se sə sə]). Jelikož lze jen obtížně předem vědět, který čtenář bude jak zkratku číst, nemá daná situace neproblematické řešení. Je třeba počítat s tím, že čtenáře s preferencí pro jedno nebo druhé (nebo třetí) čtení zkratky neodpovídající podoba předložky zmate, zarazí, vyruší.
Zvažované varianty:
s
se
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vokalizace předložek (v třetí – ve třetí)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Ve spojení kosý kužel ve významu ‚šikmý, zkosený‘ se píše -ý-, ale jaké -í-/-ý- se bude v daném přídavném jméně psát, když půjde o význam ‚kužel patřící kosovi‘? Bude se pak psát kosí, nebo kosý kužel?
Klíčové slovo:
kosí
Odpověď:
Má-li jít o kužel patřící kosovi, bude se správně psát kosí kužel s měkkým -í-. Půjde pak totiž o tzv. druhově přivlastňovací přídavné jméno, které se tvoří příponou -í dodanou k základu výchozího slova kos-.
Zvažované varianty:
kosý
kosí
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla kosý a kosí
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Co se vše říká v jazykových zákonech cizích zemí?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Bohužel, toto není jazyková otázka, ale právní záležitost. Doporučujeme vám danou problematiku konzultovat s právníky. Je pravda, že Česká republika jazykový zákon nemá, a některé jiné evropské země ano. Např. od roku 1995 vstoupil v platnost zákon o státním jazyce na Slovensku, kterým se upravuje používání státního jazyka ve veřejném styku a odlišuje se jeho postavení od ostatních jazyků; dalším státem, který má jazykový zákon, je např. Ukrajina, kde byl v roce 2019 přijat zákon o ukrajinštině jakožto jediném státním jazyce. Výklad konkrétního obsahu jazykových zákonů těchto (a dalších) zemí však dalece přesahuje možnosti a běžnou činnost jazykové poradny.
Dotaz:
Stížnost na anglicismy v češtině
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že mnoho prodejen označuje prodávané zboží cizími slovy.
Klíčové slovo:
anglicismus
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, legislativně je upraveno „pouze“ užívání jazyka ve styku veřejných orgánů a institucí mezi sebou i při jejich styku s občany, a to zákonem z o úředním jazyce České republiky. Do oblasti úředního jazyka, kterým je na území ČR čeština, dále náleží jazyk používaný v místopisném označování, jazyk výchovně vzdělávacího procesu na školách, jazyk používaný v ozbrojených silách a ozbrojených sborech státu, a dále jazyk používaný fyzickými a právnickými osobami při nabídce a zprostředkování zboží, služeb nebo prací na území České republiky (viz zákon č. 200/1990 Sb.) Lze zvažovat, nakolik do „nabídky a zprostředkování služeb“ náležejí popisky nabízeného zboží, to je otázka, na niž by měli odpovědět právníci. Je však současně třeba vzít v úvahu, zda máme v češtině u konkrétního výrobku k dispozici domácí výraz.
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Musí majitel restaurace, kterou chce nazvat Radegastovna, splnit nějaké podmínky dané firmou Radegast?
Klíčové slovo:
právní názor
Odpověď:
Bohužel, toto není jazyková otázka, ale právní záležitost. Doporučujeme vám danou problematiku konzultovat s právníky. Můžeme jen doplnit, že Česká republika nemá jazykový zákon, legislativně je upraveno „pouze“ užívání jazyka ve styku veřejných orgánů a institucí mezi sebou i při jejich styku s občany, a to zákonem z o úředním jazyce České republiky (viz zákon č. 200/1990 Sb.).
Dotaz:
Dotazy pro jiné odborníky
Konkrétní dotaz:
Které země mají jazykový zákon?
Klíčové slovo:
jazykový zákon
Odpověď:
Bohužel, tuto otázku je třeba konzultovat s odborníky na právní problematiku. Česká republika jazykový zákon nemá, jiné evropské země však ano: např. od roku 1995 vstoupil v platnost zákon o státním jazyce na Slovensku, kterým se upravuje používání státního jazyka ve veřejném styku a odlišuje se jeho postavení od ostatních jazyků; dalším státem, který má jazykový zákon, je např. Ukrajina, kde byl v roce 2019 přijat zákon o ukrajinštině jakožto jediném státním jazyce.
Poslední užití:
19.8.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.