Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Označuje slovo cyklista všechny lidi, nebo jen muže? Pokud je na značce napsáno „cyklisto, sesedni z kola“, znamená to, že já musím jakožto muž kolo vést, kdežto má manželka může pokračovat v jízdě?
Klíčové slovo:
cyklista
Odpověď:
Slovo cyklista je rodu mužského, a proto primárně označuje muže. V češtině ovšem užíváme i tzv. generické maskulinum – slovo mužského rodu tedy může označovat i osoby ženského pohlaví. To je právě případ příkazu „cyklisto, sesedni z kola“, který je bezpochyby určen jak cyklistům, tak cyklistkám.
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „... z emirátů udělalo moderní zemi, jíž jsou dnes“. Myslím si, že správná podoba vedlejší věty by měla být „jíž je dnes“ nebo „jimiž jsou dnes“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
jíž
Odpověď:
Nikoli. Správná podoba určitého slovesného tvaru je „jsou“, protože ve vedlejší větě figuruje nevyjádřený podmět „emiráty“. Vztažné zájmeno by naopak mělo mít tvar jednotného čísla a ženského rodu, protože se vztahuje k podstatnému jménu „země“, a sedmého pádu – po dosazení náležitých podstatných jmen by totiž vedlejší věta zněla „emiráty jsou dnes (moderní) zemí“. Tudíž je původní znění daného souvětí v pořádku.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým Podmět je v čísle jednotném, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova omšelý? Má toto slovo něco společného se mší?
Klíčové slovo:
omšelý
Odpověď:
Slovo omšelý se mší nijak nesouvisí. Český etymologický slovník Jiřího Rejzka spojuje slovo omšelý s podstatným jménem mech. Ve staré češtině mělo dané přídavné jméno podobu omšený a znamenalo ‚obrostlý mechem‘.
Poslední užití:
25.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s názorem, že spojení „jelito, kopyto, platí to“ mělo původně podobu „je-li to kopyto, platí to“. Ta měla prý odkazovat na uzavírání dohod s čertem. Je to pravda?
Odpověď:
Uvedený frazém se nám bohužel nepodařilo dohledat v dostupných zdrojích, a proto nemůžeme zmíněnou teorii ani potvrdit, ani vyvrátit. Je pravda, že varianta s vedlejší větou podmínkovou „je-li to kopyto“ i nabízené vysvětlení spojitosti s čertem se zdají smysluplné. Tato interpretace však může být mylná. Ve frazémech se totiž někdy objevují výrazy, jejichž výskyt je motivován pouze rytmikou. Podstatná jména „jelito“ a „kopyto“ se tak vedle sebe mohla ocitnout jen na základě rýmu (jako je tomu např. u spojení „basama s fousama“, „kecy v kleci“ či „ententýky, dva špalíky...“).
Zvažované varianty:
Jelito, kopyto, platí to.
Je-li to kopyto, platí to.
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Měla bych správně říci „Zprávě se budu věnovat po mém návratu“, nebo „Zprávě se budu věnovat po svém návratu“?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je třeba užít zvratné zájmeno. V uvedené větě je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Proto je náležitá podoba věty „Zprávě se budu věnovat po svém návratu“.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Jaká je společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Řídký? Je správně manželé Řidší?
Klíčové slovo:
Řídcí, Řídkých
Odpověď:
Společná podoba jména manželů utvořená od příjmení Řídký má ve spisovné češtině dvě možné podoby: manželé Řídcí a manželé Řídkých. (Podoba manželé *Řidší je nesprávná.)
Zvažované varianty:
Řidší
Poslední užití:
1.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 1 Pojmenování rodinných příslušníků příjmením rodiny (odst. 10)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi spojení typu „hokejová Sparta“, „fotbalová Slavia“. Myslím, že by bylo lepší říkat „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“. Co si o tom myslíte?
Odpověď:
Jelikož jsou Sparta a Slavia součástí názvů různých sportovních klubů, přídavná jména hokejový a fotbalový specifikují, kterému sportu se klub věnuje. Naproti tomu ve spojení „hokejisté Sparty“ a „fotbalisté Slavie“ jsou zvýrazněni samotní hráči. Oba uvedené typy spojení lze užít při označování týmu, např. „Při včerejším utkání zazářila hokejová Sparta.“ / „Při včerejším utkání zazářili hokejisté Sparty.“ Ovšem vzhledem k uvedeným významovým odlišnostem nejsou dané typy zcela zaměnitelné ve všech kontextech.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co si myslíte o následující formulaci? „Přihlášení do VIP prostoru vám umožní přístup k různým „jak na to“ videím vztahujícím se k systému kromě jiné literatury, jako je kompletní uživatelská příručka.“
Odpověď:
Souvětí je nesrozumitelné. Doporučujeme vám ho přeformulovat.
Dotaz:
Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem, předponou a příponovou částí slova převlékárna? Paní učitelka tvrdí, že kořenem je -lék-, je to pravda?
Klíčové slovo:
převlékárna
Odpověď:
Slovo převlékárna se morfematicky člení takto: předpona pře-, kořen -vlék-, slovotvorná přípona -árn- a pádová koncovka -a. (Paní učitelka tedy nemá pravdu, kořenem slova převlékárna není -lék-, ale -vlék-.)
Poslední užití:
26.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Připravuji text k edukativní hře pro děti. Potřebuji nahradit spojení „hraju si a procvičuju si“. Je to nadpis tabulky, která obsahuje kategorie jako slovní zásoba, soustředění, jemná motorika apod. Mohu použít spojení „hrou si procvičím“, „hraním si procvičím“, nebo „při hře si procvičím“?
Odpověď:
Všechny uvedené varianty považujeme za vhodné.
Zvažované varianty:
při hře si procvičím
hraním si procvičím
hrou si procvičím
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V českém textu popisujeme modul nazvaný self marketing. V angličtině jsem našla tři podoby zápisu: self marketing, self-marketing i selfmarketing. Kterou z podob doporučujete?
Klíčové slovo:
selfmarketing
Odpověď:
Protože nejde o vžitý a ustálený výraz, nelze vyloučit ani jednu z uvedených podob zápisu. Za nejvhodnější pro české texty považujeme psaní dohromady: selfmarketing. Dokladů v ČNK je zatím velice málo, ale nabízí se analogie k výrazům zachyceným v NASCS: selfgovernment, selfmademan, selfmonitoring, selfpromotion.
Zvažované varianty:
selfmarketing
self-marketing
self marketing
Poslední užití:
24.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
V popisu vlastností materiálu uvádím, že je daný materiál „mechanicky odolný a voděodolný“. Nelíbí se mi, že dvakrát opakuji „odolný“. Mohl bych místo toho napsat „mechanicky a vodě odolný“?
Odpověď:
Jelikož je výraz „voděodolný“ možné psát dohromady i zvlášť (tj. „vodě odolný“) je navrhovaná úprava v pořádku. Ovšem ani původní variantu bychom nezavrhovali – v textech technického rázu, kde se užívají termíny a kde je zásadní významová jednoznačnost, lze opakování slov či jejich částí tolerovat.
Zvažované varianty:
mechanicky odolný a voděodolný materiál
mechanicky a vodě odolný
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Když někomu vytváříme profil na firemních stránkách, píšeme tam, jakou funkci zastává, např. „manažer komunikace“. Pokud funkci zastává žena, měli bychom napsat „manažerka komunikace“? Nebo máme ponechat název pozice „manažer komunikace“?
Klíčové slovo:
manažerka
Odpověď:
Ve spojení s konkrétní ženou je vhodné použít přechýlenou podobu názvu funkce, kterou žena zastává, ve vašem případě tedy „manažerka komunikace“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Mohu v článku představit konkrétního muže jako doktora, když má tento vysokoškolský titul, a v závorce za jeho jménem uvést informaci, že se jedná o bývalého ministra?
Klíčové slovo:
ministr; exministr; bývalý ministr
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak máme v písemném styku oslovit bývalého ministra? Oslovili jsme ho „vážený pane doktore“, protože má doktorský titul. Dotyčný se ohradil, že preferuje oslovení funkcí – jenže už ji nevykonává. Oslovení „vážený pane bývalý ministře“ ani „vážený pane exministře“ se nám moc nelíbí. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
ministr; exministr; bývalý ministr
Odpověď:
Toto není záležitost jazyka, nýbrž etikety. Obecně platí, že funkce má přednost před vysokoškolským titulem, toto pravidlo se však týká aktuálně vykonávaných funkcí. Jistou výjimku tvoří prezidentská funkce, která bývá tradičně užívána při oslovování i po skončení funkčního období oslovovaného. Oslovení „bývalý ministře“ i „exministře“ považujeme za nevhodné až nezdvořilé. Ovšem záleží na vás, zda vzhledem k popisované situaci zvolíte (náležité, vhodné) oslovení vysokoškolským titulem, nebo vyhovíte přání adresáta a oslovíte jej např. „vážený pane ministře“.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Mohu děti na táboře oslovovat „táborníci“, nebo mám zdůrazňovat „táborníci a tábornice“?
Klíčové slovo:
tábornice
Odpověď:
Z jazykového hlediska jsou obě varianty v pořádku. Za zdvořilejší považujeme oslovit dívky i chlapce zvlášť (podobně jako oslovujeme např. „vážené dámy, vážení pánové“ či „milé kolegyně, milí kolegové“), zároveň však platí, že komunikace s dětmi není svázána tak striktními zdvořilostními pravidly.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Setkal jsem se s textem, kde se psalo, že „kapsáři letos odcizili...“, a dále byla uvedena informace, že se v 80 % případů jednalo o ženy. Proč tedy rovnou nenapsali „kapsářky“?
Klíčové slovo:
kapsářka
Odpověď:
Pojmenování rodu mužského může potenciálně označovat jak muže, tak ženy, jedná se o užití tzv. generického maskulina. V tomto smyslu výraz „kapsáři“ zahrnuje i kapsářky, naopak to ovšem neplatí. Pokud by bylo v textu uvedeno, že „kapsářky letos odcizily...“, muži by v této formulaci zahrnuti nebyli. Možná by bylo v tomto případě čtenářsky vstřícnější uvést pojmenování rodu mužského i ženského: „Kapsáři a kapsářky letos odcizili...“
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Všiml jsem si, že některé ženy o sobě mluví v mužském rodě, říkají např. „Já jsem specialista/sportovec/sprinter.“ Co si o tom myslíte?
Klíčové slovo:
specialistka; sportovkyně; sprinterka
Odpověď:
Domníváme se, že takové užití je spíše řídké. Jelikož existují v češtině přechýlené podoby (specialistka, sportovkyně, sprinterka apod.), je vhodné je při označování jedné, konkrétní ženy použít.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát sociálně patologické jevy – každé slovo zvlášť? Nejsem z oboru, ale vím, že sociální patologie a sociálně patologické jevy je takový obecně vžitý pojem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že v tomto případě přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Jak jste sama řekla, jde o vžité a užívané označení. Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický (sociálněpatologické jevy).
Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Pak by se přídavné jméno psalo se spojovníkem (sociálně-patologický). Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Četl jsem článek, jehož autorkou byla feministka. V článku byla věta: „Jeleni oloupali kůru, srnci ohryzali stromky.“ A dále tam bylo psáno také: „Vědkyně a vědci přišli na to, že...“ Proč dotyčná píše o vědcích a vědkyních, ale zapomene na laně a srnky?
Odpověď:
Přestože v češtině existuje tzv. generické maskulinum, a název osoby v mužském rodě tak může zahrnovat všechny osoby bez ohledu na jejich pohlaví či gender, někteří lidé mohou považovat za vstřícné či vhodné uvést též přechýlenou podobu názvu osoby a tím zdůraznit zastoupení žen. Naproti tomu pro rozlišování samců i samic zvířat jsou relevantní zcela jiné (nikoliv společenské) důvody – rozdílné pojmenování samců a samic by bylo jistě užitečné např. při popisu jejich odlišného chování či vzhledu. Lze tedy předpokládat, že v rámci daného textu jeho autorka nepovažovala rozlišení zvířat dle pohlaví za opodstatněné. Nicméně nemůžeme zcela vyloučit ani interpretaci, že výrazy jeleni a srnci nejsou v tomto případě užity genericky, nýbrž že slouží právě pro označení samců. Podobně není vyloučené, že autorka textu opomněla doplnit příslušné názvy samic zvířat. Pro výraznější přiklonění se k některému z uvedených výkladů bychom však potřebovali znát širší textový kontext.
Poslední užití:
22.4.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.