Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Sháním Slovník spisovného jazyka českého a Pravidla českého pravopisu. Můžete mi poradit, která jejich verze je nejobsáhlejší a nejaktuálnější? Potřebuji příručky pro domácí vzdělávání dítěte.
Klíčové slovo:
prirucka
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého vycházel v letech 1960–1971, novější je jednosvazkový Slovník spisovné češtiny (jeho 3. opravené vydání je z roku 2003). Vedle tištěných Pravidel českého pravopisu (PČP) existuje Internetová jazyková příručka (dostupná online na adrese https://prirucka.ujc.cas.cz), která je obsáhlejší než PČP a z jejíž heslové části je možné vstupovat do Slovníku spisovného jazyka českého a Slovníku spisovné češtiny, stejně jako do Akademického slovníku cizích slov.
Poslední užití:
21.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je slovo chleba domácího původu?
Klíčové slovo:
chleba
Odpověď:
Ano, chleba (či chléb) je slovo domácího původu. Vzniklo z praslovanského slova chlěbъ, které má původ ve starém germánském výrazu hlaiba- téhož významu.
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Která příručka uvádí přechýlené podoby obyvatelských jmen?
Klíčové slovo:
obyvatelské jméno
Odpověď:
Přechýlené podoby obyvatelských jmen uvádí slovníková část Internetové jazykové příručky. Najdete je obvykle pod paradigmatickou tabulkou mezi dalšími slovy příbuznými s daným heslem.
Poslední užití:
14.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Žádost o placené písemné vyjádření
Konkrétní dotaz:
Mohu obdržet písemné vyjádření jazykové poradny k výrazům selečí/selecí, které jsem právě vyslechl telefonicky?
Klíčové slovo:
vyhotovení písemné odpovědi
Odpověď:
Pokud chcete na váš dotaz i písemnou odpověď (upozorňujeme, že jde o placenou službu), prosím, napište svou otázku do e-mailu a do předmětu uveďte žádost o vypracování odpovědi na jazykový dotaz. Další informace naleznete na adrese http://ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html. Daný jazykový dotaz je však již zpracován v naší Databázi jazykových dotazů (konkrétně na adrese Seznam odpovědí | dotazy.ujc.cas.cz ), sám tedy snadno můžete vyhledat písemnou podobu související odpovědi.
Poslední užití:
18.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Databáze jazykových dotazů. (platí od 2020)
Dotaz:
Telefonické jazykové poradenství
Konkrétní dotaz:
Je k dispozici ještě jiná telefonní linka pro zodpovězení jazykových dotazů?
Klíčové slovo:
telefonní číslo
Odpověď:
Nikoli, jazyková poradna Ústavu pro jazyk český je provozována pouze na jedné lince, která má číslo 257 531 793.
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Nenašla jsem v Internetové jazykové příručce slovo jednou ve významu číslovky nebo příslovce.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Děkujeme vám za upozornění, dané heslo splňuje všechna kritéria pro zařazení do Internetové jazykové příručky, v brzké době je do heslové části IJP doplníme.
Poslední užití:
14.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je rohlík slovo domácího původu?
Klíčové slovo:
rohlík
Odpověď:
Ano, rohlík je slovo domácí. Jak uvádí Rejzkův Český etymologický slovník, nejspíš bylo odvozeno ze staročeského rohel, které má původ v praslovanském výrazu rogъlь, odvozeném od slova rogъ, tedy ‚roh‘.
Poslední užití:
29.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova almara? Myslím, že nějak souvisí s ukládáním zbraní.
Klíčové slovo:
almara
Odpověď:
Máte pravdu. Podle Českého etymologického slovníku jsou kořeny slova almara spjaty se středolatinskými výrazy almaria, armaria, tedy tvary množného čísla latinského výrazu armarium ‚skříň na zbraně‘. To bylo dovozeno od latinského slova arma s významem ‚zbraň‘.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je původ slova skříň?
Klíčové slovo:
skříň
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že ve staré češtině existovaly podoby skříně a škříně. Slovanské skrini bylo přejato ze starohornoněmeckého scrīni (v dnešní němčině Schrein) téhož významu a to zase z latinského scrīnium s významem ‚pouzdro, krabice, skříň‘.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova dovolená? Je mi jasné, že souvisí se slovesem dovolit, ovšem zajímá mě, zda se nejedná o překlad německého výrazu Urlaub, které tímto způsobem vzniklo.
Klíčové slovo:
dovolená
Odpověď:
Etymologické slovníky neuvádějí podstatné jméno dovolená, ale ani sloveso dovolit. Uvedenou teorii o možném kalku z německého výrazu Urlaub proto nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova klábosit?
Klíčové slovo:
klábosit
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo klábosit se vyskytuje ze slovanských jazyků pouze v češtině. V praslovanštině mohla existovat varianta kolbositi, neboť existují překvapivě blízká slova v litevštině, a to kalbėti ‚mluvit‘ či nářeční kalbãsyti ‚bavit se‘. Slovo klábosit má asi zvukomalebný původ (podobně jako třeba sloveso blábolit).
Poslední užití:
11.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Dočetla jsem se na internetu, že slovo králík je od původu zdrobnělina slova král, která byla užita na základě chybné interpretace německého ekvivalentu. Je to tak?
Klíčové slovo:
králík
Odpověď:
Český etymologický slovník tuto teorii potvrzuje. Králík vznikl jako kalk podle středohornoněmeckého slova küniclin (dnes v němčině Kaninchen), které bylo lidovou etymologií chápáno jako zdrobnělina od slova künic ‚král‘ (dnes v němčině König). Německý výraz pro králíka byl však přejat z latinského cuniculus téhož významu.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl výraz městská čtvrť – proč zrovna čtvrť? Četla jsem, že je to podle rozdělení jeruzalemského Starého Města na čtyři části, ale nevím, zda je to pravda.
Klíčové slovo:
čtvrť
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je slovo čtvrť zařazeno pod heslo čtvrtý, které má původ již v praslovanštině. Navíc je z tohoto hesla odkazováno do hesla kvartýr, kde nalézáme informaci, že kvartýr má původ ve středolatinském quarterium s významem ‚čtvrtina, (městská) čtvrť‘. To má zase původ v latinském quartus ‚čtvrtý‘. Souvislost čtvrti s číslovkou čtyři, potažmo čtvrtinou, je tedy (nejen v češtině) jistá. Co se dělení měst týče, Ottův slovník naučný uvádí, že ve starším městském zřízení bývalo každé město pro ulehčení obecní správy rozděleno na čtyři části. Vznik slova tedy souvisí spíše s tímto obecným dělením měst než s rozdělením části Jeruzaléma.
Poslední užití:
11.12.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz:
Je možné použít slovo nejsvátečnější?
Klíčové slovo:
nejsvátečnější
Odpověď:
Ano, slovo nejsvátečnější je správně utvořený tvar 3. stupně (superlativu) od přídavného jména sváteční. Jako takový je uveden v hesle sváteční v Internetové jazykové příručce a podle databáze Českého národního korpusu syn v8 se také běžně používá – korpus obsahuje jeho 141 výskytů (dotaz [lc="nejsvátečnější.*"]). Pro ilustraci můžeme uvést, že slovo nejsvátečnější se tu nejčastěji pojí s podstatnými jmény den, večeře, oděv, šaty, okamžik, oběd, atmosféra atp. Výrazu nejsvátečnější se tak jistě není třeba jakkoliv vyhýbat.
Zvažované varianty:
nejsvátečnější
Poslední užití:
23.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo sváteční
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lc="nejsvátečnější.*"] v syn v8
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Prosím pěkně, je správně věta „K této prodlevě došlo z obavy před protesty“? Jde mi o tu vazbu s předložkou „před“. Nemělo by tam být „z obavy z protestů“?
Klíčové slovo:
obava
Odpověď:
Obě předložkové vazby jsou náležité. Pod heslem „obava“ je uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení – obava před někým, před něčím; z někoho, z něčeho: obava před policií, obavy před pronásledováním, obava z neznámých lidí, obava ze msty. Obě vazby uvádí i valenční slovník substantiv NomVallex I.
Zvažované varianty:
obava před protesty
obava z protestů
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 77 (vyd. 1999)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem: „Můj otec nechtěl jít, ale nakonec šel na sílu.“ Chtěl jsem tím vyjádřit, že se otec přemohl, že šel, i když se mu nechtělo. Jenže můj kolega obrat „jít na sílu“ nezná. Používá se tento obrat v češtině?
Klíčové slovo:
jít na sílu
Odpověď:
V Českém národním korpusu (verze syn8) lze najít 17 dokladů tohoto spojení, např. „není možné jít na sílu proti jejich zaměstnavatelům“, „mám různé představy a sny, ale do ničeho nejdu na sílu“ nebo „signály těla ignoroval a šel na sílu“. Slovní spojení „jít na sílu“ se tedy v češtině užívá, ovšem zřejmě spíše okrajově, jak dokládá nízký počet dokladů v korpusu. Mnozí uživatelé jazyka tak mohou mít problémy s jeho interpretací. Doporučujeme proto zvolit jiné vyjádření.
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Zformuloval jsem otázku: „Kolonizujeme někdy jinou planetu?“ Je to tak v pořádku, nebo by tam mělo být „zkolonizujeme“? Ještě mě napadla varianta: „Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?“ Co si o těchto možnostech myslíte?
Odpověď:
Jelikož slovníky hodnotí slovo kolonizovat jako obouvidové, z formálního hlediska je první varianta (Kolonizujeme někdy jinou planetu?) v pořádku. Přesto bychom její užití nedoporučovali, neboť tvar „kolonizujeme“ může čtenáře uvést v nejistotu, zda planetu kolonizujeme nyní, nebo v budoucnu. Užitím slovesa zkolonizovat se tento problém vyřeší, ovšem na základě výskytů tohoto slova v Českém národním korpusu se domníváme, že může být (některými) čtenáři hodnoceno jako příznakové, neboť se mnohdy objevuje v ne zcela neutrálních kontextech (např. pokud by se k moci u nás dostala jedna velká strana, totálně by zkolonizovala občanský veřejný prostor; jejich silný PR tým zkolonizoval především veřejné mínění). Za neproblematickou, a tedy nejlepší považujeme variantu: „Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?“
Zvažované varianty:
Kolonizujeme někdy jinou planetu?
Zkolonizujeme někdy jinou planetu?
Podaří se nám někdy kolonizovat jinou planetu?
Poslední užití:
14.5.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.