Dotaz:
Spojení X je Y (např. změna byl/byla šok)
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Platnost průkazu jsou tři roky“, nebo „Platnost průkazu je tři roky“?
Klíčové slovo:
podmět a jmenná část přísudku
Odpověď:
Ve větách se jmenným přísudkem obecně platí, že se shoda řídí podstatným jménem v podmětu. Ovšem je-li jmenná část přísudku v množném čísle („roky“) a podmět („platnost“) v jednotném, řídíme shodu primárně podle jména v přísudku, tedy „Platnost průkazu jsou tři roky“. Nutno však dodat, že v tomto případě situaci ovlivňuje číslovka „tři“ v pozici přívlastku shodného ke slovu „roky“. Syntax číslovek patří mezi málo popsané oblasti, zdá se však, že přítomnost číslovky výše zmíněné pravidlo relativizuje: zatímco například větu „Čas je peníze“ běžný uživatel češtiny vnímá jako agramatickou, struktura „platnost/trvanlivost/lhůta/délka/doba je tři roky“ se podle dat Českého národního korpusu v úzu prokazatelně vyskytuje, a to dokonce hojněji než podoba s přísudkem v množném čísle. Ani shodu s podmětem („Platnost průkazu je tři roky“) tedy nelze odmítat.
Poslední užití:
16.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 18 – Typ Čas jsou peníze
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Jaké je slovo základové ke slovu koupelna, je to koupel, nebo koupat?
Klíčové slovo:
koupelna
Odpověď:
Tzv. slovotvorný základ je ta část slova, ke které se připojují předpony a přípony, kterými bylo vytvořeno – slovotvorný základ pak představuje význam výchozího, základového slova, ze kterého bylo toto slovo nově vytvořeno. Slovotvorným základem slova koupelna je evidentně slovo koupel, ke kterému byla přidána přípona -n/a, a základovým slovem je tu pak tedy výraz koupel.
Zvažované varianty:
koupel
koupat
Poslední užití:
11.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Slovotvorný základ
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Kolik předpon je ve slově nebezpečný, jedna, nebo dvě?
Klíčové slovo:
nebezpečný
Odpověď:
Historicky jsou ve slově nebezpečný bezpochyby předpony dvě: slovo bezpečí (a tedy i slovo ne-bezpečný) souvisí se slovem péče, které původně znamenalo ‚starost, trápení‘. Bezpečí pak označovalo ‚stav bez starosti, trápení‘. Z tohoto hlediska jsou ve slově nebezpečný dvě předpony ne- a bez-. Vzhledem k tomu, že význam slova péče se proměnil, dané slovo samo o sobě už dnes neznamená ‚starost, trápení‘ (neexistuje např. *bezpéče), ale ‚pečování‘, je z hlediska současné češtiny toto řešení problematické. Ve slově bezpečí (nebezpečný) je sice snadno identifikovatelná předpona bez-, po jejím odtržení však zůstane kořen -peč-, který pro současného uživatele češtiny (a tím spíše žáka ZŠ) znamená jen ‚pečování‘, nikoliv ‚starost, trápení‘. Jednotlivé segmenty -bez- a -peč- pak neodpovídají významu celého -bezpeč- (které neznamená ‚bez pečování‘, ale ‚bez starosti, trápení‘; slovotvorný význam tu dnes neodpovídá významu lexikálnímu, význam celku je nekompozicionální, nelze ho vysoudit z významu jeho částí). Dává proto dobrý smysl vnímat celé -bezpeč- jako kořen. Z hlediska současné češtiny má pak slovo nebezpečný jen jednu přeponu ne-. Jak je snad z uvedeného výkladu zřejmé, tato otázka je zcela nevhodná pro žáky ZŠ; pokud jim už byla zadána, je třeba jako správnou odpověď – vzhledem k uvedeným hlediskům – chápat jak to, že slovo nebezpečný má dvě předpony, tak i to, že má jen předponu jednu.
Poslední užití:
24.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: druhově přivlastňovací přídavná jména
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno od slova pokémon? Je to pokémoní, pokémonní, nebo pokémonský?
Klíčové slovo:
pokémoní, pokémonský
Odpověď:
Od slova pokémon lze utvořit jak přídavné jméno pokémoní, tak pokémonský. V případě první podoby je správné jen psaní s jedním -n-. Jde o druhově přivlastňovací přídavné jméno typu psí (bouda), jelení (parohy) atp. Jak už bylo uvedeno, podoba pokémoní je druhově přivlastňovací přídavné jméno s významem ‚vlastní pokémonům‘, podoba pokémonský je pak tzv. podobnostní přídavné jméno a znamená ‚mající rysy pokémona/pokémonů, jsoucí v jejich duchu‘. V úzu podle databáze Českého národního korpusu syn v8 převažuje přídavné jméno pokémonský: má zde 118 výskytů (oproti 23 výskytům podoby pokémoní). Použít lze – vzhledem k jejich významu a kontextu – obě podoby; obě jsou bezpochyby správné.
Zvažované varianty:
pokémoní
pokémonní
pokémonský
Poslední užití:
12.4.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="pokémoní|pokémonní|pokémonský"] v syn v8
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení adjektivní (Veselý)
Konkrétní dotaz:
Je správně vyhráli Dvorští, nebo Dvorscí?
Klíčové slovo:
Dvorští, Dvorských
Odpověď:
Společná podoba jména (manželů, sourozenců atp.) vytvořená od příjmení Dvorský má ve spisovné češtině dvě správné podoby – Dvorští a Dvorských. (Podoba *Dvorscí je nesprávná, její užití rozhodně nedoporučujeme.)
Zvažované varianty:
Dvorští
Dvorscí
Poslední užití:
8.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Typ Novákovi, Skotničtí – Skotnických, rodina Novákova, bod 2 Pojmenování rodiny jako celku
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Dostal jsem e-mail od své finanční poradkyně, v němž se podepsala pouze křestním jménem, i když se dříve podepisovala i příjmením. Mohu ji tedy nyní v odpovědi tímto jménem oslovit? Připojil bych k tomu větu, že vím, že tímto oslovením porušuji bonton.
Odpověď:
Pokud se finanční poradkyně podepsala samotným rodným jménem, je přijatelné ji jím oslovit. Jako vhodné se též zdá neobvyklé oslovení v textu dále tematizovat, vysvětlit. Nelze totiž vyloučit možnost, že paní jen zapomněla své příjmení napsat – třeba ji něco během psaní vyrušilo.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova vyfikundace? Nesouvisí nějak s kundou?
Klíčové slovo:
vyfikundace
Odpověď:
Slovo vyfikundace ‚vylepšení‘ lze dohledat ve Slovníku nespisovné češtiny. Ten dává původ slova do souvislosti s německým přídavným jménem pfiffig ‚prohnaný‘, respektive se spojeními typu pfiffig und klug (‚prohnaný a chytrý‘), pfiffig und witzig (‚prohnaný a důvtipný‘).
Poslední užití:
26.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovní spojení suchý zip – proč je suchý?
Klíčové slovo:
suchý zip
Odpověď:
Etymologii slovního spojení suchý zip se věnuje Michal Novotný v prvním díle Zákulisí slov (Praha 2003). Slovo zip má původ v anglickém zip (fastener), které se skládá ze zip ‚svist, říz, šmrnc‘ a fastener ‚spona, upevňovač‘. Zipy byly původně kovové, tvořené dvěma řadami zoubků, které se spojovaly pomocí jezdce. Později byly vynalezeny zipy tvořené textilními ploškami, které se poměrně pevně spojí pouhým přiložením. Své pojmenování získaly suché zipy pravděpodobně nevhodným překladem. V angličtině se totiž užíval výraz dry, který znamená ‚suchý‘, ale užívá se též ve významu ‚textilní‘. Původ tohoto významu leží v mluvě námořních obchodníků, kteří rozlišovali mokrý a suchý náklad – k suchému se mimo jiné řadil právě textil.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova šalina?
Klíčové slovo:
šalina
Odpověď:
O původu výrazu šalina existuje několik teorií. Velmi podrobně o nich pojednal Pavel Novák v článku Brněnské šalina/šelina („tramvaj“), který lze najít v Novákově výboru z díla Lingvistika a jazyková realita (Praha: Akropolis, 2010). Původ slova je spojován např. s německým nápisem Elektrische Linie, který prý býval k vidění (mimo jiné) na brněnských tramvajových zastávkách. Další teorie spojuje šalinu s německým Schnelllinie, užívaným pro pojmenování vlaků, tramvají, autobusů či jejich zvláštních linek. Původ slova lze hledat též v německých výrazech jako schallen ‚znít‘, Schall ‚zvuk‘, schellen ‚zvonit, cinkat‘ a Schelle ‚rolnička, zvoneček‘, neboť existují dobové zprávy o výrazném užívání zvonků při provozu koňské pouliční dráhy. Jiná teorie nabízí souvislost s oficiálním německým označením tramvaje Städtische Strassenbahn. Možné je též spojení se slovem šal ‚těžní klec‘, tedy s názvem jiného dopravního prostředku, přídavným jménem šalinový (doloženým ve spojení šalinovej šátek ‚vlněný tmavý okolek, jinak pestrý‘), které mohlo odkazovat na vybavení vozu, či s některým (dnes již třeba zapomenutým) místním jménem. Uvedený výčet teorií není úplný.
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, zda se v češtině píše počeštěně klavičembalo, nebo se užívá původní italská podoba clavicembalo? Počeštěnou podobu jsem našla ve starém hudebním slovníku z roku 1946, ale jinak ji nikde nenacházím.
Klíčové slovo:
clavicembalo
Odpověď:
Doporučujeme užívat původní podobu clavicembalo. Tu zachycuje jak starší SSJČ z 60. let minulého století, tak i novější zdroje, jako např. NASCS a IJP. Je rovněž uvedena v nově vznikajícím ASSČ. Zápis [klavičembalo] znamená výslovnost slova – uvádí se v hranatých závorkách. Doplňujeme, že pravopisná podoba klavičembalo se užívá ve slovenštině. Do slovenských jazykových zdrojů je možné nahlédnout na adrese https://slovnik.juls.savba.sk/.
Zvažované varianty:
clavicembalo
klavičembalo
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se vitamin a multivitamin, nebo vitamín a multivitamín? Krátce, nebo dlouze?
Klíčové slovo:
vitamin; vitamín
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát jak krátce vitamin, tak dlouze vitamín. Doklady z ČNK syn v 8 ukazují, že podoba vitamin je v praxi výrazně četnější (poměr užití je 8 : 3).
Zvažované varianty:
vitamin
vitamín
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Je dnes ve vyjmenovaných slovech po b slovo býlí?
Klíčové slovo:
býlí
Odpověď:
O tom, zda výraz býlí uvádějí školní učebnice, nemáme přehled. V PČP je výraz býlí uveden jako příbuzné slovo ke slovu bylina. Do stejné skupiny patří i býložravec, černobýl a zlatobýl.
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kopřiva?
Klíčové slovo:
kopřiva
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že kopřiva má původ v praslovanském kopriva, možná i kropiva. Původ slova se spojuje se slovesem kropit v původním významu ‚přelévat vroucí vodou‘, protože se tak kopřivy připravovaly k dalšímu zpracování. Jako pravděpodobnější se však zdá, že došlo k přesmyku z kopr- na krop- (spíše než naopak), slovo tak mohlo vzniknout z výrazu koprъ. Kopřiva i kopr totiž byly hojně užívané, a to jak v kuchyni, tak v léčitelství. Přesná motivace jejich spojení však není jistá.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát slovo třídič (např. uhlí nebo biomasy) s dlouhým i krátkým prvním i, nebo je tam platná jen jedna možnost?
Klíčové slovo:
třídič
Odpověď:
IJP v souladu se slovníky (SSČ a SSJČ) uvádí pouze možnost třídič (tedy s dlouhým í), a to jak pro označení člověka, tak stroje.
Zvažované varianty:
třídič
třidič
Poslední užití:
30.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova špendlík?
Klíčové slovo:
špendlík
Odpověď:
Podle výkladu v Českém etymologickém slovníku pochází slovo špendlík (ve významu ‚spínací pomůcka‘) ze středohornoněmeckého spendel, spenel téhož významu. To vychází ze starohornoněmeckého spenula ‚jehla, špendlík‘, jež má původ v latinském spīnula, zdrobnělině od výrazu spīna s významem ‚trn, bodlina‘, ale také ‚páteř‘.
Poslední užití:
28.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slovního spojení „na první dobrou“?
Klíčové slovo:
na první dobrou
Odpověď:
V dostupných tištěných zdrojích se nám původ spojení nepodařilo dohledat. Při vyhledávání na internetu jsme zjistili, že se slovnímu obratu „na první dobrou“ věnoval Jaromír Slomek. Podle něj daný obrat vznikl ze širšího spojení „na první dobrou klapku“, užívaného ve filmové branži. (Více viz https://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/prvni-dobra_427616.html.) Tuto teorii považujeme za věrohodnou.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sinalý?
Klíčové slovo:
sinalý
Odpověď:
Původ slova lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Přídavné jméno sinalý ‚mrtvolně bledý‘ je odvozeno od knižní varianty siný. Slovo má původ v praslovanském sin’ь, které neslo původní význam asi ‚mající barvu jasné oblohy‘. Slovo se pravděpodobně vyvinulo z indoevropského sḱeHi-ni od sḱeH(i)- s významem ‚svítit, lesknout se‘, v němž mají původ i staroslověnské sijati téhož významu, gótské skeirs ‚jasný‘ či anglické shine ‚svítit‘.
Poslední užití:
21.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Odkdy se v češtině užívá slovo makronka?
Klíčové slovo:
makronka
Odpověď:
Tento dotaz bohužel nedokážeme uspokojivě zodpovědět. V Novočeském lexikálním archivu je doložen tvar makronky v textu z roku 1912, nelze však zaručit, že se jedná o první výskyt slova v češtině.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova rek?
Klíčové slovo:
rek
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že rek ‚hrdina‘ má původ ve středohornoněmeckém recke ‚potulný bojovník, psanec, dobrodruh, hrdina‘. Zajímavé je, že je toto slovo příbuzné s anglickým výrazem wretch, u nějž se však vyvinul záporný význam ‚lump, darebák, ubožák‘.
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.