Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 114/632, položky: 2261-2280/12625
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11652
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Natočili jsme reklamu. Její děj se odehrává v obchodě, kde zaznívá hlášení: „Pan Hvězda, zapomněl jste na svého syna Honzíka Hvězdu!“ Co si o formě oslovení „pan Hvězda“ myslíte?
Klíčové slovo: 1. pád; 5. pád
Odpověď: Zdvořilé oslovení v češtině má formu 5. pádu, doporučovali bychom tedy zvolit podobu „pane Hvězdo“. Občas se setkáváme s ponecháním příjmení ve tvaru 1. pádu (pane Hvězda), ovšem toto oslovení nepovažujeme za vhodné, neboť může být vnímáno jako nezdvořilé. Oslovení využívající tvaru 1. pádu jak u slova pan, tak u příjmení (pan Hvězda) je nejen nezdvořilé, ale také nezvyklé, může na sebe strhávat nežádoucí pozornost, a proto bychom se mu raději vyhnuli.
Poslední užití: 11.12.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11651
Užití:
1 1 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Je možné psát verze i verse?
Klíčové slovo: verze
Odpověď: Doporučujeme užít podobu verze. Slovo patří k zdomácnělým výrazům, v nichž se původní s vždy v češtině vyslovuje jako [z], zápis verze se proto dnes považuje za základní, tedy stylově neutrální. Psaní verse není vysloveně chybné, tato podoba je však vnímána jako zastaralá. Doklady z ČNK potvrzují, že zápis verze se užívá běžně, podoba verse je užívána jen ojediněle.
Zvažované varianty:
verze verse
Poslední užití: 21.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11650
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Jaké je správné oslovení velvyslance – „Vaše Excelence velvyslanče“, nebo „Vaše Excelence pane velvyslanče“?
Klíčové slovo: ambasador; velvyslanec
Odpověď: Postupovali bychom stejně jako v případě oslovení „Vaše Excelence pane arcibiskupe“, tedy „Vaše Excelence pane velvyslanče“.
Poslední užití: 12.2.2019
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11649
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Jak mám oslovit nositele titulů Mgr. a ThLic.?
Odpověď: ThLic. je zkratka licenciáta teologie. Tento titul je vyšší než titul magisterský, a proto je náležité oslovení „pane licenciáte“.
Poslední užití: 22.6.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11648
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence ostatní
Konkrétní dotaz: Potřebovala bych vědět, s jakým pádem se správně pojí zvolání při přípitku „na zdraví“: „na zdraví Jardovi, na zdraví novomanželům“, nebo „na zdraví Jardy, na zdraví novomanželů“? Osobně bych volila druhý pád, zdá se mi, že třetí pád by byl namístě pouze v případě, kdybych použila i sloveso „připíjíme“. Okolí mě ale přesvědčuje, že je správně pouze třetí pád, setkala jsem se také s oficiální kampaní výrobce alkoholických nápojů, jejímž ústředním heslem bylo „na zdraví zdravému rozumu“. Tak už sama nevím.
Klíčové slovo: na zdraví
Odpověď: Jádro problému tkví v tom, že zde mluvíme o dvou, resp. třech různých vazbách, z nichž každá se pojí k jinému slovu. Přestože většinou říkáme pouze „na zdraví“, původ frazému je třeba hledat ve spojení „připít (někomu) na zdraví“. U slovesa „připít“ uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení vazby „připít někomu, něčemu“ a „připít na koho, na co“. Sloveso tedy může mít dva předměty, ve třetím a ve čtvrtém pádě, např. „připít Jardovi/novomanželům na zdraví“. Třetí pád se pak do spojení dostává i v případech, kdy je sloveso formálně elidováno (vypuštěno): „(připíjíme) na zdraví Jardovi, na zdraví novomanželům“. Uváděná vazba s druhým pádem se naproti tomu nepojí se slovesem „připít“, ale s podstatným jménem „zdraví“: na zdraví koho, čeho (na čí zdraví)? „Na zdraví Jardy/novomanželů (na Jardovo zdraví)“. Zcela v pořádku je tedy i vazba s druhým pádem. Jinými slovy: obě vazby jsou náležité, záleží pouze na tom, zda pisatel/mluvčí formálně obsadí pozici předmětu ve třetím pádě (sloveso její obsazení nevyžaduje), nebo rozvine podstatné jméno zdraví.
Zvažované varianty:
na zdraví čeho na zdraví čemu
Poslední užití: 21.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11647
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Proč se ve slově mlít píše í, ale ve slově mlýn ý?
Klíčové slovo: mlít; mlýn
Odpověď: Pravopisná různost je v tomto případě dána rozdílným původem a následujícím hláskovým vývojem obou slov. Sloveso mlít pochází z praslovanského melti (které má dále původ v indoevropském melh- ‚drtit, mlít, drobit‘). Naproti tomu hláskově podobné slovo mlýn pochází z praslovanského mъlinъ, přejatého ze starohornoněmecké podoby mulīn, z níž vznikl dnešní německý výraz Mühle (a která má původ v pozdnělatinském molīna, molīnum téhož významu, které zase vychází z latinského molere ‚mlít‘).
Poslední užití: 27.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11646
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova ryc?
Klíčové slovo: ryc
Odpověď: Podstatné jméno ryc ‚prudký pohyb, trhnutí‘ a citoslovce ryc, které zachycuje ‚zvuk při trhnutí nebo vyjadřující prudkost děje‘, zaznamenává Etymologický slovník jazyka českého od Václava Machka v hesle rycnouti. Toto sloveso pochází z německého ritzen ‚rýpati‘.
Poslední užití: 21.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11645
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ frazému hnus fialovej?
Klíčové slovo: hnus fialovej; fialový hnus
Odpověď: V dostupných zdrojích se nám nepodařilo původ frazému dohledat. Na internetu koluje teorie, že spojení hnus fialovej odkazuje na šumivý prášek fialové barvy a nevalné chuti, který se k nám dostal po druhé světové válce v rámci potravinové pomoci poskytované Správou Spojených národů pro pomoc a obnovu. Tuto teorii bohužel nemůžeme ani potvrdit, ani vyvrátit.
Poslední užití: 25.10.2018
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11644
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova úpol?
Klíčové slovo: úpol
Odpověď: Český etymologický slovník slovo úpol ‚zápas, zápolení‘ neobsahuje. Ovšem v hesle zápolit jsou zmíněna staročeská spojení v poly, u poly s významem ‚uprostřed, v pase‘. Elektronický slovník staré češtiny zase zaznamenává příslovce upoly ‚vejpůl, napůl‘. Původ slova úpol tedy zřejmě souvisí právě s výrazem upoly / u poly.
Poslední užití: 12.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj: Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11643
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova plískanice?
Klíčové slovo: plískanice
Odpověď: Český etymologický slovník odvozuje podstatné jméno plískanice ‚déšť se sněhem za větrného počasí‘ od slovesa plískat, které podle Slovníku spisovného jazyka českého nese význam ‚pleskat, plácat, bít (zvláště o dešti)‘. Sloveso pochází z praslovanského pl’uskati, které je zvukomalebného původu.
Poslední užití: 19.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11642
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ frazému
Konkrétní dotaz: Jak vznikl slovní obrat „o sto šest“?
Klíčové slovo: ostošest; o sto šest
Odpověď: O původu frazému „o sto šest“ se psalo již v roce 1937 v časopise Naše řeč (roč. 21, č. 9–10, s. 282): „[O]tiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení ‚o sto šest‘ podal pan řídící učitel v. v. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s nutnou výhradou stran její konečné platnosti: ‚R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí jsem se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde ‚o sto šest‘, a některý z kolegů je brzo zanesl do vtipů Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé.‘ Ověří-li se tato zpráva pana říd. uč. Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se rčení běžné toliko jednotlivci může rozšířiti po celém území jazyka.“ Vysvětlení pana učitele Malého však dodnes zůstává nepotvrzenou verzí. Publikace S. Kovářové Proč se říká 222x (Alda, 2000) nabízí další možné vysvětlení: „Podle jiného názoru však toto rčení vzniklo z výrazu ‚být s to‘ (= moci) a došlo k tomu následovně: říkávalo se totiž ‚pijme pivo, kdo s to jest‘, což prý někdo žertem pozměnil tak, aby zůstal zachován rým, na ‚pijme pivo o sto šest‘.“ Obecně je u většiny frazémů velmi těžké dohledat způsob, jakým vznikly, jelikož se jedná o přenesená pojmenování. Spojení „o sto šest“ mohlo vzniknout také na základě prosté rytmiky a zvukomalebnosti. Ovšem nepopíráme, že zde mohlo svou roli sehrát i např. významové hledisko.
Poslední užití: 9.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Proč se říká 222x. Stanislava Kovářová. 2000.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11641
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Z jakého jazyka jsme převzali slovo level? (Objevuje se např. ve spojení vyšší level.)
Klíčové slovo: level
Odpověď: Jedná se o přejímku z angličtiny.
Poslední užití: 14.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11640
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ spojení fata morgána?
Klíčové slovo: fata morgána
Odpověď: Podle Českého etymologického slovníku jsme slovní spojení fata morgána ‚vzdušný přelud‘ přejali z italského fata morgana, které má původ ve fata Morgana s významem ‚víla Morgana‘. Morgana byla kouzelnice z artušovských legend a byly jí připisovány atmosférické jevy, které byly pozorovány nejprve v Messinském průlivu a později především na poušti. Italské slovo fata ‚víla‘ pochází z latinského fātum ‚osud‘, které má původ v latinském fārī ‚mluvit‘.
Poslední užití: 10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Valence
Stav:
#11639
Užití:
1 1 0
Dotaz: Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz: Pracuji v poradně, která pomáhá lidem zbavit se různých závislostí, a často se setkávám se spojeními typu „odvykání drog“, „odvykání léků“ apod. To na mě ale působí, jako by si měly odvykat ty drogy, případně léky, a ne dotyční lidé. Osobně používám vazby „odvyknout od něčeho“ nebo „odvyknout něčemu“. Jaká vazba je tedy vlastně správně?
Klíčové slovo: odvykání, odvyknout
Odpověď: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (SSSAVS) slovesné podstatné jméno „odvykání“ přímo neuvádí, uvádí však sloveso „odvykat“, resp. „odvyknout“, z něhož je podstatné jméno odvozeno. Na prvním místě slovník uvádí vazbu se třetím pádem, tedy „odvyknout něčemu, někomu“: Znám několik mladých lidí, kteří odvykli drogám. Stařík za ta léta, co žije na samotě, odvykl lidem. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) zachycuje kromě zmíněných vazeb také vazbu s infinitivem: Odvykli nazývat věci pravými jmény. SSSAVS dále uvádí vazbu s předmětem ve čtvrtém pádě, tedy „odvyknout někoho něčemu / něco dělat“: Přísný učitel odvykl žactvo neposlušnosti a odmlouvání. Odvykněte děti mlaskat při jídle, dokud jsou malé. SSJČ nadto uvádí také vámi zmíněnou předložkovou vazbu, ovšem pouze při použití s předmětem ve čtvrtém pádě – „odvyknout někoho od něčeho“: Od veškeré společnosti jej odvykl. Nutno ovšem dodat, že samotný SSJČ tuto vazbu hodnotí jako řídkou, což potvrzuje i nízký výskyt v současném úzu, doložený v Českém národním korpusu. Závěrem: jednoznačně doporučujeme užívat vazbu se třetím pádem: „odvyknout drogám, lékům“, resp. „odvykání drogám, lékům“. Bezpředložkovou vazbu s druhým pádem („odvykání drog, léků“) slovníky neuvádějí a ani není relevantně doložena v úzu, doporučit ji tedy určitě nelze. Užití vazby s předložkou „od“ a druhým pádem sice nelze vyloučit, je však třeba počítat s tím, že jde o vazbu spíše řídkou, takže může některé uživatele přinejmenším zarazit.
Poslední užití: 8.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11638
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova jurodivý?
Klíčové slovo: jurodivý
Odpověď: Původ přídavného jména jurodivý (s významem ‚slabomyslný, bláznivý, bigotními věřícími považovaný za tzv. božího člověka s prorockým darem‘) není zaznamenán v žádném etymologickém slovníku. Nový akademický slovník cizích slov pouze uvádí, že se jedná o výraz přejatý z ruštiny. Původ slova však vykládá v jazykovém sloupku na webu Českého rozhlasu Michal Novotný (viz https://region.rozhlas.cz/jurodivy-7290308). Ten spojuje slovo jednak s přídavným jménem divý, které nese tři významy: 1. ‚nezkrocený, divoký‘, 2. ‚prudký, zuřivý, zběsilý‘, 3. ‚dychtivý a posedlý‘, jednak s přídavným jménem jarý, respektive járyj, které má v ruštině význam ‚zuřivý, horlivý‘. Český etymologický slovník pak původ slova jarý ‚mladě svěží, bujný‘ vyvozuje z praslovanského jarъ s negativními významy jako ‚zuřivý‘ či ‚přísný‘ a zároveň ho spojuje se slovem jaro. Zřejmě došlo k vývoji významu: ‚jarní‘ > ‚svěží, čilý‘ > ‚prudký, horlivý‘. Co se slova divý týče, to je připojeno k heslu divoký. Jeho původ je spojován s praslovanskými výrazy divъ a dikъ, které oba nesou význam ‚divoký‘. Existuje však i teorie, která přídavné jméno spojuje se slovem div. Praslovanské slovo divъ vychází z indoevropského deiṷ-ó-, které se uplatnilo např. v litevském diẽvas ‚ bůh‘ či latinském dīvus ‚božský‘ a je odvozeno od indoevropského dei- ‚zářit‘. V případě přídavného jména divoký tedy zřejmě došlo k významovému posunu ‚boží‘ > ‚volně žijící‘ > ‚divoký‘.
Poslední užití: 22.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11637
Užití:
1 1 0
Dotaz: Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz: Vnučka přišla ze školy s úkolem, v němž měla mimo jiné určit podmět ve větě „Doma je doma“. Marně si tu s tím lámeme hlavu.
Klíčové slovo: doma je doma
Odpověď: Jde o specifický typ věty, v níž je podmět tvořen týmž slovem jako přísudkové jméno. V takových případech je přísudkové jméno vždy v prvním pádě, a není tedy možné jednoznačně rozhodnout, které jméno je podmětem a které částí přísudku – i z toho důvodu, že čeština nemá pevný slovosled. Jako podmět je tedy možné určit buď první, nebo druhé „doma“. Jako primární řešení bychom doporučovali určit jako podmět první „doma“, neboť slovosled podmět–přísudek je neutrálnější než slovosled přísudek–podmět. Ještě dodejme, že tato problematika se týká i vět, v nichž v roli podmětu a přísudku figuruje slovní druh, který nemá kategorii pádu (např. adverbium, infinitiv).
Poslední užití: 12.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 404 / odst. 632 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj: Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 19

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11636
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova nádraží? Nevymyslel ho Jungmann?
Klíčové slovo: nádraží
Odpověď: Český etymologický slovník odkazuje z hesla nádraží k předložce na a podstatnému jménu dráha, žádného autora slova neuvádí, lze tedy předpokládat, že slovo vzniklo přirozeně. Slovo dráha pak pochází z praslovanského dorga, které souvisí se slovesy drhnout a drát. Původní význam slova dráha byl ‚cesta mezi poli, kudy se vyháněl dobytek‘, byla vlastně ‚vydrhnutá (dobytkem)‘. Později se slovo dráha začalo užívat také ve významu ‚železnice‘. Nádraží své jméno tedy získalo zřejmě podle umístění na dráze.
Poslední užití: 8.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11635
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova majlant?
Klíčové slovo: majlant; majland; majlont
Odpověď: Dle Českého etymologického slovníku má slovo majlant původ ve starší podobě českého názvu města Milána Majland či Majlant, která pochází z německého Mailand. Město ztotožnili s bohatstvím a blahobytem čeští vojáci za rakousko-italských válek.
Poslední užití: 7.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Dotaz: Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz: V němčině existuje titul „inženýr ekonomie“. Mohu jej v českém textu nahradit titulem „inženýr“? Jde mi konkrétně o překlad této věty: „Na Technické univerzitě v Liberci získal titul inženýra.“
Klíčové slovo: inženýr ekonomie
Odpověď: Jelikož se v textu hovoří o titulu získaném na české vysoké škole, přiklonili bychom se k podobě „inženýr“, neboť v ČR se uděluje právě tento titul, nikoliv titul „inženýr ekonomie“.
Poslední užití: 22.6.2021
Atributy odpovědi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Pragmatika
Kategorie: Zdvořilost
Stav:
#11633
Užití:
1 1 0
Dotaz: Oslovování
Konkrétní dotaz: Jak se správně oslovuje vysokoškolským titulem – „inženýre“, nebo „pane inženýre“?
Klíčové slovo: pan
Odpověď: Za zdvořilé je považováno užití kombinace výrazu pan (potažmo paní) a vysokoškolského titulu, tedy např. „pane inženýre“ (potažmo „paní inženýrko“).
Poslední užití: 6.2.2019
Atributy odpovědi
ID související odpovědi: #11632

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.