Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Mohu pracovní e-mail začít pozdravem a oslovením, např. „Dobrý den, paní Nováková“?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
V oficiální písemné komunikaci doporučujeme užít oslovení „Vážená paní Nováková“. V méně formální komunikaci (např. mezi kolegy) je pozdrav s oslovením přijatelný, dostačující je však i samotný pozdrav.
Dotaz:
Pozdravy
Konkrétní dotaz:
Když posílám pracovní e-mail, začínám ho zdvořilým oslovením, např. „Vážený pane řediteli“. Někdy si ale s dotyčným pošleme několik e-mailů během krátké chvíle, a tak se mi zdá zbytečné pořád toto oslovení opakovat. V dalších e-mailech tedy místo něj píšu pozdrav „dobrý den“. Co si o tomto řešení myslíte?
Klíčové slovo:
dobrý den
Odpověď je neaktuální.
Odpověď:
Pozdrav „dobrý den“ je v písemné komunikaci hodnocen jako neformální, a proto jeho užití v oficiální písemné komunikaci nedoporučujeme, a to ani v případě, kdy si s někým vyměňujete větší množství e-mailů. Ovšem vzhledem k tomu, že se charakter e-mailové komunikace může někdy přiblížit komunikaci chatové – typicky když si s někým vyměníte několik (velmi) krátkých zpráv během krátké doby (během pár minut nebo hodin) – nepovažovali bychom za nezdvořilé, pokud byste oslovení v dalších zprávách zcela vynechala. Vhodnost tohoto řešení je však třeba vždy posoudit s ohledem na komunikační situaci – komu přesně píšete, čeho se vaše korespondence týká apod.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Kolegyně získala nejdříve magisterský titul (Mgr.) a později na jiné škole, ale v témže oboru složila rigorózní zkoušku a získala titul doktorky přírodních věd (RNDr.). Nyní si před jménem píše „RNDr. et Mgr.“. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
Mgr.; RNDr.
Odpověď:
Je zvykem, že v rámci jednoho oboru je nižší titul nahrazen vyšším, a proto bychom doporučili uvádět před jménem pouze titul RNDr. Zacházení s tituly ovšem není stanoveno zákonem (uzákoněno je pouze to, jaké tituly se v ČR udělují a jaké mají zkratky), pokud na tom tedy bude kolegyně trvat, může uvádět před svým jménem oba tituly, ale bez spojky „et“. Ta se totiž užívá pouze pro spojení dvou shodných titulů.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že pokud má někdo vojenskou hodnost, není třeba u jeho jména uvádět akademický titul?
Odpověď:
Uvedení vojenské či policejní hodnosti nebrání uvedení akademického titulu, a proto můžeme napsat např.: kpt. Bc. Anna Plachá; mjr. Ing. Rudolf Kopecký; pplk. Mgr. Gabriela Vránová, Ph.D.
Poslední užití:
25.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Často vídám psáno narozdíl dohromady, ale psala bych jen zvlášť: na rozdíl. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
na rozdíl
Odpověď:
Máte pravdu. Přestože mnoho pisatelů považuje výraz za spřežku, není tomu tak. Toto slovní spojení bychom měli psát jako slova dvě, respektive sekundární předložku „na rozdíl od“ jako slova tři. Náležitý způsob zápisu je možné ověřit v IJP, v kapitole Psaní spřežek a spřahování najdete i upozornění na chybný zápis.
Zvažované varianty:
na rozdíl
narozdíl
Poslední užití:
13.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o psaní mimoto x mimo to. Ve větě „Mimoto sklářské muzeum získá v podkroví nové prostory“ bych nepsala mimo to zvlášť, jak tu mají, ale preferovala bych psaní dohromady.
Klíčové slovo:
mimoto; mimo to
Odpověď:
Obě možnosti zápisu jsou v pořádku: mimo to i mimoto. Podle jazykových příruček (IJP, SSČ) jsou varianty rovnocenné. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že v praxi je zápis zvlášť zatím 2x frekventovanější (16 000 : 8 000).
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme psát online výuka, nebo on-line výuka? Nebo je jedno, jakou variantu zvolím?
Klíčové slovo:
online; on-line
Odpověď:
Obě podoby – online i on-line – lze užívat, z jazykového hlediska jsou rovnocenné. Výraz je možné užít jako přídavné jméno (online/on-line výuka) nebo příslovce (výuka probíhá online/on-line). V rámci jednoho textu je vhodné volit jednotnou podobu, ale záleží jen na vaší volbě, které dáte přednost.
Zvažované varianty:
online
on-line
Poslední užití:
13.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se ujistit, že slovo ping-pong se píše se spojovníkem a bez mezer kolem spojovníku.
Klíčové slovo:
ping-pong
Odpověď:
Ano, vžitý, z angličtiny přejatý výraz pro stolní tenis se v češtině zapisuje ping-pong (tedy se spojovníkem a bez mezer).
Poslední užití:
15.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Existuje pojem světelná mikroskopie, potřebuji vytvořit přídavné jméno a nevím, zda psát jako dvě slova (světelně mikroskopický), nebo se spojovníkem (světelně-mikroskopický), nebo dohromady (světelněmikroskopický). Přídavné jméno se bude pojit s pojmem morfologie.
Klíčové slovo:
světelněmikroskopický
Odpověď:
Psaní dvou samostatných slov neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) bychom měli v souladu s PČP a IJP psát podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady.
Pokud říkáte, že východiskem je pojem světelná mikroskopie, tedy podřadné slovní spojení tvořené přídavným a podstatným jménem, pak píšeme odvozené složené přídavné jméno dohromady: světelněmikroskopický (světelněmikroskopická morfologie).
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu je napsáno mediálně policejní kauza jako tři samostatná slova, ale psala bych to spíše se spojovníkem: mediálně-policejní kauza.
Klíčové slovo:
mediálně-policejní
Odpověď:
Máte pravdu, že psaní zvlášť neodpovídá platným doporučením pro psaní složených přídavných jmen. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -ně (a také na -sko, -cko, -ově) píšeme podle toho, co označují, buď se spojovníkem, nebo dohromady. Souhlasíme rovněž, že v tomto případě jde nepochybně o souřadné spojení slov mediální a policejní, proto píšeme mediálně-policejní kauza (spojovník ve složeném přídavném jméně nahrazuje spojku a).
Zápis dohromady mediálněpolicejní je v podstatě vyloučený, protože by východiskem muselo být ustálené slovní spojení mediální policie (to však neexistuje).
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně udicí, nebo udící komora?
Klíčové slovo:
udicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem komora je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno udicí (s krátkým -i- po -d-), jde o komoru určenou k uzení (srov. též lisovací, spalovací, odlehčovací atp. komora, nikoliv *lisující, *spalující, *odlehčující atp. komora).
Zvažované varianty:
udicí
udící
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně mělnicí, nebo mělnící stroj?
Klíčové slovo:
mělnicí
Odpověď:
Ve spojení se slovem stroj je namístě použít tzv. účelové přídavné jméno mělnicí (s krátkým -i- po -n-), jde o stroj určený k mělnění (srov. též psací, secí, pletací atp. stroj, nikoliv *píšící, *sející, *pletoucí atp. stroj).
Zvažované varianty:
mělnicí
mělnící
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Názvy obcí
Konkrétní dotaz:
Jaké písmeno se píše u přídavného jména Jindřichův ve větě „Silnici postavilo město Jindřichův Hradec“?
Klíčové slovo:
město Jindřichův Hradec
Odpověď:
Ve spojeních město + zeměpisné jméno se slovo město píše s malým písmenem vždy, pokud není součástí zeměpisného jména, a to bez ohledu na to, zda označuje správní jednotku, nebo právnickou osobu. Náležité je proto psát město Jindřichův Hradec.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí vazbou slovesa ve větě „... podmínky, ke kterým / na které jsme přizpůsobeni“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
přizpůsobit
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „přizpůsobit“ pouze vazbu „přizpůsobit někoho/něco někomu/něčemu“. V uvedené větě je tedy náležitý jedině tvar bezpředložkového 3. pádu: „... podmínky, kterým jsme přizpůsobeni.“
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Podmět tvoří spojení zájmena a podstatného jména (např. my dívky jsme si hrály)
Konkrétní dotaz:
Potřebovali bychom prosím poradit se shodou přísudku s podmětem v následujícím souvětí. „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobeni/přizpůsobena.“ Měl by se v takovém případě tvar přísudku shodovat se zájmenem „my“, nebo s podstatným jménem „zvířata“?
Klíčové slovo:
my zvířata
Odpověď:
V uvedeném případě jde o specifický typ shody – ve větách, v nichž tvoří podmět spojení zájmena „my“ a libovolného podstatného jména, se shoda řídí podle podstatného jména. Správné znění věty je tedy „My zvířata potřebujeme podmínky, kterým jsme přizpůsobena“.
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 14 – Typ My děti jsme se bály
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěli bychom se zeptat na správnou předložkovou vazbu u názvu obce v Podkrkonoší, kde žijeme. U nás je běžné říkat např. „bydlím na Benecku“, ale zajímalo by nás, zda je považováno za chybu, kdyby někdo řekl „bydlím v Benecku“.
Klíčové slovo:
Benecko
Odpověď:
Užití předložek „na“ a „do/v“ ve spojení se zeměpisnými jmény, především s názvy měst, je dosti problematické. Roli často hraje místní úzus, který se od celorepublikového může lišit. Obecně platí, že předložky „v“ a „do“ mívají v takových případech charakter celonárodní, předložku „na“ u některých měst pak používají místní občané. Z dat Českého národního korpusu vyplývá, že v případě obce „Benecko“ se užívají obě varianty, tedy jak „na Benecku“, tak „v Benecku“, ačkoli vazba s předložkou „na“ je častější. Obě možnosti jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
23.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 2.1 – Jména obcí a jejich částí: na Vyšehradě × v Podolí
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.