Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Našel jsem chybu v příkladu ve Slovníku spisovného jazyka českého, který je uvedený pod jedním heslem v Internetové jazykové příručce. Mohu vám ji poslat e-mailem?
Klíčové slovo:
chyba
Odpověď:
Internetovou jazykovou příručku soustavně rozšiřujeme a případné překlepy či nedostatky v uvedených příkladech ap. upravujeme. Nicméně do znění slovníkových hesel uváděných pod hesly v IJP zasahovat nemůžeme. V případě Slovníku spisovného jazyka českého, Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost a Akademického slovníku cizích slov se jedná o digitalizované skeny knižních publikací, jejichž obsah nelze měnit. Pokud ve zmíněných slovnících objevíte překlep, doporučujeme zkontrolovat, zda se vyskytuje také v knize. Výjimečně totiž dochází k situaci, kdy je chyba pouze v digitalizovaném skenu, a takové chyby lze hlásit na adresu poradna@ujc.cas.cz. Překlepy, které má i kniha, však opravit nelze. Vedle překlepu může dojít též k situaci, kdy se od řešení v IJP liší pravopisná (gramatická apod.) informace podávaná slovníkem. Výše zmíněné slovníky vycházely před desítkami let a některé informace v nich obsažené tak mohou být zastaralé. V takových případech je vhodné řídit se aktuálním doporučením IJP. V Internetové jazykové příručce se u některých hesel setkáte též s odkazem do Akademického slovníku současné češtiny. Po rozkliknutí odkazu se nezobrazuje digitální sken, ale uživatel je přesměrován přímo na web ASSČ. Případné nedostatky, které by se objevily v tomto slovníku, hlaste správci webových stran ASSČ.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje slovník dětských výrazů, kde by byla slova jako např. nyny?
Klíčové slovo:
děti
Odpověď:
Není nám známo, že by existoval speciální slovník slov, která jsou užívána při komunikaci s dětmi. Důvodem bude i to, že tato část slovní zásoby je vázána zejména na užití v rámci konkrétní rodiny a její pravopisná či mluvnická podoba bude velmi variabilní. Výkladové slovníky češtiny však zachycují alespoň některá slova užívaná při komunikaci s dětmi, např. hajat, papat, papinkat, dadat apod.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Vydal Ústav pro jazyk nějaké oficiální doporučení, jak tvořit genderově korektní dokumenty?
Odpověď:
Ústav pro jazyk český nevydal žádnou metodiku pro genderově senzitivní vyjadřování. Existují však různé příručky tohoto typu od jiných autorů. Jako příklad lze uvést publikaci z roku 2023 Jak na genderově senzitivní komunikaci v instituci: Metodika pro inkluzivní komunikaci, jejímiž autorkami jsou Gabriela Langhammerová, Ananké Nebeská a Eva Oliva ze Sociologického ústavu AV ČR nebo publikaci Technologické agentury ČR nazvanou Příručka pro užívání genderově senzitivního jazyka v komunikaci TA ČR.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Vydal Ústav pro jazyk český nějaký článek o genderově senzitivním či genderově neutrálním vyjadřování?
Klíčové slovo:
genderová korektnost
Odpověď:
Tomuto tématu se věnuje například K. Dvořáková z oddělení jazykové kultury ÚJČ. Ta výsledky svého výzkumu v přístupné formě shrnula v článku s názvem „Jak to jen říct“ napsaném pro časopis Vogue (roč. 10, č. 45, 2022, s. 116–119.). Další informace k genderově senzitivnímu či genderově neutrálnímu vyjadřování lze nalézt i v této Databázi jazykových dotazů, konkrétně v oblasti pragmatika, kategorii genderová korektnost.
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Jak se ve smlouvách řeší pojmenování osob s ohledem na genderově senzitivní či neutrální vyjadřování – máte nějaké zdroje těchto pojmenování?
Klíčové slovo:
genderová korektnost
Odpověď:
Co je nám známo, oficiální seznam genderově senzitivních pojmenování osob nikde uveden není. K dispozici jsou různé příručky genderově senzitivního vyjadřování, které se věnují i úžeji vymezenému genderově neutrálnímu (nebinárnímu) vyjadřování. Jako příklad lze uvést publikaci z roku 2023 Jak na genderově senzitivní komunikaci v instituci: Metodika pro inkluzivní komunikaci (G. Langhammerová, A. Nebeská a E. Oliva). Problematice genderově senzitivního či neutrálního vyjadřování se věnuje např. V. Kolek, viz jeho (komparativní) studie Options for Labelling Non-heteronormative People: a German-Czech Comparison (Wiener Slawistischer Almanach, 84, 2019, s. 305–316) a další.
Poslední užití:
18.4.2024
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.