Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v rozhlase je často a nadbytečně užíváno spojení „ale nicméně“.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce češtiny. Souhlasíme s vámi, že je často možné (i u profesionálních mluvčích) slýchat různá nadbytečná výplňková slova, popřípadě i tzv. hezitační zvuky (hmmm, eeee) apod. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Domníváme se, že především samotným médiím by mělo záležet na posluchačově pohodlí a na dobré úrovni mluveného projevu. Jediným řešením je oslovit samotné rozhlasové (televizní) mluvčí, případně jejich nadřízené. Zřejmě jen podněty od posluchačů mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, když v médiích užívají slovesa zakončená ve 3. osobě množného čísla na -ou.
Klíčové slovo:
hovorový
Odpověď:
Nevíme, která slovesa máte konkrétně na mysli, můžeme jen říci, že u sloves 1. a 2. třídy je koncovka -ou zcela neutrální a spisovná (mažou, tisknou), u sloves 3. třídy (kryjou, kupujou) je hodnocena jako hovorová.
Poslední užití:
8.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se v médiích při shodě přísudku s podmětem středního rodu užívá v koncovce příčestí -y namísto -a, například ve větě Kuřata běhaly.
Odpověď:
Bohužel dodržování shody ve středním rodě je obtížné i pro jazykově kultivované mluvčí a v tomto případě jde o častou chybu. Pokud jde však o komunikaci formální, oficiální, o připravené projevy, měli by mluvčí dbát na jejich kulturu a užívat vhodné jazykové prostředky.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Snad by měly být nějaké předpisy pro používání jazyka. Redaktoři novin se špatně vyjadřují.
Klíčové slovo:
médium
Odpověď:
Česká republika nemá jazykový zákon, proto se pracovníci médií nemusejí řídit žádnými právními předpisy. Proti prohřeškům vůči jazykovým pravidlům nelze dělat nic jiného než se snažit působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
V poslední době se v médiích často objevuje tvar „oni to ví“. Používají ho i profesionální spíkři v různých televizích. Proč se v médiích čeština tak komolí? Nebylo by dobré, kdyby moderátoři prošli nějakou výukou spisovné češtiny, alespoň na úrovni gymnázií?
Odpověď:
Pokud je nám známo, pracovníci v médiích, alespoň v těch veřejnoprávních, mají jazykovou průpravu. Odklon od kodifikace (zde konkrétně užití tvaru oni ví ve 3. osobě mn. č. namísto spisovného oni vědí) bývá běžnější především v nepřipravených projevech, např. v rozhovorech, v diskusních pořadech, reportážích. Odchylky od normy, pokud nejsou časté, jsou u tohoto typu pořadů tolerovatelné.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jak je možné, že na seriózní rozhlasové stanici lze slyšet formulaci „festival o hudbě“ místo „hudební festival“, „na vině“ místo „příčina“? Nemohu se zbavit dojmu, že za posledních 20 let prodělala čeština spíše dekadenci než vývoj pozitivním směrem.
Odpověď:
Na otázky „proč“ se v jazyce často odpovídá nesnadno. V případě spojení „festival o hudbě“ nebo „na vině“ je to právě tak, nedovedeme přesně stanovit, proč se tato formulace objevila. Jejich šíření v médiích je však příznačné – média bývají ve vyjadřování náchylná k nápodobě a šablonovitosti. Veřejnoprávní média jazykovou úroveň své produkce sledují a z vlastních pozorování můžeme potvrdit, že v pořadech s nejvyšší mírou oficiality je jazyková úroveň dobrá. Doufejme, že šlo o ojedinělý poklesek.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Mluví-li někteří lidé veřejně v rozhlasu, televizi nebo píšou do tisku úřední sdělení, začnou nadměrně používat slovesná podstatná jména; doma ani se sousedy nebo spolupracovníky by tak nemluvili. Uvedu několik příkladů: odsouvání praktického provedení, opatření hovoří o umožnění, zranění bez ohrožení života, hráči jsou na hraně možnosti sehrání utkání. Také se slovesy zacházíme někdy podivně: nastane ustávání srážek, utrpěl zástavu oběhu atp.
Tragikomické mi připadá spojení podstatného jména slovesného se zvratným zájmenem se: dnešní den bude ve znamení lehkého se dotýkání, odmítnutí vymezení se, neléčení se vysokého krevního tlaku, zvětšení se břicha aj. Tohle nejsou jenom střepy naší české vezdejší mluvy, ale podle mého názoru jeden z projevů krize medií a ústupu vzdělanější části národa z některých pozic. Jak z toho ven? Jistě nikoli „učením se“, ale správným užíváním češtiny na všech stupních škol a četbou dobré literatury. A v médiích a v projevech ústavních činitelů docenit jazykovou redakci! Řekněte, prosím, k uvedeným příkladům něco z lingvistického hlediska.
Na závěr několik úsměvných citátů: policie hledá muže, který ze dne na den zmizel bez svých věcí, další úmrtí zemřelého, muž je v péči specialistů s vážným poraněním hlavy.
Odpověď:
Někteří mluvčí pociťují rozdíl mezi každodenním dorozumíváním a veřejným vyjadřováním jako propastný. V hovorovém jazyce nám nevadí, když některý výraz opíšeme delší větou nebo se např. vyjádříme zkratkovitě, nepřesně apod. Vyjadřujeme-li se naopak na veřejnosti, dáváme si na jazyk pozor a často volíme konstrukce, které bychom běžně nepoužili, protože
nám připadají správnější či přesnější. Mluvčí, jejichž výroky citujete, by je zpětně velmi pravděpodobně raději formulovali jinak. Týká se to zejména užívání podstatných jmen slovesných, která jsou prostředkem intelektualizace jazyka, a právě proto jsou někdy nadužívána.
O problému užívání zvratného se/si u podstatných jmen slovesných si můžete přečíst v naší Internetové jazykové příručce na adrese: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=580.
A k závěrečným citátům: za úsměvnost většiny z nich může tzv. neprojektivní slovosled. Jsou to případy, kdy se k sobě dostanou nesouvisející úseky výpovědi. Takové konstrukce jsou poměrně časté. Dočíst se o nich můžete např. v hesle projektivnost v Novém encyklopedickém slovníku češtiny, kde také naleznete odkazy na další články zabývající se danou problematikou.
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že v rozhlase působí lidé s vadami řeči.
Odpověď:
Ano, lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce svého projevu. Pokud nejde o hosta rozhlasového pořadu a vadou řeči trpí redaktor či moderátor pořadu, je v jeho zájmu a v zájmu média, v němž působí, aby pracoval na nápravě.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se v médiích objevují výrazy jaksi, jakoby, v podstatě, vlastně.
Odpověď:
Lidé, kteří vystupují v rozhlase nebo v televizi, by měli věnovat pozornost nejen obsahové, ale i zvukové stránce češtiny. Souhlasíme s vámi, že je často možné (i u profesionálních mluvčích) slýchat různá nadbytečná výplňková slova, popřípadě i tzv. hezitační zvuky (hmmm, eeee) apod. Jazyková poradna může doporučovat, ovšem to, že jsou lidem nabídnuta jistá doporučení, neznamená, že se jimi mluvčí budou řídit. Domníváme se, že především samotným médiím by mělo záležet na posluchačově pohodlí a na dobré úrovni mluveného projevu. Jediným řešením je oslovit samotné rozhlasové (televizní) mluvčí, případně jejich nadřízené. Je možné, že podněty od posluchačů mohou stávající situaci změnit.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, když pracovníci rozhlasu užívají sloveso rozklíčovat. Toto slovo přece nemají ani slovníky.
Odpověď:
Podle neologického slovníku Nová slova v češtině se sloveso rozklíčovat užívá jednak ve významu terminologickém, v oblasti počítačové, a to ve významu převést zakódovaná data do původního tvaru (na základě šifrovacího klíče), rozkódovat, např. rozklíčovat elektronický podpis, jednak ve významu neterminologickém, najít k něčemu vysvětlení, klíč, něco odhalit, zjistit. Slovo samo o sobě je správně
utvořeno a je v textech funkční, proto bychom se mu nebránili.
Poslední užití:
26.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nová slova v češtině. 1998. (platí od 1998)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.